Visla (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Visla
Wisła
Ulice 1. máje – hlavní třída
Ulice 1. máje – hlavní třída
Visla – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°38′50″ s. š., 18°52′3″ v. d.
Nadmořská výška 430 až 1220 m n. m.
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské
okres okres Těšín
Visla
Red pog.svg
Visla
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 110,17 km²
Počet obyvatel 11 335 (2011)
Hustota zalidnění 102,4 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení luteráni, římští katolíci, Svědkové Jehovovi, ostatní
Správa
Status město
Starosta Tomasz Bujok
Oficiální web www.wisla.pl
Adresa obecního úřadu

pl. Bogumiła Hoffa

43-460 Wisła
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-460
Označení vozidel SCI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Visla (polsky Wisła, německy Weichsel) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a k březnu 2011 čítalo 11 335 obyvatel.

Rozloha obce Visla činí 110,17 km², což je 5 % celého území Těšínska, přičemž až tři čtvrtiny zaujímají horské lesy. Uvnitř hranic města se nacházejí mimo jiné Beraní hora (Barania Góra), s 1220 metry druhý po Skrzyczném nejvyšší vrchol Slezských Beskyd a druhý po Lysé hoře nejvyšší vrchol Těšínska, a také východní svahy Velkého Sošova a Velkého Stožku. Na svazích Beraní hory pramení Černá a Bílá Viselka, které se u osady Czarne (Černé) spojují do Viselky a ta pak po spojení s potokem Malinka tvoří řeku Vislu, od niž také pochází název města. Na soutoku Černé a Bílé Viselky byla roku 1973 postavena Čerňanská přehrada.

Původní vesnice a dnešní centrum města se nachází v údolí Visly mezi Cyrhlou (701 m) a Skalnitém věrchem (728 m). Na jejím hornějším toku se rozkládá Nowa Osada (Nová osada). Ostatní městské části leží většinou v úzkých údolích jednotlivých přítoků a nesou zpravidla název právě po těchto říčkách a potocích:

Prvními osadníky na území dnešní Visly byli v 16. a 17. století dřevorubci ve službách těšínských knížat. Současně probíhala valašská kolonizace, v jejíž rámci byla založena vesnice zmiňovaná poprvé roku 1615. Třetí skupinou obyvatelstva osídlujícího tenkrát beskydská údolí byli luteránští uprchlíci utíkající před protireformačním útlakem s ostatních oblasti Těšínska. Hlavním zdrojem obživy původních obyvatel Visly bylo salašnické pastevectví. Dochovanou památkou tohoto období je budova hostince z roku 1794, v níž nyní sídlí Beskydské muzeum.

Ve druhé polovině 19. století byla Visla „objevena“ jakožto turistická a odpočinková lokalita. Za jejího „objevitele“ a prvního propagátora je považován polský etnograf Bogumił Hoff, který sem přijel v roce 1882 ze středopolské Radomi, hledaje vhodné místo pro zotavení se. O tři roky později postavil Hoff první dřevěnou vilu v obci (Boží dar) a roku 1892 se v ní usadil natrvalo. Druhým nadšeným propagátorem Visly byl varšavský psycholog Julian Ochorowicz, který zde zřídil několik penzionů a založil psychologickou laboratoř navštěvovanou mnoha osobnostmi tehdejšího polského literárního a uměleckého života, mj. Marií Konopnickou a Władysławem Reymontem. Hoffův syn Bogdan postavil těsně před první světovou válkou kromě dalších penzionů a vil i lázeňský dům s lázeňským parkem (dnešní park Stanisława Kopczyńského).

Popularita Visly pokračovala po připojení obce k Polsku v roce 1920. V meziválečné době vznikla funkcionalistická zástavba kolem nově komponovaného hlavního náměstí (Hoffovo náměstí) a vesnice získala železniční spojení s Katovicemi (konečná stanice až v osadě Głębce). Roku 1927 byl dávný lovecký zámeček Habsburků darován polskému prezidentovi Ignacymu Mościckému. Brzy poté však vyhořel a na jeho místě byla mezi lety 1929 až 1931 postavena nová prezidentská rezidence (tzv. Zámeček) podle návrhu Adolfa Szyszko-Bohusze, kterou navštěvují hlavy státu i v současnosti

Roku 1962 získala Visla městská práva. Doba socialismu se vyznačovala dalším vývojem turistické infrastruktury, především hotelů a rekreačních středisek pro zaměstnance podniků v průmyslové části polského Slezska. Největším hotelovým objektem ve městě je od roku 2002 kontroverzní z hlediska architektonického a urbanistického hotel Gołębiewski s 564 pokoji.

Ve Visle se nachází pět větších lyžařských středisek – Szoszów, Stożek, Cieńków, Nowa Osada a Klepki – a tři komplexy skokanských můstků: Centrum, Łabajów a Malinka, z nichž je Malinka největší a nejslavnější. Po rekonstrukci dokončené roku 2008 se na něm konají i mezinárodní závody včetně Světového poháru.

Visla je jediné město v Polsku (a také na celém Těšínsku), kde převládá protestantské náboženství. 57,3 % obyvatel se hlásí k evangelické církvi augsburského vyznání a 6,2 % k ostatním evangelikálním církvím, přičemž v roce 1900 tvořili luteráni až 94,4 % obyvatelstva. Poměrně hojně jsou zastoupení také Svědkové Jehovovi – 4,5 % obyvatel.

Z Visly pocházejí polský soudobý spisovatel Jerzy Pilch (nar. 1952) a skokan na lyžích Adam Małysz (nar. 1977).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków : Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7.. (polsky)  
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín : Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]