Jistebná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jistebná
Istebna
Pohled na Jistebnou
Pohled na Jistebnou
Poloha
Souřadnice 49°33′50″ s. š., 18°53′38″ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské
okres Těšín
Jistebná
Jistebná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,41 km²
Počet obyvatel 5 104 (2014)
Hustota zalidnění 107,7 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Status starostenství
Starosta Jerzy Michałek
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-470
Označení vozidel SCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebná[1][2][3] (polsky Istebna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a spolu s Javořinkou a Koňákovem tvoří tzv. Beskydskou trojves totožnou s gminou Jistebná, jejíž sídlem je. Obec čítala k prosinci 2014 5 104 obyvatel a její rozloha činí 47,41 km², z čehož podstatnou část zaujímají horské lesy. Protéká jí Olše, která pramení na svazích Gończarky (Gańciórky) na jejím východním okraji.

Obec tvoří vlastní Jistebná neboli Centrum rozkládající se na jižních a západních svazích Zlatého Grůně (707 m) a řada osad rozptýlených po kopcích a údolích, z nichž největší jsou:

  • Jasnovice, směrem k Jablunkovu
  • Andziołówka, severně od Centra
  • Kubalonka, u hranice s Vislou
  • Olecki (Łolecki), severozápadně od Andziołówky
  • Wilcze, severozápadně od Andziołówky
  • Łączyna (Łónczina), severovýchodně od Centra
  • Połom, severovýchodně od Andziołówky
  • Leszczyna (Lyszczina), severovýchodně od Andziołówky
  • Pietroszonka, východní okraj obce, na svazích Beraní hory
  • Stecówka, východně od Lyszcziny, v pásmu Beraní hory

Jistebná byla založena během valašské kolonizace na konci 16. století. První osadníci mohli pocházet z Oravy, což napovídá i název jedné oravské obce „Istebné“. Hlavním zdrojem obživy původních obyvatel bylo salašnické pastevectví. Zpočátku se jednalo vesměs o luterány. Ve 20. letech 18. století došlo však v důsledku jezuitské misie Leopolda Tempese k rekatolizaci a roku 1910 se k protestanství hlásilo už pouhých 5,6 % obyvatel Jistebné.

Rozhodnutím konference velvyslanců byla celá Beskydská trojves v roce 1920 připojena k Polsku. To znamenalo její odtržení od nejbližšího města a přirozeného správního a hospodářského centra, tedy Jablunkova. Silnice spojující Jistebnou přes Kubalonský průsmyk s Vislou a zbytkem polského Těšínska byla postavena až roku 1932.

V osadě Kubalonka se nachází Krajské pediatrické centrum založené v roce 1937 a původně zaměřené na léčbu tuberkulózy a ostatních plicních chorob.

K turistickým atrakcím obce patří lyžařská střediska na Zlatém Grůni a na Zagroni, Kawulokova chata (soukromé muzeum založené místním folkloristou Janem Kawulokem a nyní provozované jeho potomky), a také několik malých galerií a muzeí založených žijícími v Jistebné umělci: Gorolsko izba Jakuba Gazurka (naivní umění), Dům Konarzewských (tvůrci „umělecké kolonie“), Muzeum Jana Wałacha (malíř, kreslíř a sochař) a Dílna Beaty Legierské (krajkářka). V osadě Wilcze se také nachází muzeum himálajského horolezce Jerzyho Kukuczky, jehož rodina pocházela z Jistebné a on sám dům, ve kterém je dnes muzeum, koupil do vlastnictví v 80. letech.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 885. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 563
  3. ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)
Autoritní data: AUT: ge578311 | LCCN: n94023623 | VIAF: 147902078 | WorldcatID: lccn-n94023623
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jistebná&oldid=18720249“