Přerov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny v článku Přerov (rozcestník).
statutární město Přerov
Přerov, Horní náměstí
Přerov, Horní náměstí
NUTS 5: CZ0714 511382
kraj (NUTS 3): Olomoucký kraj (CZ071)
okres (NUTS 4): Přerov (CZ0714)
historická země: Morava
katastrální výměra: 58,50 km²
počet obyvatel: 43 994 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 210 m
PSČ: 750 00
zákl. sídelní jednotky: 47
části obce: 13
městské části / obvody: 13
katastrální území: 14
adresa magistrátu: Magistrát města Přerova
Bratrská 34
750 11 Přerov 2
posta@prerov.eu
primátor(ka): Vladimír Puchalský (nestr./NV)
www.prerov.eu
Přerov
Red pog.svg
Přerov
Přerov, Česko

Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Statutárním městem je od 1. července 2006. Do roku 2002 byl sídlem okresního úřadu okresu Přerov.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov bylo také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by mohl být Přerov křižovatkou Průplavu Dunaj-Odra-Labe a jedním z jeho hlavních přístavů (uvažuje se o studii k tomuto projektu). Část historického jádra města (Horní Město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie raně středověkého hradiště na území Přerova zhruba z roku 1019 je připomínána v práci Michala Lutovského.[3] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského.

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení 2. světové války následoval masakr na Švédských šancích.

Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel, a z města se stalo významné průmyslové centrum.

Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Městská samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.[4]

Po komunálních volbách roku 2014 byl zvolen primátorem Vladimír Puchalský z uskupení Společně pro Přerov. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, Společně pro Přerov, Nezávislí a Za prosperitu Přerova a jeho místních částí. Koalice dispnovoala většinou 21 z 35 zastupitelů.[5]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Přerova.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Přerova dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 1990, od té doby má klesající trend.

Rok 1971 1981 1990 1991 2001 2011 2014
Počet obyvatel 39 520 50 289 51 915 51 400 48 409 45 390 44 214

[6]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přerově.
Nábřeží Bečvy

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad ´přerovskou rokli´, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka.

Přerov se také zapsal do historie světového hokeje: v lednu 2012 spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti[7].V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[8]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Přerova

Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.

V 90. letech se některé části neúspěšně pokusily oddělit:

  • 26. března 1993 se v části Přerov V-Dluhonice konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[9]
  • 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov XI-Vinary. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[9]
  • 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov VI-Újezdec. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Náměstí T. G. Masaryka

Narodili se zde:

Působili zde:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
  3. Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
  4. Výběr období voleb > Zastupitelstva obcí 2014 > Výsledky voleb – výběr obce dle území > Okres Přerov - výběr obce > Obec Přerov [online]. volby.cz, [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. Primátorem Přerova bude Puchalský, staronovým starostou Hranic Juračka [online]. idnes.cz, [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  7. MS navštívilo celkem téměř 17500 diváků, nejvíce v historii [online]. . Dostupné online.  
  8. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660
  9. a b c Informace o místních referendech, odpověď na žádost o o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAYER, František. Přerovsko : město i hejtmanství. Přerov : F. Bayer, 1893. 272 s. Dostupné online.  
  • DRECHSLER, Aleš; LAPÁČEK, Jiří; FIŠMISTROVÁ, Věra. Dějiny města Přerova v datech. Přerov : Město Přerov, 2006. 191 s. ISBN 80-239-7202-2.  
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 1.. Přerov : Městský národní výbor, 1970. 302 s.  
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 2.. Přerov : Městský národní výbor, 1971. 310 s.  
  • LAPÁČEK, Jiří. Komenský a Přerov : 1608-1618 : Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Přerov : Okresní úřad, 1994. 52 s.  
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě. Přerov : Město Přerov, 2000. 243 s. ISBN 80-238-6173-5.  
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě 2. Přerov : Město Přerov, 2002. 311 s. ISBN 80-238-9691-1.  
  • LAPÁČEK, Jiří; HLOUŠEK, Jiří. Přerov v proměnách času : přehled názvů přerovských ulic a náměstí a pohlednicová tvorba s přerovskou tematikou v letech 1897-1938. Přerov : Elan, 2002. 178 s. ISBN 80-238-9913-9.  
  • LAPÁČEK, Jiří. Historie a současnost podnikání na Přerovsku a Hranicku. Žehušice : Městské knihy, 2009. 319 s. ISBN 978-80-86699-55-4.  
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov. Praha - Litomyšl : Paseka, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7432-052-1.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]