Tovačov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tovačov
Pohled na zámek v Tovačově od Hradeckého rybníka
Pohled na zámek v Tovačově od Hradeckého rybníka
Znak města TovačovVlajka města Tovačov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0714 519146
Pověřená obecKojetín
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
Okres (LAU 1)Přerov (CZ0714)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 411 (2022)[1]
Rozloha22,77 km²
Katastrální územíTovačov
Nadmořská výška201 m n. m.
PSČ751 01
Počet domů693 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 12
Město
751 01 Tovačov
mu@tovacov.cz
StarostaMarek Svoboda
Oficiální web: www.tovacov.cz
Tovačov
Tovačov
Další údaje
Kód obce519146
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tovačov (německy Tobitschau[3]) je město v Olomouckém kraji v okrese Přerov, 19 km jižně od Olomouce. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Poloha a historie[editovat | editovat zdroj]

Město Tovačov se stejnojmenným zámkem leží při středním toku řeky Moravy v nadmořské výšce 200 m, v samém srdci rovinaté úrodné Hané. Je středem pomyslného čtverce, jehož vrcholy tvoří na severu krajské město Olomouc, na východě město Přerov, na jihu město Kroměříž a na západě pak město Prostějov. Díky této své významné strategické poloze se již krátce po svém založení město stalo důležitou křižovatkou obchodních cest, vázaných na soutok Moravy a Bečvy, který se nachází jihovýchodně od města.

Město samotné lze nejlépe charakterizovat jako nejstarší renesančně pojaté urbanistické založení v našich zemích. Náměstí bylo založeno v roce 1475 (první písemná zmínka o obci ale pochází z roku 1203). Radnice s renesančním portálem v průjezdu patří k nejcennějším historickým památkám spolu s kašnou z roku 1694 a sochou sv. Václava z roku 1872.

Dominantou města je 84,5 m vysoká tzv. Spanilá věž zdejšího zámku. Vstupní portál věže byl dokončen v roce 1492 a je nejstarší renesanční památkou na sever od Alp. Předtím stála na místě zámku vodní tvrz pocházící z druhé poloviny 11. století. Největšího rozkvětu dosáhl tovačovský hrad v průběhu 15. století, kdy měl zdejší panství v držení moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka.

15. července 1866 v bitvě u Tovačova zahynulo 571 vojáků rakouské a pruské armády.[4] V roce 1872 bylo při velkém požáru zničeno 20 domů.[5] Ve městě bylo i židovské osídlení, po kterém zůstal hřbitov a synagoga. V letech 1895–1981 byla mezi Tovačovem a Kojetínem provozována železniční doprava. V současnosti jsou zde občasné nostalgické jízdy.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Zámecké muzeum
  • Muzeum židovské komunity

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tovačově.
  • zámek – původně gotický hrad, s 84,5 m vysokou věží (Formosa = Spanilá) a renesančním portálem. Patří mezi nejvyšší věže v Česku.
  • kostel sv. Václavabarokní (1788–1793)
  • špitální kaple sv. Jáchyma a Anny (1633), zbytek špitálu zbourán roku 1984
  • fara
  • radnice – jednopatrová budova s původním průjezdem ze 16. století
  • kašna na náměstí z roku 1694 se sochou sv. Václava[7]
  • měšťanské domy
    • čp. 8, Paní dům – jednopatrový renesanční dům s dochovaným renesančním portálem ze 16. století
    • čp. 13 – renesanční dům ze 16. století s dochovanými klenbami
    • čp. 17 – v jádru renesanční dům ze 16. století s dochovanými klenbami
    • čp. 20 – dům ze 17. století s dochovanými klenbami a historizujícím průčelím z počátku 19. století
    • čp. 41 – v jádru renesanční dům ze 16. století s částečně dochovanými klenbami
  • židovský hřbitov (založen v druhé polovině 17. století, nejstarší náhrobky z let 1614 a 1615)
  • sochy a náhrobní pomník na hřbitově
  • vojenský hřbitov, památník padlým bitvy u Tovačova, mohyla Eduarda z Behru
  • hotel U tří králů, dříve Panský dům

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Rybník Kolečko
  • Tovačovské rybníky – Tradice rybníkářství sahá až do roku 1464. Po zrušení koncem 18. století byly rybníky obnoveny až po druhé světové válce. Dnes tvoří soustavu rybník Hradecký (154 ha, rozdělen na čtyři části), Křenovský (16 ha), u zámku rybník Kolečko (5,6 ha) a u cesty do Lobodic rybník Náklo (6 ha).
  • Tovačovská jezera – štěrkovny na místě středověkého rybníka, dnes čtyři vodní plochy o celkové rozloze 328 ha
  • Zámecká alej – dubová alej, nejstarší duby jsou až 500 let staré
  • Naučná stezka Po stopách bitvy u Tovačova 1866 dlouhá 8 km[8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

360° panoramatický pohled na náměstí
360° panoramatický pohled na náměstí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 500. 
  4. POLÁKOVÁ, Petra. Procházka po bojišti připomněla slavnou bitvu u Tovačova. Přerovský deník [online]. 2014-06-12 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  5. ŠVRČKOVÁ, Naděžda. Lidé svatého Floriána: Historie hasičů v Tovačově sahá do roku 1872. Přerovský deník [online]. 2009-06-18 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  6. NAJĎONOVOVÁ, Iva. Na trať Kojetín – Tovačov vyrazí historické vlaky, dráha slaví 120. výročí. Přerovský deník [online]. 2015-05-25 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  7. POLÁKOVÁ, Petra. Raně barokní kašna v Tovačově je kulturní památkou. Přerovský deník [online]. 2011-11-07 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  8. KREJČIŘÍK, Tomáš. V Tovačově otevřeli naučnou válečnou stezku. Přerovský deník [online]. 2013-03-30 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]