Skoky na lyžích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí lyžařské discipliny severské kombinace.

Hodnocení skoků[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a za stylové provedení.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 - K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 - K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 - K34: 4 body za metr
    • K35 - K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 - K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 - K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 - K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 - K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 - K99: 2 body za metr
    • K100 - K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr
  • body za stylové hodnocení: Každý z pěti porotců udělí skokanovi známku do 20. Nejvyšší a nejnižší hodnota ze všech pěti známek se škrtá. Platné jsou tedy pouze tři známky a maximální zisk je 60 bodů. Stylové chyby skokana musí porotce promítnout do svého hodnocení. Pokud například skokan vynechá telemark, rozhodčí by měl strhnout minimálně dva body. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodů[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření skoků[editovat | editovat zdroj]

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skoky na lyžích v roce 1905
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

České skoky na lyžích zažily tři slavná období.

1923 - 1933 - Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, František Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

1968 - 1975 - Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

1983 - 1994 - éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty, a to zejména Jan Matura ,Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich, ale zatím nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožívá velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. V sezóně 2014/2015 dokonce vyhrál závody v Klingenthalu, Lillehameru, Engelbergu a Sapporu. Zmíněnou trojici mladých skokanů stále doprovází Jakub Janda a do širší reprezentace patří také Martin Cikl , nebo Borek Sedlák.

Vybrané světové rekordy[editovat | editovat zdroj]

Češi mezi světovými rekordmany[editovat | editovat zdroj]

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Skokan Rekord Datum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výher Švýcarsko Simon Ammann,

Matti Nykänen FIN

4 2002–2010

1984–1988

Nejvíce medailí Finsko Matti Nykänen 5 1984–1988
Nejvíce týmových vítězství Finsko Finsko 2 1988–1992
Německo Německo 2 1994–2002
Rakousko Rakousko 2 2006–2010
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 5 1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville) Finsko Toni Nieminen 16 let 261 dnů 1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer) Německo Jens Weissflog 29 let 214 dnů 1994
Nejstarší medailista (Soči) Japonsko Noriaki Kasai 41 let 254 dní 2014
Nejvíce ZOH Japonsko Noriaki Kasai 7 1992–2014
Mistrovství světa (1925–2013)
Nejvíce výher v individuálních závodech Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů Polsko Adam Małysz 6 2001–2011
Nejvíce medailí Finsko Janne Ahonen 10 1995–2005
Německo Martin Schmitt 10 1997–2011
Nejvíce týmových výher Rakousko Rakousko 9 1984–2013
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 15 1984–2013
Nejmladší vítěz (Thunder Bay) Norsko Tommy Ingebrigtsen 17 let 222 dnů 1995
Nejstarší vítěz (Val di Fiemme) Norsko Anders Bardal 30 let 183 dnů 2013
Nejvíce mistrovství světa Japonsko Noriaki Kasai 11 1989–2013
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2014)
Nejvíce individuálních vítězství Švýcarsko Walter Steiner 2 1972–1977
Německo Sven Hannawald 2 2000–2002
Norsko Roar Ljøkelsøy 2 2004–2006
Nejvíce individuálních medailí Finsko Matti Nykänen 5 1983–1990
Nejvíce medailí Finsko Janne Ahonen 7 1996–2008
Nejvíce týmových výher Rakousko Rakousko 3 2008–2012
Nejvíce týmových medailí Norsko Norsko 4 2004–2010
Rakousko Rakousko 4 2004-2012
Finsko Finsko 4 2004–2010
Nejmladší vítěz (Oberstdorf) Rakousko Gregor Schlierenzauer 18 let 47 dnů 2008
Nejstarší vítěz (Vikersund) Slovinsko Robert Kranjec 29 let 228 dnů 2006
Nejvíce účastí FinskoJanne Ahonen 7 1996-2008
Turné čtyř můstků (1952–2015)
Nejvíce celkových výher Finsko Janne Ahonen 5 1999–2008
Nejvíce vítězných závodů Německo Jens Weissflog 10 1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf) Finsko Toni Nieminen 16 let 212 dnů prosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen) Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů leden 1996
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 220 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů 1995–96
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2015)
Nejvíce celkových vítězství Finsko Matti Nykänen 4 1983–1988
Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce vítězství Rakousko Gregor Schlierenzauer 53 2007-dosud
Nejvíce umístění na stupních vítězů Finsko Janne Ahonen 108 1993–2010
Nejvíce umístění v TOP10 Finsko Janne Ahonen 247 1993–2011
Nejvíce týmových výher Rakousko Rakousko 27 1990–2015
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 58 1990–2015
Nejvíce účastí v individuálních závodech Japonsko Noriaki Kasai 470 1989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodech Japonsko Noriaki Kasai 49 1990–dosud
Nejvíce účastí v závodech Japonsko Noriaki Kasai 519 1989–dosud
Nejvíce sezón Japonsko Noriaki Kasai 26 1989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech Rakousko Gregor Schlierenzauer 14 2006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti) Kanada Steve Collins 15 let 362 dnů 1980
Nejstarší vítěz závodu (Ruka) Japonsko Noriaki Kasai 42 let 176 dnů 2014
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 303 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Norsko Anders Bardal 29 let 207 dnů 2011–12
Nejvíce výher v jedné sezóně Rakousko Gregor Schlierenzauer 13 2008-09
Nejvíce bodů v jedné sezóně Rakousko Gregor Schlierenzauer 2083 2008-09
Další rekordy
První let za 100 m (Planica) Rakousko Sepp Bradl 101 m 1936
První let za 200 m (Planica) Rakousko Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán) 202 m 1994
Finsko Toni Nieminen (oficiální) 203 m 1994
První let za 250 m (Vikersund) Slovinsko Peter Prevc 250 m 2015
Nejvíce letů za 200 m Slovinsko Robert Kranjec 157 1997-dosud
Světový rekord (Vikersund) Norsko Anders Fannemel 251,5 m 2015
Neoficiální světový rekord (Vikersund, s pádem, neuznán) Rusko Dimitrij Vasiljev 254 m 2015
První závod světového poháru Itálie Cortina d'Ampezzo prosinec 1979
První týmový závod světového poháru Finsko Lahti březen 1990

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • czech-ski.com - skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
  • skoky.net - pravidelné zpravodajství ze světa skoků na lyžích už od roku 2002
  • fis-ski.com - skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
  • ski-jumping-skokani.blog.cz - fotky,rozhovory,reportáže, novinky ze světa skoků na lyžích