Uvsunurská kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uvsunurská kotlina
Světové dědictví UNESCO
Uvs-Nuur Hollow, Mongolia, Russia, Landsat-7 CROP.jpg
Smluvní stát MongolskoMongolsko Mongolsko
RuskoRusko Rusko
Uvsunurská kotlina
Uvsunurská kotlina
Typ přírodní dědictví
Kritérium ix, x
Odkaz 769 (anglicky)
Oblast Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení 2003 (27. zasedání)

Uvsunurská kotlina (mongolsky Увс нуурын хотгор, rusky Убсунурская котловина - tedy Ubsunurská kotlina) je povodí jezera Uvs núr, nejsevernější velká bezodtoká oblast Střední Asie. Tato bezodtoká oblast se rozkládá na území Mongolska (oblast jezera Uvs núr) a Ruska (přírodní rezervace Ubsunurská kotlina). V obou zemích má chráněné území status biosférické rezervace. Celková plocha území zanesených na seznam světového dědictví UNESCO činí 10 688,53 km2.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Uvsunurská kotlina je severní částí kotliny Velkých jezer. Od jižní části tohoto celku Uvsunurskou kotlinu odděluje nízký hřbet Chan-Chuchijn-Nuruu (vysoký maximálně 2928 m n. m.) a je ho západní pokračování, hřbet Togtochyn-Šil (vysoký maximálně 2357 m n. m.).

Délka Uvsunurské kotliny ze severu na jih činí 160 km, ze západu na východ 600 km.

Topografická mapa Uvsunurské kotliny

Původně se celé území kotliny nacházelo v Mongolsku, avšak roku 1932 byla mezi Mongolskou lidovou republikou a Tuvinskou aratskou republikou podepsána smlouva, na základě které Mongolsko postoupilo část Uvsunurské kotliny Tuvinské republice. Ta roku 1944 vstoupila do SSSR jakožto Tuvinská autonomní oblast, území tak po rozpadu Sovětského svazu připadlo Ruské federaci jako Tuvinská republika. Současná podoba hranice vychází z mezistátní dohody z roku 1958, kdy došlo k upřesnění mezistátní hranice v této oblasti.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Roku 2003 bylo přijato rozhodnutí o zápisu povodí jezera Uvs núr na seznam světového dědictví UNESCO. Zapsáno bylo celkem 12 jednotlivých pozemků - 7 na území ruské přírodní rezervace Ubsunurská kotlina, zbytek v mongolských přírodních rezervacích Ubsu-Nur (4) a Tes-Chem (1).

Význam Uvsunurské kotliny spočívá v tom, že představuje všechny základní typy krajiny, charakteristické pro východní Eurasii. Na jejím území byla zaznamenána velká druhová rozmanitost ptáků, v pouštních částech přebývají vzácné druhy malých savců. Ve vysokohorských částech kotliny žijí velmi vzácné živočišné druhy jako irbus, argali altajský či kozorožec sibiřský.[1]

Daří se zde zvířatům, kterým vyhovují hory i tundra, např. srnec sibiřský a velekur altajský. Vyskytují se zde typičtí obyvatelé tajgy jako jelen maral, rys a rosomák sibiřský. Stepní zvířata představují například kalandra mongolská, jeřáb panenský a sysel dlouhoocasý. Mezi pouštní zvířata patří drop a pískomil jižní. Jenom ptáků zde žije 359 různých druhů. Jakmile začala být oblast Uvsunurské kotliny chráněna, přesunuly se sem také některé jinde ohrožené živočišné druhy. [2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Золотые горы Алтая na ruské Wikipedii a Ubsunur Hollow na anglické Wikipedii.

  1. CENTRE, UNESCO World Heritage. Uvs Nuur Basin. whc.unesco.org [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Uvs Nuur Basin. Greenpeace Russia [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]