Střítež nad Ludinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střítež nad Ludinou
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce Střítež nad LudinouVlajka obce Střítež nad Ludinou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0714 517909
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHranice
Okres (LAU 1)Přerov (CZ0714)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel854 (2022)[1]
Rozloha14,82 km²
Katastrální územíStřítež nad Ludinou
Nadmořská výška338 m n. m.
PSČ753 63
Počet domů286 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStřítež nad Ludinou 166
753 63 Střítež nad Ludinou
obec@striteznl.cz
StarostaRadim Haitl
Oficiální web: www.striteznl.cz
Střítež nad Ludinou
Střítež nad Ludinou
Další údaje
Kód obce517909
Kód části obce157961
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střítež nad Ludinou (německy Ohrensdorf[3]) je obec ležící v okrese Přerov. Žije zde 854[1] obyvatel. Její katastrální území má rozlohu 1482 ha. Obec je členem mikroregionu Rozvodí a Hranicko.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původ jména je nejednoznačný. Podle převažujícího názoru jde o hromadné podstatné jméno (typu mládež) od staročeského, jinak písemně nedoloženého výrazu pro rákos, který měl být hláskovým pokračováním (pozdně) praslovanského črětъ (téhož významu). Jméno vesnice by tak vyjadřovalo polohu blízko rákosového porostu.[4] Jiný, mladší názor jméno pokládá za slovesné podstatné jméno (typu krádež) odvozené od slovesa střieti ve významu "kácet, mýtit". Jméno vesnice by pak vyjadřovalo její polohu ve vymýcené části lesa.[5] Přívlastek nad Ludinou se začal přidávat ve 20. letech 20. století pro potřeby pošty, součástí jména obce se stal těsně před druhou světovou válkou. Moderní německé Ohrensdorf vzniklo nářečními hláskovými úpravami ze staršího Arnsdorf doloženého od 17. století a to z původního Ahorn(s)dorf - "Javorová ves", které bylo dáno nezávisle na českém jméně.[4][6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Archeologické nálezy dokládají původní osídlení oblasti již od eneolitu. Ves byla založena v rámci kolonizace území severně a severovýchodně od Hranic na příkaz olomouckého vévody Fridricha benediktinským opatstvím v Rajhradě ve druhé polovině 12. století, pravděpodobně v roce 1169. Později vesnice patřila k majetku kláštera Hradisko. Keramické nálezy na pohřebišti lze datovat do období po roce 1250.

První písemná zmínka o Střítěži pochází z roku 1412, kdy zdejší fojt ručil za fojta z Bělotína. Později se vžil i německý název Arnsdorf. Poté, co Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka získal v roce 1427 panství Hranice, rozšířilo se učení Jana Husa i do vesnic. Později klášter získal majetek zpět.

Během česko-uherské války v letech 1468 až 1471 prošla Moravskou bránou různá vojska. Vesnice přitom částečně zpustla. Klášter, který podporoval krále Jiřího z Poděbrad, se kvůli válečnému zatížení dostal do finanční tísně a musel zastavit panství Hranice. V roce 1499 jej koupil Vilém II. z Pernštejna. Vesnice Šovejda na jihu zanikla v letech 1499-1516 a na jejím území byl založen Olšovec. V roce 1547 prodal Johann z Pernštejna panství Weißkirchen Wenzelovi von Haugwitz auf Biskupitz. V roce 1553 postoupil panství Janu Kropáčovi z Nevědomí. Za jeho vlády se v obci usadili Moravští bratři. Dcera Jana Kropáče a dědička Anna se po smrti svého manžela Jana z Kunovic provdala za Jana mladšího ze Žerotína. Po něm následoval Dietrich z Kunovic, který v roce 1600 postoupil panství výměnou Zdeňkovi z Pottensteinu a Žampachu. V letech 1610-1612 byl majitelem Karl Berger z Bergu. Po něm následoval Václav Mol z Modřelic. Jeho majetek byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 zkonfiskován a následujícího roku prodán kardinálu Františku Xaverovi z Dietrichštejna. Tvrdou rukou provedl protireformaci. V roce 1627 byla Střítež spolu s Jindřichovem, Olšovcem, Partutovicemi a Nejdkem přifařena k Bělotínu, kde byly pro tato převážně česky osídlená místa zřízeny samostatné matriky. Dietrichsteinové zůstali majiteli panství až do 19. století. V roce 1781 byla třetina obce zaplavena při povodni na řece Ludině. V roce 1772 byla postavena fara a v roce 1822 byl vysvěcen kostel.

Po zrušení patrimoniálních panství se Střítež nad Ludinou stala v roce 1850 samostatnou obcí v rámci okresního hejtmanství Moravská Bílá Cerkev. V roce 1866 zemřelo 33 obyvatel na epidemii cholery. V roce 1870 začala vlna emigrace do Texasu. V letech 1924-1930 byly v obci v provozu dva lomy. V roce 1931 byly části velkostatku hraběnky Althannové rozparcelovány. Po Mnichovské dohodě byla Střítež / Ohrnsdorf 1. října 1938 připojena k Německé říši spolu s obcemi Partutovice / Bartelsdorf, Jindřichov / Heinrichswald, Luboměř / Laudmer, Spálov / Sponau a Heltínov / Scherzdorf, které byly rovněž obydleny většinou Čechů. Po jednáních byly Partutovice, stejně jako Jindřichov a Střítež nad Ludinou, 21. listopadu 1938 vráceny Československu a okres Mährisch Weißkirchen byl zrušen. Po druhé světové válce byl název obce rozšířen o přídomek Nad Ludinou, aby se odlišil od stejnojmenných míst. V rámci územní reformy v roce 1960 a zrušení okresu Hranice byla Střítež nad Ludinou k 1. lednu 1961 přiřazena k okresu Přerov. Obec má od roku 1994 znak a od roku 1995 prapor.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území obce zasahuje dálnice D1. Dále zde vedou silnice III. třídy:

  • III/44016 Olšovec – Střítež – Bělotín
  • III/44020 exit 308 – Střítež – Jindřichov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 622. 
  4. a b Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 508, 509.
  5. Lev, Šaur: Místní jména Střítež. In: Acta onomastica 46 (2005), str. 105-110.
  6. Tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 350.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]