Novoděvičí klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novoděvičí klášter
Celkový pohled na Novoděvičí "monastýr"
Celkový pohled na Novoděvičí "monastýr"
Místo Moskva, Rusko
Souřadnice
Řád ženský pravoslavný
Založení 1524
Chrám Smolenské Matky Boží (Smolenskij sobor)

Novoděvičí klášter (rusky Новодевичий монастырь, Novoděvičij monastyr), někdy též psáno Novoděvičský („Nový klášter panen“), je největší klášterMoskvě.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Klášter byl založen roku 1524 velkoknížetem moskevským Vasilijem III. (15051533) na připomínku navrácení (dobytí) Smolenska do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara Petra Velikého v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Žofie Alexejevna.

Zdaleka viditelná je především zvonice z roku 1690, vysoká 72 metrů. V chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice (Uspenskaja cerkov) – barokní budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní chrám Smolenské Matky Boží (Sobor Smolenskoj Bogomatěri) z let 15241525 krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný ikonostas.

V posledních letech byl chrámový komplex důkladně restaurován. Roku 2004 byl zapsán na Seznam světového dědictví.

Požár v roce 2015[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. března 2015 zachvátil požár zvonici kláštera. Začalo hořet lešení, které čtyřicetimetrovou věž obklopovalo kvůli restaurátorským pracím. Příčinou požáru byl zkrat v elektrickém připojení teplometů, které vysoušely opravovanou fasádu. Oheň zničil lešení, ale zvonici nezpůsobil vážnější škody.[1]

Novoděvičí hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Novoděvičí hřbitov.

Na hřbitově (Новодевичье кладбище, Novoděvičje kladbišče) vedle kláštera jsou pochovány mnohé známé osobnosti z ruské a sovětské historie, které nebyly natolik prominentní, aby byly po smrti uloženy do kremelské zdi. Hřbitov byl založen v 16. století a stal se nejprve místem posledního odpočinku moskevské šlechty a duchovenstva. Od 19. století se zde byly pohřbívány také proslulé osobnosti z řad inteligence. Po smrti Nikity Chruščova (1971), který upadl v nemilost, byl hřbitov uzavřen, protože Leonid Brežněv se obával politických demonstrací. Znovu byl zpřístupněn teprve roku 1987.

Na Novoděvičím hřbitově se nacházejí také hroby politiků Vjačeslava Michajloviče Molotova, Andreje Andrejeva a druhé Stalinovy manželky Naděždy Allilujevovny. Jsou zde pohřbeni spisovatelé Nikolaj Vasiljevič Gogol, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Tvardovskij, Vasilij Šukšin, filmový režisér Sergej Ejzenštejn, divadelní režiséři Konstantin Sergejevič Stanislavskij a Jevgenij Vachtangov, hudební skladatelé Sergej Prokofjev, Anton Rubinstein, Dmitrij Šostakovič a malíři Isaak Iljič Levitan, Valentin Alexandrovič Serov a Vladimir Jevgrafovič Tatlin. Náhrobky mnoha zesnulých symbolicky ukazují, čím si získali svůj posmrtný význam a proslulost.

Výběr z významných osobností[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V Moskvě hořela zvonice Novoděvičího kláštera. Požár způsobil zkrat. iHNed.cz [online]. 2015-3-15. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]