Rychvald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o moravskoslezském městě. O hradě v okrese Blansko pojednává článek Rychvald (hrad).
Možná hledáte: slovenskou obec Richvald.
Rychvald
Kostel Československé církve husitské (2011)
Kostel Československé církve husitské (2011)
Znak města RychvaldVlajka města Rychvald
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0803 599107
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Bohumín
Okres (LAU 1) Karviná (CZ0803)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice 49°51′58″ s. š., 18°22′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 7 536 (2020)[1]
Rozloha 17,02 km²
Katastrální území Rychvald
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 735 32
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa městského úřadu Orlovská 678
73532 Rychvald
podatelna@rychvald.cz
Starosta Milan Starostka (ANO)
Oficiální web: www.rychvald.cz
Rychvald
Rychvald
Další údaje
Kód části obce 144444
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jindřich Šmuk, český národní buditel, vládní komisař pro plebiscit na Těšínsku v roce 1920 a první český starosta města Rychvaldu (Slezsko)
Denní zprávy - za Jindřichem Šmukem

Město Rychvald (polsky Rychwałd, německy Reichwaldau) se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 7 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1305, v době kdy vznikalo Těšínské knížectví. V roce 1327 se toto knížectví dostalo pod vládu Jana Lucemburského. Když zemřel poslední Piastovec, připadlo Habsburkům, kteří jej měli v držení až do první světové války. Objev ložisek černého uhlí v oblasti významně přispěl k hospodářskému a demografickému vývoji Rychwałdu. V roce 1869 mělo město 2 277 obyvatel a tento počet se v následujících desetiletích neustále zvyšoval[2] .

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Rychwałd 6 163 obyvatel, z toho 6070 bylo trvale zaregistrováno, 3001 (49,4%) bylo polsky mluvících, 2907 (47,9%) Čechů a 158 (2,6%) německy mluvících, 5899 (95,7%) bylo katolíků, 167 (2,7%) protestantů, 86 (1,4%) byli Židé a 11 bylo jiného vyznání[3]. Po skončení 1. světové války si na celé Těšínsko začaly dělat nároky jak polská, tak československá strana: při prvním dočasném rozdělení Těšínska v roce 1918 získali Rychvald pod svou správu Poláci, při druhém a posledním dělení ho nakonec získalo Československo. V roce 1938 byl Rychvald obsazen polskou armádou a v roce 1939 zase armádou německou. Československá správa byla obnovena až po válce v roce 1945.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počátkem roku 2013 vzrostl počet obyvatel na 7 216, ve srovnání s rokem 2010, kdy jich bylo 7 107.

  • Věková struktura obyvatel obce Rychvald roku 2011

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Rychvaldě nyní existují čtyři sportovní kluby:

  • Tělovýchovná jednota Baník
  • Tělovýchovná jednota Slavoj – jednota je zaměřena hlavně na fotbal (její hráči hrají na dobré úrovni, muži jsou v současné době v 1.B třídě).
  • Tělovýchovná jednota Sokol – zaměřena na několik druhů sportů (tenis, florbal atd.)
  • Občanské sdružení Rychvaldský šachový oddíl - A - družstvo hraje na krajské úrovni, jinak zaměřeni spíše na mládež a neregistrované, pořádají Rychvaldské šachové léto apod. V Rychvaldě se odehrálo Mistrovství Moravy a Slezska v rapid šachu v roce 1996. Šachisté využívají prostor KS Rychvald.

V Rychvaldě také existuje víceúčelové sportoviště, které se nachází v objektu školy na ulici Školní a dá se na něm hrát malá kopaná, florbal, stolní tenis a další sporty. Pořádají se zde i kulturní akce pro děti.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do města se dá dostat autem po ulici Orlovské buď od Ostravy-Heřmanic nebo od Orlové-Poruby, po ulici Michálkovické z Ostravy-Michálkovic, nebo po ulici Bohumínské z Bohumína a Orlové-Lutyně.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová linka č. 23 (Hranečník - Záblatí střed) - provozovatel DP Ostrava
  • Autobusová linka č. 870926 (Rychvald DPS - Lutyně aut.st.) - provozovatel ČSAD Karviná/Městský úřad Rychvald
  • Autobusová linka č. 505 ((Věřňovice)-(Dolní Lutyně-)Rychvald rozcestí-Orlová,Lutyně pošta) - provozovatel ČSAD Karviná

Anticena Nejhorší díra v Česku 2011[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj dostal za stav silnice č. II/471 v Rychvaldu v roce 2011 od serveru Výmoly.cz v prvním ročníku ankety cenu Nejhorší díra v ČR; toto místo uspělo v konkurenci cca 500 nahlášených výmolů z celé republiky, když získalo kolem 10 tisíc hlasů.[4]

Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola, ul. Školní č. 1600
    • Odloučené pracoviště, ul. Petřvaldská č. 632
  • Základní umělecká škola, ul. Orlovská

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola, ul. Mírová č. 1744
    • Odloučené pracoviště, ul. Pionýrská č. 1220
    • Odloučené pracoviště, ul. U Školky č. 1500

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  4. ↑ Netradiční cena Výmoly 2011: Nejhorší díra v republice byla předána Správě silnic Moravskoslezského kraje, Výmoly.cz, 31. 5. 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Karviná
legenda: město, městys .
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychvald&oldid=18565046“