Kuronské a zemgalské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Vévodství Kuronsko a Zemgalsko.
Kuronské a zemgalské vévodství
Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ
 Terra Mariana 1561/62–1795 Ruská říše 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Goldingen, později Mitau
rozloha:
27 286 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
28. listopadu 1561 – velmistr Livonského řádu se smluvně poddal Polsku-Litvě
5. března 1562 – lenní slib
zánik:
28. března 1795 – anexe Ruským impériem
státní útvary a území
Předcházející:
Terra Mariana Terra Mariana
Nástupnické:
Ruská říše Ruská říše

Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkovévodství a později Republiky obou národů. Mělo také kuronské kolonie v Africe a Americe. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší.

Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.

Související články[editovat | editovat zdroj]