Přeskočit na obsah

Bystřice (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bystřice
Pohled na Bystřici ze severu
Pohled na Bystřici ze severu
Znak obce BystřiceVlajka obce Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 266 (2024)[1]
Rozloha16,09 km²[2]
Katastrální územíBystřice nad Olší
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ739 95
Počet domů1 480 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduBystřice 334
739 95 Bystřice
obec@bystrice.cz
StarostaMgr. Roman Wróbel
Oficiální web: www.bystrice.cz
Bystřice
Bystřice
Další údaje
Kód obce598062
Kód části obce16926
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice (v místním nářečí Bystrzica, polsky Bystrzyca, německy Bistritz) je obec v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.[4] Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v Česku bez statusu města či městyse.

Obcí protéká řeka Olše, podle níž má přívlastek katastrální území. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Hrádek a Vendryně.

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503 a opakovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formamanské“ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží.[5] Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.[6]

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly používány při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) byli Poláci, 13 (0,5 %) Češi a 31 (1,3 %) Němci.[7]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.[8]

V Bystřicí sídlí fotbalový klub TJ Bystřice[9] a také profesionální cyklistický tým JK Animals MTB Team.[10]

Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Volby do zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1998 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1. 11. – 2. 11. 2002 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
20. 10. – 21. 10. 2006 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
15. 10. – 16. 10. 2010 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
10. 10. – 11. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel
5. 10. – 6. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel

Starostové a předsedové MNV od roku 1945

[editovat | editovat zdroj]
Jméno Ve funkci
František Potyš 1945–1946
Maxmilián Mrovčík 1946–1948
Viktor Heczko 1948–1949
Józef Rusz 1949–1964
Oldřich Dudek 1964–1970
Paweł Cienciała 1970
František Kohůtek 1970–1976
Josef Špiller 1976–1990
Anna Konderlová 1990–2006
Ladislav Olšar 2006–2014
Roman Wróbel 2014–dodnes

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  5. BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (polsky) OCLC: 297532256. 
  6. NEŠPOR, Z. R. a VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha, 2016, s. 169.
  7. ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (polsky) OCLC: 749519031. 
  8. Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.
  9. TJ Bystřice. www.tjfotbalbystrice.cz [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  10. HALÁS, Václav. Na českou bikovou scénu přichází nový profesionální XCM t. Cyklistickey [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]