Přerov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Přerov (rozcestník).
Statutární město Přerov
Přerov, Horní náměstí
Přerov, Horní náměstí
Znak statutárního města PřerovVlajka statutárního města Přerov
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0714 511382
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPřerov
Okres (LAU 1)Přerov (CZ0714)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel42 451 (2021)[1]
Rozloha58,45 km²
Nadmořská výška210 m n. m.
PSČ750 02
Počet domů4 510 (2011)[2]
Počet částí obce13
Počet k. ú.14
Počet ZSJ47
Kontakt
Adresa magistrátuMagistrát města Přerova
Bratrská 34
750 11 Přerov 2
posta@prerov.eu
PrimátorPetr Měřínský (ANO)
Oficiální web: www.prerov.eu
Přerov
Přerov
Další údaje
Kód obce511382
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 42 tisíc[1] obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi na Moravě tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, PSP Machinery, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[3]

Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.[4] Ovšem je také nazýván městem Blahoslavovým a Komenského.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lovci mamutů[editovat | editovat zdroj]

Území města Přerova bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou významné archeologické nálezy, především sídliště lovců mamutů v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky Bečvy. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.

Středověk a novověk[editovat | editovat zdroj]

Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště.[5] První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.

Město Přerov (Prerau) na výřezu z druhého vydání Müllerovy mapy Moravy z roku 1790

Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do do roku 1487[zdroj?]. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský.[6] Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.

Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.

Druhá světová válka a poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců a Čechoslováků, převážně žen a dětí.[7]

Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel, a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí průmyslu chemického.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená.[8] Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám.[8] Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Městská samospráva[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Přerova.

Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.[9]

Po komunálních volbách roku 2018 byl zvolen primátorem Petr Měřínský z hnutí ANO. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, ODS a uskupení KDU-ČSL+TOP 09. Koalice disponuje těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
7 213 11 190 12 955 16 727 20 300 21 416 22 280 22 012 31 069 39 505 50 265 51 300 48 335 44 361

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení obyvatel Přerova[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření československé národnosti a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.

  • česká 88,4 %
  • moravská 7,1 %
  • slovenská 1,9 %
  • romská 0,2 %
  • vietnamská 0,1 %
  • ukrajinská 0,1 %
  • polská 0,1 %
  • ostatní 1,8 %

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dálnice[editovat | editovat zdroj]

  • Dálnice D1 Praha – Říkovice (272 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km)
  • Dálnice D55 – zatím jen zprovozněn výjezd Exit 1 Olomouc-jih (křížení s D35) u Olomouce. Roku 2021 je plánováno zahájení výstavby směr Přerov – Kokory.

Silnice[editovat | editovat zdroj]

  • I/47 Vyškov – Kroměříž – Přerov – Ostrava
  • I/55 Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice
  • II/150 Skalice nad Svitavou – Prostějov – Přerov – Valašské Meziříčí
  • II/434 Bedihošt – Přerov – Lipník nad Bečvou
  • II/436 Kojetín – Chropyně – Přerov – Doloplazy

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Křižují se zde tratě ČD 270/330 Bohumín – Přerov – Břeclav, Přerov – OlomoucČeská Třebová a trať ČD 300 Přerov – Nezamyslice – Brno. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí II. tranzitního koridoru ČD (VI. evropský železniční koridor). Přes železniční stanici Přerov jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst (Varšava, Krakow, Moskva, Kiev Minsk, Košice, Bratislava, Budapešť, Vídeň, Paříž, Brusel aj.) Důležité spoje ze směru OstravaHranice na Moravě směrem na Olomouc však Přerov objíždějí po spojce mezi železničními stanicemi Prosenice a Dluhonice.

Městská doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečuje Connex Morava a.s. Autobusy MHD jezdí na 8 linkách, přičemž byla zavedena nízkopodlažní linka pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Nábřeží Bečvy

V současné době není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Přerov je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.

Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do Náměště na Hané v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Jediná škola v České republice s hlavním zaměřením na logistiku je přerovská Vysoká škola logistiky.[13] Ve městě je také např. Gymnázium Jana Blahoslava nebo Gymnázium Jakuba Škody.

Pamětihodnosti a turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přerově.

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází přerovský zámek, renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd. Dále se ve městě nachází např.:

  • Park Michalov – jeden z největších městských parků v Olomouckém kraji
  • Žebračka – národní přírodní rezervace, zřízená k ochraně pozůstatku lužního lesa v povodí Bečvy
  • Mamut Tomík – muzeum pro děti
  • Pomník Jana Blahoslava
Pomník Jana Blahoslava

Mamutov[editovat | editovat zdroj]

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

Národní přírodní rezervace Žebračka

Žebračka[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Betonové stromy[editovat | editovat zdroj]

Tyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový třípolový klenbový most. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.[14]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Přerov se také zapsal do historie světového hokeje: v lednu 2012 spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti.[15] V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně. Že Přerov žije hokejem potvrdil i postup do druhé nejvyšší národní soutěže, která od letošní sezóny[kdy?] nese název WSM liga, kam se klub HC ZUBR Přerov navrátil po dlouhých sedmnácti letech. Doma si Zubři udržují průměr návštěvnosti 2400 diváků na zápas.

Sport Klub Městská část Vznik Soutěž muži Úroveň Soutěž ženy Úroveň
lední hokej HC ZUBR Přerov Přerov I-Město 1928 Chance liga 2. - -
fotbal 1. FC Viktorie Přerov Přerov I-Město 2011 Divize E 4. - -
fotbal FK Kozlovice Přerov IV-Kozlovice 1924 Divize E 4. - -
volejbal Volejbal Přerov Přerov I-Město 1923 - - UNIQA extraliga 1.
volejbal SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 Krajská soutěž 4. - -
florbal FBC MSEM Přerov Přerov I-Město 2002 Divize D 4. 1. liga 2.
tenis TK PRECHEZA Přerov Přerov I-Město 1899 Tenisová extraliga 1.
vodní pólo KVP Přerov Přerov I-Město 1933 1. liga 1. - -
americký fotbal Přerov Mammoths Přerov I-Město 2012 Paddock liga 1. - -
házená TJ Holešov-Přerov Přerov I-Město ? 2. liga 3. - -
házená SK Žeravice Přerov XII-Žeravice 1943 2. liga 3. 2. liga 3.
basketbal TJ Sokol Přerov Přerov I-Město ? Oblastní přebor 4. - -
basketbal TBS Přerov Přerov II-Předmostí ? pouze mládež
nohejbal TJ Spartak MSEM Přerov Přerov I-Město 1970 1. liga 2. - -
atletika SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 2. liga sk. D 3.
moderní gymnastika TJ Spartak Přerov Přerov I-Město 1976 -
veslování VK Přerov Přerov I-Město 1924 -
kanoistika Kanoistika Přerov Přerov I-Město ? -
cyklistika, triatlon CK PeMaP Přerov Přerov I-Město 2010 -
plavání TJ Spartak Přerov Přerov I-Město ? -
džú-džucu Agatsu Ryu Ju Jutsu Přerov I-Město 2000 -
fotbal TJ Sokol Újezdec Přerov VI-Újezdec 1957 I. B třída 7. - -
fotbal TJ Sokol Čekyně Přerov VII-Čekyně 1931 Okresní přebor 8. - -
fotbal KMK Zubr Přerov Přerov II-Předmostí ? III. třída 9. - -
fotbal TJ Union Lověšice Přerov III-Lověšice ? III. třída 9. - -
kolová TJ Spartak Přerov
mažoretkový sport Fantasy Přerov z. s. Přerov I-Město 2014 - - - -

Části města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Přerova

Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.

V 90. letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit:

  • 26. března 1993 se v části Přerov V-Dluhonice konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[16]
  • 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov XI-Vinary. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[16]
  • 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov VI-Újezdec. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[16]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Působili zde
  • Jakub Škoda (1835–1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
  • Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929
  • Vlastislav Chroust (1895–1977), architekt a profesor Střední průmyslové školy Přerov
  • Lubomír Pleva (1929–1998), český hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
  4. http://www.mamutov.eu/
  5. Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
  6. O Přerově [online]. Statutární město Přerov. Dostupné online. 
  7. PUSTĚJOVSKÁ, Ivana. Masový vrah mezi námi. Karol Pazúr nechal v roce 1947 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců. CS Magazin [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  8. a b POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Sametová revoluce v Přerově: připomeňte si dobu před 31 lety. Přerovský deník. 2020-11-17. Dostupné online [cit. 2021-06-02]. (česky) 
  9. Výběr období voleb > Zastupitelstva obcí 2014 > Výsledky voleb – výběr obce dle území > Okres Přerov - výběr obce > Obec Přerov [online]. volby.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (česky) 
  10. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  13. VŠLG – Pojď studovat logistiku na Vysokou školu logistiky [online]. Vysoká škola logistiky [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  14. POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. V Přerově na Tyršově mostě rostou betonové stromy. Deník.cz. 2012-03-24. Dostupné online [cit. 2021-06-02]. (česky) 
  15. MS navštívilo celkem téměř 17500 diváků, nejvíce v historii [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  16. a b c Informace o místních referendech, odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAYER, František. Přerovsko : město i hejtmanství. Přerov: F. Bayer, 1893. 272 s. Dostupné online. 
  • DRECHSLER, Aleš; LAPÁČEK, Jiří; FIŠMISTROVÁ, Věra. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006. 191 s. ISBN 80-239-7202-2. 
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 1.. Přerov: Městský národní výbor, 1970. 302 s. 
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 2.. Přerov: Městský národní výbor, 1971. 310 s. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Komenský a Přerov : 1608-1618 : Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Přerov: Okresní úřad, 1994. 52 s. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě. Přerov: Město Přerov, 2000. 243 s. ISBN 80-238-6173-5. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě 2. Přerov: Město Přerov, 2002. 311 s. ISBN 80-238-9691-1. 
  • LAPÁČEK, Jiří; HLOUŠEK, Jiří. Přerov v proměnách času : přehled názvů přerovských ulic a náměstí a pohlednicová tvorba s přerovskou tematikou v letech 1897-1938. Přerov: Elan, 2002. 178 s. ISBN 80-238-9913-9. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Historie a současnost podnikání na Přerovsku a Hranicku. Žehušice: Městské knihy, 2009. 319 s. ISBN 978-80-86699-55-4. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov. Praha - Litomyšl: Paseka, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7432-052-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice