Jistebná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jistebná
Istebna
Pohled na Jistebnou
Pohled na Jistebnou
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství POL województwo śląskie flag Slezské
okres Okres Těšín Těšín
Jistebná
Jistebná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,41 km²
Počet obyvatel 5 104 (2014)
Hustota zalidnění 107,7 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Status starostenství
Starosta Jerzy Michałek
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-470
Označení vozidel SCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebná[1][2][3] (polsky Istebna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a spolu s Javořinkou a Koňákovem tvoří tzv. Beskydskou trojves totožnou s gminou Jistebná, jejíž sídlem je. Obec čítala k prosinci 2014 5 104 obyvatel a její rozloha činí 47,41 km², z čehož podstatnou část zaujímají horské lesy. Protéká jí Olše, která pramení na svazích Gończarky (Gańciórky) na jejím východním okraji.

Obec tvoří vlastní Jistebná neboli Centrum rozkládající se na jižních a západních svazích Zlatého Grůně (707 m) a řada osad rozptýlených po kopcích a údolích, z nichž největší jsou:

  • Jasnovice, směrem k Jablunkovu
  • Andziołówka, severně od Centra
  • Kubalonka, u hranice s Vislou
  • Olecki (Łolecki), severozápadně od Andziołówky
  • Wilcze, severozápadně od Andziołówky
  • Łączyna (Łónczina), severovýchodně od Centra
  • Połom, severovýchodně od Andziołówky
  • Leszczyna (Lyszczina), severovýchodně od Andziołówky
  • Pietroszonka, východní okraj obce, na svazích Beraní hory
  • Stecówka, východně od Lyszcziny, v pásmu Beraní hory

Jistebná byla založena během valašské kolonizace na konci 16. století. První osadníci mohli pocházet z Oravy, což napovídá i název jedné oravské obce „Istebné“. Hlavním zdrojem obživy původních obyvatel bylo salašnické pastevectví. Zpočátku se jednalo vesměs o luterány. Ve 20. letech 18. století došlo však v důsledku jezuitské misie Leopolda Tempese k rekatolizaci a roku 1910 se k protestanství hlásilo už pouhých 5,6 % obyvatel Jistebné.

Rozhodnutím konference velvyslanců byla celá Beskydská trojves v roce 1920 připojena k Polsku. To znamenalo její odtržení od nejbližšího města a přirozeného správního a hospodářského centra, tedy Jablunkova. Silnice spojující Jistebnou přes Kubalonský průsmyk s Vislou a zbytkem polského Těšínska byla postavena až roku 1932.

V osadě Kubalonka se nachází Krajské pediatrické centrum založené v roce 1937 a původně zaměřené na léčbu tuberkulózy a ostatních plicních chorob.

K turistickým atrakcím obce patří lyžařská střediska na Zlatém Grůni a na Zagroni, Kawulokova chata (soukromé muzeum založené místním folkloristou Janem Kawulokem a nyní provozované jeho potomky), a také několik malých galerií a muzeí založených žijícími v Jistebné umělci: Gorolsko izba Jakuba Gazurka (naivní umění), Dům Konarzewských (tvůrci „umělecké kolonie“), Muzeum Jana Wałacha (malíř, kreslíř a sochař) a Dílna Beaty Legierské (krajkářka). V osadě Wilcze se také nachází muzeum himálajského horolezce Jerzyho Kukuczky, jehož rodina pocházela z Jistebné a on sám dům, ve kterém je dnes muzeum, koupil do vlastnictví v 80. letech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 885. 
  2. Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 563
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]