Kyjevskopečerská lávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyjevskopečerská lávra
Světové dědictví UNESCO
Києво Печерська Лавра.JPG
Smluvní stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, iv
Odkaz 527 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1990 (14. zasedání)

Kyjevskopečerská lávra (ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра) je pravoslavný klášterní komplex v ukrajinském Kyjevě, založený roku 1051 poustevníky Feodosijem a Antonijem Pečerským.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku byl významným kulturním centrem (archimandrita Jelisej Pletěněckij zde provozoval tiskárnu, která sehrála velkou roli v rozvoji ruské literatury) a dnes je sídlem metropolity Volodymyra (Viktor Sabodan), duchovního vůdce ukrajinské pravoslavné církve. Název pochází od slova пещера (jeskyně), protože původně žili mniši v labyrintu podzemních jeskyní, až později nad nimi byly postaveny chrámy. Dominantou areálu, který je vysokým srázem rozdělen na horní a dolní lávru, je 96,5 metru vysoká zvonice. Architektonicky nejcennějšími stavbami jsou Uspenský chrám a refektář. Součástí lávry je také Chrám Spasitele na Berestovu, ačkoli leží mimo její zdi.

Komunistický režim klášter v roce 1930 zrušil a proměnil v muzeum. Komplex lávry byl vážně poškozen za bojů druhé světové války, znovu byl vysvěcen v roce 1988 v rámci oslav tisíce let od přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi. Po nepovedené rekonstrukci ze začátku 21. století začala lávra chátrat. [zdroj?] V roce 2007 byla zvolena jedním z tzv. sedmi divů Ukrajiny. Podle kláštera je okolní část Kyjeva oficiálně pojmenována Pečerský rajón. V areálu lávry je pochován ruský předseda vlády Pjotr Stolypin.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]