Petter Northug

Přehled medailí
Běh na lyžích na ZOH
Mistrovství světa v klasickém lyžování

Petter Northug
Petter Northug
Datum narození	6. ledna 1986 (38 let)
Místo narození	Mosvik, Norsko
Stát	Norsko
Výška	184 cm
Hmotnost	82 kg
Příbuzní	Even Northug a Tomas Northug (sourozenci)
Oficiální web	www.northug.no
Sportovní informace
Sport	běh na lyžích
Klub	Strindheim IL
Lyže	Fischer
Ukončení kariéry	2018
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut	9. března 2005
Nejlepší umístění	1. místo (2009/10, 2012/13)
Počet výher	20; 38 (včetně dílčích etap)
Nejlépe v TdS	1. místo (Tour de Ski 2015)
Velký glóbus	2
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry	2 - 1 - 1
Mistrovství světa	13 - 3 - 0
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petter Northug (* 6. ledna 1986, Mosvik, Norsko) je bývalý norský reprezentant v běhu na lyžích. Je dvojnásobným olympijským vítězem ze ZOH 2010 ve Vancouveru a třináctinásobným mistrem světa. Závodil za klub Strindheim IL, kde ho trénoval Thomas Alsgaard. Byl poměrně univerzálním lyžařem – dokázal se prosadit ve sprintech i na delších tratích.

Juniorská léta

Již jako junior byl všeobecně považován za budoucí hvězdu běžeckého lyžování. Lyžařské firmy se předháněly v nabídkách kontraktů. Nakonec v roce 2005 podepsal kontrakt s firmou Fischer. Smlouva zahrnovala základní plat (vůbec poprvé u juniora), který by se vynásobil pěti, pokud by se Northug dostal do elitního norského týmu pro sezónu 2006/07. To se Northugovi skutečně podařilo. Kontrakt také nabízel bonusy za medaile z juniorských světových šampionátů.

Na juniorských světových šampionátech vybojoval Northug celkem šest zlatých medailí. První dvě vybojoval v roce 2005 ve finském Rovaniemi, kde vyhrál skiatlon na 2×10 km a 10 km volně, další čtyři přidal v roce 2006 ve slovinské Kranji, kde vyhrál sprint volně, 10 km klasicky, skiatlon na 2×10 km a štafetu. K tomu ještě přidal dvě stříbrné medaile. V sezóně 2005/06 jako první junior v historii vyhrál závod mezi dospělými na mistrovství Norska, když ve skiatlonu porazil Frode Estila o 1,9 s.

Závodnická kariéra

Ve Světovém poháru debutoval 9. března 2005, ve sprintu v norském Drammenu skončil pětatřicátý. Další závody ve světovém poháru absolvoval až v sezóně 2005/06. Ve švédském Falunu zaznamenal 8. března 2006 svou první výhru ve Světovém poháru, když vyhrál skiatlon na 2×10 km a stal se ve svých dvaceti letech historicky nejmladším lyžařem, který vyhrál závod SP.^[1] V celkovém pořadí světového poháru skončil na 14. místě.

Po ZOH 2006 v Turíně, které skončily pro norské běžce zklamáním, když přivezli "jen" tři stříbrné a jednu bronzovou medaili (z toho muži dvě stříbra), se norský tisk ptal, proč Northug nebyl v nominaci. Sám Northug připustil, že byl hodně zklamaný, zvláště když opět vyhrál na mistrovství Norska skiatlon. V den, kdy byla oznámena olympijská nominace, finišoval na domácím mistrovství jako člen vítězné štafety. Když projížděl cílem křičel: "A já nejedu na olympiádu?".^[2]

Na mistrovství světa 2007 v japonském Sapporu získal svou první medaili, a to hned zlatou, když ve finiši štafety na 4×10 km přesprintoval švédského i ruského závodníka.

O dva roky později na mistrovství světa 2009 v Liberci vybojoval hned tři zlaté medaile. Zvítězil ve skiatlonu na 2×15 km, na 50 km volně s hromadným startem a k vítězství dovedl i štafetu na 4×10 km. Vždy se prosadil ve finiši, když se utrhl z klubka závodníků.

V sezóně 2008/09 skončil v celkovém hodnocení Světového poháru druhý, když ho až v samotném závěru sezóny předstihl Švýcar Dario Cologna.

Do ZOH 2010 ve Vancouveru vstoupil až 41. místem v závodě na 15 km volně. O den později však vybojoval bronzovou medaili ve sprintu. Ve skiatlonu na 2×15 km se nedokázal udržet čelní skupiny a skončil jedenáctý. Vytouženého zlata se dočkal až ve sprintu dvojic, kde triumfoval spolu s Øysteinem Pettersenem. Výborný finiš předvedl ve štafetě na 4×10 km. Na posledním úseku přebíral štafetu se ztrátou 37,5 sekundy na vedoucí trojici, přesto dokázal předběhnout francouzskou a českou štafetu a vybojovat Norům stříbrnou medaili. V závěrečném závodě na 50 km klasicky s hromadným startem si pak dosprintoval pro svoje první individuální olympijské zlato.

Po olympiádě si došel i pro celkové vítězství ve Světovém poháru, když vyhrál s obřím náskokem 600 bodů před druhým Lukášem Bauerem. Poprvé také triumfoval v celkovém hodnocení Finále Světového poháru.

V září 2010 se na veřejnost dostaly detaily sponzorského kontraktu s firmou Red Bull, který z Northuga dělal nejlépe placeného sportovce v norské historii. Až do roku 2014 měl zaručen příjem nejméně 1 miliónu norských korun ročně, s možností až zdvojnásobení, pokud jeho výkony budou na úrovni sezóny 2009/10.

Sezónu 2010/11 nezačal dobře, první tři týdny chyběl kvůli nemocí. Na domácí mistrovství světa v Oslu se však výborně připravil a vybojoval zde 3 zlaté a 2 stříbrné medaile. Negativní publicitu však vyvolalo jeho chování ve štafetě, kdy s vědomím bezpečného náskoku prošel cílem bokem. To bylo považováno za neslušné až pohrdavé gesto vůči soupeřům, především k největšímu rivalovi, Švédu Marcusi Hellnerovi.^[3] Na konci sezóny pak podruhé vyhrál Finále Světového poháru ve Švédsku.

Na mistrovství světa 2013 v italském Val di Fiemme vyhrál poprvé závod na 15 km volně, čímž zkompletoval svou sadu medailí. Ve finiši štafety opět triumfoval před švédským závodníkem, což znamenalo pro norskou štafetu již sedmý triumf na světových šampionátech v řadě. K tomu ještě přidal stříbro ze sprintu. V závěrečném závodě na 50 km klasicky s hromadným startem byl favoritem, ale doběhl až na 21. místě.

Ve Světovém poháru měl skvělý finiš. Vyhrál 15 km volně v Lahti o více než půl minuty, následně pak klasický sprint v Drammenu. Ve Finále pak vyhrál úvodní sprint ve Stockholmu i prolog ve Falunu, na 15 km klasicky s hromadným startem skončil čtvrtý a v závěrečné stíhačce si doběhl pro celkové vítězství. To také znamenalo celkový triumf ve Světovém poháru. Před Lahti ztrácel 226 bodů na vedení, nakonec však vyhrál s náskokem 180 bodů.

Před mistrovstvím světa 2015 měl Northug stejný počet zlatých medailí jako rekordman Bjørn Dæhlie – 9 (5x z individuálních závodů a 4x ze štafet). Ve Falunu přidal další čtyři vítězství a s 13 tituly mistra světa se stal rekordmanem v kategorii mužů.^[1]

Osobní život

Je svobodný. Má dva bratry, Evena a Tomase. Tomas Northug je také profesionální závodník, vyhrál sprint a štafetu na MSJ 2010.

V roce 2010 se zúčastnil World Series of Poker, kde skončil na 653. místě.

V květnu 2014 pod vlivem alkoholu (1,65 promile) havaroval s vozem Audi A7 a opustil místo nehody, při které byl zraněn jeho spolucestující. V říjnu byl odsouzen k 50 dnům vězení, dostal trvalý zákaz řízení a pokutu 22.500 eur. Požádal, aby si trest mohl odpykat až po sezoně a bylo mu vyhověno – mohl se tak zúčastnit Mistrovství světa v klasickém lyžování 2015.^[4] V roce 2020 byl pak odsouzen k sedmi měsícům vězení za opakované závažné dopravní přestupky a držení drog. Soud v Oslu jej shledal vinným z toho, že několikrát výrazně překročil povolenou rychlost, za což navíc přišel na doživotí o řidičský průkaz. V mobilním telefonu vyšetřovatelé našli videa, která Northug během zběsilé jízdy natáčel a posílal přátelům.^[5]

Úspěchy

Olympijské hry

2010 –

Vancouver

3. místo, sprint klasicky

2010 –

Vancouver

1. místo, sprint dvojic volně (s Pettersenem)

2010 –

Vancouver

2. místo, štafeta 4×10 km (v sestavě Johnsrud Sundby / Hjelmeset / Berger / Northug)

2010 –

Vancouver

1. místo, 50 km klasicky hromadný start

Mistrovství světa

2007 –

Sapporo

1. místo, štafeta 4×10 km (v sestavě Rønning / Hjelmeset / Berger / Northug)

2009 –

Liberec

1. místo, 30 km skiatlon

2009 –

Liberec

1. místo, štafeta 4×10 km (v sestavě Rønning / Hjelmeset / Ruud Hofstad / Northug)

2009 –

Liberec

1. místo, 50 km volně hromadný start

2011 –

Oslo

2. místo, sprint volně

2011 –

Oslo

1. místo, 30 km skiatlon

2011 –

Oslo

2. místo, sprint dvojic klasicky (s Hattestadem)

2011 –

Oslo

1. místo, štafeta 4×10 km (v sestavě Johnsrud Sundby / Rønning / Gjerdalen / Northug)

2011 –

Oslo

1. místo, 50 km volně hromadný start

2013 –

Val di Fiemme

2. místo, sprint klasicky

2013 –

Val di Fiemme

1. místo, 15 km volně

2013 –

Val di Fiemme

1. místo, štafeta 4×10 km (v sestavě Gjerdalen / Rønning / Røthe / Northug)

2015 - Falun 1. místo 50 km klasicky

Světový pohár

Světový pohár – celkové pořadí: 2005/06 – 14. místo; 2006/07 – 7. místo; 2007/08 – 12. místo; 2008/09 – 2. místo; 2009/10 – 1. místo; 2010/11 – 2. místo; 2011/12 – 3. místo; 2012/13 – 1. místo

Ruka Triple – celkové pořadí: 2011 – 1. místo; 2012 – 1. místo

Tour de Ski – celkové pořadí

2008/09 –

2. místo

2009/10 –

2. místo

2010/11 –

2. místo

2011/12 –

3. místo

Finále Světového poháru – celkové pořadí: 2010 – 1. místo; 2011 – 1. místo; 2013 – 1. místo

Závody Světového poháru: 2006 – Falun 1. místo, 20 km skiatlon; 2006 – Sapporo 2. místo, 30 km skiatlon; 2006 – La Clusaz 2. místo, štafeta 4×10 km; 2007 – Lahti 1. místo, sprint volně; 2007 – Falun 1. místo, štafeta 4×10 km; 2008 – Falun 1. místo, štafeta 4×10 km; 2008 – Gällivare 3. místo, 15 km volně; 2008 – Gällivare 1. místo, štafeta 4×10 km; 2008 – La Clusaz 1. místo, 30 km volně hromadný start; 2008 – La Clusaz 1. místo, štafeta 4×10 km; 2009 – Lahti 1. místo, sprint volně; 2009 – Trondheim 2. místo, sprint klasicky; 2009 – Beitostølen 1. místo, štafeta 4×10 km; 2009 – Kuusamo 1. místo, 15 km klasicky; 2009 – Davos 2. místo, sprint volně; 2009 – Rogla 1. místo, sprint klasicky; 2009 – Rogla 1. místo, 30 km klasicky hromadný start; 2010 – Drammen 2. místo, sprint klasicky; 2010 – Holmenkollen 1. místo, 50 km volně hromadný start; 2010 – La Clusaz 2. místo, 30 km volně hromadný start; 2010 – La Clusaz 3. místo, štafeta 4×10 km; 2011 – Drammen 3. místo, 15 km klasicky; 2011 – Drammen 3. místo, sprint vokně; 2011 – Sjusjøen 2. místo, 15 km volně; 2011 – Sjusjoen 1. místo, štafeta 4×10 km; 2011 – Davos 1. místo, 30 km volně; 2011 – Rogla 1. místo, 15 km klasicky hromadný start; 2012 – Nové Město 1. místo, štafeta 4×10 km; 2012 – Gällivare 1. místo, štafeta 4×10 km; 2013 – Soči 1. místo, sprint volně; 2013 – Lahti 1. místo, 15 km klasicky; 2013 – Drammen 1. místo, sprint klasicky

Etapy závodů Světového poháru: 2007 - Asiago 3. místo, sprint volně (Tour de Ski); 2008 - Asiago 1. místo, sprint volně (Tour de Ski); 2008 - Oberhof 3. místo, 3,7 km volně (Tour de Ski); 2009 - Nové Město 1. místo, sprint volně (Tour de Ski); 2010 - Oberhof 1. místo, 3,7 km volně (Tour de Ski); 2010 - Oberhof 1. místo, 15 km stíhací závod (Tour de Ski); 2010 - Oberhof 2. místo, sprint klasicky (Tour de Ski); 2010 - Cortina-Toblach 1. místo, 30 km volně stíhací závod (Tour de Ski); 2010 - Toblach 3. místo, 10 km klasicky (Tour de Ski); 2010 - Val di Fiemme 2. místo, 20 km klasicky hromadný start (Tour de Ski); 2010 - Stockholm 2. místo, sprint klasicky (Finále SP); 2010 - Falun 1. místo, 20 km skiatlon (Finále SP); 2010 - Oberhof 3. místo, 3,7 km volně (Tour de Ski); 2011 - Toblach 3. místo, sprint volně (Tour de Ski); 2011 - Cortina-Toblach 3. místo, 30 km volně stíhací závod (Tour de Ski); 2011 - Val di Fiemme 1. místo, 20 km klasicky hromadný start (Tour de Ski); 2011 - Stockholm 2. místo, sprint klasicky (Finále SP); 2011 - Falun 2. místo, 3,3 km klasicky (Finále SP); 2011 - Falun 1. místo, 20 km skiatlon (Finále SP); 2011 - Kuusamo 1. místo, 10 km volně (Ruka Triple); 2011 - Oberhof 1. místo, 3,7 km volně (Tour de Ski); 2011 - Oberhof 2. místo, 15 km klasicky stíhací závod (Tour de Ski); 2012 - Oberstdorf 1. místo, 20 km skiatlon (Tour de Ski); 2012 - Toblach 2. místo, sprint volně (Tour de Ski); 2012 - Cortina-Toblach 2. místo, 30 km volně stíhací závod (Tour de Ski); 2012 - Kuusamo 2. místo, sprint klasicky (Ruka Triple); 2012 - Kuusamo 2. místo, 10 km volně (Ruka Triple); 2012 - Kuusamo 1. místo, 15 km stíhací závod (Ruka Triple); 2012 - Oberhof 1. místo, 4 km volně (Tour de Ski); 2012 - Oberhof 3. místo, 15 km klasicky stíhací závod (Tour de Ski); 2013 - Cortina-Toblach 1. místo, 30 km volně stíhací závod (Tour de Ski); 2013 - Toblach 2. místo, 5 km klasicky (Tour de Ski); 2013 - Stockholm 1. místo, sprint klasicky (Finále SP); 2013 - Falun 1. místo, 3,75 km volně (Finále SP); 2013 - Falun 1. místo, 15 km volně stíhací závod (Finále SP)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petter Northug na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Langrenn.com/FIS. Historii MS přepíší letos Northug nebo Bjørgen?. Skinordic.cz [online]. 2014-11-28 [cit. 2015-02-26]. Dostupné online.
↑ Gullkorn fra barneskirenn. Redakce toso. Dagbladet.no [online]. 2008-11-24 [cit. 2015-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-26. (norsky)
↑ Češi ve štafetě na medaile neměli, skončili osmí. Triumfovali Norové
↑ ČTK. Opilý Northug zavinil nehodu a utekl. Trest mu kvůli závodům odložili.. Lidovky.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.
↑ SEZNAM.CZ. Průšvih pro hvězdného Northuga. Musí do vězení, navždy přišel o řidičský průkaz!. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petter Northug na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Pettera Northuga (norsky)
Výsledky Pettera Northuga na stránkách FIS
Petter Northug na Fischer Sports
Petter Northug v databázi Olympedia (anglicky)

[skinordic-1] Langrenn.com/FIS. Historii MS přepíší letos Northug nebo Bjørgen?. Skinordic.cz [online]. 2014-11-28 [cit. 2015-02-26]. Dostupné online.

[2] Gullkorn fra barneskirenn. Redakce toso. Dagbladet.no [online]. 2008-11-24 [cit. 2015-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-26. (norsky)

[3] Češi ve štafetě na medaile neměli, skončili osmí. Triumfovali Norové

[4] ČTK. Opilý Northug zavinil nehodu a utekl. Trest mu kvůli závodům odložili.. Lidovky.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.

[5] SEZNAM.CZ. Průšvih pro hvězdného Northuga. Musí do vězení, navždy přišel o řidičský průkaz!. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]