Strumeň
| Strumeň Strumień | |
 Náměstí s radnicí | |
 znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 49°55′ s. š., 18°45′29″ v. d. |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství |
 Slezské |
| okres |
 Těšín |
  Strumeň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,31 km² |
| Počet obyvatel | 3 453 (2010) |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Anna Grygierková |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web |
strumien |
| Adresa obecního úřadu | Rynek 4 |
| Telefonní předvolba | 33 |
| PSČ | 43-246 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strumeň (polsky Strumień, německy Schwarzwasser) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Goczałkowické přehrady a je centrem tzv. „Žabího kraje“, oblasti mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, kde se ve velkém měřítku rozvinulo rybníkářství.
Ke dni 31. 12. 2010 žilo ve Strumeni 3 453 obyvatel, jedná se tedy o nejmenší město celého Těšínska. Rozloha města činí 6,31 km². Gmina Strumeň zahrnuje kromě samotného města Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1293. Původně patřila ke Pštinskému knížectví. Mezi lety 1480–1517 měla Pštinsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II.. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň uvnitř hranic Těšínského knížectví. V roce 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjatý s rybníkářstvím.
V roce 1742, po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek, se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku. Dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny. Jelikož Severní dráha císaře Ferdinanda (zprovozněná v roce 1855) vedla přes Chyby a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (resp. meziměstská tramvaj) spojující cihelnu ve Strumeni s nádražím v Chybech.
V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska také myšlenku samostatného slezského státu, resp. připojení celého Těšínska k Československu coby „menšímu zlu“. Strumeň patřila během sporu o Těšínsko k baštám „šlonzakovců“. Přesto byla rozhodnutím Konference velvyslanců předána v roce 1920 Polsku. V roce 1945 probíhaly kolem Strumeně urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, které se zapsaly do dějin jako strumeňská bitva. Poškozena byla velká část města včetně historické radnice.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na železniční trati Chyby – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) postavené v roce 1924 byl roku 2004 zastaven a obnoven až od jízdního řádu 2018/2019.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strumeň ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky (polsky)
- Nezávislý portál města a gminy Strumeň (polsky)
