Sjur Røthe
| Sjur Røthe | |
|---|---|
 | |
| Datum narození | 2. července 1988 (37 let) |
| Místo narození | Voss, Norsko |
| Stát | Norsko |
| Výška | 171 cm |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | Voss IL |
| Lyže | Fischer (2009–2017) Salomon (2017–2024) |
| Ukončení kariéry | červen 2024 |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 14. března 2009 |
| Nejlepší umístění | 3. místo (2018/19) |
| Počet výher | 6 |
| Stupně vítězů | 30 |
| Nejlépe v TdS | 4. místo (2013/14, 2018/19, 2019/20) |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 0 - 0 - 0 |
| Mistrovství světa | 3 - 0 - 3 |
| MS juniorů | 0 - 1 - 0 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
| bronz | MS 2013 | skiatlon 2 × 15 km |
| zlato | MS 2013 | štafeta 4 x 10 km |
| zlato | MS 2019 | skiatlon 2 × 15 km |
| zlato | MS 2019 | štafeta 4 x 10 km |
| bronz | MS 2019 | 50 km |
| bronz | MS 2023 | skiatlon 2 × 15 km |
Sjur Røthe (* 2. července 1988, Voss) je bývalý norský reprezentant v běhu na lyžích. Je trojnásobným mistrem světa. Ve Světovém poháru si připsal 190 startů v individuálních závodech, 30 umístění na stupních vítězů a 6 vítězství. Ukončení závodní kariéry oznámil v červnu 2024.[1]
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]K lyžování ho přivedli jeho rodiče Steinar a Randi-Kirsten Røtheovi.[2] Na mezinárodní scénu běžeckého lyžování vstoupil v 19 letech na juniorském mistrovství světa, přičemž předtím navštěvoval elitní program běžeckého lyžování na své střední škole ve Vossu. Na svém prvním juniorském mistrovství světa v roce 2007 v Tarvisiu skončil nejprve čtvrtý na 10 km volně a ve skiatlonu získal stříbrnou medaili. Až o více než dva roky později debutoval ve Světovém poháru 2008/2009 v Trondheimu, kde nedokončil závod na 50 kilometrů. Své první body do Světového poháru získal na začátku následující sezóny v Beitostølenu na 18. místě.[3]
Výrazně se začal prosazovat od sezóny 2012/2013 – na jejím začátku předvedl vynikající formu na Ruka Triple, kde mu těsně unikly stupně vítězů na čtvrtém místě. Poté se na stupně vítězů dostal dvakrát v Canmore. Úspěšnou sezónu završil na mistrovství světa 2013, kde získal bronz ve skiatlonu a s norskou štafetou se stal mistrem světa. V sezóně 2013/2014 byl druhý v závěrečné etapě Tour de Ski při výběhu na Alpe Cermis a celkově Tour de Ski dokončil čtvrtém místě. Při olympijské premiéře startoval jen ve skiatlonu a doběhl až devatenáctý.[3]
Sezónu 2014/2015 sice zahájil třemi třetími místy, ale poté měl většinu sezóny problémy s bolestí zad a jeho výkony tím byly ovlivněny. Po mistrovství světa 2015, na němž dokončil jen jeden závod se zaměřil na 50-ti km závod na Holmenkollenu, kde zvítězil a připsal si svůj první triumf v závodech Světového poháru.[4]
Po letech bolestí zad mu byla v prosinci 2017 diagnostikována Bechtěrevova nemoc, čímž přišel o možnost zúčastnit se olympiády v roce 2018. Díky lékům a speciálně zaměřeným tréninkům se mu podařilo vrátit se k závodění a navázat na úspěšné sezóny 2013/14 a 2016/17.[5]
Nejvydařenější pro něj byla sezóna 2018/2019 – v závodech Světového poháru třikrát zvítězil, v celkovém pořadí skončil na třetím místě a na mistrovství světa 2019 v Seefeldu získal své první a jediné individuální zlato kariéry, ke kterému na témže šampionátu přidal zlato ze štafety a bronz ze závodu na 50 km.[6]
Mezi jeho medailovými umístěními v závodech Světového poháru jsou také dvě vítězství (2019, 2022) a dvě druhá místa (2014, 2020) v závěrečné etapě Tour de Ski, která stoupá sjezdovkou Alpe Cermis, čímž se řadí k nejúspěšnějším závodníkům v tomto extrémním běžkařském závodě.[7]
Na svém posledním mistrovství světa v Planici v roce 2023 naposledy získal bronzovou medaili ve skiatlonu. Těsně před začátkem následující sezóny se nakazil Covid-19, a proto zmeškal první závody Světového poháru. Kvůli nemoci a zranění nastoupil v sezóně 2023/24 jen ke čtyřem závodům SP, jeho nejlepším umístěním bylo pouze 20. místo ve skiatlonu v Trondheimu a po sezóně byl vyřazen z národního týmu. Proto se rozhodl svou závodní kariéru ukončit a již nebojovat o účast na domácím šampionátu v Trondheimu v roce 2025.[8]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Světový pohár
[editovat | editovat zdroj]| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | Nordic Opening |
Tour de Ski |
Ski Tour 2020 |
WC Final |
Ski Tour Kanada | ||
| 2008/09 | 20 | NC | NC | — | — | — | — | — | — |
| 2009/10 | 21 | 124. | 79. | — | — | — | — | — | — |
| 2010/11 | 22 | 73. | 41. | NC | DNF | — | — | — | — |
| 2011/12 | 23 | 30. | 25. | 78. | 19. | 26. | — | 10. | — |
| 2012/13 | 24 | 13. | 8. | 66. | 13. | — | — | 17. | — |
| 2013/14 | 25 | 7. | 6. | NC | 15. | 4. | — | 8. | — |
| 2014/15 | 26 | 13. | 11. | 76. | 3. | DNF | — | — | — |
| 2015/16 | 27 | 14. | 12. | 97. | 10. | 6. | — | — | — |
| 2016/17 | 28 | 9. | 6. | NC | 13. | 11. | — | 7. | — |
| 2017/18 | 29 | 28. | 12. | NC | — | DNF | — | 8. | — |
| 2018/19 | 30 | 3. | 2. | 89. | 2. | 4. | — | 10. | — |
| 2019/20 | 31 | 5. | 2. | 43. | 8. | 4. | 9. | — | — |
| 2020/21 | 32 | 21. | 12. | NC | 16. | — | — | — | — |
| 2021/22 | 33 | 13. | 6. | NC | — | 11. | — | — | — |
| 2022/23 | 34 | 19. | 9. | NC | — | 7. | — | — | — |
| 2023/24 | 35 | 100. | 62. | NC | — | — | — | — | — |
Výsledky na OH
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Věk | 15 km | 30 km skiatlon |
50 km hromadný start |
sprint | 4 × 10 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2014 | 25 | — | 19. | — | — | — | — |
| 2022 | 33 | — | DNF | 5. | — | — | — |
Výsledky na MS
[editovat | editovat zdroj]- 6 medailí – (3 zlata, 3 bronzy)
| Rok | Věk | 15 km | 30 km skiatlon |
50 km hromadný start |
sprint | 4 × 10 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2011 | 22 | 21. | 14. | 4. | — | — | — |
| 2013 | 24 | 5. | 3. | 17. | — | 1. | — |
| 2015 | 26 | 9. | DNF | — | — | — | — |
| 2017 | 28 | — | 4. | 6. | — | — | — |
| 2019 | 30 | 7. | 1. | 3. | — | 1. | — |
| 2021 | 32 | 6. | 6. | — | — | — | — |
| 2023 | 34 | 6. | 3. | — | — | — | — |
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Sjur Røthe žije v Tønsbergu se svou partnerkou Siv Emilie Løvvold a jejich dvěma dětmi – Didrikem (*2021) a Kayou (*2024).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALSTAD, Teodor. Skistjernen Sjur Røthe (35) legger opp – åpner opp om den plutselige beskjeden: «Sliter med å…». Sportsbibelen [online]. 5. 6. 2024. Dostupné online. (norsky)
- ↑ NTB. Staheten gjorde Røthe til verdensmester, hadde ikke kontroll på Bolsjunov. nettavisen.no [online]. 23. 2. 2019. Dostupné online. (norsky)
- 1 2 GÄRTNER, Nadine. Røthe, Sjur (NOR) - Portrait. xc-ski.de [online]. 24. 10. 2018. Dostupné online. (německy)
- ↑ ROSETTA, Vince. Røthe Outlunges Cologna to Take Holmenkollen Crown for the Home Team. fasterskier.com [online]. 14. 3. 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GÄRTNER, Nadine. Heimsieg für Sjur Røthe beim Langlauf Weltcup in Lillehammer. xc-ski.de [online]. 1.12.2018. Dostupné online. (německy)
- ↑ LANGVIK-HANSEN, Sebastian. Landslagstreneren brast ut i gråt etter Røthes VM-gull. nrk.no [online]. 23. 2. 2019. Dostupné online. (norsky)
- ↑ SANDER, Christian Grieg; CHRISTIANSEN, Synne Sofie; SKJERDINGSTAD, Anders. Røthe krever OL-plass etter «monsterseier» – langrennssjefen lover ingenting. nrk.no [online]. 4. 1. 2022. Dostupné online. (norsky)
- ↑ SYRSTAD, Sven-Erik. Sjur Røthe (35) legger opp: – Sliter med å tro at jeg skal vinne igjen. tb.no [online]. 7. 6. 2024. Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjur Røthe na Wikimedia Commons - Sjur Røthe na webu FIS
