Jarmila Kratochvílová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
 Jarmila Kratochvílová v roce 2010
CZE Jarmila Kratochvílová v roce 2010
Letní olympijské hry
stříbro LOH 1980 běh na 400 m
Mistrovství světa v atletice
zlato MS 1983 běh na 400 m
zlato MS 1983 běh na 800 m
stříbro MS 1983 štafeta 4×400 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1982 běh na 400 m
stříbro ME 1982 štafeta 4×400 m
Halové ME v atletice
stříbro HME 1979 běh na 400 m
zlato HME 1981 běh na 400 m
zlato HME 1982 běh na 400 m
zlato HME 1983 běh na 400 m
zlato HME 1984 běh na 200 m

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích. Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord oslavil již 30 let a je tak vůbec nejdéle trvajícím světovým rekordem v oficiálních disciplínách v atletické historii. Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela čtvrtku pod 48 sekund). Nyní se věnuje zejména trenérské činnosti. Na stejné trati drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší československé i české atletky historie. [1] Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Hala

Dráha

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Sportovní ocenění[editovat | editovat zdroj]

Společenské ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Autorka autobiografií[editovat | editovat zdroj]

První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[3]

Obvinění z dopingu[editovat | editovat zdroj]

Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[4] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[5]

V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou, a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou, a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chce v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
  2. Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
  3. ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online.  
  4. Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
  5. Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
  6. Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]