Bystrá (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o obci v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Možná hledáte: Bystrá – další místopisné významy.
Bystrá
Bystra
Jižní pohled na obec
Jižní pohled na obec
Bystrá – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Okres Bílsko-Bělá Bílsko-Bělá
Bystrá
Bystrá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 13,79 km²
Počet obyvatel 4 024 (2009)
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi
Správa
Status starostenství
Starosta Żywisław Zasiadczuk
Telefonní předvolba (+ 48) 33
PSČ 43-360
Označení vozidel SBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystrá[1][2][3] (polsky Bystra, německy Bistrai) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Wilkowice. Leží v suburbánní zóně Bílska-Bělé na úpatí Slezských Beskyd na obou stranách historické slezsko-malopolské/haličské zemské hranice tvořené řekou Bělou. Severní Slezská Bystrá (Bystra Śląska) – součást Těšínska – a jižní Krakovská Bystrá (Bystra Krakowska), obě založené v 16. století jako dřevorubecké osady, byly spojeny do jednoho správního celku v roce 1956. V roce 2009 zde žilo 4 024 obyvatel, zhruba polovinu katastrálního území zaujímají horské lesy.

Bystrá je od druhé poloviny 19. století populárním letoviskem. Navštěvovali ji mj. Maria Konopnicka, Zofia Kossak-Szczucka, Gustaw Morcinek, a také socialističtí politici Ignacy Daszyński a Tadeusz Reger, kteří zde zemřeli. Impresionistický a realistický malíř Julian Fałat si v Bystré nechal postavit secesní vilu, v níž žil a tvořil od roku 1910 do své smrti v roce 1929. Dnes ve Fałatovce působí jeho muzeum. Lázeňský status byl udělen obci Slezská Bystrá v roce 1912. Funkcionalistická budova tuberkulózního léčebného ústavu z roku 1934, ve kterém dnes působí Centrum pneumologie a thorakochirurgie, patří k významným památkám meziválečné architektury v regionu.

Obci probíhá krajská silnice č. 942 spojující Bílsko-Bělou se Szczyrkem a Vislou a železniční trať Katovice – Bílsko-Bělá – ŻywiecČadca (stanice Wilkowice Bystra). Jezdí sem autobusy bílské MHD (linka č. 57).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 938. 
  2. Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Govini - bžunda, s. 1009
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]