Falun
Falun | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 60°36′10″ s. š., 15°39′22″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Kraj | Dalarna |
Komuna | Falun |
![]() ![]() Falun | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25,16 km² |
Počet obyvatel | 39 492 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 1 569,6 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +46 23 |
PSČ | 791 XX |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Těžba mědi v okolí města Falun | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, v |
Odkaz | 1027 (anglicky) |
Oblast | Evropa |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Falun je město v centrálním Švédsku. Je správním centrem kraje Dalarna. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Falun vyrostlo kolem dolů na měď a obživa obyvatel města byla dlouho na těžbě mědi závislá. Těžilo se zde nepřerušeně přes tisíc let a podle některých pramenů se zde těžilo od 8. století. Podle legendy naleziště mědi objevil ve skutečnosti kozel, který se zatoulal do míst ložiska, vyválel se na zemi a když se vrátil do vesnice, měl rohy obarvené mědí.
Ve 14. století se vytvořilo malé sídlo. 1641 dostal Falun městská práva. Největší rozvoj města začal po výstavbě železnice a továren. V 20. století se město vyvinulo na administrativní a vzdělávací centrum. V roce 1992 byl zavřen poslední důl. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Ložisko Falun patří k nejbohatším sulfidickým ložiskům Švédska. Ačkoliv jde o sulfidické typy rud, přítomnost magnetitových rud rud v ložisku indikuje souvislost s železnorudnými horizonty.[2] Rudy jsou masivní, vtroušené a další typ je lokálně zván "sköl". Tento typ sestává z vtroušených rud a žilek chalkopyritu, pyrhotinu, sfaleritu a galenitu.[2]
Turistická lákadla[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde sportovní areál Lugnet. Jeho součástí jsou dva skokanské můstky. Konala se zde mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1954, 1974, 1993 a 2015. Konají se zde i soutěže v severské kombinaci, biatlon, skoky, lyžování. Město kandidovalo i na zimní Olympijské hry, ale neúspěšně. Dalším lákadlem jsou samozřejmě doly zapsané v UNESCO. A nedaleko se nachází rodiště Carla Larssona - Sundborn.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě sídlí florbalový klub IBF Falun, který vyhrál švédskou superligu v letech 2013, 2014, 2015 a 2017.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
S městem Falun se pojí ještě dva pojmy - Faluröd a Falukorv. Faluröd je tmavočervená barva, které je známá z typických švédských domků. Tato barva byla používána na domy od 16. století a v 17. století se rozšířila po celém Švédsku. V průběhu 18. století se stala národní barvou domů a dodnes je oblíbená. Falukorv je typický švédský "párek". Pochází z Falunu. Vznikl v 16.-17. století, kdy bylo v dolech zaměstnáno mnoho německých horníků. Ti přišli na tento nápad, jak zpracovat maso. Název Falukorv dostal až v roce 1830. Podobný je českému točenému salámu. Jí se nahrubo nakrájený na chleba, s těstovinami, k bramborové kaši nebo jako "Korv Stroganoff".
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Měděný důl Falu koppargruva
-
Měděný důl Falu koppargruva
-
Östanforsån
-
Kristinegymnasiet
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
- ↑ a b Vaněček M. (ed.), 1995: Nerostné suroviny světa. Rudy a nerudy. Academia, Praha, 544 str.; str. 55.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Geijer P., 1964: On the origin of the Falun type sulfide mineralization. Geol. Fören Förth., Stockholm, 86 str.; 3 - 27
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Falun na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Falun v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích