Přeskočit na obsah

Jarmila Kratochvílová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová (29. března 2010)
Jarmila Kratochvílová (29. března 2010)
Narození26. ledna 1951 (75 let)
Golčův Jeníkov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ObčanstvíČesko a Československo
Povoláníběžkyně na středně dlouhé tratě, sprinterka, atletka, sportovkyně a trenérka
OceněníKamenná medaile Kraje Vysočina (2009)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2012)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2013)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro 1980 Moskva běh na 400 m
Mistrovství světa v atletice
zlato 1983 Helsinky běh na 400 m
zlato 1983 Helsinky běh na 800 m
stříbro 1983 Helsinky štafeta 4 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro 1982 Athény běh na 400 m
stříbro 1982 Athény štafeta 4 × 400 m
Halové ME v atletice
zlato 1981 Grenoble běh na 400 m
zlato 1982 Milán běh na 400 m
zlato 1983 Budapešť běh na 400 m
zlato 1984 Göteborg běh na 200 m
stříbro 1979 Vídeň běh na 400 m
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSSR 1976 běh na 200 m
zlato MČSSR 1976 běh na 400 m
zlato MČSSR 1978 běh na 200 m
zlato MČSSR 1979 běh na 100 m
zlato MČSSR 1979 běh na 200 m
zlato MČSSR 1979 štafeta 4 × 400 m
zlato MČSSR 1980 běh na 100 m
zlato MČSSR 1980 běh na 200 m
zlato MČSSR 1982 běh na 400 m
zlato MČSSR 1983 běh na 400 m
zlato MČSSR 1984 běh na 400 m
zlato MČSSR 1985 běh na 800 m
zlato MČSSR 1987 štafeta 4 × 400 m
stříbro MČSSR 1987 běh na 800 m
bronz MČSSR 1972 běh na 400 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato HM ČSSR 1974 běh na 300 m
zlato HM ČSSR 1976 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1977 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1978 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1979 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1979 běh na 60 m
zlato HM ČSSR 1981 běh na 60 m

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.[2]

S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 pak přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.

Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.[3] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).

Na trati 400 metrů držela do 19. února 2023 halový světový rekord časem 49,59 s. Tento její čas z Milána z března 1982 byl nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice; překonala ho až nizozemská běžkyně Femke Bolová na národním šampionátu v Apeldoornu časem 49,26 sekundy.[4][5] Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 200 m, 400 m a 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.[6]

Po skončení kariéry v roce 1987 se věnuje se zejména trenérské činnosti v Čáslavi. Na místním sportovišti působila ještě přinejmenším v březnu 2023.[7]

Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[8]

Sportovní úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Dráha

Hala

Obvinění z dopingu

[editovat | editovat zdroj]

Svých nejlepších úspěchů podle svých slov dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[10] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[11]

V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chtěl v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[12]

Sportovní novinář Luděk Mádl v roce 2021 uvedl, že pravděpodobnost, že Kratochvílová nebyla zařazena do československého státního dopingového programu, se limitně blíží nule. Také uvedl, že však je možné, že nevěděla, co jí píchají.[13]

  1. Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
  2. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-ma-zlate-medaile-i-vecny-rekord-ale-nejvetsi-uspech-ji-upreli-komuniste-297142
  3. https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/
  4. Rekord Kratochvílové po 41 letech padl! Legendu překonala nizozemská raketa - Sport.cz. sport.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
  5. Kratochvílová: Čas od času se narodí výjimeční lidé. Kde má Bolová hranice, nevím. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-02-20. Dostupné online.
  6. Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
  7. Jarmila Kratochvílová: Životopis plný rekordů. Sport.cz [online]. 2023-03-10 [cit. 2025-02-19]. Dostupné online.
  8. ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online.
  9. Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
  10. Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
  11. Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
  12. Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
  13. KOMÁREK, Michal. Režim vyráběl atletické stroje na steroidech. Šlo tomu odolat?. Seznam Zprávy [online]. 2021-04-28 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 245. 
  • Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč, Praha Olympia 1985
  • Medailon Jarmily Kratochvílové – Ladislav Bárta a kolektiv, vydalo město Golčův Jeníkov, 2009, 120 s. ISBN 978-80-254-3975-3
  • Fenomén Jarmila – Dana Čermáková, vyd.Imagination of People, 2013. 159 s, ISBN 978-80-87685-16-7
  • Strhnout jako řeka I.díl – Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek Jindřichův Hradec, 2016, 206 s. ISBN 978-80-88113-55-3
  • Strhnout jako řeka II. díl – Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek, Jindřichův Hradec, 2017, 203 s. ISBN 978-80-88113-78-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]