Strumeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strumeň
Strumień
Náměstí s radnicí
Náměstí s radnicí
Strumeň – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°55′ s. š., 18°45′29″ v. d.
Časové pásmo +1
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské
okres Těšín
Strumeň
Red pog.svg
Strumeň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 6,31 km²
Počet obyvatel 3 453 (2010)
Hustota zalidnění 541,8 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Anna Grygierková
Vznik 13. století
Oficiální web strumien.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 4
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-246
Označení vozidel SCI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strumeň (polsky Strumień, německy Schwarzwasser[1]) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Gočalkovického jezera. Strumeň je považována za hlavní město tzv. „Žabího kraje“, rozkládajícího se mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, v němž se ve velkém měřítku vyvinulo rybníkářství.

Podle údajů z 31. 12. 2010 čítá Strumeň 3453 obyvatel, čímž je nejmenším městem celého Těšínska. Rozloha města činí 6,31 km². Gmina Strumeň zahrnuje kromě samotného města i Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytkov.

Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1293. Původně patřila ke knížectví pštínskému. Mezi lety 1480–1517 měla Pštínsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň v hranicích Těšínského knížectví. Roku 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjat s rybníkářstvím. Roku 1742 po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku (dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny). Jelikož Severní dráha postavená v roce 1855 vedla přes Chyby a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (respektive meziměstská tramvaj) spojující Strumeň s nádražím v Chybách.

V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska také myšlenku samostatného slezského státu (později pak připojení celého Těšínska k Československu jakožto „menšímu zlu“). Strumeň patřila během sporu o Těšínsko k baštám „šlonzakovců“. Přesto byla rozhodnutím Rady velvyslanců předána v roce 1920 Polsku. V roce 1945 probíhaly kolem Strumeně urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, které se zapsaly do historie jako strumeňská bitva. Poškozena byla velká část města, včetně historické radnice.

Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na postavené v roce 1924 jakožto odbočka ze Severní dráhy železniční trati Chyby – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) byl roku 2004 zastaven.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]