Jarmila Kratochvílová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová.jpg
Narození 26. ledna 1951 (70 let)
Golčův Jeníkov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání běžkyně na středně dlouhé tratě a sprinterka
Ocenění Kamenná medaile Kraje Vysočina (2009)
Stříbrná pamětní medaile Senátu (2012)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2013)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro 1980 Moskva běh na 400 m
Mistrovství světa v atletice
zlato 1983 Helsinky běh na 400 m
zlato 1983 Helsinky běh na 800 m
stříbro 1983 Helsinky štafeta 4 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro 1982 Athény běh na 400 m
stříbro 1982 Athény štafeta 4 × 400 m
Halové ME v atletice
zlato 1981 Grenoble běh na 400 m
zlato 1982 Milán běh na 400 m
zlato 1983 Budapešť běh na 400 m
zlato 1984 Göteborg běh na 200 m
stříbro 1979 Vídeň běh na 400 m
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSSR 1976 běh na 200 m
zlato MČSSR 1976 běh na 400 m
zlato MČSSR 1978 běh na 200 m
zlato MČSSR 1979 běh na 100 m
zlato MČSSR 1979 běh na 200 m
zlato MČSSR 1979 štafeta 4 × 400 m
zlato MČSSR 1980 běh na 100 m
zlato MČSSR 1980 běh na 200 m
zlato MČSSR 1982 běh na 400 m
zlato MČSSR 1983 běh na 400 m
zlato MČSSR 1984 běh na 400 m
zlato MČSSR 1985 běh na 800 m
zlato MČSSR 1987 štafeta 4 × 400 m
stříbro MČSSR 1987 běh na 800 m
bronz MČSSR 1972 běh na 400 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato HM ČSSR 1974 běh na 300 m
zlato HM ČSSR 1976 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1977 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1978 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1979 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1979 běh na 60 m
zlato HM ČSSR 1981 běh na 60 m

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší česká běžkyně všech dob.

S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.

Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.[2] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).

Věnuje se zejména trenérské činnosti. Na stejné trati pak drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.[3] Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Hala

Dráha

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Sportovní ocenění[editovat | editovat zdroj]

Společenské ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Autorka autobiografií[editovat | editovat zdroj]

První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[5]

Obvinění z dopingu[editovat | editovat zdroj]

Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[6] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[7]

V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helena Fibingerová a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chce v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online. 
  2. https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/
  3. Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
  4. Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
  5. ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online. 
  6. Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
  7. Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
  8. Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 245. 
  • Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč Praha Olympia 1985

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]