Strumeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strumeň
Strumień
Náměstí s radnicí
Náměstí s radnicí
Strumeň – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo +1
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské
okres Těšín
Strumeň
Red pog.svg
Strumeň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 6,31 km²
Počet obyvatel 3 453 (2010)
Hustota zalidnění 541,8 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Anna Grygierková
Vznik 13. století
Oficiální web strumien.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 4
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-246
Označení vozidel SCI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strumeň (polsky Strumień, německy Schwarzwasser) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Goczałkowického jezera a je považováno za hlavní město tzv. „Žabího kraje“, oblasti mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, v níž se ve velkém měřítku vyvinulo rybníkářství.

Ke dni 31. 12. 2010 žilo ve Strumeni 3 453 obyvatel, jedná se tedy o nejmenší město celého Těšínska. Rozloha města činí 6,31 km². Gmina Strumeň zahrnuje kromě samotného města i Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1293. Původně patřila ke knížectví pštinskému. Mezi lety 1480–1517 měla Pštinsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II.. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň uvnitř hranic Těšínského knížectví. V roce 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjat s rybníkářstvím. V roce 1742, po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek, se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku (dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny). Jelikož Severní dráha císaře Ferdinanda (zprovozněná v roce 1855) vedla přes Chyby a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (respektive meziměstská tramvaj) spojující cihelnu ve Strumeni s nádražím v Chybech.

V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska také myšlenku samostatného slezského státu, resp. připojení celého Těšínska k Československu jakožto „menšímu zlu“. Strumeň patřila během sporu o Těšínsko k baštám „šlonzakovců“. Přesto byla rozhodnutím Konference velvyslanců předána v roce 1920 Polsku. V roce 1945 probíhaly kolem Strumeně urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, které se zapsaly do dějin jako strumeňská bitva. Poškozena byla velká část města, včetně historické radnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na postavené v roce 1924 železniční trati Chyby – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) byl v roce 2004 trvale zastaven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín : Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)  
  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]