Návsí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Návsí
Obecní úřad
Znak obce NávsíVlajka obce Návsí
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0802 554014
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jablunkov
Historická země Slezsko
Katastrální území Návsí
Katastrální výměra 19,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 886 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 386 m n. m.
PSČ 739 91 až 739 92
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Návsí 327
73992 Návsí
Starosta PaedDr. Lenka Husarová
Oficiální web: www.navsi.cz
Email: ou.navsi@worldonline.cz
Návsí
Návsí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Návsí (polsky Nawsie, německy Nawsy) se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.[2] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.[4] Ke dni 1. ledna 2008 zde žilo 3804 obyvatel, z toho 1850 mužů a 1954 žen.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. http://pspnawsie.webnode.cz/historia-szko%c5%82y/
  3. NÁVSÍ, Obec. Historie - Oficiální stránky obce Návsí. www.navsi.cz [online]. [cit. 2017-02-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]