František Jež

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Jež
Datum narození 16. prosince 1970 (48 let)
Místo narození Valašské Meziříčí, Československo
Sportovní informace
Sport skoky na lyžích
Ukončení kariéry 1998
Světový pohár
Debut 1987
Počet výher 4
Nejlépe v TdS -
Medailový zisk
Olympijské hry 0 - 0 - 1
Mistrovství světa 0 - 1 - 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. 10. 2008
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
bronz 1992 Albertville družstva
Mistrovství světa v klasickém lyžování
stříbro 1993 Falun družstva – velký můstek

František Jež (* 16. prosince 1970 Valašské Meziříčí) je bývalý český skokan na lyžích, v současné době manažer a podnikatel.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Světového poháru vstoupil jako sedmnáctiletý koncem roku 1987. V úvodním závodě Turné čtyř můstků v Oberstdorfu, kde vyhrál jeho krajan Pavel Ploc, se hned probojoval mezi třicítku nejlepších a skončil na 25. místě.

Do užší světové špičky pronikl o dva roky později. V závodě 3. prosince 1989 v Thunder Bay skončil dvanáctý, o den později si ještě o čtyři příčky polepšil, dva týdny poté se v Sapporu dvakrát umístil na šestém místě, na Nový rok 1990 se v Garmisch-Paartenkirchenu prvně dostal na stupně vítězů (3. místo) a šest dní poté vyhrál v Bischofshofenu svůj první závod v kariéře. V sezoně 1990 vyhrál ještě ve Svatém Mořici, v Gstaadu a v Predazzu. To bylo však jeho poslední vítězství v kariéře. Ve Světovém poháru obsadil 5. místo, v Turné čtyř můstků byl stříbrný za Němcem Dieterem Thomou.

Po slabší sezoně 1990/1991 následovala sezóna olympijská. V závodech Světového poháru se desetkrát vešel do první desítky, avšak pouze jednou se dostal na stupně vítězů, když v Sapporu uhájil bronz před Jaroslavem Sakalou. Ačkoli žádný závod nevyhrál, v konečném účtování SP jeho výkony stačily na 7. místo a v Turné byl pátý.

Na olympiádě ve francouzském Albertville v roce 1992 skončil na 13., resp. 23. místě, ale přesto nakonec odjížděl s medailí. Se svými kolegy Jaroslavem Sakalou, Jiřím Parmou a Tomášem Goderem vyskákal bronz.

Sezona 1991/1992 byla poslední vydařená. V následujících letech se pouze třikrát dostal do první desítky. Do své sbírky cenných kovů však přidal stříbro z týmového závodu na mistrovství světa ve Falunu. Jež a jeho kolegové Jaroslav Sakala, Jiří Parma a Martin Švagerko nestačili pouze na norské skokany.

Zúčastnil se i olympiády v Naganu. Na obou můstcích obsadil 24. místo, české družstvo skončilo sedmé. Nedlouho poté v 28 letech svou kariéru ukončil. „Poslední závodní roky nestály za nic. Možná jsem měl odejít dřív,“ řekl MF Dnes.

Manažerská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení aktivní kariéry se vrhl do obchodování. Podniká v automobilovém leasingu a finančních službách. Předtím prodával ojeté automobily a provozoval čerpací stanici.

V roce 2000 se stal asistentem reprezentačního trenéra Davida Jiroutka, avšak po devíti měsících odešel. „Podmínky od svazu byly směšné,“ vyprávěl v MF Dnes. „Zprvu sedm tisíc hrubého měsíčně, pak 15 tisíc. Přitom jsem dělal na živnosťák. Pochopil jsem, že tudy moje cesta nepovede.“

Z vedení reprezentace odešel, avšak u skoků zůstal jako manažer skokana Jakuba Jandy. V období, kdy se Jandovi ještě skokansky nedařilo, pro něj dokázal získat potřebné finance, a tím mu významně pomáhal v jeho budoucí úspěšné kariéře. Významná je i jeho role rádce: „Pořád mi věřil,“ řekl o Ježovi Janda v MF Dnes. „Loni (v sezoně 2003/2003) jsem mu povídal: Nejde mi to, zabalím to. On mě zachránil a přesvědčil, abych pokračoval.“

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Největší úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané závody SP[editovat | editovat zdroj]

  • 6.1.1990: Bischofshofen (AUT)
  • 7.2.1990: St. Moritz (SUI)
  • 9.2.1990: Gstaad (SUI)
  • 18.2.1990: Predazzo/Val di Fiemme (ITA)

Umístění v SP[editovat | editovat zdroj]

  • 1990: 5.
  • 1991: 21.
  • 1992: 7.
  • 1993: 37.
  • 1994: 56.
  • 1995: 37.
  • 1996: 28.
  • 1997: 47.
  • 1998: 46.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]