Milíkov (okres Frýdek-Místek)
Milíkov | |
---|---|
![]() Autobusová zastávka-Milíkov Sosna | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0802 507547 |
Pověřená obec | Jablunkov |
Obec s rozšířenou působností | Jablunkov (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Frýdek-Místek (CZ0802) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Slezsko |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′8″ s. š., 18°43′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 350 (2022)[1] |
Rozloha | 9,16 km² |
Katastrální území | Milíkov u Jablunkova |
Nadmořská výška | 420 m n. m. |
PSČ | 739 81 |
Počet domů | 413 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Milíkov 200 739 81 Milíkov u Jablunkova info@obecmilikov.cz |
Starostka | Eva Kawuloková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Milíkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 507547 |
Kód části obce | 94943 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Milíkov (polsky Milików, německy Milikau) leží v okrese Frýdek-Místek. Má přibližně 1 400[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 916 ha. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina.
Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Třinec, 19 km severně město Český Těšín, 25 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 28 km západně město Frýdek-Místek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1522 a 1577, kdy Milíkov patřil k těšínskému knížectví knížete Václava Adama. Milíkov měl výměru 916 ha a 14 gruntů. V roce 1621 měl 17 gruntů, jedno fojtství (rychtářství) a dva mlýny. V roce 1773 za vlády Marie Terezie, kdy bylo zavedeno číslování domů, měl Milíkov 25 gruntů, 2 mlýny, pilu a 20 domků. V 18. století zde vznikla kovárna (ve 20. století byla přemístěna i s původním vnitřním vybavením do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm).
Do poloviny 19. století bylo hlavním zaměstnáním obyvatel obce nevýnosné horské zemědělství a práce v lese. Po založení Třineckých železáren se v lesích pálilo dřevěné uhlí a v některých lokalitách se těžila bahenní železná ruda. Část obyvatel pracovala v hutích. V roce 1910 měl Milíkov už 99 domů a 766 obyvatel – všichni byli polsky mluvící. Katolíků bylo 37,9% a evangelíků 62,1%.[3] Významnou památkou je kaple sv. Anny s rozhlednou z r. 1928 na Kozubové. První asfaltová silnice byla postavena v roce 1950 z Bystřice nad Olší. Elektřina byla v obci zavedena před 50 lety.[kdy?] V roce 1980 byl Milíkov administrativně spojen s Bystřicí nad Olší, v 90. letech 20. století se opět osamostatnil.
-
Kaple sv.Anny na Kozubové
-
Polská škola
-
Dům PZKO
- Spolek pro vojenská pietní místa Zde
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
-
Věková struktura obyvatel obce Milíkov roku 2011
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Antoni Macoszek (1861–1911), katolický kněz, publicista a činovník polských vlastivědných organizací
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milíkov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Milíkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Milíkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Panoramatická mapa Milíkova a okolí
- Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje