Chyby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chyby
Chybie
Fontána na náměstí, v pozadí kostel a obecní úřad
Fontána na náměstí, v pozadí kostel a obecní úřad
Chyby – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška254 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíSlezské
okresTěšín
Chyby
Chyby
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,22 km²
Počet obyvatel3 903 (2012)
Hustota zalidnění347,9 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi
Správa
Statusstarostenství
StarostaElżbieta Maria Dubiańska-Przemyk
Vznik16. století
Telefonní předvolba33
PSČ43-520
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chyby[1][2][3][4] (polsky Chybie, německy Chybi) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v centru tzv. Žabího kraje. Spolu s obcemi Mnich, Frelichov, Záboří a Záříčí tvoří gminu Chyby. V minulosti poměrně důležité hospodářské středisko severovýchodního Těšínska spjaté původně s rybníkářstvím a později cukrovarnickým průmyslem. Železniční uzel na Severní dráze císaře Ferdinanda (trať PřerovOstravaKrakov/Katovice).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Chybech pochází z roku 1568. V listině těšínského knížete Václava III. Adama, která obsahovala potvrzení prodeje louky těšínskému měšťanovi Jakubu Frančkovi a povolení pro něj založit další rybníky, se objevilo označení Zeleny Chyb (ve smyslu „les“, „hvozd“) vztahující se k zalesněné oblasti kolem potoka Bajerka, na mapách z 19. století označované jako Wald Zeleny (zelený les).

Administrativní hranice obce byly poprvé vymezeny v 17. století. Postupná proměna místní krajiny a vývoj Chyb od 18. století souvisely s vysycháním rybníků a výstavbou na jejich místě nových domů. Pole po vyschlých rybnících tvořila v 19. století na čtvrtinu území obce. Dodnes je na podobě uliční sítě viditelný obrys dávných hrází. Protíná je císařská silnice JaseniceStrumeň vytyčená někdy v první polovině 19. století, která se stala novou hlavní osou vesnice. V sousedních obcích, např. v Jilovnici či Drahomyšli dodnes existují početné rybníky a celá oblast je nazývána Žabí kraj. Zmíněná silnice je ve východní části vsi (směrem k Jasenici) lemována přes dvěma sty dubů, které byly v roce 1993 prohlášeny za přírodní památku.

Stěžejní událostí v dějinách Chyb 19. století bylo zprovoznění v roce 1855 vlakové stanice na Severní dráze císaře Ferdinanda, hlavní tratí spojující Vídeň přes východní i severní Moravu a Slezsko s Krakovem a Haličí. V roce 1884 se Těšínská komora rozhodla postavit v obci cukrovar. Po dalších více než sto let zaměstnávaly většinu obyvatelstva právě železnice a cukrovarské závody.

Na sklonku 19. století se obec Chyby formálně skládala se dvou částí: Chyby Ves (v jejích hranicích Tarlisko a Chodniczny) a Neuteich (nový rybník) s Beňovcem. Kromě toho existovaly okrajové osady Żabiniec (kolem stejnojmenného rybníku) a Zowiść (Zawisti). Podle sčítání lidu z roku 1900 žilo v Chybech 1 231 obyvatel. 73,8 % uvedlo jako obcovací řeč polštinu (včetně těšínského nářečí), 16,7 % němčinu a 5,1 % češtinu. 89 % se hlásilo ke katolictví, 3,5 % k evangelické církvi a 4,7 % k judaismu.

Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se Chyby ocitly na polské straně hranice a byly připojeny k autonomnímu slezskému vojvodství.

V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (resp. meziměstská tramvaj) spojující nádraží v Chybech s blízkou Strumení a tamní cihelnou (městečko totiž nebylo tehdy na železniční síť vůbec napojeno). Lokálka byla zrušena poté, co vznikla nová železniční trať Chyby – Strumeň – Slezské Pavlovice. Její výstavba souvisela s rozdělením Těšína a snahou zkrátit cestu mezi polským Těšínem a novým správním centrem – Katovicemi. V meziválečné době byla vznikla též trať Chyby – SkočovVisla, což z vesnice učinilo regionální železniční uzel.

Po německém útoku na Polsko v září 1939 se Chyby spolu s celým polským Slezskem staly součástí Třetí říše. V zimě 1945 zde probíhaly urputné boje mezi Wehrmachtem a Rudou armádou. Samotná vesnice byla obsazena 11. února během tzv. strumeňské bitvy, později se však fronta až do dubna zastavila hned za Strumení a Drahomyšlí.

11. prosince 1945 vytvořily Chyby spolu s Mnichem, Frelichovem, Zábořím a Záříčím dodnes existující gminu (správní obec). Mezi lety 1975 až 1998 patřily k Bílskému vojvodství.

V roce 1955 byla na Visle postavena Goczałkowická přehrada. Vzniklá nádrž zaplavila část Frelichova a Záříčí.

V roce 1969 založil místní rodák Franciszek Dzida Amatérský filmový klub Klaps. Natočil několik desítek filmů a získal přes 60 cen a vyznamenání, mj. Zlatou medaili Mezinárodní unie nezávislého filmu UNICA. Dzidův příběh se stal námětem filmu Krzysztofa Kieślowského Amator (Amatér). S Chyb také pocházel známý polský herec Henryk Machalica (1930-2003).

V roce 2009 byl chybský cukrovar uzavřen novým soukromým majitelem Südzucker AG, který výrobu přenesl do Polské Cerekve na Ratibořsku. Taktéž byl železniční provoz v počátcích 21. století výrazně utlumen a na trati do Strumeně v letech 2004 až 2018 dokonce úplně zastaven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 884. 
  2. Ottův slovník naučný, 12. Ch-Sv. Jan, s. 453
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 30. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KIEŁKOWSKI, Wojciech. Chybie – dzieje gminy od czasów najdawniejszych do współczesności. Chyby: [s.n.], 2009. ISBN 9788391061152. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]