Velké Karlovice
| Velké Karlovice | |
|---|---|
.jpg) Římskokatolický kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0723 545163 |
| Pověřená obec | Karolinka |
| Obec s rozšířenou působností | Vsetín (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′38″ s. š., 18°17′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 310 (2022)[1] |
| Rozloha | 80,81 km² |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 756 06 |
| Počet domů | 1 058 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velké Karlovice 1 756 06 Velké Karlovice 70 podatelna@velkekarlovice.cz |
| Starosta | Miroslav Koňařík |
| Oficiální web: www | |
  Velké Karlovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545163 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Karlovice jsou obec v okrese Vsetín Zlínského kraje. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Malé Karlovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illésházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k úřednímu dělení Karlovic na Velké Karlovice na rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic na panství vsetínském. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966.[3]
Do počátku 19. století měla obec pouze zemědělský charakter. Ke změně došlo až v souvislosti se založením skláren v první polovině 19. století. Až do světové války, respektive do první republiky znamenalo období sklářské výroby pro obec zlatý věk. Přibylo obyvatel, dařilo se i živnostem. Vrch Soláň, který leží na území obce, byl v minulosti a stále je významným místem setkávání výtvarných umělců. Pošta v obci byla založena 15. září 1861.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Oblast dnešní obce se před jejím založením měla údajně jmenovat Dolina Urogatina či Urgatina, historické doklady k tomu však neexistují. Toto prastaré pojmenování poprvé roku 1886 publikoval Jan Kutzer v knize Karlovské Zrcadélko.[5][3] Na etymologický výklad pojmenování vyhlásil roku 1949 vlastivědný časopis Dolina Urgatina soutěž. Andělín Hurt název vykládal jako počeštěné německé Augarten či pojmenování podle nedoloženého lesa Rohatína, tedy Dolina u Rohatína.[6] Název Karlovic vychází z osobního jména zakladatele Karla Jindřicha.
Sklárny[editovat | editovat zdroj]
Františčina huť byla založena v roce 1826 panstvím Valašské Meziříčí – Rožnov. Od roku 1842 ji měla pronajatu firma S. Reich.[7] původně podnikající ve Staré Huti Roku 1859 podnik rozšířili o novou chladicí pec a provedli také změnu ve výrobním programu, původní duté sklo nahradilo sklo tabulové. Tato změna se ale neukázala jako šťastná a již roku 1866 se sortiment opět měnil, tentokrát na skleněné perly a knoflíky. Huť byla uzavřena v roce 1912.
Roku 1863 získala firma S. Reich a spol. do nájmu i nedalekou továrnu na výrobu dehtu ve Velkých Karlovicích – Leskové, vedle které ještě tentýž rok otevřela druhou sklárnu, zvanou Mariánská huť. Vyrábělo se v ní zpočátku také tabulové sklo, později se ale produkce zaměřila především na osvětlovací sklo (různé druhy lustrů a cylindry k lampám). Huť byla uzavřena v roce 1931.
Rodina Reichů byla židovského původu, hlavním představitelem rodiny v obci byl podnikatel Salomon Reich. Do roku 1863 nemohli židé vlastnit žádné nemovitosti, a proto i zde byla firma S. Reich v pronájmu. Teprve po roce 1888 firma S. Reich sklárny koupila a mohla s nimi volně nakládat. Salomon Reich byl dokonce zvolen starostou Karlovic.[8] Nedaleko obce je také židovský hřbitov,[9] V domě č.p. 970 bývala také soukromá synagoga.[10]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karlovské fojtství (národní kulturní památka)
- Kostel Panny Marie Sněžné (kulturní památka)
- Muzeum Velké Karlovice (kulturní památka)
- Bývalá synagoga a židovský hřbitov
- kaple se zvonicí (kulturní památka)[11]
- boží muka[11]
- pomník padlým partyzánům[11]
- budova fary č.p. 274[11]
- měšťanský dům č.p. 451[11]
- Velké Karlovice-Podťaté (Vesnická památková zóna)
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Natáčely se zde seriály Doktor Martin a Strážmistr Topinka, a pohádka Největší dar.
Velké Karlovice se vyznačují nebývale velkou rozlohou v poměru k počtu obyvatel – vzdálenost z jednoho konce obce na druhý přesahuje 10 km.[12] Začátkem 20. století uvedl Čeněk Kramoliš, že Karlovice mají čtyřikrát větší katastrální výměru než moravské hlavní město Brno.[13]
V závěru údolí Malá Hanzlůvka u Velkých Karlovic se rozprostírá národní přírodní rezervace Razula, který leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jde o původní jedlobukový les.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
budova fary
-
kruhový objezd
-
Karlovské muzeum
-
chalupy
-
železniční zastávka
-
Karlovské jezero
-
bývalý obecní úřad
-
budova bývalého nádraží Velké Karlovice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Svatoslav Galík (1938–2019), reprezentant v orientačním běhu, hoteliér
- Miroslav Graclík (*1967), spisovatel, publicista a producent
- Karel Hofman (1906–1998), akademický malíř
- Drahomír Jurajda (* 1938), chemik a sportovní pilot
- Ludvík Kalus (1895–1972), středoškolský pedagog, starosta Kyjova
- Jan Kobzáň (1901–1959), osobnost výtvarného umění
- Helena Mičkalová (1935–2011), učitelka, sběratelka lidových pověstí, spisovatelka a kronikářka
- Alois Schneiderka (1896–1958), malíř
- Jakub Štvrtecký (*1998), biatlonista českého národního týmu
- Viktor Veselý (1887–1966), právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b MÁCHA, Přemysl; BAJER, Vojtěch. Tajemství v názvech ukrytá. druhé. vyd. [s.l.]: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-7464-177-0. S. 11–18.
- ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11.
- ↑ KUTZER, Jan. Karlovské zrcadélko. K upomínce na svěcení nové budovy školy v Podťatém. Velké Karlovice: Vlastní náklad, 1886. Dostupné online. S. 33.
- ↑ HURT, Andělín. Soutěž Doliny Urgatiny. Dolina Urgatina, vlastivědný časopis Horního Vsacka. 1949, roč. 3, čís. 1, s. 48. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sreich.cz [online]. [cit. 2011-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01.
- ↑ SALOMON REICH[nedostupný zdroj]
- ↑ hrady.cz: židovský hřbitov - Velké Karlovic
- ↑ Karlovský zpravodaj[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Databáze kulturních památek České republiky MonumNet
- ↑ ŽÁČKOVÁ, Martina. Velké Karlovice: za frgálem, ovcemi i mořem do nejdelší obce u nás. Novinky.cz [online]. 2011-08-09 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ BAJER, Vojtěch. Příběh obce [online]. Oficiální stránky obce Velké Karlovice [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Kutzer, J.: Karlovské zrcadélko, Velké Karlovice, 1886.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Karlovice na Wikimedia Commons - Velké Karlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
