V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Květa Jeriová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Květa Jeriová
Květa Jeriová
Datum narození 10. října 1956 (62 let)
Místo narození Zálesní Lhota, Československo
Sportovní informace
Sport běh na lyžích
Medailový zisk
Olympijské hry 0 – 1 – 2
Mistrovství světa 0 – 0 – 1
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
stříbro 1984 Sarajevo štafeta 4×5 km
bronz 1980 Lake Placid 5 km
bronz 1984 Sarajevo 5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz MS 1982 10 km

Příbuzenstvo
manžel Zdeněk Pecka

Květoslava „Květa“ Jeriová (* 10. října 1956, Zálesní Lhota), provdaná Jeriová-Pecková, je bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích. Je trojnásobnou olympijskou medailistkou z let 1980 a 1984 a manželkou veslaře Zdeňka Pecky.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nejprve byla členkou lyžařského oddílu Sokol Studenec, později SVS RH Jablonec nad Nisou, v letech 1974 až 1984 členkou reprezentačního družstva. Jejími trenéry byli postupně Ilja Matouš, Bohuslav Rázl a Zdeněk Ciller. Účastnila se dvou mistrovství světa (1978, 1982) a dvou zimních olympijských her (1980, 1984). Během kariéry získala tři individuální medaile a jednu se štafetou.

Lake Placid 1980[editovat | editovat zdroj]

Na svých prvních olympijských hrách získala bronzovou medaili v závodě na 5 km. Na dvojnásobné trati skončila devátá a s československou štafetou 4×5 km čtvrtá.

Holmenkollen 1982[editovat | editovat zdroj]

Na světovém šampionátu 1982 dosáhla na individuální medaili v závodě na 10 km. Jelikož i ostatní československé běžkyně se dobře umístily, vkládaly se velké naděje do štafetového běhu. Tam však Jeriová nezvládla poslední úsek zcela podle svých představ a štafeta skončila pátá.

Sarajevo 1984[editovat | editovat zdroj]

V prvním olympijském závodě v Sarajevu na 10 km sice na desátém místě jako nejlepší z československých závodnic, ale už v následujícím běhu na 5 km vybojovala bronzovou medaili. Uspěly i ostatní československé závodnice, které se všechny vešly do nejlepší dvacítky, proto se s napětím očekával závod štafet. Dagmar Švubová rozběhla štafetu velmi dobře a předávala čtvrtá v kontaktu se třetí Finkou. Druhý úsek běžela Blanka Paulů a předávala již na třetí pozici. Gabriela Svobodová se dokázala držet papírově silnějších soupeřek a kontakt udržela. Jeriová vybíhala na závěrečný úsek čtvrtá těsně za Finkou Kirvesniemiovou. Na prvním místě byly nedostižné Norky, zato Ruska Smetaninová na druhém místě nebyla daleko. Jeriová a Kirvesniemiová Smetaninovou brzy dojely a část úseku běžely tyto tři závodnice společně. Jako první odpadla ze skupiny Smetaninová a československé běžkyně v tu chvíli měly jistou olympijskou medaili ze štafetového běhu, první v historii československého sportu. Jeriová nakonec porazila i Kirvesniemiovou a slavila v cíli stříbrnou medaili. Na svém úseku dosáhla absolutně nejrychlejšího času, předvedla dobře zvládnutý závod a byla jedinou závodnicí, která dokázala v přímém souboji porazit suverénku her Kirvesniemiovou. V závěrečném běhu na 20 km skončila Jeriová na 12. místě.

Konec kariéry[editovat | editovat zdroj]

Sportovní kariéru ukončila v osmadvaceti letech, těsně po sarajevské olympiádě, pod vlivem nepříjemného ovzduší v lyžařském svazu. Svou roli patrně sehrál přístup vedení svazu k běžkyním během OH v Sarajevu, kdy se Jeriová a Paulů i přes svůj nesouhlas musely zúčastnit úvodního závodu na 10 km, ačkoliv bylo jasné, že nemají naději na výrazný úspěch.

Mimosportovní život[editovat | editovat zdroj]

Jeriová vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Do školního roku 2011/2012 byla učitelkou na Gymnáziu J. Jungmanna v Litoměřicích. Je členkou Výkonného výboru Českého olympijského výboru a pracuje ve vedení Klubu fair play při ČOV. Klub Fair play zastupuje v Radě Evropy a EFPM.

Jejím manželem je bývalý veslař a později trenér Zdeněk Pecka, mají spolu dvě dcery. Dcera Květoslava se věnuje běhání, v roce 2012 získala mistrovský titul v běhu na 5000 metrů a stříbro na dvojnásobné vzdálenosti.

V roce 2006 neúspěšně kandidovala do senátu na Litoměřicku jako nestraník za SNK ED. Roku 2008 kandidovala v krajských volbách (taktéž neúspěšně) za Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu na čtvrtém místě. Strana nepřekročila pětiprocentní volební klauzuli.

V roce 2012 byla vydána její kniha s názvem Vzpomínky lyžařské.

Největší úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Zimní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

  • 1980: ZOH v Lake Placid, 3. místo na 5 km, 4. místo ve štafetě 4×5 km
  • 1984: ZOH v Sarajevu, 2. místo ve štafetě 4×5 km, 3. místo na 5 km, 10. místo na 10 km, 12. místo na 20 km

Mistrovství světa v běhu na lyžích[editovat | editovat zdroj]

  • 1982: MS v Oslu, 3. místo na 10 km, 5. místo na 5 km

Světový pohár v běhu na lyžích[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 SP celkově: 3. místo
  • 1982 SP celkově: 3. místo
  • 1983 SP celkově: 3. místo
  • 1984 SP celkově: 4. místo
  • 8× vyhrála v jednotlivých závodech Světového poháru (1982–1984) a v roce 1981 na závodě v Holmenkollenu na 5 km

Ankety a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]