Frýdek-Místek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Frýdek-Místek
Náměstí Svobody v Místku

Náměstí Svobody v Místku

NUTS 5: CZ0802 598003
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Frýdek-Místek (CZ0802)
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 51,61 km²
počet obyvatel: 56 879  (1. 1. 2016[1])
nadmořská výška: 291 m
PSČ: 738 01
zákl. sídelní jednotky: 37
části obce: 7
městské části / obvody: 0
katastrální území: 7
adresa magistrátu: Magistrát města Frýdku-Místku
Radniční 1148
738 01 Frýdek-Místek
podatelna@frydekmistek.cz
primátor(ka): Michal Pobucký (ČSSD)[2]
www.frydek-mistek.cz
Frýdek-Místek
Red pog.svg
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek, Česko

Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek, za Protektorátu německy Friede(c)k-Freiberg) je okresní město v Moravskoslezském kraji. Rozkládá se na obou březích řeky Ostravice, 17 km jižně od Ostravy. V roce 2011 zde žilo 58 tisíc obyvatel.

Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí, z nichž v současnosti patří k městu pouze Lískovec. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska a řeka také tvoří přirozenou hranici mezi Frýdkem a Místkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města[editovat | editovat zdroj]

Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, dochází k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovec a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem Druhé světové války dochází roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor[3]. Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946[4] vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra[5]. V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi[6].

Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však dochází k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 dochází bez vysvětlení k přejmenování města na Místek[7]. Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV[8]. 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem[9], přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červenu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955[10] zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů[11]

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory[12], což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce[13]. K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Města, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem[14]. K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec[15], Staré Město[16] a Sviadnov[17], a nově připojeny obce Chlebovice[18], Lysůvky[19] spolu se svojí částí Zelinkovicemi[20]. K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice[21] a Staříč[22]. Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče[22] a opětovnému osamostatnění Starého Města[16]. Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov[17]. Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i v Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, gymnázií, průmyslové školy a obchodní akademie. Významným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná na jihozápadním okraji města.Vedle přehrady je také v provozu Aquapark.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • z města vychází dálnice D56 Frýdek-Místek - Ostrava
  • městem prochází dálnice D48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - Polsko, která přes centrum města prochází jako silnice I/48
  • městem prochází silnice I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant n.O. - Hlavatá
  • z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek - Šenov - Petřvald
  • městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška
  • městem prochází silnice II/648 Rychaltice - Frýdek-Místek - Český Těšín

Železniční doprava.

První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.

nádraží ve Frýdku-Místku

Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě 322 Český Těšín - Frýdek-Místek a 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Po trati 322 vede linka S7, po trati 323 vede linka S6 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (Trať 323).

Autobusová doprava.

Ve městě a blízkém okolí je provozována městská hromadná doprava. V současné době tvoří síť MHD 19 linek, licenční čísla 865001–865021. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif "MHD zdarma".

Související informace naleznete také v článku MHD zdarma ve Frýdku-Místku.

Část příměstských autobusových linek je zařazena do ODIS.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • ArcelorMittal Frýdek-Místek, a. s., dříve Válcovny plechu, a. s. - ocelářský podnik; výroba hlubokotažné a elektrotechnické oceli, dále pozinkovaných zemnících pásků a drátů
  • Chodura - Beskydské uzeniny - potravinářský podnik zaměřený na výrobu masných výrobků a uzenin
  • Místecká mlékárna - výroba mléčných produktů
  • Hutní projekt, a. s.
  • ČSAD, a. s.
  • Lesostavby, a. s.
  • Blanco CZ, s. r. o.
  • Novogear, s. r. o.
  • Slezan, a. s. - textilní podnik (z důvodu ekonomických problému byl podnik uzavřen)
  • DISTEP a.s. - teplárenská společnost
  • MIKO international s.r.o. (výroba medovníků MARLENKA)[23]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Frýdku-Místku

Frýdek-Místek se v současnosti dělí na 7 katastrálních území a 7 částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o o místní pojmenování částí města.

Frýdek:

  • Růžový pahorek
  • Nová Osada
  • Amerika
  • Černá zem
  • Baranovice
  • Vršavec
  • Nové Dvory
  • Kamenec
  • sídliště Slezská

Místek:

  • Rusinec
  • Koloredov
  • Spořilov
  • sídliště Kolaříkovo
  • sídliště Bezručovo
  • sídliště Riviera
  • Bahno
  • Olešná

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Frýdek-Místek a Obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek.

Frýdek-Místek je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek se skládá ze 72 obcí, ORP z 37 obcí.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Historickou památkou je Frýdecký zámek. U zámku je i muzeum Beskyd. Zároveň je ve městě mnoho galerií a několik divadel.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Pod Zámkem na ulici Zámecké 56
  • Galerie Krásno Československé armády 481
  • Galerie U Černého kocoura na ulici Riegrové 758
  • Galerie Landův dům na ulici Hluboké 66
  • Galerie Pod Sovou na tř. T. G. Masaryka 454
  • Galerie Pod svícnem na ulici Farní 16

Divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Nová scéna Vlast na Hlavní 112
  • Divadlo Sokolík na Hlavní třídě 109
  • Divadlo Čtyřlístek na ulici Novodvorské 3478

Kina[editovat | editovat zdroj]

  • Kino Vlast na Hlavní 112

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdku-Místku.

Osobnosti se vztahem k Frýdku-Místku[editovat | editovat zdroj]

René Souček, písničkář (autor nové hymny Frýdku-Místku Fajne Mjesto)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-29]. Dostupné online.  
  2. http://ostrava.idnes.cz/staronovym-primatorem-frydeku-mistku-se-stal-socialni-demokrat-pobucky-1qp-/ostrava-zpravy.aspx?c=A150206_085904_ostrava-zpravy_jog
  3. Anna Nováková. Uplynulo 60 let od sloučení měst Frýdku a Místku. Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku [online]. , duben 2003 [cit. 30. listopadu 2014]. Dostupné online.  
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946
  5. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948
  6. ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Co dál s velkým Frýdkem-Místkem, s. 377. (čeština)  
  7. Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950
  8. ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Opět malý Frýdek-Místek, s. 395. (čeština)  
  9. Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954
  10. Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955
  11. Adamec, 2014, s. 396
  12. ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Frýdek-Místek, s. 202. (čeština)  
  13. ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Opět malý Frýdek-Místek, s. 397. (čeština)  
  14. ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Frýdek-Místek střediskový, s. 435. (čeština)  
  15. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 286. (čeština)  
  16. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 491. (čeština)  
  17. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 512. (čeština)  
  18. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 186. (čeština)  
  19. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 298. (čeština)  
  20. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 609. (čeština)  
  21. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 472. (čeština)  
  22. a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 494. (čeština)  
  23. Stránky výrobce Marlenky
  24. http://www.csfd.cz/tvurce/7259-lida-vostrcilova/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]