Struveho geodetický oblouk
| Struveho geodetický oblouk | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Bělorusko  Finsko |
| Souřadnice | 52°17′22″ s. š., 25°38′58″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv, vi |
| Odkaz | 1187 (anglicky) |
| Oblast | Evropa a Severní Amerika |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2005 (29. zasedání) |
Další státy:  Norsko,  Švédsko,  Rusko,  Estonsko,  Lotyšsko,  Litva,  Ukrajina,  Moldavsko | |
Struveho geodetický oblouk (rusky (Геодезическая) дуга Струве, norsky Struves meridianbue / Struvemeridianen, anglicky Struve Geodetic Arc) je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou v Evropě zhruba podél 25. poledníku východní délky z nejsevernějšího Norska až po deltu Dunaje u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku. Od roku 2005 se jedná o kulturní památku UNESCO.
Podoba a historie[editovat | editovat zdroj]
Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První zbudovaný bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.
Roku 1858 byla za pomocí těchto bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu Země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m (chyba tedy činila pouze asi 0,035 ‰).
V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států – Ruského impéria a Švédsko-norské unie. Od 90. let 20. století se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Hlavní body[editovat | editovat zdroj]
Body označené * nejsou zařazeny na seznam UNESCO.
Norsko[editovat | editovat zdroj]
- Fuglenes, Hammerfest (70°40′12″ s. š., 23°39′48″ v. d.) – koncový bod na severu
- *Lille Raipas, Alta (69°56′19″ s. š., 23°21′37″ v. d.)
- Lohdizhjokki, Kautokeino (69°39′52″ s. š., 23°36′9″ v. d.)
- Baeljasvarri, Kautokeino (69°1′40″ s. š., 23°18′19″ v. d.)
Švédsko[editovat | editovat zdroj]
- Pajtas-Vaara (Tynnyrilaki), Kiruna (68°15′17″ s. š., 22°58′59″ v. d.)
- Kerrojupukka (Jupukka), Pajala (67°16′35″ s. š., 23°14′40″ v. d.)
- Pullinki, Övertorneå (66°38′48″ s. š., 23°46′59″ v. d.)
- Perrävaara, Haparanda (66°1′5″ s. š., 23°55′22″ v. d.)
Finsko[editovat | editovat zdroj]
- Stuor-oivi, Hetta, Enontekiö (68°40′53″ s. š., 22°44′51″ v. d.) – ve výběžku mezi Norskem a Švédskem
- Avasaksa (Aavasaksa), Ylitornio (66°23′52″ s. š., 23°43′31″ v. d.)
- věž kostela Alatornion kirkko, Tornio (65°49′48″ s. š., 24°9′26″ v. d.)
- Puolakka (vrch Oravivuori), Korpilahti (61°55′36″ s. š., 25°32′ v. d.)
- Porlom II (vrch Tornikallio), Lapinjärvi (60°42′17″ s. š., 26°0′12″ v. d.)
- ostrov Svartvira (Mustaviira), Pyhtää (60°16′35″ s. š., 26°36′12″ v. d.)
Rusko[editovat | editovat zdroj]
- Bod Z (пункт "Гогланд Z"), ostrov Gogland (60°5′8″ s. š., 26°57′39″ v. d.)
- Mâkipâllûs / Мякипяллюс (Mäki-Päälys), ostrov Gogland (60°4′27″ s. š., 26°58′11″ v. d.)
Estonsko[editovat | editovat zdroj]
- Woibifer (Võivere), Väike-Maarja (59°3′28″ s. š., 26°20′16″ v. d.)
- Katko, Simuna, Väike-Maarja (59°2′54″ s. š., 26°24′48″ v. d.)
- Dorpat (Stará observatoř Tartuské univerzity), Tartu (58°22′44″ s. š., 26°43′12″ v. d.) – nejstarší bod
Lotyšsko[editovat | editovat zdroj]
- Sestu-kalns (vrch Ziestu), Madonas novads (56°50′24″ s. š., 25°38′12″ v. d.)
- Struveho park, Jēkabpils (56°30′5″ s. š., 25°51′24″ v. d.)
Litva[editovat | editovat zdroj]
- Karischki (Gireišiai), Panemunėlis (55°54′9″ s. š., 25°26′12″ v. d.)
- Meschkanzi (Meškonys), Nemenčinė (54°55′51″ s. š., 25°19′ v. d.)
- Beresnäki (Paliepiukai), Nemėžis (54°38′4″ s. š., 25°25′45″ v. d.)
Bělorusko[editovat | editovat zdroj]
- Tupiški, Ašmjanský rajón (54°17′30″ s. š., 26°2′44″ v. d.)
- Orľa, Lopaty, Ščučynský rajón (53°33′38″ s. š., 24°52′11″ v. d.)
- Opol, Motal, Ivanavský rajón (52°17′22″ s. š., 25°38′59″ v. d.)
- Osovnica, Ivanavský rajón (52°12′55″ s. š., 25°33′12″ v. d.)
- Čekuck (Ščakock), Ivanavský rajón (52°12′28″ s. š., 25°33′23″ v. d.)
- Ljaskavičy, Ivanava (52°9′39″ s. š., 25°34′18″ v. d.)
Ukrajina[editovat | editovat zdroj]
- *Krupa, Luck, Volyňská oblast (50°41′3″ s. š., 25°24′45″ v. d.)
- Katerinovka (Katerynivka), Antonivka, Chmelnycká oblast (49°33′57″ s. š., 26°45′22″ v. d.)
- Felštyn, Hvardijske, Chmelnycká oblast (49°19′48″ s. š., 26°40′55″ v. d.)
- Baranovka (Baranivka), Chmelnycká oblast (49°8′55″ s. š., 26°59′30″ v. d.)
- Staro-někrasovka (Stara Někrasivka), u Izmailu, Oděská oblast (45°19′57″ s. š., 28°55′40″ v. d.) – koncový bod na jihu
Moldavsko[editovat | editovat zdroj]
- Rudi, okres Soroca (48°19′8″ s. š., 27°52′35″ v. d.) – jediná památka UNESCO na území Moldavska
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Struve Geodetic Arc na anglické Wikipedii a Дуга Струве na ruské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struveho geodetický oblouk na Wikimedia Commons
