Rychvald
Rychvald | |
![]() Kostel Československé církve husitské (2011) | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0803 599107 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Bohumín |
Okres (LAU 1) | Karviná (CZ0803) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 49°51′58″ s. š., 18°22′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 536 (2020)[1] |
Rozloha | 17,02 km² |
Katastrální území | Rychvald |
Nadmořská výška | 220 m n. m. |
PSČ | 735 32 |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu |
Orlovská 678 73532 Rychvald podatelna@rychvald.cz |
Starosta | Milan Starostka (ANO) |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Rychvald | |
Další údaje | |
Kód části obce | 144444 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Město Rychvald (polsky Rychwałd, německy Reichwaldau) se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 7 500[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1305, v době kdy vznikalo Těšínské knížectví. V roce 1327 se toto knížectví dostalo pod vládu Jana Lucemburského. Když zemřel poslední Piastovec, připadlo Habsburkům, kteří jej měli v držení až do první světové války. Objev ložisek černého uhlí v oblasti významně přispěl k hospodářskému a demografickému vývoji Rychwałdu. V roce 1869 mělo město 2 277 obyvatel a tento počet se v následujících desetiletích neustále zvyšoval[2] .
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Rychwałd 6 163 obyvatel, z toho 6070 bylo trvale zaregistrováno, 3001 (49,4%) bylo polsky mluvících, 2907 (47,9%) Čechů a 158 (2,6%) německy mluvících, 5899 (95,7%) bylo katolíků, 167 (2,7%) protestantů, 86 (1,4%) byli Židé a 11 bylo jiného vyznání[3]. Po skončení 1. světové války si na celé Těšínsko začaly dělat nároky jak polská, tak československá strana: při prvním dočasném rozdělení Těšínska v roce 1918 získali Rychvald pod svou správu Poláci, při druhém a posledním dělení ho nakonec získalo Československo. V roce 1938 byl Rychvald obsazen polskou armádou a v roce 1939 zase armádou německou. Československá správa byla obnovena až po válce v roce 1945.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Přemysl Kočí (1917–2003) – operní pěvec, herec, hudební pedagog, ředitel Národního divadla
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počátkem roku 2013 vzrostl počet obyvatel na 7 216, ve srovnání s rokem 2010, kdy jich bylo 7 107.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Rychvaldě nyní existují čtyři sportovní kluby:
- Tělovýchovná jednota Baník
- Tělovýchovná jednota Slavoj – jednota je zaměřena hlavně na fotbal (její hráči hrají na dobré úrovni, muži jsou v současné době v 1.B třídě).
- Tělovýchovná jednota Sokol – zaměřena na několik druhů sportů (tenis, florbal atd.)
- Občanské sdružení Rychvaldský šachový oddíl - A - družstvo hraje na krajské úrovni, jinak zaměřeni spíše na mládež a neregistrované, pořádají Rychvaldské šachové léto apod. V Rychvaldě se odehrálo Mistrovství Moravy a Slezska v rapid šachu v roce 1996. Šachisté využívají prostor KS Rychvald.
V Rychvaldě také existuje víceúčelové sportoviště, které se nachází v objektu školy na ulici Školní a dá se na něm hrát malá kopaná, florbal, stolní tenis a další sporty. Pořádají se zde i kulturní akce pro děti.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do města se dá dostat autem po ulici Orlovské buď od Ostravy-Heřmanic nebo od Orlové-Poruby, po ulici Michálkovické z Ostravy-Michálkovic, nebo po ulici Bohumínské z Bohumína a Orlové-Lutyně.
Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]
- Autobusová linka č. 23 (Hranečník - Záblatí střed) - provozovatel DP Ostrava
- Autobusová linka č. 870926 (Rychvald DPS - Lutyně aut.st.) - provozovatel ČSAD Karviná/Městský úřad Rychvald
- Autobusová linka č. 505 ((Věřňovice)-(Dolní Lutyně-)Rychvald rozcestí-Orlová,Lutyně pošta) - provozovatel ČSAD Karviná
Anticena Nejhorší díra v Česku 2011[editovat | editovat zdroj]
Moravskoslezský kraj dostal za stav silnice č. II/471 v Rychvaldu v roce 2011 od serveru Výmoly.cz v prvním ročníku ankety cenu Nejhorší díra v ČR; toto místo uspělo v konkurenci cca 500 nahlášených výmolů z celé republiky, když získalo kolem 10 tisíc hlasů.[4]
Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]
- Horní Podlesí
- Zbytky
- Dolní Podlesí
- Husitská kolonie
- Kympy
- Jarošovice
- Starý dvůr
- Vyhonkovec
- Fojtství
- Návsí
- Václav
- Střed
- Na Dvorku
Školství[editovat | editovat zdroj]
Základní školy[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola, ul. Školní č. 1600
- Odloučené pracoviště, ul. Petřvaldská č. 632
- Základní umělecká škola, ul. Orlovská
Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola, ul. Mírová č. 1744
- Odloučené pracoviště, ul. Pionýrská č. 1220
- Odloučené pracoviště, ul. U Školky č. 1500
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Netradiční cena Výmoly 2011: Nejhorší díra v republice byla předána Správě silnic Moravskoslezského kraje, Výmoly.cz, 31. 5. 2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychvald na Wikimedia Commons
- Rychvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)