Jelgava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jelgava
Jelgava – znak
znak
Jelgava – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 13 m n. m.
Stát Lotyšsko Lotyšsko
historický region Zemgale
Jelgava
Jelgava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 60 km²
Počet obyvatel 61 623 [1] (2016)
Správa
Vznik 1573
Oficiální web www.jelgava.lv
Telefonní předvolba (+371) 630
PSČ LV-30(01-18)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelgava (zvuk výslovnost, starší názvy jsou také lotyšsky: Mītava, německy: Mitau, polsky: Mitawa, litevsky: Mintauja) je město ve středním Lotyšsku, 41 km jihozápadně od Rigy, na březích řeky Lielupe, původně s centrem na břehu levém. V současnosti (2006) má město 66 087 obyvatel, je tak čtvrtým největším městem Lotyšska a největším městem historické provincie Zemgale.

Město bylo hlavním městem Kuronského a zemgalského vévodství. Během druhé světové války bylo zničeno asi 90 % města - historické centrum, veřejné budovy i železniční síť.

V současnosti je Jelgava turisticky atraktivním městem; vedle několika kostelů je největší památkou pozdně barokní zámek postavený Bartolomeo Rastrellim pro vévodu Ernesta Jana Birona jako rezidence kuronských vévodů. Dnes zde sídlí zemědělská univerzita.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Livonci se začali usazovat v oblasti mezi řekami Lielupe a Driksa v 10. století. V čele s jejich velitelem Konradem z Mandernu postavili křižáci Livonského řádu 1265/66 hrad Mitau (Jelgava) na existující opevnění ostrova (Pilssala). Město získalo význam jako obranné opevnění proti Litvanům, kterým se v roce 1345 podařilo Jelgavu vydrancovat.

Po posledním rozpuštění Livonského řádu během Livonské války v roce 1561 se Jelgava stala součástí kuronského vévodství, které se stalo vazalským územím polsko-litevské unie.

V roce 1573 získala Jelgava městská práva. V roce 1578 se stala hlavním městem sjednoceného Kuronského a zemgalského vévodství. To bylo rozděleno v roce 1596 a vévoda Friedrich Kettler ze Semgallenu se v Jelgavě usídlil. V roce 1617 bylo město opět hlavním městem sjednoceného vévodství. Během opakovaných válek mezi Polskem a Litvou byla Jelgava několikrát obléhána. Přesto se město stalo centrem obchodu a řemesel. Vzhledem k tomu, že sousedé vévodství zesílili, ruský vliv na město i na vévodství stoupal.

Předposlední kuronský vévoda, Ernst Johann von Biron, Jelgavu kulturně pozvedl. Nechal postavit vévodský hrad a otevřel první veřejnou knihovnu ve městě. V roce 1775 založil Academii Petrina, která se stala duchovním centrem země. Vévoda rovněž podporoval konání divadelních představení u svého dvora.

Po vypuknutí francouzské revoluce v roce 1789 požadovali občané Jelgavy další práva. V roce 1795 bylo město připojeno k ruské říši společně s celým Kuronskem v průběhu dělení Polska a nyní se nazývalo Mitawa (ruská Mitava). Akademie Petrina byla v roce 1806 přeměněna na střední školu, protože 1802 znovu založená císařská univerzita v Dorpat měla být jedinou státní univerzitou pro tři pobaltské státy.

Hraběti z Provence a později králi Francie, Ludvíku XVIII., sloužil jelgavský palác od roku 1798 do roku 1801 a od roku 1804 do roku 1807 jako sídlo vlády.

V roce 1799 se zde oženil s Marií Terezií Charlottou, nazvanou "Madame Royale" (dcera Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty), její bratranec Louis-Antoine de Bourbon, vévoda z Angoulême.

Během tažení Napoleona do Ruska v roce 1812 byla Jelgava od července až do prosinec sídlem velitele pruských vojsk, generála Ludwiga von Wartenburga Yorcka, spřízněného s Napoleonem.

Další rozkvět Jelgavy nastal po připojení k železniční síti v roce 1868.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. «Latvijas iedzīvotāju skaits pašvaldībās pagastu dalījumā»

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]