Valašská Bystřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valašská Bystřice
Pohled na centrum Valašské Bystřice se hřbitovem a kostelem
Znak obce Valašská BystřiceVlajka obce Valašská Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0723 544949
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rožnov pod Radhoštěm
Historická země Morava
Katastrální území Valašská Bystřice
Katastrální výměra 35,97 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 234 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 756 27
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Valašská Bystřice
č. p. 181
756 27 Valašská Bystřice
Starosta Ing. Emil Korduliak
Oficiální web: www.valasskabystrice.cz
Email: ouvalasskabystrice@seznam.cz
Valašská Bystřice
Valašská Bystřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje ležící 8 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 m n. m.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1779 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

  • Hlaváčky
  • Křižnice
  • Na horách
  • Spina (známá také jako Hory, točna)
  • Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
  • Podseté (nefunkční)
  • U Míčky
  • Údolí Žáry
  • Kostel (známá také jako Centrum)
  • U Petruželů (na Dolním konci)
  • Hajdůšky (na Dolním konci)
  • Farma ZD (na Dolním konci)
  • Škola
  • Portáš
  • Na Říce
  • Prodejna Paseky (na Horním konci)
  • Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
  • U mlýnů (nefunkční)

Z Rožnova pod Radhoštěm spojuje obec celkem 24 linek denně, většina z nich se také vrací zpátky do Rožnova.

Turistika a sport[editovat | editovat zdroj]

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
  • Kaplička na Dílech
  • Památník padlým ve světových válkách
  • Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
  • Vánoční strom – jedná se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobí. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[2] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Bognerová – akademická malířka
  • Irenej Metoděj Drda – básník a spisovatel
  • Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
  • Ladislav Vančura – řezbář
  • Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
  • Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]