Bystřice (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bystřice
Pohled na Bystřici ze severu
Pohled na Bystřici ze severu
Znak obce BystřiceVlajka obce Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0802 598062
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třinec
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 356 (2020)[1]
Rozloha 16,09 km²
Katastrální území Bystřice nad Olší
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 739 95
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bystřice 334
73995 Bystřice
obec@bystrice.cz
Starosta Mgr. Roman Wróbel
Oficiální web: www.bystrice.cz
Bystřice
Bystřice
Další údaje
Kód části obce 16926
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bystřice (polsky Bystrzyca, německy Bistritz) se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.[2] Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v České republice, které nemají status městyse ani města (viz seznam).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409 – 1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo  potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503  a opkovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv.“ formamanské „ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě zabývali se také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv.„vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy  V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve  zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 bylo zde pouze 37 katolíků. r. V roce 1782 byla  založena první bystřická škola a zároveň byl založen  evangelický sbor . Ve škole vyučovacím jazykem bylo místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910 [2]. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží. [3]

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly použitý při výrobě krajkových bot, na pokrývky hlavy, která byla součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro ocelárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2%) byli Poláci, 13 (0,5%) Češi a 31 (1,3%) Němci [4].

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.[5]

Volby do zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1998 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1. 11. – 2. 11. 2002 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
20. 10. – 21. 10. 2006 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
15. 10. – 16. 10. 2010 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
10. 10. – 11. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel
5. 10. – 6. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel

Starostové od roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Jméno Ve funkci
František Potyš 1945 – 1946
Maxmilián Mrovčík 1946 – 1948
Viktor Heczko 1948 – 1949
Józef Rusz 1949 – 1964
Oldřich Dudek 1964 – 1970
Paweł Cienciała 1970
František Kohůtek 1970 – 1976
Josef Špiler 1976 – 1990
Anna Konderlová 1990 – 2006
Ladislav Olšar 2006 – 2014
Mgr. Roman Wróbel 2014 – dodnes

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  3. BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (Polish) OCLC: 297532256. 
  4. ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031. 
  5. Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]