Västerås

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Västerås
Skrapan
Skrapan
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška17 m n. m.
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Västerås
Västerås
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha50,4 km²
Počet obyvatel128 660 (2020)[1]
Hustota zalidnění2 551,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.vasteras.se
Telefonní předvolba021
PSČ72X XX
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha Västerås na mapě Švédska.

Västerås je město ve středním Švédsku, zhruba 100 km západně od Stockholmu. Město se rozkládá na březích jezera Mälaren. V současnosti (2011) zde žije zhruba 110 000 obyvatel a Västerås je tak největším městem provincie Västmanland. Västerås je jedno z nejstarších měst ve Švédsku a v celé severní Evropě, dnes je však známé především jako průmyslové město a tzv. family town, je zde 300 km cyklostezek a tím se řadí k městům s nejdelším pokrytím cyklostezek ve Skandinavii. Ve městě žil do roku 2001 nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2011 Tomas Tranströmer a narodil se zde jeden z nejlepších florbalových hráčů současnosti Rasmus Enström.

Knihovna Stifts- och landsbiblioteket ve Västeråsu má ve svém fondu mnoho starých bohemikálních tisků.

Nedaleko města se nalézá 60 metrů veliká a 9 metrů vysoká mohyla Anundshög, podél mohyly je řada čtrnácti menhirů s runovým kamenem uprostřed řady.

Při východním okraji města se rozkládá letiště Stockholm-Västerås.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Västerås je jedním z nejstarších měst ve Švédsku a severní Evropě. Jeho název pochází ze slova Västra Aros (Západní Aros), které odkazuje na ústí řeky Svartån. Město bylo osídleno již v době severských Vikingů, tedy před rokem 1000 n. l. Na počátku 11. století bylo druhým největším městem ve Švédsku a ve 12. století se stalo sídlem biskupa. Anundshög se nachází kousek od města Västerås. Anundshög je největší švédskou mohylou. Byla postavena kolem roku 500 n. l. a je široká přes 68 m a vysoká téměř 9 m.

První městské znaky pocházejí z konce 13. století. Městu vévodí z vyvýšeniny hrad, který dobyl a přestavěl král Gustav I. a v letech 1573–1575 zde byl uvězněn Erik XIV.[2] Gustav také svolal do Västeråsu riksdag. Během shromáždění riksdagu bylo rozhodnuto o přeměně Švédska na protestantský stát a o odstranění moci katolické církve. V roce 1623 bylo ve městě postaveno nejstarší gymnázium ve Švédsku (Rudbeckianska gymnasiet). V 18. a 19. století se stalo populárním pěstování okurek a město dostalo přezdívku Gurkstaden (Město okurek), která mu zůstala dodnes.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
  2. Vesterås. Svazek Volume 27. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]