Stonava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stonava
kostel svaté Maří Magdalény
kostel svaté Maří Magdalény
Znak obce StonavaVlajka obce Stonava
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0803 599140
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Karviná
Okres (LAU 1) Karviná (CZ0803)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 864 (2020)[1]
Rozloha 13,86 km²
Katastrální území Stonava
Nadmořská výška 235 až 278 m n. m.
PSČ 735 34
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Stonava 730
73534 Stonava
obec@stonava.cz
Starosta Ondřej Feber (ANO)
Oficiální web: www.stonava.cz
Stonava
Stonava
Další údaje
Kód části obce 155632
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Radnice

Obec Stonava (pol. Stonawa, něm. Steinau[2]) se nachází v okrese KarvináMoravskoslezském kraji na území historického Těšínského Slezska. Rozkládá se na řece Stonávce, přibližně 4 km jižně od Karviné a 8 km severovýchodně od Havířova. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. V roce 2001 se přibližně 20 % obyvatel hlásilo k polské národnosti. Starosta obce a bývalý senátor Ing. Ondřej Feber má také polskou národnost.[3] Obec je známá především díky přítomnosti činných černouhelných dolů. Stonava je vesnicí roku 2000 Moravskoslezského kraje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stonava před rokem 1918[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388, kdy se v písemných pramenech objevuje vladyka Hanke von Stoen, jeden z tehdejších vlastníků Stonavy. V roce 1415 je zmiňován Zbyněk ze Stonavy, jeden z přísedících dvorského soudu v Těšíně. V roce 1434 je v listinách zmiňován Hanes Hunt Kornitz von der Stonaw, člen významného šlechtického rodu Kornitzů.[4]. V roce 1437 postoupil kníže Přemysl II Těšínský vrchní práva ve Stonavě Machníkovi ze Stonavy. Z pramenů vyplývá, že Stonava byla v držení několika vlastníků, a také zde bylo zřejmě šlechtické sídlo v podobě tvrze v místě dnešní tzv. Švédské mohyly. Z roku 1447 pochází první zmínka o kostele, který byl zasvěcen Sv. Máří Magdeléně. V roce 1565 kupuje část Stonavy Jan Vlček z Dobrozemice a od roku 1590 se objevuje poprvé jméno rodu Larischů, kdy díl Stonavy kupuje majitel Karviné Fridrich Larische. V roce 1580 je poprvé zmiňována tvrz v místě Zámeckého dvora, který i s částí vesnice patřil Zikmundovi Sedlnickému z Choltic. Dalšími majiteli byli Mikuláš Cikán ze Sloupska (1584-1633), Gočálkovský z Gočálkovic, Maxmilián Gottlieb Skrbenský z Hříště a konečně od roku 1743 získává tvrz i velkou částí obce rod Larischů, který ve Stonavě působil až do roku 1945. Larischové však stonavský Zámecký dvůr nevyužívali jako šlechtické sídlo - sloužil ke správě dvora. V roce 1808 byla dokončena stavba nového dřevěného kostela Sv. Máří Magdalény (původní kostel byl pro zchátralý stav nebezpečný pro životy farníků). V obci působilo 5 folvarků (panských dvorů), a to Zámecký dvůr v Dolanech (nejrozsáhlejší a nejdůležitější), Ovčárna a Dřevěník v Bonkově, Nový Dvůr v Holkovicích u hranice s Albrechticemi a Smolkovec na protější straně Stonávky.

V roce 1812 byla postavena dřevěná škola na Hořanech (poloha byla cca 20 m jižně od školy dnešní), ve které se v roce 1868 učilo již 135 dětí. V roce 1853 byla v Hořanech postavena škola druhá (v roce 1875 přestavěna na dvoupatrovou; funguje dodnes jako ZŠ Hořany pro 1. až 4. třídu), která se nedlouho po otevření stala katolickou a děti z evangelických rodin cestovaly do škol v Bludovicích, Suché nebo Chotěbuzi - po roce 1860 do nově postavené evangelické školy v Albrechticích. Až v roce 1900 je zahájena výuka v evangelické polské škole ve Stonavě (parcelu věnoval hrabě Larisch). První česká základní škola byla otevřena v roce 1920 v budově polské školy v lokalitě Křivý Důl, v souvislosti s prudkým nárůstem obyvatel české národnosti v obci. V roce 1937 je otevřena dnešní základní škola v Dolanech (1.-9. třída), která v letech 1992-93 prošla generální rekonstrukcí.

Po roce 1870 mění obec s ryze zemědělským rázem v souvislosti z rozvojem těžby černého uhlí charakter, řada obyvatel se živí hornictvím, a také se začíná projevovat příliv přistěhovalců, zejména z podhorských oblastí a z Haliče. Počet obyvatel se začal zvyšovat - v roce 1869 měla Stonava 1516 obyvatel, v roce 1900 již 3135. Drtivá většina obyvatel (99 %) se v této době hlásila k polské národnosti. Podíl českého obyvatelstva začal prudce narůstat až po roce 1910. Dřevěný kostel z roku 1808 pro nedostatečnou péči rychle zchátral, a tak byl v letech 1906-1910 byl postaven zděný kostel Sv. Máří Magdalény. V roce 1896 bylo ve Stonavě založeno Spotřební družstvo dělníků a rolníků (Stowarzyszenie Spożywcze dla Robotników i Rolników w Stonawie), které se stalo centrem politického a kulturního života v obci (od roku 1903 pobočka na Dolanech, poté pobočky i v dalších okolních obcích). Mělo vlastní jatka, pekárnu, obchodní síť, byty pro zaměstnance, ševcovskou dílnu, stáje a sklad v Albrechticích. V roce 1905 družstvo otevřelo Dělnický dům s kulturním sálem, hospodou, sídlila zde pokladna Reifeisen, odborová organizace či sdružení Sila.

Stonava v letech 1918 až 1945[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce, po rozpadu Rakouska-Uherska, se Stonava stává součástí sporného území Těšínska, které si nárokovalo Československo i Polsko. V noci z 30.10. na 1.11.1918 polská armáda obsadila většinu Těšínska včetně Stonavy, Československo však území stále považovalo za své. Po neúspěchu diplomatických řešení se Československo rozhodlo pro vojenské řešení a během Sedmidenní války (23.-30.1.1919) polskou armádu z území Těšínska vytlačila. Na velvyslanecké konferenci ve Spa bylo 28. července 1920 rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi oba státy, a Stonava se definitivně stává součástí Československa.

Mezitím dochází v roce 1919 k pozemkové reformě, pozemky rodu Larischů jsou rozparcelovány a 212 parcel je přiděleno k výstavbě domů. Dochází ke vzniku čtyř nových osad - U nádraží, Křivý Důl, Na Stavech a u hranice s Horní Suchou. Počet obyvatel obce tak dále roste a v roce 1930 dosahuje počtu 4819. V roce 1938 byl dokončen evangelický kostel v Kateřině. V předvečer druhé světové války bylo v říjnu 1938 Těšínsko opět anektováno Polskem, a Stonava se tak stává jeho součástí. Toto však nemělo opět dlouhého trvání, protože v září 1939 bylo Těšínsko i se Stonavou obsazeno německým nacistickým vojskem a stává se součástí Německa, kraje Oberschlesien. V roce 1939 byla obec postižena povodněmi. Obec byla osvobozena 3. května 1945 Rudou armádou, hranice mezi Československem a Polskem byla obnovena v předválečných hranicích, a Stonava je opět součástí Československa.

Stonava v letech 1945 až 1989[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1945 dochází k odsunu obyvatel německé národnosti (v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 167 Stonaváků) a jejich majetek byl zkonfiskován. Týkalo se to i rodu Larischů a Zámeckého dvora se zámkem, který byl po roce 1945 využíván zemědělskými organizacemi.

Zásadní roli pro další vývoj obce měla přítomnost ložisek černého uhlí pod obcí a jejím blízkém okolí. Následkem bylo zastavení rozvoje obce a později naopak její rozsáhlá devastace následkem poddolování. V 50. letech 20. století byla na hranici s Horní Suchou zahájena výstavba Dolu 9. květen (tehdy nazýván Důl Suchá-Stonava; od roku 1993 Důl Darkov 3; v roce 2016 ukončil činnost), který byl dokončen v roce 1960. Výstavbě dolu muselo ustoupit 30 domů a zabrána byla rozsáhlá zemědělská a lesní plocha. Ve východní části obce byla v roce 1958 zahájena v lokalitě Mexiko výstavba Dolu ČSM (ze dvěma závody ČSM-Sever s vlastní úpravnou uhlí a teplárnou a ČSM-Jih), provoz byl zahájen v prosinci 1968. V 70. letech bylo v sousední osadě Mexiko zbořeno 60 domů a vykáceno 100 ha lesa. Zbývající domy v Mexiku mizí postupně dodnes. V letech 1972-1982 byl na severu obce na hranici s Karvinou-Darkovem postaven Důl Darkov. Pro výstavbu přístupových komunikací a správní budovy muselo být přeloženo také koryto řeky Stonávky. V 80. letech byla mezi Dolem ČSM-Sever a Hořany zahájena výstavba koksovny, čímž se obec dostala až na hranu ohrožení své samotné existence. Byla téměř dokončena, díky změně politických poměrů v roce 1989 však nikdy nedošlo k jejímu zprovoznění (s výjimkou několikaletého příležitostného provozu menšího průmyslového kotle pro posílení výroby tepla Teplárny Dolu ČSM v mrazivém období). Koksovna poté chátrala a dnes je její areál z velké části zbourán.

Obec Stonava se tak dostala ze tří stran do obklíčení doly, jejichž dobývací pole zasahovaly do jejího katastru. V důsledku poddolování tak došlo k zániku osady Křivý Důl, převážné části Kateřiny, Dolan, Mexika a části Bonkova a Hořan. V letech 1965-1966 byl z důvodu narušené statiky zbořen také zámek se dvorem. V první polovině 60. let 20. století byla naopak vybudována dvě malá sídliště s bytovými domy v Hořanech a Novém Světě (na pomezí Stonavy a Albrechtic) především pro rodiny zaměstnanců blízkých dolů nebo rodiny vystěhované z domů určených k demolici. Počet obyvatel Stonavy se začal prudce snižovat: ze 4511 obyvatel v roce 1960 klesl jejich počet na 1714 obyvatel v roce 1991.

Obec po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1990 došlo po změně politického režimu ke zvýšení důrazu na ochranu životního prostředí. Přestože v důsledku poddolování stále mizí jednotlivé domy (především v lokalitě Mexiko), začaly práce na rekultivacích zdevastovaných území a k záchranným pracím na významných budovách - v roce 1993 byly zajištěny základy dominanty obce, kostela sv. Máří Magdalény a byl zrestaurován, stejně jako evangelický kostel v Kateřině. Obec začala pracovat na investicích pro zkvalitnění života obyvatel v obci (mj. díky financím od společnosti OKD jako náhrady za důlní škody). Ve druhé polovině 90. let byly postaveny dvě čističky odpadních vod a kanalizace v Hořanech. Zrekonstruována byla škola, dům PZKO, postaven domov pro seniory, zrekonstruovány cesty a chodníky, postaveny dětské parky, sportoviště a oddechové zóny. V Bonkově byla postavena nová osada s rodinnými domy, bylo zkvalitněno autobusové spojení s okolím. Díky tomu se podařilo zastavit pokles počtu obyvatel v obci, který nyní stagnuje či nepatrně roste až na dnešní stav okolo 1850 obyvatel.

Toto úsilí bylo korunováno v roce 2000, kdy byla obec Stonava vyhlášená vesnicí roku Moravskoslezského kraje a skončila třetí v celorepublikovém kole. V roce 2018 se obec umístila v klání vesnice Moravskoslezského kraje na třetím místě. Starosta obce Ondřej Feber opakovaně obhájil svůj post, v letech 2000 až 2006 byl také členem Senátu ČR.

Správní historie obce[editovat | editovat zdroj]

Stonava spadala v letech 18491939 pod okres Fryštát, během druhé světové války byla součástí okupačního okresu Těšín (Teschen) , v letech 19451949 se vrátila pod okres Fryštát. Od roku 1949, kdy došlo ke sloučení měst Fryštát a Karviná, až po současnost, obec spadá do okresu Karviná ve všech jeho historických podobách.

Od 1.1.2003, kdy byly zrušeny okresní úřady, vykonává nad Stonavou přenesenou státní správu obec s rozšířenou působností Karviná.

Geografie Stonavy[editovat | editovat zdroj]

Stonava se rozkládá v Ostravské pánvi (součást Severních Vněkarpatských sníženin), konkrétně ve východní části podcelku Havířovská plošina. Ráz krajiny je dáván údolím řeky Stonávky, která protéká zhruba středem katastru obce z jihu na sever. Po obou stranách se území zvolna zvedá, nejvyšším bodem v obci je bezejmenná kóta (278 m n. m.) v Louckém lese, jihovýchodně od Dolu ČSM-Jih.

Obec spadá do úmoří Baltského moře. Je odvodňována řekou Stonávkou, které spadá do povodí řeky Odry.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Stonavou prochází několik krajských silnic druhé a třetí třídy, obec má tudíž kvalitní silniční napojení s okolím. Všechny silnice však trpí následky poddolování, a proto musí být často opravovány. Nejfrekventovanější jsou v době střídání směn v okolních dolech a podnicích. Nejdůležitější je silnice II/475 (silnice Havířov - Karviná - Petrovice u Karviné). Napojení směrem do Albrechtic a Karviné-Dolů zajišťuje silnice III/4749, směrem do Horní Suché přes území zaniklé osady Křivý Důl vede silnice III/4748. Avšak důležitou je silnice III/4687, která protíná samotné centrum obce ve směru z Dolan do Karviné.

Autobusová doprava je zajišťována meziměstskými linkami, které jsou součástí integrovaného dopravního systému ODIS. Nejdůležitějšími linkami jsou 581 (Albrechtice - Stonava - Karviná), 582 (Karviná - Stonava - Albrechtice - Horní Suchá) plnící také funkci spojení mezi jednotlivými roztroušenými stonavskými osadami a od roku 2017 také nová linka 583 (Karviná - Stonava - Havířov), která zajistila přímé spojení centra obce s městem Havířov. Do sídliště Nový Svět zajíždí několik spojů MHD Havířov, konkrétně linky 402. Kromě toho obcí projíždí několik linek spojujících stonavské doly s okolními městy.

Železničním spojením obec nedisponuje, nejbližší stanicí jsou Albrechtice (0,5 km od sídliště Nový Svět, cca 3 km od centra obce). Obcí prochází pouze několik železničních nákladních vleček pro zajištění dopravy uhlí z okolních dolů.

Obcí prochází cyklostezka č. 6097 spojující albrechtickou lokalitu Pacalůvka s karvinskými lázněmi.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolický kostel sv. Máří Magdaléy


Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svaté Máří Magdalény[editovat | editovat zdroj]

Chrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.

Evangelický kostelík[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru. Vedle kostelíka se nachází evangelický hřbitov.

Švédský kopec[editovat | editovat zdroj]

Švédský kopec je poutní místo ve Stonavě, o kterém panuje spousta pověstí a legend. Třeba že jsou zde pochováni švédští vojáci, padlí či zemřelí v průběhu třicetileté války. Pravděpodobně je tato umělá vyvýšenina v terénu pozůstatkem tvrze typu motte, která sloužila ve středověku jako sídlo nižší šlechty.

Dům PZKO Stonava

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Dělnický dům

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 916. 
  3. Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi. www.gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2007-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  4. Tento Jan Hunt vystavil roku 1432 česky psanou listinu. (Hejret, J. Těšínsko. Praha, 1919, s. 5.)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]