Střítež nad Bečvou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Střítež nad Bečvou

Českobratrský kostel
Znak obce Střítež nad BečvouVlajka obce Střítež nad Bečvou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0723 544922
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Valašské Meziříčí
Historická země Morava
Katastrální území Střítež nad Bečvou
Katastrální výměra 7,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 841 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 334 m n. m.
PSČ 756 52
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Střítež nad Bečvou 193
75652 Střítež nad Bečvou
Starosta Ing. Martin Beneš
Oficiální web: www.striteznb.cz
Email: stritez@valachnet.cz
Střítež nad Bečvou
Střítež nad Bečvou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Střítež nad Bečvou se nachází v okrese Vsetín, kraj Zlínský na severním úpatí Vsetínských vrchů při levém břehu Rožnovské Bečvy. Malé procento usedlostí je roztroušeno po Střítežských pasekách, které sousedí s obcí Velká Lhota. Žije zde 841[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť obce Střítež nad Bečvou

Název obce pochází zřejmě od staročeského výrazu pro rákos – třet, příponou -ež se vytvořil název Střítež. Podle nejnovější teorie z roku 2005 vznikl název všech obcí Střítež ze staročeského slovesa striet, které znamenalo „sekati, ostrý“.[zdroj?] Podle této teorie se tedy jednalo o místo, které vzniklo vykácením lesa.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1376, kdy byla ves biskupským lénem v obvodu kelečském. Roku 1392 postoupil Jindřich z Arnoltovic (dnešní Poličné) městečko Meziříčí a další obce, mezi nimi Střítež, Lackovi z Kravař. Jeho příbuzný Lacek, syn Drslavův, byl moravským hejtmanem a přítelem Jana Husa. Ten se ujal v roce 1411 panství rožnovského a daroval městečku Rožnovci a dalším vsím tzv. odúmrť. Od té doby, až do roku 1531 byl Střítež součástí rožnovského panství. Později se stal součástí panství meziříčského. Střítež je dílem pozdní středověké kolonizace, která na Valašsku užívala s oblibou řadového půdorysu, kdy se vsi zakládaly jako dvě řady domů podél cesty nebo potoka. Roku 1396 byl název obce Střítežík, později Střítež pod Rožnovem. Tento název je vryt do obecní pečeti z roku 1731. V pozdější době byl úřední název Střítež u Rožnova a od roku 1921 Střítež nad Bečvou.

Výňatek z Knihy o Stříteži přibližuje podobu vsi:

Mohutný tok řeky Bečvy, proplétající se širokánským řečištěm - štěrkoviskem, na březích bařiny rákosím porostlé, za nimi pod kopci chudá políčka a pastviska zakusující se do nekonečného pralesa, několik dřevěných chalup na křivolakém chodníku z Veselé do Vidče - tak asi vypadal Střítež kol roku 1350.

Škola byla ve Stříteži založena již v roce 1834, vlastní budovu však zatím neměla. Nejprve se učilo v jedné malé místnosti u Josefa Jadrníčka č. 30, později u Křenků č. 15 atd. Vlastní budova školy čp. 18 byla zřízena až v roce 1855 jako jednotřídka. Byla to zděná budova uprostřed obce, dodnes tam pamětníci říkají „na staré škole“ nebo „na staré poště“, protože v budově byla později i pošta. Jak přibývalo obyvatel a žáků, přestala stará škola vyhovovat a obecní radní se museli pustit do stavby nové školní budovy, tentokrát dvoutřídní. Místo hledali naproti kostelu, ale protože byla část katolických obyvatel proti tomu, začalo se stavět na návsi, hned vedle fojtství. Nová škola byla dokončena v roce 1882 nákladem 3121 zlatých. Škola byla zrušena roku 1986, dnes je zde mateřská škola.

Dřevěný most přes Bečvu byl postaven v roce 1883, aby se panské dřevo z bystřických a videčských lesů mohlo snáze vozit na panskou pilu na Hamrech. Do té doby se jezdilo do Meziříčí přes dolní konec, kolem kříže a dále přes dřevěnou lávku, která stála zhruba na místě dnešní lávky do Zašové. Povozy musely přes brod pod lávkou. Pokud se Bečva rozvodnila, jezdilo se kolem Kosteliska do Veselé a odtud do Meziříče, tedy po staré cestě, která spojovala hrad Rožnov s městem Meziříčí a dnes již neexistuje.

Střítež je odedávna zemědělskou obcí. Zdejší pokrokoví sedláci prosluli zvláště pěstováním travních semen. Střítež byl také znám výrobou vlněných dřevařských rukavic, košíkářstvím a pletením rákosových sedadel. Na počátku čtyřicátých let založil podnikatel Antonín Trčka továrnu na výrobu koženého zboží, kde našlo práci téměř 100 dělníků. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla továrna znárodněna a zanikla.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • František Dobeš (1895–1975), autor několika knih, zejména pětidílné Knihy o Stříteži, která má přes 1200 stran a vyšla v roce 1947
  • Jan Dobeš (1826–1898), písmák a obecní kronikář
  • Josef Jadrníček (1885–1952), teolog, evangelický farář v Zádveřicích a Uherském Hradišti, přezdívaný Apoštol Moravského Slovácka, publikoval články o křesťanství. Jeho zásluhou se v roce 1919 konaly ve Zlíně první evangelické bohoslužby.
  • Jan Zátorský (* 1957), mezi roky 1993–1998 první náměstek policejního prezidenta, později bezpečnostní expert UEFA, od roku 2001 reportér fotografující pro časopisy Instinkt, Týden a deník Lidové noviny. Držitel řady ocenění v soutěži Czech Press Photo.

Geografie a místopis[editovat | editovat zdroj]

Střítež je na rozdíl od všech okolních obcí v údolí rožnovské Bečvy, které jsou položeny po stranách bečevních přítoků, položen rovnoběžně s Bečvou. Obcí protékají potoky Bokšinec a Rakovec, které se na dolním konci stékají a asi 500 m za Kosteliskem se vlévají do Bečvy. Katastrem obce protéká také potok Videčka. Nachází se zde přírodní památka Rákosina ve Stříteži nad Bečvou.

Pomístní jména: Na drahách (dnešní náves od kostela po hotel), Kostelisko (památné místo na dolním konci vesnice, kde kdysi stával dřevěný kostel a hřbitov), Bokšinec, Záhumení, Na háji, Příčnice, Dolansko, Zádvoří a jiné.

V obci je sídlo obecního úřadu a farního sboru. V budově obecního úřadu je úřadovna pošty, knihovna s internetem, dále je v obci evangelický kostel s farou, mateřská škola, hotel Květoň, prodejna Jednota s cukrárnou, prodejna potravin BONA, budova kina, sokolovna, hasičský dům s klubovnou a lidový dům. Ke sportovnímu vyžití slouží v roce 2002 vybudované travnaté fotbalové hřiště, tenisové kurty a dětské hřiště v centru obce. Obec má také od roku 1892 železniční zastávku na trase Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický kostel z roku 1871, postaven pouze prostředky místních občanů, s varhanami, které byly vyrobeny na konci 18. století a v roce 2005 byly zrenovovány.
  • Socha prezidenta Masaryka z roku 1930, která stojí v parku před kostelem. Během druhé světové války byla uschována a posléze byla několikrát svržena a opět postavena, před několika lety prošla rekonstrukcí. Na podstavci sochy se nachází výčet padlých vojáků z 1. světové války.
  • Kamenný kříž na dolním konci vesnice s nápisem: „Můj Ježíši, milosrdenství, 1938“. Na jeho místě stál velký dřevěný kříž již před rokem 1834. Kdy a proč byl postaven není známo, ani tradice se nedochovala.
  • Památník obětem druhé světové války.
  • Lidový dům z roku 1936, který prochází rekonstrukcí, dnes slouží jako restaurace a mateřské centrum, na které navazuje přilehlé dětské hřiště.

Nejstarší, dosud stojící stavby ve Stříteži:

  1. z roku 1808 Křenkův, později Volkův grunt č. 15, dnes Prokšovi,
  2. z roku 1855 stará škola č. 18, dnes Tvarůžkovi,
  3. z roku 1855 panský šenk č. 14, dnes hotel Květoň,
  4. z roku 1860 Volkův grunt na Háji č. 60,
  5. z roku 1868 Jadrníčkův grunt č. 30,
  6. z roku 1870 budova vedle fojtství č. 151, dnes Sukulovi,
  7. z roku 1871 evangelický kostel.

Možnosti sportu a relaxace[editovat | editovat zdroj]

Sportovní areál pod Hostýnem, který tvoří travnaté hřiště, tenisové kurty a tréninkové hřiště. Slouží nejen ke sportu, ale i ke každoročním akcím (Hasičský výlet, Myslivecký výlet). Hřiště je také využíváno jako tréninková plocha sportovního družstva hasičské jednotky SDH Střítež nad Bečvou.

Blízko obecního úřadu se nachází hotel „Květoň“. Mimo jiné je zde i občany často využívaná relaxační a odpočinková místnost. Přibližně ve středu obce je Sokolovna, která byla v roce 2009 kompletně zrekonstruována a je využívána také ke společenským akcím. V roce 2010 byl v katastru obce zahájen provoz na nové cyklostezce, která prochází údolím rožnovské Bečvy z Valašského Meziříčí na Horní Bečvu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější dnešní příjmení v obci: Dobeš a Urban (přes 30 nositelů), dále Stodůlka, Kraus, Martinek, Melichařík atd. Nejstarší dosud žijící rody ve Stříteži jsou Dobši (Fojti) čp. 21, prokazatelně na jednom místě nepřetržitě od roku 1590 a Jadrníčci čp. 30, prokazatelně na jednom místě nepřetržitě od roku 1611.

V roce 1945 žilo ve Stříteži 1036 obyvatel, v roce 1947 (tedy po válce) už jen 764 obyvatel ve 169 domech, z toho 358 mužů a 406 žen. V roce 1947 měl ve Stříteži telefon pouze MNV, Hotel Květoň a dalších 6 nejzámožnějších občanů. V tomto roce se chovalo ve Stříteži 45 koní, 304 kusů hovězího dobytka, 27 ovcí, 159 koz, 203 vepřů, 663 slepic, 50 kohoutů, 151 hus, 22 kachen, 14 krocanů a 396 králíků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]