Bečva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bečva
Bečva v Přerově
Bečva v Přerově
Základní informace
Délka toku 61,5 km
Plocha povodí 1620,19 km²
Průměrný průtok 17,5 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 4-11-02-001
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský krajValašské Meziříčí), (Olomoucký krajHranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Bečva River (CZE) - location and watershed.svg
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečva je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy nejvýznamnější z nich jsou Valašské Meziříčí, Hranice na Moravě, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Teplice nad Bečvou a další.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která má 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva (též označována Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována Dolní Bečva) na severních svazích.

K „rožnovskému“ pramenu se dostaneme z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni vede na sever, přímo z vrcholu hory Vysoká.

K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 17,5 m³/s.

Hlásné profily:[2][3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Teplice nad Bečvou 41,40 1275,32 km² 15,5 m³/s 908,0 m³/s
Dluhonice 9,30 1592,81 km² 17,3 m³/s 892,0 m³/s

Historie[editovat | editovat zdroj]

Most přes Bečvu u Rybářů

Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3.s-1].

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada.[4] Okolí řeky Bečvy u Skaličky je ukázkou zachovalé přírody s fascinujícími scenériemi. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[5]

Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[4]

Využití řeky Bečvy[editovat | editovat zdroj]

Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovary v Brodku u Přerova a v Prosenici, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.

Na přítoku Bečvy Bystřička je postavena menší nádrž s retenčním a rekreačním účelem. Na Horní Bečvě je postavena nádrž, která má pouze retenční využití.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  2. Evidenční list hlásného profilu stanice Teplice nad Bečvou [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  3. Evidenční list hlásného profilu stanice Dluhonice [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  4. a b KONVIČKA, Ondřej et al. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 106. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  5. Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu: místo má ale zaplavit přehrada. Ekolist.cz [online]. 13. 8. 2019 10:28 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONVIČKA, Ondřej; EZER, Eduard; TRÁVNÍČEK, Dušan; RESL, Květoslav; TRNKA, Filip; KAŠÁK, Josef; KOHOUT, Vojtěch; ZELÍK, Pavel; BOBOT, Ludvík and VESELY, Milan. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. = Beetles (Coleoptera) of the Bečva river and its surroundings at the site of the planned construction of the Skalička dam. Part I. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 63–111. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  • RYŠÁNEK, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2006. 237 s. ISBN 80-7277-311-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]