Kaunas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaunas
Kaunaský hrad
Kaunaský hrad
Kaunas – znak
znak
Kaunas – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška48 m n. m.
StátLitvaLitva Litva
krajKaunaský
okresKaunas (městský okres)
Kaunas na mapě
Kaunas
Kaunas
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha157 km²
Počet obyvatel304 012 (2014)
Hustota zalidnění1 936,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kaunas.lt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaunas (dříve česky Kovno, polsky Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen. Město má přibližně 300 tisíc obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název je litevského původu a pravděpodobně je odvozen od osobního jména.

Historické cizojazyčné podoby názvu jsou vesměs odvozeny jen od základu Kaun-, neboť koncové -as je pouze litevskou koncovkou nominativu. Po druhé světové válce se ve většině jazyků prosadil tvar Kaunas jako základ, výjimkou jsou např. sousední jazyky (polština, lotyština), které si udržují své zažité formy Kowno, Kauņa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností. Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou.

Když roku 1919 vznikla samostatná Litevská republika, stal se Kaunas jejím (oficiálně prozatímním) hlavním městem, neboť historická metropole Vilnius (kde na rozdíl od Kaunasu žil značný podíl Poláků a poměrně málo Litevců) byla předmětem litevsko-polského sporu a nakonec zůstala obsazena Polskem.

V důsledku paktu Ribbentrop–Molotov a následného sovětského nátlaku na Litvu byl v roce 1940 Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen Rudou armádou. V letech 19411944 byl Kaunas okupován vojsky třetí říše, v roce 1944 jej získal opět Sovětský svaz.

Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas opět součástí samostatné Litvy, kde je po Vilniusu druhým nejvýznamnějším kulturním a hospodářským střediskem.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Radnice v Kaunasu
  • Pozůstatky hradu (13.–14. století)
  • Katedrála sv. Petra a Pavla, gotická z 15. století, trojlodní bazilika
  • kostel sv. Jiří
  • Jezuitský kostel
  • Barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis
  • Radnice (16. století)
  • Palác Massalskáho
  • Perkunův dům (16. století)
  • Palác Godlewského
  • kostel sv. Gertrudy
  • Synagoga (1871)
  • Mešita, v nynější podobě z roku 1934, za sovětské éry zrušena a používána k profánním účelům, po navrácení věřícím koncem 80. let 20. století a rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 1991
  • Kostel sv. archanděla Michaela – původně pravoslavný z roku 1893 v neobyzantském slohu, za meziválečné Litvy posádkový katolický kostel, za sovětské éry galerie, po roce 1991 katolický farní kostel.

Obyvatelé podle národnosti[editovat | editovat zdroj]

Radniční náměstí, v pozadí katedrála sv. Petra a Pavla
Místní trolejbus Solaris Trollino 12
Perkunův dům v Kaunasu

v roce 2001:

  1. Litevci 93,0 %
  2. Rusové 4,1 %
  3. Ukrajinci 1,2 %
  4. Poláci 0,3 %
  5. ostatní 2,4 %

v roce 1939:

  1. Litevci 60 %
  2. Židé 20 %
  3. Poláci 10 %
  4. ostatní 5 %

v roce 1919:

  1. Poláci 45 %
  2. Židé 30 %
  3. Litevci 18 %
  4. Rusové 1,5 %
  5. ostatní 1 %

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Město Znak Stát
Brno Brno (znak).svg ČeskoČesko Česko
Los Angeles Seal of Los Angeles, California.svg USA Spojené státy americké
Vratislav Herb wroclaw.svg PolskoPolsko Polsko
Białystok POL Białystok formal COA.svg PolskoPolsko Polsko
Brescia Coats of arms of None.svg ItálieItálie Itálie
Charkov Coat of arms of Kharkiv.svg UkrajinaUkrajina Ukrajina
Emilia-Romagna ItálieItálie Itálie
Ferrara CoA Città di Ferrara.svg ItálieItálie Itálie
Grenoble Blason ville fr Grenoble (Isere).svg FrancieFrancie Francie
Královec Coat of arms of Kaliningrad.svg RuskoRusko Rusko (Flag of Kaliningrad Oblast.svg Kaliningradská oblast)
Cava de' Tirreni Coats of arms of None.svg ItálieItálie Itálie
Lazio Lazio Coat of Arms.svg ItálieItálie Itálie
Linec Wappen Linz.svg RakouskoRakousko Rakousko
Linköping Linköping vapen.svg ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Odense Odenses våben 1584.png DánskoDánsko Dánsko
Rende Tretorri Rende.JPG ItálieItálie Itálie
San Martín Coats of arms of None.svg ArgentinaArgentina Argentina
Petrohrad Coat of Arms of Saint Petersburg (2003).svg RuskoRusko Rusko
Sia-men Herb wroclaw.svg ČínaČína Čína
Štětín POL Szczecin COA.svg PolskoPolsko Polsko
Tampere Tampere.vaakuna.svg FinskoFinsko Finsko
Tartu Tartu coat of arms.svg EstonskoEstonsko Estonsko
Växjö Växjö vapen.svg ŠvédskoŠvédsko Švédsko

Doprava a spojení[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází Dálnice A1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]