Tour de Ski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Virpi Kuitunen, vítězka prvního ročníku, ve čtvrtfinále sprintu v pražské etapě 2007/08

Tour de Ski je série sedmi až devíti závodů v běhu na lyžích v devíti až jedenácti dnech. Po vzoru cyklistické Tour de France vznikl v roce 2006 závod, který v krátkém čase prověří lyžaře po všech stránkách – v programu je volný styl i klasika, hromadné starty i distanční závody, nechybí ani sprint či skiatlon. Vítěz se stává pomyslným králem běžeckého lyžování.

Vznik závodu[editovat | editovat zdroj]

Tour de Ski se poprvé uskutečnila v sezóně 2006/2007. Duchovními otci Tour byli Jürg Capol, ředitel běžeckého úseku FIS, a Vegard Ulvang, funkcionář FIS a bývalý slavný závodník,[1] kteří se inspirovali cyklistickou Tour de France a podle jejichž vyprávění se nápad zrodil v létě 2004 u Ulvanga v sauně.[2] Cílem bylo zpopularizovat běžecké lyžování, přinést mu větší zájem veřejnosti a udělat z něj zábavu pro diváky. Organizátoři doufali, že Tour de Ski se stane událostí srovnatelnou s mistrovstvím světa a mohla by dosáhnout popularity skokanského Turné čtyř můstků.[2] Termínově (na přelomu roku) se běžecký seriál dokonce se skokanským turné překrývá. S dosavadním vývojem Tour je vedení běžeckého úseku FIS spokojeno − závod je již zavedený a jeho sledovanost stoupá − 4. ročník sledovalo přes 460 milionů diváků.[3]

Systém závodu[editovat | editovat zdroj]

Po vzoru cyklistické Tour de France soutěž rozjede peloton, z něhož nelze vystoupit. Každý, kdo se přihlásí, musí jet všechno, není možné si ze závodů vybírat − kdo jednou vzdá, už nemůže pokračovat. Body do pořadí Světového poháru se původně udělovaly až po absolvování celé série. Za celkové vítězství se získává 400 bodů, což je čtyřnásobek běžné sazby.[3] Za jednotlivé závody seriálu se v 1. ročníku body do SP nepřidělovaly, ve 2. ročníku bylo bodováno prvních 15 míst poloviční sazbou oproti běžným závodům SP. Od 4. ročníku však do Tour vstoupilo nové pravidlo − běžci nemusejí dokončit celý seriál, aby získali body do Světového poháru za jednotlivé závody.[4] Časy se sčítají, podobně jako na cyklistické Tour de France, ve sprinterských závodech se jede o časové bonusy.

Vyvrcholením Tour de Ski je závěrečný závod ve Val di Fiemme – závodníci startují s odstupy podle průběžného pořadí a v závěru je čeká třiapůlkilometrový výstup s převýšením 420 m a maximálním stoupáním 28 % po sjezdovce Olympia III v areálu Alpe Cermis.[5] Pořadatelé se inspirovali výjezdem na L'Alpe-d'Huez z cyklistické Tour. První v cíli se stává celkovým vítězem.

Mimořádné jsou rovněž finanční prémie celkový vítěz i vítězka získávají na poměry závodů v běhu na lyžích nebývale vysokou částku 150 000 švýcarských franků, prémie jsou i pro vítěze v dílčích závodech a pro nejlepší sprintery, celkem je na odměny vyčleněno každoročně 1 milion švýcarských franků (v roce 2006 v přepočtu téměř 19 milionů korun).[6]

Místa konání závodů[editovat | editovat zdroj]

místa konání Tour de Ski
Red pog.svg místa konání v sezoně 2019/20
Black pog.svg místa konání v předešlých ročnících

Původně chtěla mezinárodní federace FIS místa závodů vybraná pro 1. ročník udržet i v dalších letech, ale vzdálenost mezi pěti sportovišti činila 1300 km a přeprava materiálu a udržení vysokého standardu pro přípravu lyží se ukázala jako značný organizační problém.[2] Přesuny mezi závody si vždy vysloužily značnou kritiku, proto byla pořadatelská místa postupně pozměňována, aby se vzdálenosti zkrátily.[7] V 5. ročníku z tohoto důvodu poprvé z programu Tour de Ski vypadla Česká republika a závody se uskutečnily pouze v Německu a Itálii. Od 7. ročníku bylo mezi pořadatelské země zařazeno nově Švýcarsko. Ve 14. ročníku poprvé v programu chybělo Německo. Během čtrnáti ročníků byly místy konání závodů Nové Město na Moravě, Mnichov, Oberstdorf, Asiago, Val di Fiemme, Praha, Oberhof, Toblach, Val Müstair a Lenzerheide. Jediným místem, ve kterém se Tour jela pokaždé, je Val di Fiemme, neboť právě závěrečné stoupání do sjezdovky Alpe Cermis je podle organizátorů jednou z věcí, které Tour zviditelňují a pomáhají ji prodat.[8] Alpe Cermis tak má jistotu coby závěrečná etapa Tour do roku 2013.[5] Naopak zahajovací etapy se od 3. do 8. ročníku stabilně konaly v durynském Oberhofu.


Přehled vítězů[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Rok Celkově Sprint/Body
1. místo 2. místo 3. místo
2006/07 Německo Tobias Angerer (GER) Rusko Alexandr Legkov (RUS) Norsko Simen Østensen (NOR) Norsko Tor Arne Hetland (NOR)
2006/08 Česko Lukáš Bauer (CZE) Německo René Sommerfeldt (GER) Itálie Giorgio Di Centa (ITA) Norsko Petter Northug (NOR)
2008/09 Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Norsko Petter Northug (NOR) Německo Axel Teichmann (GER) Norsko Tor Arne Hetland (NOR)
2009/10 Česko Lukáš Bauer (CZE) Norsko Petter Northug (NOR) Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Norsko Petter Northug (NOR)
2010/11 Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Norsko Petter Northug (NOR) Česko Lukáš Bauer (CZE) Švýcarsko Dario Cologna (SUI)
2011/12 Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Švédsko Marcus Hellner (SWE) Norsko Petter Northug (NOR) Švýcarsko Dario Cologna (SUI)
2012/13 Rusko Alexandr Legkov (RUS) Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Rusko Maxim Vylegžanin (RUS) Norsko Petter Northug (NOR)
2013/14 Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR) Norsko Chris Jespersen (NOR) Norsko Petter Northug (NOR) Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR)
2015 Norsko Petter Northug (NOR) Rusko Evgeniy Belov (RUS) Švédsko Calle Halfvarsson (SWE) Norsko Petter Northug (NOR)
2016 Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR) Norsko Finn Hågen Krogh (NOR) Rusko Sergej Usťugov (RUS) Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR)
2016/17 Rusko Sergej Usťugov (RUS) Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR) Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Rusko Sergej Usťugov (RUS)
2017/18 Švýcarsko Dario Cologna (SUI) Norsko Martin Johnsrud Sundby (NOR) Kanada Alex Harvey (CAN) Švýcarsko Dario Cologna (SUI)
2018/19 Norsko Johannes Høsflot Klæbo (NOR) Rusko Sergej Usťugov (RUS) Norsko Simen Hegstad Krüger (NOR) Norsko Johannes Høsflot Klæbo (NOR)
2019/20 Rusko Alexandr Bolšunov (RUS) Rusko Sergej Usťugov (RUS) Norsko Johannes Høsflot Klæbo (NOR) Norsko Johannes Høsflot Klæbo (NOR)
2021 Rusko Alexandr Bolšunov (RUS) Francie Maurice Manificat (FRA) Rusko Denis Spicov (RUS) Rusko Alexandr Bolšunov (RUS)

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Rok Celkově Sprint/Body
1. místo 2. místo 3. místo
2006/07 Finsko Virpi Kuitunenová (FIN) Norsko Marit Bjørgenová (NOR) Ukrajina Valentyna Ševčenková (UKR) Finsko Virpi Kuitunenová (FIN)
2007/08 Švédsko Charlotte Kalla (SWE) Finsko Virpi Kuitunenová (FIN) Itálie Arianna Follisová (ITA) Finsko Virpi Kuitunenová (FIN)
2008/09 Finsko Virpi Kuitunenová (FIN) Finsko Aino-Kaisa Saarinenová (FIN) Slovinsko Petra Majdičová (SLO) Slovinsko Petra Majdičová (SLO)
2009/10 Polsko Justyna Kowalczyková (POL) Slovinsko Petra Majdičová (SLO) Itálie Arianna Follisová (ITA) Slovinsko Petra Majdičová (SLO)
2010/11 Polsko Justyna Kowalczyková (POL) Norsko Therese Johaugová (NOR) Itálie Marianna Longa (ITA) Polsko Justyna Kowalczyková (POL)
2011/12 Polsko Justyna Kowalczyková (POL) Norsko Marit Bjørgenová (NOR) Norsko Therese Johaugová (NOR) Polsko Justyna Kowalczyková (POL)
2012/13 Polsko Justyna Kowalczyková (POL) Norsko Therese Johaugová (NOR) Norsko Kristin Størmer Steiraová (NOR) Polsko Justyna Kowalczyková (POL)
2013/14 Norsko Therese Johaugová (NOR) Norsko Astrid Uhrenholdtová Jacobsenová (NOR) Norsko Heidi Wengová (NOR) Norsko Astrid Uhrenholdtová Jacobsenová (NOR)
2015 Norsko Marit Bjørgenová (NOR) Norsko Therese Johaugová (NOR) Norsko Heidi Wengová (NOR) Norsko Marit Bjørgenová (NOR)
2016 Norsko Therese Johaugová (NOR) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR) Norsko Heidi Wengová (NOR) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR)
2016/17 Norsko Heidi Wengová (NOR) Finsko Krista Pärmäkoski (FIN) Švédsko Stina Nilssonová (SWE) Švédsko Stina Nilssonová (SWE)
2017/18 Norsko Heidi Wengová (NOR) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR) USA Jessica Digginsová (USA) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR)
2018/19 Norsko Ingvild Flugstad Østbergová (NOR) Rusko Natalja Něprjajevová (RUS) Finsko Krista Pärmäkoski (FIN) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR)
2019/20 Norsko Therese Johaugová (NOR) Rusko Natalja Něprjajevová (RUS) Norsko Ingvild Flugstad Østberg (NOR) Slovinsko Anamarija Lampičová (SLO)
2021 USA Jessica Digginsová (USA) Rusko Julija Stupaková (RUS) Švédsko Ebba Anderssonová (SWE) Švédsko Linn Svahnová (SWE)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NOHEL, Tomáš. Běžecké lyžování se řídí z domku v Říčanech. Deník [online]. 2009-11-27 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b c ber. Lyžaři se zhlédli v cyklistice, pojedou Tour. iDnes.cz [online]. 2006-3-30 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  3. a b PEŘINKOVÁ, Martina. Tour de Ski je stále prestižnější. E15.cz [online]. 2010-12-30 [cit. 2010-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-06. 
  4. redakce sport. Ani Hrad, ani Výstaviště. Tour de Ski bude na Strahově. Aktuálně.cz [online]. 2009-10-6 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  5. a b MACEK, Tomáš. Sjezdovka Alpe Cermis: Peklo, které vás může zničit. iDnes.cz [online]. 2009-1-3 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  6. ČTK, Sport.cz. Neumannová vstoupí v Düsseldorfu do SP. Sport.cz [online]. 2006-10-26 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  7. KALIBA, Jan; BENEŠOVÁ, Alena. Lyžařský seriál Tour de Ski poprvé nebude v České republice. rozhlas.cz [online]. 2010-12-30 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  8. ROUBÍNEK, Ondřej. Potvrzeno: Na Pražském hradě bude lyžařský sprint. Aktuálně.cz [online]. 2007-7-25 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]