Jistebná
Jistebná Istebna | |
![]() Pohled na Jistebnou | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 49°33′50″ s. š., 18°53′38″ v. d. |
Stát |
![]() |
vojvodství |
![]() |
okres |
![]() |
![]() ![]() Jistebná | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 47,41 km² |
Počet obyvatel | 5 104 (2014) |
Hustota zalidnění | 107,7 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Jerzy Michałek |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-470 |
Označení vozidel | SCI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jistebná[1][2][3] (polsky Istebna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a spolu s Javořinkou a Koňákovem tvoří tzv. Beskydskou trojves totožnou s gminou Jistebná, jejíž sídlem je. Obec čítala k prosinci 2014 5 104 obyvatel a její rozloha činí 47,41 km², z čehož podstatnou část zaujímají horské lesy. Protéká jí Olše, která pramení na svazích Gończarky (Gańciórky) na jejím východním okraji.
Obec tvoří vlastní Jistebná neboli Centrum rozkládající se na jižních a západních svazích Zlatého Grůně (707 m) a řada osad rozptýlených po kopcích a údolích, z nichž největší jsou:
- Jasnovice, směrem k Jablunkovu
- Andziołówka, severně od Centra
- Kubalonka, u hranice s Vislou
- Olecki (Łolecki), severozápadně od Andziołówky
- Wilcze, severozápadně od Andziołówky
- Łączyna (Łónczina), severovýchodně od Centra
- Połom, severovýchodně od Andziołówky
- Leszczyna (Lyszczina), severovýchodně od Andziołówky
- Pietroszonka, východní okraj obce, na svazích Beraní hory
- Stecówka, východně od Lyszcziny, v pásmu Beraní hory
Jistebná byla založena během valašské kolonizace na konci 16. století. První osadníci mohli pocházet z Oravy, což napovídá i název jedné oravské obce „Istebné“. Hlavním zdrojem obživy původních obyvatel bylo salašnické pastevectví. Zpočátku se jednalo vesměs o luterány. Ve 20. letech 18. století došlo však v důsledku jezuitské misie Leopolda Tempese k rekatolizaci a roku 1910 se k protestanství hlásilo už pouhých 5,6 % obyvatel Jistebné.
Rozhodnutím konference velvyslanců byla celá Beskydská trojves v roce 1920 připojena k Polsku. To znamenalo její odtržení od nejbližšího města a přirozeného správního a hospodářského centra, tedy Jablunkova. Silnice spojující Jistebnou přes Kubalonský průsmyk s Vislou a zbytkem polského Těšínska byla postavena až roku 1932.
V osadě Kubalonka se nachází Krajské pediatrické centrum založené v roce 1937 a původně zaměřené na léčbu tuberkulózy a ostatních plicních chorob.
K turistickým atrakcím obce patří lyžařská střediska na Zlatém Grůni a na Zagroni, Kawulokova chata (soukromé muzeum založené místním folkloristou Janem Kawulokem a nyní provozované jeho potomky), a také několik malých galerií a muzeí založených žijícími v Jistebné umělci: Gorolsko izba Jakuba Gazurka (naivní umění), Dům Konarzewských (tvůrci „umělecké kolonie“), Muzeum Jana Wałacha (malíř, kreslíř a sochař) a Dílna Beaty Legierské (krajkářka). V osadě Wilcze se také nachází muzeum himálajského horolezce Jerzyho Kukuczky, jehož rodina pocházela z Jistebné a on sám dům, ve kterém je dnes muzeum, koupil do vlastnictví v 80. letech.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 885.
- ↑ Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 563
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky)
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Jistebná ve Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebná ve Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky