Albrechtice (okres Karviná)

Albrechtice
	Kostel svatého Petra a Pavla
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0803 598925
Pověřená obec	Havířov
Obec s rozšířenou působností	Havířov; (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Karviná (CZ0803)
Kraj (NUTS 3)	Moravskoslezský (CZ080)
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′11″ s. š., 18°31′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 786 (2022)
Rozloha	12,69 km²
Katastrální území	Albrechtice u Českého Těšína
Nadmořská výška	258 m n. m.
PSČ	735 43
Počet domů	892 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní 186; Albrechtice; 735 43 Albrechtice u Čes. Těšína ; sekretariat@obecalbrechtice.cz
Starosta	Ing. Jindřich Feber
	Oficiální web: www.obecalbrechtice.cz
	Albrechtice
Další údaje
Kód obce	598925
Kód části obce	124
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Albrechtice (pol. Olbrachcice, něm. Albersdorf) se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800^[1] obyvatel. V roce 2001 se 23,5 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti.^[3]

Leží asi 8 km jižně od Karviné, nejvyšším bodem obce je kopec Pastuchovka s 324 m n. m. Obcí protéká řeka Stonávka s pravým přítokem Chotěbuzkou.

Sportovní kluby[editovat | editovat zdroj]

FK Baník Albrechtice

Karviná Miners

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447, kdy tam již stál farní kostel. Jméno dostala nejpravděpodobněji po Albrechtovi, podkomořím Těšínského knížectví o němž je zmínka z roku 1322. Roku 1693 prodal František Vilém Larisch ze Lhoty Albrechtice Jindřichu Ferdinandu Larischovi a od té doby se staly součásti karvinského panství. Obec přináležela správně až do roku 1952 do okresu Fryštát, pak do roku 1960 do okresu Český Těšín a od té doby je součásti okresu Karviná.

Roku 1828 byla postavená jednotřídní obecná škola s polským vyučovacím jazykem - škola zde stojí do dnes. O 100 let později byla postavena česká škola. Při sčítání lidu v roce 1850 měly Albrechtice 828 obyvatel. V roce 1869 měla obec 1015 obyvatel.^[4]. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly Albrechtice 1 355 obyvatel, z toho 1 322 bylo trvale bydlících, 1 316 (99,5%) bylo polsky a 6 (0,5%) německy mluvících, 899 (67%) bylo katolíků, 424 ( 31,8%) evangelíků 11 (0,8%) Židů a 1 osoba měla jiné vyznání ^[5]. V roce 1914 byla dobudována jednokolejná železniční trať do Českého Těšína a roku 1957 zdvojkolejněná. Téhož roku bylo náhodně objeveno archeologické naleziště v nivě řeky Stonávky s nálezy sahajícími až do 9. století.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.^[6]

Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]

Anton Kijanka, starosta
František Głombek, starosta
Jan Bartosz, starosta
Pavel Michejda, starosta
Josef Głombek, starosta, 1894–1918
František Głombek, starosta, 1918–1920
František Grabowski, vládní komisař, 1920–1921
Jindřich Michnik, vládní komisař, 1921–1924
František Głombek, starosta, 1924–1928
Jan Głombek, starosta, 1928–1932
Silvestr Mikula, starosta, 1933–1938
Jan Michejda, polský vládní komisař, 1938–1939
Rudolf Gross, německý starosta, 1939–1945
Václav Hejra, předseda MNV, 1945
Jindřich Diviš, předseda MNV, 1945
Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1945–1946
Jan Kuřec, předseda MNV, 1946–1949
Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1949–1950
Josef Łabudek, předseda MNV, 1950–1956
Alfons Mikuła, předseda MNV, 1957
Jindřich Miczka, předseda MNV, 1957–1971
Edmund Tomaszek, předseda MNV, 1971–1979
Vladislav Šipula, předseda MNV, 1979–1988
Alfréd Smelík, předseda MNV, 1988–1990
Jiřina Vízdalová, předsedkyně MNV, 1990
Česlav Valošek, starosta, 1990–1994
Juraj Legindi, starosta, 1994–2002
Vladislav Šipula, starosta, 2002–2014
Jindřich Feber, starosta, 2014

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Franciszek Michejda, senior evangelické církve
Jan Michejda, právník a politik
Tadeusz Michejda, architekt
Rudolf Bubik, biskup Apoštolské církve

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 bylo evidováno 1641 obyvatel a 243 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 3617 osob a bylo napočteno 1093 bytů; z toho k české národnosti se hlásilo 58 %, k polské 35,5 % a ke slovenské 6,5 % obyvatel.^[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 015	1 070	1 102	1 155	1 335	1 387	1 641	1 602	2 184	2 559	3 616	3 904	4 071	3 795	3 742
Počet domů	159	158	148	154	170	179	243	322	453	518	609	713	755	802	892

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla, dřevěný, z r. 1766
Kostel svatého Petra a Pavla, zděný, vystavěn v letech 1935–1938
Evangelický kostel, vystavěn v letech 1946–1948, později rozšířen o přístavby
Dělnický dům, vystavěn roku 1908
Boží muka z 19. století

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

V Albrechticích sídlí římskokatolická farnost s farním kostelem sv. Petra a Pavla, farní sbor Slezské církve evang. a. v., založený v roce 1950; od státního uznání Apoštolské církve v roce 1989 sídlí v Albrechticích její ústředí.

Základní sídelní jednotky[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena do pěti základních sídelních jednotek: Albrechtice, Důlský, Nový Svět II, Pacalůvka I a Pardubice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

obecní úřad
Evangelický kostel se hřbitovem
Dělnický dům
nákupní středisko
důl ČSM
Železniční stanice
Dům PZKO

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Sčítání lidu v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004.
↑ Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
↑ Udělené symboly – Albrechtice [online]. 2005-09-21 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Albrechtice, s. 126.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

MATROSZOVÁ, Veronika a kol.: Albrechtice - Olbrachcice. Albrechtice-Karviná 2006.

Související články[editovat | editovat zdroj]

FK Baník Albrechtice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrechtice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Albrechtice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Albrechtice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] Sčítání lidu v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004.

[4] Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.

[5] PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.

[6] Udělené symboly – Albrechtice [online]. 2005-09-21 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.

[7] GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Albrechtice, s. 126.

[8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)