Rudice (Polsko)

Rudice ; Rudzica
	Kostel a fara v Rudici
	; Znak
Poloha
Souřadnice	49°51′17″ s. š., 18°53′18″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Bílsko-Bělá
Gmina	Jasenice
	Rudice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,47 km²
Počet obyvatel	3 196 (2021)
Hustota zalidnění	278,6 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni
Správa
Status	starostenství
Starosta	Czesław Machalica
Oficiální web	www.rudzica.org.pl
Telefonní předvolba	(+48) 33
PSČ	43-394
Označení vozidel	SBI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudice^[2]^[3]^[4]^[5] (polsky Rudzica, německy Riegersdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 3 200^[1] obyvatel a má rozlohu 11,47 km².

Historie

Dějiny vesnice sahají do 13. století. Byla založena patrně v rámci německé kolonizace, první zmínka o ní (villa Rudgeri) pochází z listiny vratislavského biskupství vydané mezi lety 1295 až 1305. Podle polského historika Jerzyho Polaka nevznikl slovanský název Rudzica/Rudice zkomolením původního německého Rudgersdorfu (Rudgerova ves), ale je to samostatná odvozenina od "rudé barvy místní vody".

Po staletí byla Rudice v majetku šlechty, vystřídaly se zde rody Rudských, Sobků, Skrbenských z Hříště, Larischů a Poninských. V roce 1802 ji získala Těšínská komora. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 96,8 % obyvatel Rudice obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 1,6 % německou a 0,8 % českou. 88,8 % se hlásilo ke katolictví, 10,7 % k evangelické církvi a 0,5 % k judaismu. Roku 1920 byla Rudice na základě rozhodnutí Konference velvyslanců připojena k Polsku. Na konci druhé světové války zde došlo k bojům mezi německou a sovětskou armádou a část zástavby, včetně kostela, byla poškozena.

Pamětihodnosti

K památkám Rudice patří barokní zámeček z poloviny 18. století a pozdně barokní katolický kostel Narození sv. Jana Křtitele z roku 1802. V severní části vesnice, směrem k Brúnovu, se nachází kaple svatého Vendelína postavená v roce 1876 u „zázračného“ pramene a vyzdobená obrazem, který sem přivezl jeden místní rodák z vojny v Tyrolsku. Tradiční pouť k Vendelínovi se koná 25. dubna. Další zajímavostí je Galerie strašáků založená v roce 1991 Florianem Kohutem. Na konci května nebo začátkem června se v Rudici pořádá Svátek strašáků.

Doprava

Západní částí vesnice prochází okresní silnice (někdejší císařská silnice) spojující Jasenici s Chybami a Strumení. Její úsek mezi Rudicí a Chybami je lemován více než dvěma sty dubů, které byly v roce 1993 prohlášeny za přirodní památku.

Odkazy

Reference

1 2 Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 892.
↑ Ottův slovník naučný, 22. Rozkošný-Schloppe, s. 80
↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 45.

Literatura

POLAK, Jerzy. Obrazki z dziejów gminy Jasienica. Těšín: Muzeum Těšínského Slezska, 2010. ISBN 978-83-922005-6-7. (polsky)
ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudzica na Wikimedia Commons
Webové stránky Rudice
Webové stránky gminy Jasenice

[1f80ac9a973d028a60e323db3d8b7ceb1ee2b1d8-1] 1 2 Dostupné online. [cit. 2022-10-06].

[2] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 892.

[3] Ottův slovník naučný, 22. Rozkošný-Schloppe, s. 80

[4] Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922

[5] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 45.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Gmina Jasenice

Sídlo gminy	Jasenice

Starostenství	Bělovicko • Běry • Dolní Meziříčí • Horní Meziříčí • Hradec • Jilovnice • Landek • Lazy • Mazančovice • Roztropice • Rudice • Svěntošůvka • Věščút

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)