Bukovec (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukovec
Bukovec, v pozadí vlevo vrchol Młoda Góra
Bukovec, v pozadí vlevo vrchol Młoda Góra
Znak obce BukovecVlajka obce Bukovec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0802 511935
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Jablunkov
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 384 (2020)[1]
Rozloha 17,06 km²
Katastrální území Bukovec u Jablunkova
Nadmořská výška 455 m n. m.
PSČ 739 84 až 739 85
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bukovec č. p.270
739 85
bukovec@bukovec.cz
Starostka Monika Czepczorová
Oficiální web: www.bukovec.cz
Bukovec
Bukovec
Další údaje
Kód části obce 15997
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec (polsky Bukowiec, německy Bukowetz) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 18 km jihovýchodně od Třince. Na katastru obce o rozloze 1 705 ha se nachází nejvýchodněji položené místo v ČR, 49°33′2″ s. š., 18°51′33″ v. d..[2] Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel, z nichž se asi třetina hlásí k polské národnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bukovec je nejstarší vesnicí beskydské části Těšínského Slezska, jejíž výsadní postavení (i když v kopiích) se dodnes zachovalo. Z jejich četby víme, že v roce 1353 těšinský kníže Kazimierz I daroval Petrovi jménem Gros a jeho potomkům Ulgarský les nad potokemu Bukovec, pokrývající 60 frankovských lánů [3] aby založil obec na německém právu. Toto privilegium pak potvrdil roku 1563 kníže Wacław Adam a podruhé roku 1604 kníže Adam Wacław. Název obce pochází z názvu zmíněného potoka Bukowiec a poprvé se uvádí v roce 1523. Zajímavá je historie místního školství. Podle tradice byl prvním bukovským učitelem kovář Sikora, který učil děti psát a číst ve své kovárně. K psaní na plochých měkkých břidlicových dlaždicích děti používaly hřebíky. První škola provozovaná katolickou farností z Jablůnkova pravděpodobně existovala již v roce 1792.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bukowci 1043 lidí, z toho 1041 (99,8%) byli Poláci a dva (0,2%) byli Češi.[3]

Volby do zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994 Zvolení zastupitelé Vilém Sikora
1998 Zvolení zastupitelé Pavel Bojko, Vilém Sikora
1. 11. – 2. 11. 2002 Zvolení zastupitelé Josef Ćmiel
20. 10. – 21. 10. 2006 Zvolení zastupitelé Petr Jalowiczor
15. 10. – 16. 10. 2010 Zvolení zastupitelé Monika Czepczorová
10. 10. – 11. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Monika Czepczorová
5. 10. – 6. 10. 2018 Zvolení zastupitelé Monika Czepczorová

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://cestovani.idnes.cz/nejvychodnejsi-bod-ceska-male-statni-tajemstvi-fr4-/igcechy.aspx?c=A081022_144226_igcechy_tom
  3. ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031. 
  4. Jilm hraničář v Bukovci Stránky obce
  5. Nejvýchodnější bod ČR Stránky obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanisław Zahradnik, Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991, Trzyniec: s. n., 1991,(pol)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]