Branky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Branky
Kostel Neposkvrněného Početí
Kostel Neposkvrněného Početí
Znak obce BrankyVlajka obce Branky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecValašské Meziříčí
Obec s rozšířenou působnostíValašské Meziříčí
(správní obvod)
OkresVsetín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 035 (2023)[1]
Rozloha10,77 km²[2]
Katastrální územíBranky
Nadmořská výška327 m n. m.
PSČ756 45
Počet domů313 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBranky 6
756 45
podatelna@obecbranky.cz
StarostaMgr. František Svoboda
Oficiální web: www.obecbranky.cz
Branky
Branky
Další údaje
Kód obce541648
Kód části obce9407
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branky (německy Branek) jsou obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 6 km západně od Valašského Meziříčí. Obcí prochází železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Od roku 2001 jsou členem mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1270, kdy ji olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku udělil jako léno Kateřině, vdově po vojínovi Albertovi Stangemu, za „věrné a ochotné služby“. V roce 1872 Branky od olomouckého arcibiskupství koupil Hermann von Pillersdorff.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek z 18. století vznikl za Locknerů z Lockenau patrně přebudováním staré tvrze. Dnes v něm sídlí obecní úřad.
  • Nový zámek nechal koncem 19. století postavit advokát Hans Huber. Ve 30. letech 20. století interiéry vyzdobil malíř a sochař Josef Siegel. V roce 1939 zámek koupila Zbrojovka Brno, která vedle zámku postavila budovu pro rekreaci svých zaměstnanců.[4] Po zestátnění v 50. letech zde byly ubytovány děti řeckých emigrantů po občanské válce a později až do roku 2004 budova sloužila jako dětská psychiatrická léčebna. V samotném zámku byly byty a od roku 1983 chátrá.[5][6] V roce 2006 byl zámek převeden do majetku obce.
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie dokončený v roce 1787. V roce 2012 byl kostel rekonstruován.[7]
  • Sochu sv. Jana Nepomuckého nechal u kostela v roce 1734 zhotovit majitel panství Maxmilian Lockner z Lokenau
  • Obecní park s rybníkem a navazujícím zámeckým parkem má rozlohu 4,3 ha. V roce 2015 byl revitalizován.[8] Rostou v něm mimo jiné břestovec jižní, jasan ztepilý a dřezovec trojtrnný.
  • Pamětní kámen Františka Josefa I. v lese na jižním okraji katastru připomíná místo, odkud císař přihlížel vojenským manévrům. Ty zde probíhaly ve dnech 1.–4. září 1897. Pískovcový kámen sem v roce 1908 při příležitosti 60. výročí panování císaře umístil správce velkostatku v Brankách. V roce 2017 bylo místo upraveno a byla zhotovena informační tabule.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Zchátralá budova dětské psychiatrické léčebny v Brankách ustoupí zámeckému parku. Valašský deník [online]. 2016-04-14 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  5. V Brankách mají dva zámky: starý a nový. Valašský deník [online]. 2012-09-11 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  6. LUKÁŠOVÁ, Eva. Zámek dál chátrá, na zásadní opravu nejsou peníze. Valašský deník [online]. 2017-06-29 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  7. BURŠÍKOVÁ, Alexandra. Kostel v Brankách získá do konce října novou fasádu. Valašský deník [online]. 2012-10-25 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  8. PÓČ, Dušan. V braneckém parku vysázeli stovky nových stromů a keřů. Valašský deník [online]. 2015-06-25 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  9. LUKÁŠOVÁ, Eva. Tabule o císařpánovi poslouží turistům. Valašský deník [online]. 2017-09-03 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  10. Valašský GEN: míčový žonglér Bursas Charalambos. Valašský deník [online]. 2012-02-27 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]