Frýdlant nad Ostravicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě v okrese Frýdek-Místek. O městě v okrese Liberec pojednává článek Frýdlant.
Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlantské náměstí: vlevo kostel sv. Bartoloměje, vpravo socha Panny Marie Karmelské
Znak obce Frýdlant nad OstravicíVlajka obce Frýdlant nad Ostravicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0802 598143
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant nad Ostravicí
Historická země Morava + Slezsko
Katastrální výměra 21,88 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 895 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 357 m n. m.
PSČ 739 11
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Náměstí 3
Frýdlant
739 11 Frýdlant nad Ostravicí
Starosta RNDr. Helena Pešatová (2010)
Oficiální web: www.frydlantno.cz
Email: mestskyurad@frydlantno.cz
Frýdlant nad Ostravicí
Red pog.svg
Frýdlant nad Ostravicí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdlant nad Ostravicí (německy Friedland (an der Ostrawitza)) je město ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Má cca 10 tisíc obyvatel. Obec se nachází v údolí řeky Ostravice při úpatí nejvyšší hory Beskyd – Lysé hory v průměrné nadmořské výšce 360 metrů. Díky své poloze bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd. Frýdlant býval průmyslovým centrem oblasti proslulým svou železářskou výrobou (srov. městský znak), dnes se však orientuje i na cestovní ruch. Jméno města má původ v němčině a vzniklo složením ze dvou slov: Land (země) a Frieden (pokoj, klid).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do přelomu 12. a 13. století bylo území dnešního Frýdlantu a jeho okolí hustě zalesněno, ale oblast už byla řídce osídlena. Toto převážně lesnaté území plnilo funkci tzv. pohraničních hvozdů, dělících Moravou, kterou v polovině 10. století vojensky ovládli Přemyslovci, a původně nezávislého a pohanského Slezska, které si koncem 10. století podmanili polští Piastovci.

Moravsko-slezská hranice byla původně určená hřebenem hory Ondřejník a území dnešního města tak leželo na slezské straně této hranice. Souvislejší osidlování severovýchodního cípu Moravy začalo v druhé polovině 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. toto území udělil v léno[2] olomouckému biskupství a pověřil jeho osídlením tehdejšího olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (v úřadě 1245-1281) S osídlováním bylo nutné přesněji vymezit zemskou hranici - proto Přemysl Otakar II., ovládající i část Slezska, rozhodl roku 1256 v územním sporu mezi opolským knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Brunem, že moravsko-slezskou hranici bude nově tvořit řeka Ostravice.[3]

V letech 12851300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. K roku 1300 je zaznamenán Jindřich z Frýdlantu, o němž se předpokládalo, že pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Je však možné, že byl příslušníkem rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách (v takovém případě by jméno Frýdlant bylo přeneseno z Čech na Moravu a Frýdlant mohl být založen později, cca ve 14. století). Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v letech 1672-1690 přestavěn na kamenný.

Na území města stávaly tři opevněné tvrze. Na moravském území to byla tvrz v oblasti dnešní Dukelské ulice. Na slezském území stály další dvě tvrze - jedna v oblasti Zimníku na vyvýšenině u řeky za lávkou pro pěší a druhá na území Nové Vsi. Původní Frýdlantský kostel stával v místech dnešní kapličky na kamenci a domu čp. 493. na dodnes patrném mírném návrší vyvýšeném nad úroveň okolního terénu.[4]

Frýdlantská arcibiskupská železárna

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech 16181620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční výroba papíru.

Dne 7. září 1848 byla zrušena robota i dědičná práva fojtů a rychtářů obcí. V prvních volbách do obecního zastupitelstva bylo zvoleno bylo 18 zástupců a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín. Hutnictví se v 19. století zaměřilo na slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po první světové válce bylo roku 1920 započato s elektrifikací městečka. Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.[5]

Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948. Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát, poté do okresu Frýdek-Místek.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdlantu nad Ostravicí.
  • Kostel sv. Bartoloměje (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Sloup se suchou Panny Marie Karmelské (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v ulici Padlých hrdinů (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Socha svatého Josefa (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Pomník padlých se sochou partyzána (zapsáno do státního seznamu před rokem 1988)
  • Dům čp. 3 (památkově chráněno od 25. ledna 1995)
  • Dům čp. 344 (památkově chráněno od 19. června 1989)
  • Dům čp. 611 (památkově chráněno od 16. října 1989)
  • Krucifix za kostelem (památkově chráněno od 8. června 2005)
  • vila Jana Alsterna (Harcovská 657, památkově chráněná)
  • Kaple na Kamenci
  • Klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
  • Náhrobek Ferdiše Duši
  • Radnice
  • Frýdlantské železárny
  • pomník T. G. Masaryka
  • socha "Květ" od Magdaleny Jetelové (u pošty)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidí v roce 2011 bylo ve městě oficiálně napočítáno 7 bezdomovců.[6]

Náboženské spolky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí mimo jiné tyto křesťanské církve či organizace: Církev Adventistická [7], Církev Bratrská [8], Církev Římsko-Katolická [9], Křesťanská akademie mladých (KAM) [10]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je návštěvníkům poskytnuto různorodé kulturní využití. Své sídlo zde má pěvecký sbor, folklórní sdružení a dvě dechové hudby. Památník zdejšího významného umělce Ferdiše Duši je uzavřen a část tamní sbírky byla přestěhovaná do Galerie uměleckého smaltu a litiny v Kulturního domě. Galerie byla v loňském roce díky spolufinancování EU rozšířena a doplněna o další exponáty uměleckého smaltu a litiny.

Sochy ve veřejném prostoru[editovat | editovat zdroj]

Poblíž pošty v přilehlém parčíku se nachází socha „Květ“, která je ranou tvorbou dnes v mezinárodním měřítku působící známé umělkyně Magdaleny Jetelové.[11][12]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Kromě kultury nabízí Frýdlant nad Ostravicí i sportovní vyžití. Místní slogan „Frýdlant nad Ostravicí – brána Beskyd“ upozorňuje na okolní přírodu a beskydské hory, které nabízí možnost pěší turistiky nebo cyklistiky, sjezdové nebo běžecké lyžování. Ve Frýdlantě si lze kromě procházek přírodou zahrát tenis, na písčitých hřištích plážový volejbal (např. zdarma přístupné hřiště u horního frýdlantského splavu), ke koupání lze využít řeku Ostravici se splavy a umělými či přírodními peřejemi[13], nebo frýdlantská koupaliště. Ve Frýdlantě působí i několik sportovních klubů a spolků: skautský oddíl Junák[14], oddíl "Divočáci" (Asociace turistických oddílů mládeže), Klub českých turistů, 1. Beskydský Fotbalový Klub, Basketbalový klub Frýdlant nad Ostravicí, sportovní klub stolního tenisu, tělocvičná jednota TJ Sokol.

Významnými sportovními osobnostmi z Frýdlantu nad Ostravicí jsou silniční cyklista Vlastibor Konečný (bronzová medaile z OH v Moskvě 1980 z časovky družstev mužů a 17. místo v individuálním závodě, v kterém porazil slavného Olafa Ludwiga nebo pozdějšího vítěze Tour de France Stephena Roche) a Marie Hrachová, nejúspěšnější česká a československou stolní tenistka za posledních bezmála 30 let.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Olomoucké arcibiskupství. leporelo.info - encyklopedie [online].  [cit. 29.5.2016]. Léno = podmíněná smluvní držba půdy typická pro středověk. Zmíněné území nebylo olomouckému biskupství bezpodmínečně darováno, ale šlo o tzv. lenní vztah mezi králem (lenním pánem - držitelem země) a biskupstvím, kdy král udělil určitá svá území svým lením vazalům (tzv. leníkům), kteří na oplátku museli králi poskytovat své služby nebo dávky a byli mu zavázáni poslušností - šlo o způsob závazného svěření určité části území do držení. Lenní systém byl páteří středověkého majetkového systému. Dostupné online.  
  3. AL SAHEB, Jan. Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi. Ostrava : Montanex, 2009. S. 11 - 42.  
  4. AL SAHEB, Jan. Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi. Ostrava : Montanex, 2009.  
  5. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.1 Zahájení veřejné linkové dopravy v Čechách, str. 23 a násl.
  6. Azylové domy, Domy na půl cesty, Noclehárny, Nízkoprahová denní centra - závěrečná zpráva projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ - dostupné online zde.
  7. Církev Adventistická Frýdlant n.O. - online dostupné zde
  8. Církev Bratrská Frýdlant n.O. - online dostupné zde
  9. Farnost Frýdlant nad Ostravicí - online dostupné zde
  10. Křesťanská akademie mladých, z.s., Frýdlant nad Ostravicí IČO 66932840 - Obchodní rejstřík firem - online dostupné zde
  11. projekt "Vetřelci a volavky" socha "Květ" Magdaleny Jetelové
  12. Česká televize: Artmix: "Magdalena Jetelová: Ateliérem je celý svět"
  13. Frýdecko-Místecký deník (úpravy řeky Ostravice ve Frýdlantě nad Ostravicí)
  14. Stránky oddílu Junák http://www.skautici.cz/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]