Šiauliai
| Šiauliai | |
 Vilniuská ulice | |
.png) znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 55°55′41″ s. š., 23°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 151 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |
 Litva |
| Kraj (apskritis) | Šiauliaiský kraj |
  Šiauliai | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 81,13 km² |
| Počet obyvatel | 100 575 (2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 1 239,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Artūras Visockas |
| Vznik |
1236 (první zmínka) 1589 (udělena městská práva) |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+370) 41 |
| PSČ | 76xxx |
| Označení vozidel | S |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šiauliai (IPA: /ʃoʊˈleı/, česky zastarale Šavli[2]) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.
Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny. Město bylo založeno v 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V 16. až 18. století bylo město hlavním centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 jej poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala, jedinou památkou staršího data stavby je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.
Ve městě se nachází řada muzeí (Muzeum Aušra, Muzeum jízdních kol, Muzeum literatury, Železniční muzeum, Fotografické muzeum, Požárnické muzeum, Muzeum rádia a televize, Muzeum rozvodů vody…) z nichž se většina nachází spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulici otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Další památkou ve městě je Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou dvou světových válkách. Asi deset kilometrů severně od města se nachází známá Hora křížů.
V Šiauliai je autobusové nádraží, které zajišťuje spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů. V železničním nádraží odbočuje z trati spojující Vilnius s Klaipedou mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.
Ve městě sídlí vysoká škola Šiaulių universitetas a také letecká základna, využívaná leteckými silami Severoatlantické aliance ke střežení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové stíhací jednotky.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Saulius Sondeckis (* 11.10.1928), dirigent
- Zigmas Vaišvila (* 20. prosince 1956), politik, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, fyzik, podnikatel
- Siegfried Akkermann (* 19.2.1935), německý spisovatel
- Regimantas Adomaitis (* 31.1.1937), herec
- Kęstutis Čilinskas (8.1.1946 - 20.5.2011), advokát, předseda Institutu pro sledování lidských práv, vedl rozmluvy o odchodu sovětských vojsk z Litvy po 13. lednu 1991, kancléř vlády
- Viktorija Čmilytė (1983), šachistka
- Rolandas Pavilionis, (3.7.1944 – 10.5.2006), filosof a politik
- Raimondas Šukys, (* 27.10.1966), právník, politik
- Veniamin Fjodorovič Kagan, (10.3.1869 – 8.5.1953), ruský matematik, profesor
- Meyer Schapiro (23.9.1904 – 3.3.1996) – historik umění
- Virgilijus Noreika – (* 22.9.1935), litevský operní sólista
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
- ↑ mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šiauliai na Wikimedia Commons
