Mazančovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mazančovice
Mazańcowice
Pohled na katolický kostel v Mazančovicích
Pohled na katolický kostel v Mazančovicích
Mazančovice – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°51′31″ s. š., 18°58′37″ v. d.
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Bílsko-Bělá
Mazančovice
Red pog.svg
Mazančovice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 8,18 km²
Počet obyvatel 3 651 (2014)
Hustota zalidnění 446,33 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Status starostenství
Starosta Wojciech Zawada
Telefonní předvolba (+ 48) 33
PSČ 43-391
Označení vozidel SBI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mazančovice (polsky Mazańcowice, německy Matzdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska v kopcovité krajině Slezského podhůří na řece Vapenici.

Vesnice byla založena na rozhraní 13. a 14. století během německé východní kolonizace a nesla původně název Konradiswalde, první zmínka o ní pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna z doby kolem roku 1305. Patřila těšínskému knížectví, z nějž bylo roku 1572 vyděleno bílské stavovské panství. Ve sčítání lidu 1910 uvedlo 90,8 % obyvatel obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 9,1 % německou a 0,8 % (deset osob) českou. 66,8 % se hlásilo ke katolictví, 39,9 % k evangelické církvi a 5 osob k judaismu. V roce 1920 byly Mazančovice spolu s celým východním Těšínském rozhodnutím Konference velvyslanců připojeny k Polsku.

Mazančovice přímo sousedí s městem Bílsko-Bělá (na jihu s městskou částí Staré Bílsko, na východě s městskou částí Komorovice) a patří k jeho suburbánní zóně. Staví se zde ve 21. století řada nových rodinných domů, a proto počet obyvatel výrazně stoupá. Ke dni 31.12.2014 zde žilo 3 651 osob (oproti 3 401 v roce 2009). Do obce jezdí autobusy MHD Bílsko-Bělá (linky 25, 33 a 51) a Čechovice-Dědice (linka X).

K památkám obce patří novogotický katolický kostel Maří Magdalény z roku 1901 a evangelický kostel Spasitele z roku 1930.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 938.  
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín : Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]