Návsí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Návsí
Obecní úřad

Obecní úřad

znak obce Návsívlajka obce Návsíznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0802 554014
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Jablunkov
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální území: Návsí
katastrální výměra: 19,63 km²
počet obyvatel: 3 890 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 386 m n. m.
PSČ: 739 91 až 739 92
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Návsí 327
73992 Návsí
starosta / starostka: PaedDr. Lenka Husarová
Oficiální web: www.navsi.cz
E-mail: ou.navsi@worldonline.cz

Návsí
Red pog.svg
Návsí
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Návsí (polsky Nawsie, německy Nawsy) se nachází v okrese Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský. Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 3804 obyvatel, z toho 1850 mužů a 1954 žen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435.Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. st. drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století. byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě "Na Fojství" se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.[1] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci 1. světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřili i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Niedoba Władysław - ( "Jura spod Grónia " ) - polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. NÁVSÍ, Obec. Historie - Oficiální stránky obce Návsí. www.navsi.cz [online].  [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011, [cit. 2015-08-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]