Přeskočit na obsah

Lukáš Bauer

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O florbalistovi pojednává článek Lukáš Bauer (florbalista).
Lukáš Bauer
Lukáš Bauer
Lukáš Bauer
PřezdívkaČesil
Datum narození18. srpna 1977 (47 let)
Místo narozeníOstrov, Československo
StátČeskoČesko Česko
Výška181 cm
Hmotnost70 kg
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
KlubBauer Ski Team
LyžeFischer
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut1997
Nejlepší umístění1. místo (2007/08)
Počet výher12
9× individuální závod
1× štafeta
2× Tour de Ski
Nejlépe v TdS1. místo (2007/08, 2009/10)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry0 – 1 – 2
Mistrovství světa0 – 2 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. 3. 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
stříbro 2006 Turín 15 km klasicky
bronz 2010 Vancouver 15 km volně
bronz 2010 Vancouver štafeta 4×10 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
stříbro 2009 Liberec 15 km klasicky
stříbro 2015 Falun 50 km klasicky

Příbuzenstvo
manželka Kateřina Bauerová
švagrová Helena Erbenová
tchyně Helena Šikolová

Lukáš Bauer (* 18. srpna 1977, Ostrov) je český trenér a bývalý reprezentant v běhu na lyžích. V sezóně 2007/08 suverénně vyhrál Tour de Ski i celkové pořadí Světového poháru. Svůj triumf na Tour de Ski pak zopakoval i v sezóně 2009/10. Na ZOH 2006 v Turíně a na MS 2009 v Liberci získal v závodě na 15 km klasicky stříbrnou medaili. Je mistrem České republiky v závodě na 10 km klasicky (2003, 2004) a skiatlonu (2004).

Věnoval se rovněž cyklistice – v roce 1995 startoval ve Špindlerově Mlýně na Mistrovství Evropy MTB v závodě cross country juniorů. V té době se rozhodoval, jestli bude závodit na kole nebo na lyžích.[1]

Manželka Kateřina Bauerová je bývalá reprezentační lyžařka, mají spolu syna Matyáše a dceru Anetu. Bauer je zetěm bývalé běžkyně na lyžích Heleny Balatkové-Šikolové, která získala roku 1972 na ZOH v Sapporu bronzovou medaili. Společně žijí v Božím Daru, kde je Bauer zastupitelem.[2]

Juniorská léta

[editovat | editovat zdroj]

Se sportem začal v devíti letech v klubu TJ Škoda Ostrov. O pět let později, v roce 1991, přestoupil do LK Mattoni Karlovy Vary, kde jej začal trénovat Miroslav Petrásek, pozdější dlouholetý trenér reprezentačního týmu běžců na lyžích. V roce 1995 poprvé triumfoval na republikových závodech, o rok poději se stal dvojnásobným juniorským mistrem republiky. Nominoval se tak na juniorské MS v Asiagu v Itálii, kde bylo jeho nejlepším výsledkem 17. místo v závodě na 10 km klasicky. V roce 1997 získal další dva juniorské republikové tituly. Na MS juniorů v kanadském Canmore vybojoval stříbrnou medaili v závodě na 30 km volně. Poprvé také startoval na MS dospělých, v norském Trondheimu skončil na 47. místě v závodu na 10 km klasicky, štafetě na 4×10 km však pomohl k osmému místu.

Závodnická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začátky ve Světovém poháru

[editovat | editovat zdroj]

Do závodu Světového poháru poprvé nastoupil 13. prosince 1997, kdy se v italském Val di Fiemme účastnil běhu na 10 km klasicky. Doběhl na nebodovaném 54. místě. Do konce zimní sezóny nastoupil do závodu Světového poháru ještě několikrát, ani jednou však neskončil na bodovaných příčkách. Díky úspěšným startům v závodech FIS nižší kategorie byl však nominován na Zimní olympijské hry 1998 v japonském Naganu.

ZOH 1998 v Naganu

[editovat | editovat zdroj]

Při prvním startu obsadil 33. místo v závodě na 30 km klasicky. V závodě na 10 km klasicky doběhl na 45. místě, ve stíhacím závodě na 15 km volně, kam se startovalo s odstupy dle výsledků závodu na 10 km klasicky, si polepšil na 32. místo. Se štafetou skončil na 15. místě.

Mezi Naganem a Salt Lake City

[editovat | editovat zdroj]

Prvního bodovaného umístění ve Světovém poháru dosáhl 9. ledna 1999 v domácím závodě v Novém Městě na Moravě, kde na trati 15 km klasicky doběhl na 25. místě. Na Mistrovství světa 1999 v rakouském Ramsau se už dokázal prosadit do první dvacítky – v závodě na 10 km klasicky doběhl na 20. místě, v následném stíhacím závodě na 15 km volně si dokonce polepšil o několik příček na solidní 13. místo. O dva roky později, na Mistrovství světa 2001 ve finském Lahti si pohoršil, když v závodě na 15 km klasicky doběhl 22. a v následné stíhačce si polepšil jen na 17. místo. V závodě na 30 km klasicky skončil 26., v závodě na 50 km volně 27.

Ve Světovém poháru dlouho čekal na umístění v první desítce. Toho se dočkal až 25. listopadu 2001 ve finském Kuopiu, kde skončil čtvrtý na 10 km volně.[3]

ZOH 2002 v Salt Lake City

[editovat | editovat zdroj]

Na Zimních olympijských hrách 2002 v americkém Salt Lake City zahájil svou účast 6. místem v závodě na 30 km volně s hromadným startem (doběhl sice sedmý,[4] ale vítězný Johann Mühlegg byl poději diskvalifikován kvůli dopingu[5][6]). Ve skiatlonu na 20 km (10 km klasicky + 10 km volně) skončil dvanáctý (opět po dodatečné diskvalifikaci vítězného Mühlegga).[7] Ve štafetě na 4×10 km běžel třetí úsek, kde dosáhl nejrychlejšího času ze všech startujících. Štafeta nakonec skončila sedmá.[8] V závěrečném závodě na 50 km klasicky pak doběhl osmý.[9]

První pódiová umístění v SP

[editovat | editovat zdroj]

Výsledky ze Salt Lake City jej povzbudily a výsledkem byla dvě čtvrtá místa z individuálních závodů v Lahti a Falunu a mezi tím dokonce první umístění na stupních vítězů, když 3. března 2002 dojeli ve finském Lahti s Martinem Koukalem ve sprintu dvojic třetí.[10]

V následující sezóně 2002/03 stál již na stupních vítězů hned třikrát. Poprvé to bylo koncem listopadu ve finském Kuusamu, kde skončil druhý v závodě na 15 km klasicky.[11] Dne 18. ledna 2003 se pak doma v Novém Městě na Moravě dočkal svého prvního vítězství ve Světovém poháru, když zvítězil na trati 15 km volně. Druhého v pořadí, Rakušana Christiana Hoffmanna za sebou nechal o půl minuty.[12] V březnu pak ještě přidal další druhé místo ve finském Lahti, opět na 15 km volně.[13] V celkovém pořadí Světového poháru poprvé pronikl do první desítky, když skončil na výborném 5. místě.[14] Mistrovství světa v italském Val di Fiemme mu však nevyšlo podle představ. Na 15 km klasicky skončil sedmnáctý,[15] ve skiatlonu na 2×10 km dvacátý.[16] Po průběhu sezóny pro něj tyto výsledky byly značným zklamáním.[17]

V následující sezóně byla jeho nejlepším výsledkem ve Světovém poháru dvě třetí místa z Oberstdorfu a Osla, v celkovém pořadí si také pohoršil, skončil jedenáctý.

V sezóně 2004/05 skončil v celkovém pořadí ještě o příčku níže (dvanáctý), ale hned ve dvou závodech vystoupal na stupeň nejvyšší. Pro první vítězství si doběhl v lednu v italském na olympijských tratích v Pragelatu ve skiatlonu na 2×15 km,[18] pro druhé pak začátkem března ve finském Lahti na trati 15 km volně.[19] Na mistrovství světa v německém Oberstdorfu se medaile opět nedočkal, ale 5. místo v závodě na 15 km volně bylo jeho doposud nejlepším výsledkem na šampionátech.[20] Ve skiatlonu na 2×15 km skončil 34., se štafetou pak osmý.

Následující sezóna byla olympijská. Před olympijskými hrami v Turíně si držel dobrou formu, ve Světovém poháru mezi Vánocemi 2005 a začátkem olympiády vybojoval dvě druhá místa v individuálních závodech a jedno čtvrté místo ve štafetě.

ZOH 2006 v Turíně – konečně velká medaile

[editovat | editovat zdroj]

Zimní olympijské hry 2006 v italském Turíně zahájil 10. místem ve skiatlonu na 2×15 km. To bylo trochu zklamáním, neboť před rokem zde právě na této trati vyhrál závod Světového poháru. Bauer se dlouho pohyboval na špici závodu, pole se mu však roztrhat nepodařilo a ve finiši mu pak chyběly síly.[21]

Vše si však vynahradil na své oblíbené trati 15 km klasicky. Rychlejší než on byl pouze Estonec Andrus Veerpalu, který vynechal úvodní skiatlon. Pro Bauera to byla první velká medaile, jeho stříbro bylo zároveň první mužskou individuální běžeckou medailí pro Česko (či Československo) v olympijské historii. Až za ním skončil vedoucí muž světového poháru Tobias Angerer z Německa, který se musel spokojit s bronzem.[22]

Svůj medailový závod okomentoval: „Jasné to nebylo až do cíle, ale věřit jsem začal při nájezdu do druhého kola. V tom prvním jsem se snažil jet opatrně, věřil jsem, že mi v závěru nedojdou síly. Když jsem dojel do cíle, hned jsem se díval na tabuli, jestli jsem před Ročevem nebo ne. Vyšlo to a pak už zbýval jenom Angerer. I ten naštěstí zůstal za mnou. Byl to napínavý závod, do poslední chvíle.“[23]

Se štafetou skončil v závodě na 4×10 km až devátý, když manažer týmu nahlásil omylem špatnou sestavu a místo Milana Šperla musel nastoupit na poslední úsek původní náhradník – sprinter Dušan Kožíšek. Bauer běžel druhý úsek a předával štafetu dokonce na prvním místě, Jiří Magál předával po třetím úseku ještě na třetím místě, ale Kožíšek se v pořadí propadal a doběhl do cíle až na deváté příčce.[24]

V závěrečném závodě na 50 km s hromadným startem skončil na 16. místě, když v průběhu závodu dvakrát upadl.[25]

Příprava s Němci a zdravotní problémy

[editovat | editovat zdroj]

Po olympijské sezóně se rozhodl změnit způsob přípravy a v létě a na podzim trénoval s německými reprezentanty, například René Sommerfeldtem.[26] Stejný způsob přípravy pak volil i v následujících letech.

Sezónu 2006/07 začal čtvrtým místem na 15 km volně a třetím místem ve štafetě ve švédském Gällivare. Začátkem prosince jej však postihlo silné nachlazení, ke kterému se přidal zánět krčních mandlí. Bauer se musel léčit antibiotiky a na několik týdnů vypadl z přípravy.[27] Vynechat musel i úvodní ročník Tour de Ski.[28] Po Vánocích se zdálo, že nemoc ustoupila a Bauer začal znovu trénovat, na přelomu roku se však jeho stav znovu zhoršil a musel opět nasadit antibiotika.[29] Do Světového poháru se tak vrátil až začátkem února ve švýcarském Davosu. Na Mistrovství světa 2007 v japonském Sapporu se však připravit stihl. V úvodním skiatlonu na 2×15 km, skončil sedmý, když dva kilometry před cílem zlomil hůlku a ztratil kontakt na čelo závodu.[30] Následující závod na 15 km volně vynechal a nastoupil až do štafety, která skončila osmá. V závěrečném závodě na 50 km klasicky s hromadným startem se od začátku pohyboval na čele. Pět kilometrů před cílem nastoupil a podařilo se mu roztrhat pole, vedoucí skupina se zúžila na pět závodníků. V závěru však měl nejméně sil a dojel tak z čelní skupiny poslední, na 5. místě.[31] V celkovém pořadí Světového poháru skončil kvůli dlouhému výpadku až na 37. místě.

Po sezóně podstoupil dvě operace. Nejprve v dubnu odstranění krčních mandlí, kvůli kterým promarodil velkou část závodní sezóny, v červnu pak artroskopii kolene.[32]

Vládcem bílé stopy

[editovat | editovat zdroj]

Po prodělaných operacích neměl Bauer natrénováno tolik jako v předchozích letech a netušil, co může čekat, ale před začátkem sezóny se cítil dobře. Do Světového poháru vstoupil druhým místem v závodě na 15 km volně v norském Beitostølenu.[33] O týden později vyhrál ve finském Kuusamu závod na 15 km klasicky a ujal se vedení v celkovém pořadí.[34]

Ve švýcarském Davosu dojel na 15 km klasicky čtvrtý a v celkovém pořadí Světového poháru jej předstihl Axel Teichmann z Německa,[35] ovšem štafetě pomohl k historicky prvnímu vítězství ve Světovém poháru. Štafetu na 4×10 km rozbíhal Martin Jakš a předával Bauerovi ve vedoucí skupině na čtvrtém místě. Ten se na druhém úseku držel bezpečně v čelní skupině a předával rovněž čtvrtý. Na třetím úseku běžel Milan Šperl, který předával finišmanovi Martinu Koukalovi štafetu na třetí pozici, s odstupem 2,5 sekundy na vedoucí Italy. Koukal předvedl skvělý finiš, o českém prvenství před Italy nakonec rozhodla cílová fotografie.[36]

Další závody SP v ruském Rybinsku vynechal a soustředil se na Tour de Ski, která v roce, kdy se nekonalo mistrovství světa ani olympijské hry, představovala pro lyžaře hlavní vrchol sezóny. Hned úvod Tour ukázal, že Bauer je ve velké formě. V Novém Městě na Moravě vyhrál úvodní prolog na 4,5 km klasicky,[37] v následném stíhacím závodě na 15 km volně pak doslova převálcoval konkurenci, když druhý v pořadí, Švéd Marcus Hellner, na něj ztratil 47 sekund.[38] Bauer již nezakrýval ambice vyhrát celou Tour. Ve sprintu na Pražském hradě však skončil až na 45. místě a vedení v Tour přebral Nor Østensen. Bauer klesl na druhé místo se ztrátou 12,1 sekundy.[39] Po návratu do Nového Města však Bauer opět dominoval, ve stíhacím závodě na 15 km volně nenašel přemožitele a vrátil se do čela Tour.[40] Po vítězství v následujícím intervalovém závodě na 15 km klasicky stoupl Bauerův náskok na čele Tour již na více než dvě minuty.[41] Ve sprintu v italském Asiagu sice skončil opět až na 42. příčce, stále však držel vedení s bezpečným náskokem 1:17,1 minuty na druhého Nora Gjerdalena.[42] V předposledním závodě na 20 km klasicky s hromadným startem ve Val di Fiemme dojel sedmý jen s několikasekundovým odstupem na vítěze a díky vítězství ve třech bodovaných sprintech zvýšil svůj náskok na čele Tour o další půlminutu na 1:49,8 minuty.[43] V závěrečném stíhacím závodě na 10 km volně se stoupáním do sjezdovky v Alpe Cermis již své vedení bez problémů udržel, dokonce jej ještě navýšil. Druhý v celkovém pořadí Tour, Němec René Sommerfeldt, nakonec dojel do cíle s propastnou ztrátou 2:47,3 minuty.[44]

Po svém triumfu na Tour prohlásil: „Byla to pro mě hlavní motivace a jsem za to šťastný. Možná to nevypadalo, ale také jsem byl strašně unavený. Na sjezdovce jsem s každým metrem bojoval s myšlenkou otočit to dolů.“[45]

Vítězství v Tour ho také vyneslo zpět do čela celkového pořadí Světového poháru, s náskokem celých 301 bodů před druhým Norem Hetlandem. Následující závody SP v Kanadě sice kvůli nemoci vynechal, jeho náskok se však snížil jen o necelých sto bodů. Do SP se vrátil ve velkém stylu, když vyhrál závod na 15 km klasicky v estonském Otepää.[46] Když ve zkrácené generálce na MS v Liberci (11,4 km volně) dojel druhý,[47] bylo jasné, že historické prvenství v celkovém hodnocení Světového poháru nemusí být žádnou utopií. Bauer si i nadále držel výtečnou formu. Ve švédském Falunu vyhrál skiatlon na 2×15 km[48] a štafetě pomohl ke 3. místu,[49] ve finském Lahti vyhrál 15 km klasicky[50] a v norském Holmenkollenu dojel na 50 km klasicky s hromadným startem druhý.[51] Před závěrečnými závody v italském Bormiu měl již jistotu celkového prvenství ve Světovém poháru.[52] V Bormiu ještě přidal dvě druhá místa v závodě na 20 km klasicky s hromadným startem[53] a ve stíhacím závodě na 15 km volně.[54] Pak už mohl zvednout nad hlavu velký křišťálový glóbus pro vítěze Světového poháru. K tomu ještě přidal malý glóbus za vítězství v celkovém hodnocení distančních závodů.[55] Celkové hodnocení Světového poháru vyhrál před druhým René Sommerfeldtem s rekordním náskokem 633 bodů.

Po sezóně získal ještě další ocenění, když vyhrál tradiční anketu Král bílé stopy o nejlepšího českého lyžaře sezóny.[56]

Další zdravotní problémy, stříbro z MS v Liberci

[editovat | editovat zdroj]

Další sezóna nebyla zdaleka tak vydařená. Před Vánocemi vybojoval pouze jedno druhé místo v závodě na 15 km klasicky ve finském Kuusamu,[57] jinak měl k medailovým příčkám daleko. Na Tour de Ski se potýkal se zánětem průdušek a skončil v celkovém hodnocení až desátý (původně jedenáctý, ale devátý muž v pořadí, Rus Jevgenij Dementěv, byl později vyřazen z pořadí kvůli prokázanému dopingu).[58][59][60] To také znamenalo konec nadějí na obhajobu celkového vítězství ve Světovém poháru. V druhé polovině ledna vyhrál závod na 15 km klasicky ve estonském Otepää.[61] Pak jej však opět začaly trápit průdušky, musel omezit přípravu a nasadit antibiotika.[62]

Na mistrovství světa v Liberci získal hned v prvním závodě, běhu na 15 km klasicky, stříbrnou medaili. Ještě na mezičase kilometr před cílem vedl, lepší finiš však měl stejně jako na ZOH 2006 v Turíně Estonec Andrus Veerpalu. Bauerova ztráta v cíli činila 6,3 sekundy.[63]

Po závodě prohlásil: „Andrus měl v závěru víc sil, je zkušenější. Ten poslední kilometr byl hodně náročný. Už jsem neustál ten jeho nástup. Jsem mrtvý, ale šťastný.“[63]

V dalších závodech MS se již neprosadil. Ve skiatlonu skončil na 25. pozici,[64] se štafetou dvanáctý (předposlední)[65] a do závěrečného maratónu na 50 km volně už ani nenastoupil.[66]

Ani v závěru sezóny nezářil a ve Světovém poháru skončil v celkovém pořadí devátý.[67]

Druhé vítězství na Tour de Ski a dvě medaile z Vancouveru

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2009, krátce před začátkem olympijské sezóny, ulehl s chřipkou.[68] Kvůli nedostatku tréninku vynechal úvodní závody Světového poháru v Norsku. Nastoupil až o týden později ve finském Kuusamu do závodu na 15 km klasicky, kde dojel devátý.[69] Na start následujících závodů ve švýcarském Davosu jej nepustil zánět nosohltanu.[70] O Vánocích už byl ale zdráv a v plném tréninku.[71]

Tour de Ski zahájil 7. místem v novoročním prologu na 3,7 km volně v německém Oberhofu.[72] V následném stíhacím závodě na 15 km klasicky si polepšil na celkové 4. místo.[73] V klasickém sprintu skončil na 43. místě, což znamenalo pád 14. místo celkového pořadí. Na vedoucího Nora Pettera Northuga ztrácel 1:09 minuty.[74] Ve sprintu volnou technikou v Praze skončil až šedesátý, v celkovém pořadí klesl o další čtyři příčky a ztráta na vítěze sprintu a nového lídra Tour Emila Jönssona ze Švédska narostla na téměř dvě minuty.[75] Jönsson ovšem v Tour dále nepokračoval, dal přednost přípravě na olympiádu.[75] Následoval stíhací závod na 36 km volně z Cortiny d'Ampezzo do Toblachu. Bauer dojel na 15. místě, ale především stáhl ztrátu na čelo, kde se vedení opět ujal Nor Petter Northug, na 39,3 sekundy.[76] V Toblachu skončil v závodě na 10 km klasicky s intervalovým startem druhý a v celkovém pořadí si polepšil již na 7. místo, ze ztráty na vedoucího Northuga umazal dalších 5 sekund.[77] Vynikající výkon podal v předposledním závodě na 20 km klasicky s hromadným startem ve Val di Fiemme, když vyhrál o půl minuty před lídrem celkového pořadí Northugem. Společně se utrhli zbytku pole a na 14. kilometru setřásl Bauer i Nora. Po započtení bonifikací z prémiových sprintů to pro Bauera znamenalo posun na druhou příčku celkového pořadí se ztrátou 8,3 sekundy na vedoucího Northuga a s velkým náskokem 1:22 minuty před třetím Axelem Teichmannem z Německa.[78] V závěrečném stíhacím závodě na 10 km klasicky se stoupáním do sjezdovky v Alpe Cermis nedal Bauer doposud vedoucímu Northugovi šanci, v prudkém stoupání zhruba 3 km před cílem se od něj utrhl a dojel si pro svůj druhý celkový triumf v Tour de Ski. Nor v závěru zcela odpadl, uhájil sice druhé místo, ale na vítězného Bauera ztratil 1:16,4 minuty.[79]

Na otázku novinářů, zda jdou srovnat oba jeho triumfy na Tour de Ski, odpověděl: „Pokaždé to bylo vítězství, ale letos jsem šel zezadu, protože jsem věděl, že byly problémy. Přesto jsem byl přesvědčený, že to bude den ode dne lepší. Ale mohl jsem jen překvapit. Předtím jsem vyhrál prolog a od začátku jsem měl vedoucí číslo. V něčem to bylo letos lepší, v něčem těžší, ale ten konec byl stejnej – perfektně zajetý poslední dvě etapy. A radost je stejně velká.“[80]

Týden po Tour de Ski vyhrál závod na 15 km klasicky v estonském Otepää, kde triumfoval již třetí rok po sobě.[81]

Úvodním závodem pro běžce na lyžích na Zimních olympijských hrách 2010 v kanadském Vancouveru bylo 15 km volnou technikou. Bauer vybojoval bronzovou medaili, když byl na trati o pouhých 1,5 sekundy rychlejší než Švéd Marcus Hellner. Suverénním vítězem závodu byl Švýcar Dario Cologna, druhý Ital Pietro Piller-Cottrer ztratil 24,6 sekundy, třetí Bauer 35,7 sekundy.[82]

Ve skiatlonu na 2×15 km skončil sedmý, v útoku na další medaili ho zbrdil pád kolo před cílem.[83]

Štafetě na 4×10 km pomohl k bronzové medaili. Na prvním úseku běžící Martin Jakš předával Bauerovi štafetu na 9. místě se ztrátou 26,8 sekundy na čelo. Bauer ztrátu smazal ještě před polovinou svého úseku a byl i u toho, když se pole rozhodujícím způsobem roztrhalo. Předával na druhém místě se ztrátou 5,7 sekundy na vedoucí Švédy, těsně před Francouzi. Čtvrté Německo už ovšem ztrácelo skoro půl minuty. Vedoucí trojice se brzy sjela a udržovala odstup od zbytku pole. Jiří Magál předával finišmanovi Martinu Koukalovi na třetím místě se ztrátou 5,3 sekundy na vedoucí Švédy, odstup vedoucí trojice od dalších štafet byl více než půlminutový. Zdálo se, že do bojů o medaile již nikdo další nemůže zasáhnout, ale zezadu se začal přibližovat Nor Petter Northug. Marcus Hellner se necelé tři kilometry před cílem utrhl a dojel Švédům pro zlato, stříbro nakonec vybojovalo zásluhou výborně finišujícího Northuga Norsko. Koukal ovšem v závěru přesprintoval Francouze Emmanuela Jonniera a vybojoval Česku bronz.[84]

Závod na 50 km klasicky s hromadným startem měl být pro Bauera vrcholem olympiády, ovšem neměl pro něj ideální průběh. Pole se nikomu nepodařilo roztrhat a tak do finiše přijela velká skupina 14 závodníků. Bauer nikdy nepatřil mezi skvělé sprintery a v závěru nestačil, dojel dvanáctý.[85]

Závěr Světového poháru ovládl Nor Petter Northug. Bauer uhájil druhé místo v celkovém pořadí,[86] k čemuž mu pomohlo i 2. místo ve skiatlonu ve finském Lahti[87] a 3. místo ze skiatlonu ve švédském Falunu (součást Finále SP).[88]

V anketě Král bílé stopy o nejlepšího českého lyžaře sezóny jej poněkud překvapivě porazila alpská lyžařka Šárka Záhrobská.[89]

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Poznámka: u MS jsou uvedena umístění do 10. místa v individuálních závodech, případně do 5. místa ve štafetě, ve Světovém poháru pak (s výjimkou celkového pořadí) pouze pódiová umístění (do 3. místa)

Olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]
1998 – Japonsko Nagano – 32. místo 25 km stíhací závod, 33. místo 30 km klasicky, 45. místo 10 km klasicky
2002 – USA Salt Lake City – 6. místo 30 km volně hromadný start, 7. místo štafeta 4×10 km, 8. místo 50 km klasicky, 12. místo skiatlon
2006 – Itálie Turín – Stříbrná medaile 2. místo 15 km klasicky, 9. místo štafeta 4×10 km, 10. místo skiatlon, 16. místo 50 km volně hromadný start
2010 – Kanada Vancouver – Bronzová medaile 3. místo 15 km volně, Bronzová medaile 3. místo štafeta 4×10 km, 7. místo skiatlon, 12. místo 50 km klasicky hromadný start
2014 – Rusko Soči – 5. místo 15 km klasicky, 8. místo štafeta 4×10 km, 31. místo 50 km volně hromadný start

Mistrovství světa

[editovat | editovat zdroj]
2005 – Německo Oberstdorf – 5. místo, 15 km volně
2007 – Japonsko Sapporo – 7. místo, 2×15 km skiatlon
2007 – Japonsko Sapporo – 5. místo, 50 km klasicky hromadný start
2009 – Česko Liberec Stříbrná medaile 2. místo, 15 km klasicky
2011 – Norsko Oslo – 7. místo, 15 km klasicky
2015 – Švédsko Falun – 7. místo, 15 km volně
2015 – Švédsko Falun – Stříbrná medaile 2. místo, 50 km klasicky hromadný start

Světový pohár

[editovat | editovat zdroj]
Světový pohár – celkové pořadí
1998/99 – 42. místo
1999/00 – 61. místo
2000/01 – 70. místo
2001/02 – 11. místo
2002/03 – 5. místo
2003/04 – 11. místo
2004/05 – 12. místo
2005/06 – 20. místo
2006/07 – 37. místo
2007/08 – Zlatá medaile 1. místo
2008/09 – 9. místo
2009/10 – Stříbrná medaile 2. místo
2010/11 – 4. místo
2011/12 – 13. místo
2011/12 – 12. místo
Tour de Ski – celkové pořadí
Lukáš Bauer na Tour de Ski 2009/10
2007/08 – Zlatá medaile 1. místo
2009/10 – Zlatá medaile 1. místo
2010/11 – Bronzová medaile 3. místo
Závody Světového poháru
2002 – Finsko Lahti, Bronzová medaile 3. místo, sprint dvojic volně
2002 – Finsko Kuusamo, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km klasicky
2003 – Česko Nové Město, Zlatá medaile 1. místo, 15 km volně
2003 – Finsko Lahti, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km volně
2004 – Německo Oberstdorf, Bronzová medaile 3. místo, 2×15 km skiatlon
2004 – Norsko Oslo, Bronzová medaile 3. místo, 50 km volně
2005 – Itálie Pragelato, Zlatá medaile 1. místo, 2×15 km skiatlon
2005 – Finsko Lahti, Zlatá medaile 1. místo, 15 km volně
2005 – Česko Nové Město, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km volně
2006 – Estonsko Otepää, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km klasicky
2006 – Švédsko Gällivare, Bronzová medaile 3. místo, štafeta 4×10 km
2007 – Norsko Beitostølen, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km volně
2007 – Finsko Kuusamo, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky
2007 – Švýcarsko Davos, Zlatá medaile 1. místo, štafeta 4×10 km
2008 – Estonsko Otepää, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky
2008 – Česko Liberec, Stříbrná medaile 2. místo, 11,4 km volně
2008 – Švédsko Falun, Zlatá medaile 1. místo, 30 km skiatlon
2008 – Švédsko Falun, Bronzová medaile 3. místo, štafeta 4×10 km
2008 – Finsko Lahti, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky
2008 – Norsko Oslo, Stříbrná medaile 2. místo, 50 km volně
2008 – Itálie Bormio, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km skiatlon
2008 – Finsko Kuusamo, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km klasicky
2009 – Estonsko Otepää, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky
2010 – Estonsko Otepää, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky
2010 – Finsko Lahti, Stříbrná medaile 2. místo, 30 km skiatlon
2010 – Švýcarsko Davos, Bronzová medaile 3. místo, 15 km klasicky
2011 – Švýcarsko Davos, Bronzová medaile 3. místo, 30 km volně
2012 – Estonsko Otepää, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km klasicky
2013 – Francie La Clusaz, Bronzová medaile 3. místo, štafeta 4×7,5 km
Etapy závodů Světového poháru
2007 – Česko Nové Město, Zlatá medaile 1. místo, 4,5 km klasicky (Tour de Ski)
2007 – Česko Nové Město, Stříbrná medaile 2. místo, 15 km volně stíhací závod (Tour de Ski)
2008 – Česko Nové Město, Zlatá medaile 1. místo, 15 km klasicky (Tour de Ski)
2010 – Itálie Cortina-Toblach, Stříbrná medaile 2. místo, 10 km klasicky (Tour de Ski)
2010 – Itálie Val di Fiemme, Zlatá medaile 1. místo, 20 km klasicky hromadný start (Tour de Ski)
2010 – Itálie Val di Fiemme, Zlatá medaile 1. místo, 10 km volně stíhací závod (Tour de Ski)
2010 – Švédsko Falun, Bronzová medaile 3. místo, 20 km stíhací závod (Finále SP)
2010 – Finsko Kuusamo, Zlatá medaile 1. místo, 15 km volně stíhací závod (Ruka Triple)
2011 – Itálie Val di Fiemme, Zlatá medaile 1. místo, 9 km volně stíhací závod (Tour de Ski)
2011 – Švédsko Falun, Bronzová medaile 3. místo, 15 km volně stíhací závod (Finále SP)
2013 – Finsko Kuusamo, Zlatá medaile 1. místo, 10 km klasicky (Ruka Triple)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lukáš Bauer se rozhodoval jestli kolo nebo lyže. Cykl.cz [online]. 2008-06-19 [cit. 2014-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ NÁDOBA, Jiří. Beton, nebo klid?. Respekt [online]. 2019-09-29 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČTK. Šok ve stopě: Bauer sahal po medaili. iDnes.cz [online]. 2001-11-25 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ RYS, Pavel. Bauer dojel sedmý, kraloval Mühlegg. iDnes.cz [online]. 2002-02-09 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Běžci užili nový krevní doping. iDnes.cz [online]. 2002-02-25 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK, IDNES.CZ. Neumannová zřejmě získá další stříbro. iDnes.cz [online]. 2003-12-18 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ RYS, Pavel. Mühlegg má druhé zlato, Bauer finišoval třináctý. iDnes.cz [online]. 2002-02-14 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ RYS, Pavel. Strhující finiš Alsgaarda dovedl Nory k vítězství. iDnes.cz [online]. 2002-02-17 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ RYS, Pavel. Padesátku vyhrál Ivanov, Bauer osmý. iDnes.cz [online]. 2002-02-23 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK. Bauer s Koukalem sprintovali pro bronz. iDnes.cz [online]. 2002-03-03 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ iDnes.cz, ČTK. Skvělý Bauer nestačil jen na Ročeva. iDnes.cz [online]. 2002-11-30 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ iDnes.cz, ČTK. Bauer zazářil ve Světovém poháru - vyhrál. iDnes.cz [online]. 2003-01-18 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ iDnes.cz, ČTK. Bauerovi se vrátila forma, skončil druhý. iDnes.cz [online]. 2003-03-16 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ iDnes.cz, ČTK. Fredriksson ve skiatlonu potvrdil prvenství v SP. iDnes.cz [online]. 2003-03-22 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK, mah. Bauer měl k medaili hodně daleko. iDnes.cz [online]. 2003-02-21 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ iDnes.cz, ČTK, mah. Koukal skončil vteřinu od zlata. iDnes.cz [online]. 2003-02-23 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČTK, iDnes.cz. Šampionát nekončí, ale Bauer balí. iDnes.cz [online]. 2003-02-25 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer vyhrál skiatlon na třicet kilometrů!. iDnes.cz [online]. 2005-01-22 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer vyhrál závod Světového poháru!. iDnes.cz [online]. 2005-03-06 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ ŽITNÁKOVÁ, Martina. Italský triumf, Bauer skončil na pátém místě. iDnes.cz [online]. 2005-02-17 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; ROUBAL, Jaroslav. Bauer byl ve skiatlonu desátý. iDnes.cz [online]. 2006-02-12 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ ROUBAL, Jaroslav. Bauer se dočkal, má olympijské stříbro!. iDnes.cz [online]. 2006-02-17 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ ROUBAL, Jaroslav. Stříbrný běžec Bauer překonal tchýni. iDnes.cz [online]. 2006-02-17 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ ROUBAL, Jaroslav; BERÁNEK, Jaroslav. Omyl odsoudil štafetu k devátému místu. iDnes.cz [online]. 2006-02-19 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ ROUBAL, Jaroslav; BERÁNEK, Jaroslav. Češi rozjeli závod, ale sami se z něj vyřadili. iDnes.cz [online]. 2006-02-26 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ POCHMAN, Vít. Bauer změnil přípravu a trénuje s Němci. iDnes.cz [online]. 2006-06-07 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ LÍBAL, Karel. Bauerův zdravotní stav se zhoršil. iDnes.cz [online]. 2006-12-13 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  28. ↑ iDNES.cz, ČTK. Lyžař Bauer seriál Tour de Ski vynechá. iDnes.cz [online]. 2006-12-26 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  29. ↑ MRHÁLEK, Pavel. Bauer netrénuje. Na sever nepoletí. iDnes.cz [online]. 2007-01-03 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer skončil sedmý, vítězem Teichmann. iDnes.cz [online]. 2007-02-24 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  31. ↑ ČTK, mn. Bauer v lyžařském maratonu pátý!. iDnes.cz [online]. 2007-03-04 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora. Operace, hladovka i přejídání, to je léto Bauera. iDnes.cz [online]. 2007-07-28 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer nestačil jen na Němce Teichmanna. iDnes.cz [online]. 2007-11-24 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer vyhrál a vede Světový pohár. iDnes.cz [online]. 2007-12-02 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  35. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer ztratil vedení ve SP, doběhl čtvrtý. iDnes.cz [online]. 2007-12-08 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  36. ↑ ČTK, iDnes.cz. Češi poprvé v historii vyhráli štafetu SP. iDnes.cz [online]. 2007-12-09 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  37. ↑ LÍBAL, Karel. Lukáš Bauer vyhrál prolog Tour de Ski. iDnes.cz [online]. 2007-12-28 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  38. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer vyhrál také druhý závod Tour. iDnes.cz [online]. 2007-12-29 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  39. ↑ LÍBAL, Karel. Na Hradě uspěli Morilov a Follisová. iDnes.cz [online]. 2007-12-30 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  40. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer je v Novém Městě neporazitelný. iDnes.cz [online]. 2008-01-01 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  41. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer opět nenašel v Tour přemožitele. iDnes.cz [online]. 2008-01-02 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ LÍBAL, Karel. Sprint pro Northuga, Koukal skončil sedmý. iDnes.cz [online]. 2008-01-04 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  43. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer posílil šance na vítězství v Tour de Ski. iDnes.cz [online]. 2008-01-05 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  44. ↑ LÍBAL, Karel; ČTK. Bauer triumfoval na Tour de Ski. iDnes.cz [online]. 2008-01-06 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  45. ↑ LÍBAL, Karel; ČTK. Bauer si splnil hlavní cíl této sezony. iDnes.cz [online]. 2008-01-06 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ iDnes.cz, ČTK. Bauer se po nemoci vrátil triumfálně. iDnes.cz [online]. 2008-02-09 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  47. ↑ LÍBAL, Karel. Bauer skončil druhý a zvýšil náskok. iDnes.cz [online]. 2008-02-16 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  48. ↑ iDnes.cz, ČTK. Lukáš Bauer vyhrál skiatlon ve Falunu. iDnes.cz [online]. 2008-02-23 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  49. ↑ iDnes.cz, ČTK. Čeští lyžaři doběhli ve štafetě třetí. iDnes.cz [online]. 2008-02-24 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  50. ↑ LÍBAL, Karel. Další Bauerův triumf, glóbus ale ještě nemá. iDnes.cz [online]. 2008-03-02 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  51. ↑ ČTK. Bauer dojel na Holmenkollenu druhý. iDnes.cz [online]. 2008-03-08 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  52. ↑ iDnes.cz, ČTK. Bauer se stal vítězem Světového poháru. iDnes.cz [online]. 2008-03-04 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  53. ↑ iDnes.cz, ČTK. Rychlejší než Bauer byl pouze Vittoz. iDnes.cz [online]. 2008-03-15 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  54. ↑ iDnes.cz, ČTK. Lyžař Bauer uzavřel sezonu druhým místem. iDnes.cz [online]. 2008-03-16 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  55. ↑ iDnes.cz, ČTK. Oslava Bauerova triumfu začíná. iDnes.cz [online]. 2008-03-16 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  56. ↑ iDnes.cz, ČTK. 2008: Králem bílé stopy je běžec na lyžích Bauer. iDnes.cz [online]. 2008-05-16 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  57. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer byl druhý, k triumfu na klasické patnáctce mu chybělo 3,5 vteřiny. iDnes.cz [online]. 2008-11-30 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  58. ↑ LÍBAL, Karel; ČTK. Vítězem Tour de Ski se stal Švýcar Dario Cologna, Bauer doběhl jedenáctý. iDnes.cz [online]. 2009-01-24 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  59. ↑ Týden.cz. Zpráva na serveru Týden.cz. Týden.cz [online]. 2009-11-25 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  60. ↑ Oficiální výsledky Tour de Ski 2008/09 [online]. FIS [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  61. ↑ LÍBAL, Karel. Lukáš Bauer vyhrál klasickou patnáctku v Otepää. iDnes.cz [online]. 2009-01-24 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  62. ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora; MACEK, Tomáš. Bauera trápí zdraví. Omezí přípravu před šampionátem. iDnes.cz [online]. 2009-01-26 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b ČTK, iDnes.cz. Bauer má stříbrnou medaili. Ještě kilometr před cílem sahal po zlatu. iDnes.cz [online]. 2009-02-20 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  64. ↑ KOTEN, Petr. Bauer ve skiatlonu na MS nestačil. Z Čechů byl nejlepší devátý Koukal. iDnes.cz [online]. 2009-02-22 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  65. ↑ iDnes.cz. Fiasko české štafety na MS: dojela předposlední. iDnes.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  66. ↑ ČTK, iDnes.cz. Fanoušci v Liberci už Bauera neuvidí. Nedělní maraton vynechá. iDnes.cz [online]. 2009-02-28 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  67. ↑ ČTK, iDnes.cz. Švýcar Cologna a Polka Kowalczyková vyhráli Světový pohár běžců na lyžích. iDnes.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2013-12-07]. Dostupné online. 
  68. ↑ GRIM, Filip. Přidělal poličku, pak vyhnal bacily. Lyžař Bauer už zase trénuje. iDnes.cz [online]. 2009-10-29 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  69. ↑ ČTK. Bauer zahájil olympijskou sezonu 9. místem. V Kuusamu vyhrál Nor Northug. iDnes.cz [online]. 2009-11-29 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  70. ↑ ČTK, iDnes.cz. Běžec na lyžích Lukáš Bauer v Davosu nenastoupil kvůli zánětu nosohltanu. iDnes.cz [online]. 2009-12-12 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  71. ↑ ČTK, iDnes.cz. Sprinterskou exhibici ve Varech vyhráli Razým s Novákem. iDnes.cz [online]. 2009-12-26 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  72. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer zahájil Tour de Ski sedmým místem, Češky skončily hluboko v poli. iDnes.cz [online]. 2009-01-01 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  73. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer skončil v druhé etapě Tour de Ski čtvrtý, vyhráli Northug a Kowalczyková. iDnes.cz [online]. 2009-01-02 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  74. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer na Tour přišel o první desítku. Sprintům vládli Majdičová a Rönning. iDnes.cz [online]. 2010-01-03 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  75. ↑ a b ČTK, iDnes.cz. Kožíšek si ve sprintu Tour de Ski na Strahově doběhl pro čtvrté místo. iDnes.cz [online]. 2010-01-04 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  76. ↑ ČTK, iDnes.cz. Nejdelší etapu Tour de Ski vyhrál Northug. Bauer stáhl půl minuty. iDnes.cz [online]. 2010-01-06 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  77. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer dojel na klasické desítce druhý. V Tour de Ski skočil na sedmé místo. iDnes.cz [online]. 2010-01-07 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  78. ↑ BUREŠ, Vítězslav; ČTK. Bauer vyhrál předposlední díl Tour de Ski a celkově je už druhý. iDnes.cz [online]. 2010-01-09 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  79. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer na sjezdovce deklasoval Northuga a podruhé vyhrál Tour de Ski. iDnes.cz [online]. 2010-01-10 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ GRIM, Filip. Snažil jsem se udělat peklo, říkal vítěz Bauer o stoupání do sjezdovky. iDnes.cz [online]. 2010-01-10 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  81. ↑ GRIM, Filip; ČTK. Bauer je znovu vítězný. Ze Světového poháru v Otepää si odváží hattrick. iDnes.cz [online]. 2010-01-16 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  82. ↑ GRIM, Filip. Druhá olympijská medaile pro Česko, běžec Bauer vybojoval bronz. iDnes.cz [online]. 2010-02-15 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  83. ↑ GRIM, Filip; BERÁNEK, Jaroslav. Bauer na druhou medaili nedosáhl. Po slibném úvodu skiatlonu ho zbrzdil pád. iDnes.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  84. ↑ GRIM, Filip. Bronz bere také štafeta běžců. Tahoun Bauer skvěle dohnal ztrátu. iDnes.cz [online]. 2010-02-24 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  85. ↑ GRIM, Filip. Bauer v závěru nestačil a na 50 km je dvanáctý. Zlato bere Northug z Norska. iDnes.cz [online]. 2010-02-28 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  86. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer uhájil druhé místo v celkovém hodnocení Světového poháru. iDnes.cz [online]. 2010-03-21 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  87. ↑ ČTK, iDnes.cz. Bauer ve skiatlonu v Lahti dřel a dojel druhý. Ženám vládla Björgenová. iDnes.cz [online]. 2010-03-06 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  88. ↑ ČTK, iDnes.cz. Lyžař Bauer doběhl ve finále Světového poháru třetí ve skiatlonu. iDnes.cz [online]. 2010-03-20 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  89. ↑ ČTK, iDnes.cz. 2010: Nejlepší českou lyžařkou uplynulé sezony je slalomářka Záhrobská. iDnes.cz [online]. 2010-05-14 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Král bílé stopy
1973 Rudolf Höhnl • 1974 Stanislav Henych • 1975 Karel Kodejška • 1976 Jaroslav Balcar • 1977 Blanka Paulů • 1978 Jiří Beran • 1979 Dagmar Palečková • 1980 Květa Jeriová • 1981 Květa Jeriová • 1982 Květa Jeriová • 1983 Pavel Ploc • 1984 Květa Jeriová • 1985 Pavel Ploc • 1986 Olga Charvátová • 1987 Jiří Parma • 1988 Pavel Ploc • 1989 Alžbeta Havrančíková • 1990 František Jež • 1991 Luboš Buchta • 1992 Jiří Parma a Kateřina Neumannová • 1993 Jaroslav Sakala a Kateřina Neumannová • 1994–1999 se anketa nekonala • 2000 Ladislav Rygl • 2001 Kateřina Neumannová • 2002 Aleš Valenta • 2003 Martin Koukal • 2004 Kateřina Neumannová • 2005 Kateřina Neumannová • 2005 Kateřina Neumannová • 2006 Kateřina Neumannová • 2007 Kateřina Neumannová • 2008 Lukáš Bauer • 2009 Šárka Záhrobská • 2010 Šárka Záhrobská • 2011 Ondřej Bank • 2012 Stanislav Řezáč • 2013 Jan Matura • 2014 Eva Samková • 2015 Šárka Strachová • 2016 Ester Ledecká • 2017 Ester Ledecká • 2018 Ester Ledecká • 2019 Eva Samková • 2020 Ester Ledecká • 2021 Eva Samková • 2022 Ester Ledecká • 2023 Eva Adamczyková • 2024 Ester Ledecká
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lukáš_Bauer&oldid=24050010“