Struveho geodetický oblouk
| Struveho geodetický oblouk | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Švédsko  Bělorusko Norsko |
| Souřadnice | 52°17′22″ s. š., 25°38′58″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv, vi |
| Odkaz | 1187 (anglicky) |
| Oblast | Evropa a Severní Amerika |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2005 (29. zasedání) |
Další státy:  Finsko,  Rusko,  Lotyšsko,  Litva,  Moldavsko,  Estonsko,  Ukrajina | |
Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.
Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.
Roku 1858 byla za pomocí zbudovaných bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m.
V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států - Ruského impéria a Švédsko-norské unie. V současné době se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Hlavní body[editovat | editovat zdroj]
Norsko[editovat | editovat zdroj]
- Fuglenes v Hammerfestu (70° s. š., 40° v. d.)
- Raipas v Altě (69° s. š., 56° v. d.)
- Luvdiidcohkka v Kautokeinu (69° s. š., 39° v. d.)
- Baelljasvarri v Kautokeinu (69° s. š., 1° v. d.)
Švédsko[editovat | editovat zdroj]
- Pajtas-vaara (Tynnyrilaki) v Kiruně (68° s. š., 15° v. d.)
- Kerrojupukka (Jupukka) v Pajale (67° s. š., 16° v. d.)
- Pullinki v Övertorneå (66° s. š., 38° v. d.)
- Perra-vaara (Perävaara) v Haparandě (66° s. š., 1° v. d.)
Finsko[editovat | editovat zdroj]
- Stuor-Oivi (dnes Stuorrahanoaivi) v Enontekiö (68° s. š., 40° v. d.)
- Avasaksa (dnes Aavasaksa) v Ylitorniu (66° s. š., 23° v. d.)
- Torneå (dnes Alatornion kirkko) v Torniu (65° s. š., 49° v. d.)
- Puolakka (dnes Oravivuori) v Korpilahti (61° s. š., 55° v. d.)
- Porlom II (dnes Tornikallio) v Lapinjärvi (60° s. š., 42° v. d.)
- Svartvira (dnes Mustaviiri) v Pyhtää (60° s. š., 16° v. d.)
Rusko[editovat | editovat zdroj]
- Mäki-päälys na ostrově Gogland (60° s. š., 5° v. d.)
- Bod Z na ostrově Gogland (60° s. š., 5° v. d.)
Estonsko[editovat | editovat zdroj]
- Woibifer (Võivere) v Väike-Maarja Parish (59° s. š., 3° v. d.)
- Katko (Simuna) v Väike-Maarja Parish (59° s. š., 2° v. d.)
- Dorpat (Tartuská observatoř) v Tartu (58° s. š., 22° v. d.)
Lotyšsko[editovat | editovat zdroj]
- Sestu-Kalns (Ziestu) v Ērgļu novads (56° s. š., 50° v. d.)
- Jacobstadt v Jēkabpils (56° s. š., 30° v. d.)
Litva[editovat | editovat zdroj]
- Karischki (Gireišiai) v Panemunėlisu (55° s. š., 54° v. d.)
- Meschkanzi (Meškonys) v Nemenčinė (54° s. š., 55° v. d.)
- Beresnäki (Paliepiukai) v Nemėžisu (54° s. š., 38° v. d.)
Bělorusko[editovat | editovat zdroj]
- Tjupiški v Ošmjanském rajónu (54° s. š., 17° v. d.)
- Lopaty v Šučinském rajónu (53° s. š., 33° v. d.)
- Osovnica v Ivanovském rajónu (52° s. š., 17° v. d.)
- Ščekotsk v Ivanovském rajónu (52° s. š., 12° v. d.)
- Ljaskoviči v Ivanovském rajónu (52° s. š., 9° v. d.)
Moldavsko[editovat | editovat zdroj]
- Rudi poblíž vesnice Rudi v okresu Soroca (48° s. š., 19° v. d.)
Ukrajina[editovat | editovat zdroj]
- Krupa ve vesnici Krupa, Volyňská oblast (50° s. š., 41° v. d.)
- Katerinovka ve vesnici Antonivka, Chmelnycká oblast (49° s. š., 33° v. d.)
- Felštýn ve vesnici Hvardijske, Chemlnycká oblast (49° s. š., 19° v. d.)
- Baranovka ve vesnici Baranovka, Chmelnycká oblast (49° s. š., 8° v. d.)
- Staro-někrasovka ve vesnici Stara Někrasivka, Oděská oblast (45° s. š., 19° v. d.)
- Dávejste si bacha, nějaký neinteligentní člověk sem dal souřadnice úplně náhodně a neodpovídají danným místům. nspř. 4. bod neboli Baranovka má ležet v Ukrajině, ale záhadným způsobem jsou souřadnice danné do Německa.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Struve Geodetic Arc na anglické Wikipedii a Дуга Струве na ruské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struveho geodetický oblouk na Wikimedia Commons
