Struveho geodetický oblouk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Struveho geodetický oblouk
Světové dědictví UNESCO
NO-Hammerfest-struve-saeule.jpg
Smluvní stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
BěloruskoBělorusko Bělorusko
NorskoNorsko Norsko
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv, vi
Odkaz 1187 (anglicky)
Oblast Evropa a Severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení 2005 (29. zasedání)
Další státy: Finsko Finsko, Rusko Rusko, Lotyšsko Lotyšsko, Litva Litva, Moldavsko Moldavsko, Estonsko Estonsko, Ukrajina Ukrajina

Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.

Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.

Roku 1858 byla za pomocí zbudovaných bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m.

V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států - Ruského impéria a Švédsko-norské unie. V současné době se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Hlavní body[editovat | editovat zdroj]

Struveho geodetický oblouk na současné politické mapě. Červenými tečkami jsou označeny body zanesené na seznam světového dědictví.
Tartuská observatoř, první bod oblouku
Bod Z na ruském ostrově Gogland
Bod Tjupiški v Bělorusku

Norsko[editovat | editovat zdroj]

Švédsko[editovat | editovat zdroj]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

Estonsko[editovat | editovat zdroj]

Lotyšsko[editovat | editovat zdroj]

Litva[editovat | editovat zdroj]

Bělorusko[editovat | editovat zdroj]

Moldavsko[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Struve Geodetic Arc na anglické Wikipedii a Дуга Струве na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]