Vlasta Seifertová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlasta Seifertová
Narození 1. července 1943 (76 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Evropské halové hry
stříbro EHH 1967 50 m překážek
stříbro EHH 1967 4 x 150 m
stříbro EHH 1968 štafeta 1+2+3+4
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSSR 1967 běh na 200 m
zlato MČSSR 1967 běh na 80 m přek.
bronz MČSSR 1967 štafeta 4x100 m
stříbro MČSSR 1970 běh na 200 m přek.
stříbro MČSSR 1970 běh na 200 m
bronz MČSSR 1970 běh na 100 m
zlato MČSSR 1971 běh na 200 m
zlato MČSSR 1971 štafeta 4x400 m
stříbro MČSSR 1971 běh na 100 m
zlato MČSSR 1972 běh na 400 m
zlato MČSSR 1972 štafeta 4x400 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbro HM ČSSR 1973 běh na 300 m

RNDr.[1] Vlasta Seifertová, rozená Přikrylová, později Skružná[2] (* 1. července 1943, Praha), je bývalá československá atletka, běžkyně, překážkářka, dálkařka (první československá atletka, která překonala hranici 6 metrů) a pětibojařka. Do roku 1966 včetně závodila pod dívčím jménem Přikrylová, od roku 1967 pod příjmením Seifertová. Závodila původně za Spartak Mladá Boleslav, poté byla jejím oddílem řadu let Rudá hvězda Praha.

Atletická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na domácí atletické scéně se objevila v roce 1959, když ve svých 16 letech skočila v září v Bratislavě do dálky 5,50 m - což představovalo 8. místo v československých tabulkách sezóny 1959.

Hned následující rok, v roce 1960, reprezentovala jako sedmnáctiletá ve skoku dalekém na letních olympijských hrách v Římě, do finále však z kvalifikace nepostoupila.

Svou skutečně hvězdnou hodinu zažila v roce 1963 na památném atletickém mistrovství republiky v Hradci Králové, proslaveném skvělou organizací, čtyřmi národními rekordy a především nástupem tzv. "nové vlny" československých atletů, která se poté výrazně prosazovala v letech 1964-1972. Vlasta Přikrylová na tomto šampionátu překonala 14. července československý rekord ve skoku do dálky - skokem dlouhým 6,47 m, což byl v té době výkon světové extratřídy - dvacetiletá atletka se jím zařadila na druhé místo dlouhodobých světových tabulek, hned za sovětskou atletku Taťánu Ščelkanovovou, která v době konání hradeckého mistrovství držela světový rekord výkonem 6,53 m. Svou atletickou všestrannost prokázala i pětibojařským výkonem 4356 bodů (55. místo světových tabulek roku 1963) a také československým štafetovým rekordem na 4x100 m (spolu s Faltusovou, Stolzovou a Lehockou) - 46,6 sekundy v Praze, 21.7.1963. Ná závěr sezóny, v září, stihla vybojovat ještě stříbrnou medaili na světové univerziádě 1963 v brazilském Porto Alegre (byť výkonem 5,71 m zůstala daleko za vítězkou univerziády, suverénkou předolympijské sezóny Taťánou Ščelkanovovou, která v Porto Alegre přistála až ve vzdálenosti 6,48 m).

Přestože výkon z hradeckého mistrovství by na předchozích olympijských hrách v Římě stačil na zlatou medaili a na následujících olympijských hrách v Tokiu v roce 1964 by zajistil medaili bronzovou, Vlastě Přikrylové se v dalších letech už tolik nedařilo: bojovala se zraněními a také rozptyl talentu do velkého množství různých disciplín jí zřejmě v konečném efektu neprospěl. V roce 1964 skočila jen 6,21 m (24. místo ve světových tabulkách olympijského roku 1964) a na olympiádu do Tokia nejela. Římské hry v roce 1960, absolvované v 17 letech, tak byly první a zároveň poslední olympiádou talentované pražské atletky. A přestože závodila na velmi dobré republikové úrovni až do začátku sedmdesátých let a byla opakovaně mistryní Československa v nejrůznějších atletických disciplínách - se už žádné větší mezinárodní akce pod otevřeným nebem nezúčastnila: s výjimkou mistrovství Evropy 1966 v Budapešti, kde v běhu na 80 metrů překážek vypadla v semifinále časem 11,6 sekundy, který byl hluboko za jejími možnostmi. V Budapešti běžela i na druhém úseku československé štafety na 4x100 m, která v rozběhu skončila výkonem 46,0 sekundy poslední a nepostoupila.

Halové úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Naproti tomu dosáhla Vlasta Přikrylová-Seifertová pěkných úspěchů v halové atletice: na druhém ročníku evropských halových her v Praze v roce 1967 vybojovala dvě stříbrné medaile (běh na 50 m překážek, štafeta 4 x 150 m). O rok později získala na třetích evropských halových hrách v Madridu stříbrnou medaili v kombinované štatetě na 1820 metrů. Československá štafeta ve složení Eva Putnová (1 x 182 m), Vlasta Seifertová (2 x 182 m), Libuše Macounová (3 x 182 m) a Emília Ovádková (4x 182 m) prohrála v souboji se sovětským kvartetem o více než deset sekund. [3] Vytvořila několik československých halových rekordů v běhu na 50 metrů překážek a její čas 6,9 sekundy, zaběhnutý na této trati v roce 1968 v Jablonci, byl dokonce vyrovnáním tehdejšího neoficiálního světového rekordu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vasta Přikrylová vystudovala biologii, po skončení aktivní atletické dráhy pracovala na metodickém oddělení Československého svazu tělesné výchovy a sportu se zaměřením na oblast talentované mládeže. Působila rovněž jako dobrovolná trenérka ve sportovní třídě základní školy v Praze 3.

Vlasta Přikrylová v atletických tabulkách své doby[editovat | editovat zdroj]

světové tabulky ve skoku do dálky žen v roce 1963[editovat | editovat zdroj]

6,60 Taťana Ščelkanovová (SSSR), 1937, 1, Kokchi 19.10.1963

6,47 Vlasta Přikrylová (Československo), 1943, 1, Hradec Králové 14.7.1963

6,44 Mary Randová (Velká Británie), 1940, 1, Londýn 5.8.1963

6.42 Willye Whiteová (USA), 1939, 1, Varšava 27.7.1963

6,34 Cor Bakkerová (Nizozemsko), 1945, 1, Haag 21.7.1963

6,32 Helga Hoffmannová (SRN), 1937, 1, Augsburg 9.8.1963

6,31 Barbel Geisslerová (NDR), 1942, 1, Lipsko 5.8.1963

6,26 Claude Bouixová (Francie), 1946, 2, Haag 21.7.1963

6,26 Taťana Kozarová (SSSR), 1939, kvalifikace, Moskva 11.8.1963

6,23 Berit Toienová (Norsko) 1944, 3, Tokio 14.10.1963

dlouhodobé světové tabulky ve skoku do dálky žen k 31.12.1963[editovat | editovat zdroj]

6,62 Taťana Ščelkanovová (SSSR), 1937, 1, Brusel 16.10.1962

6,47 Vlasta Přikrylová (Československo), 1943, 1, Hradec Králové 14.7.1963

6,44 Willye Whiteová (USA), 1939, 1, Londýn 21.7.1961

6,44 Mary Randová (Velká Británie), 1940, 1, Londýn 5.8.1963

6,42 Hildrun Clausová (NDR), 1939, 1, Berlín 23.6.1961

6,38 Maria Bibrová (Polsko), 1, Lodž 13.8.1961

6,37 Věra Krepkinová (SSSR), 1933, 1, Řím 31.8.1960

6,36 Valentina Šaprunovová (SSSR), 1937, 2, Tbilisi 3.10.1961

6.35 Elžbieta Krzesiňská (Polsko), 1934, 1, Budapešť 20.8.1956

6,35 Helga Hoffmannová (SRN), 1937, 1, Hamburk 27.7.1962

Vlasta Přikrylová-Seifertová v anketě o nejlepšího atleta Československa[editovat | editovat zdroj]

Vlasta Přikrylová se v anketě, kterou každoročně pořádal (tehdy jako anketu svých čtenářů) měsíčník Lehká Atletika, umístila dvakrát v první desítce - bylo to hned v prvních svou ročnících ankety, vyhlašované od roku 1962:

1962 --- 10. místo

1963 --- 4. místo

Anketa byla v dobách její aktivní dráhy společná pro muže a pro ženy - a Vlasta Přikrylová se stala v roce 1963 její nejúspěšnější ženskou účastnicí. V roce 1962 byla mezi ženami druhá, za diskařkou Jiřinou Němcovou.

Československé rekordy Vlasty Přikrylové-Seifertové[editovat | editovat zdroj]

200 m[editovat | editovat zdroj]

24,6 Plavno 8.7.1962

24,3 Praha 21.7.1963

skok do dálky[editovat | editovat zdroj]

6,02 Plavno 8.7.1962

6,06 Gottwaldov 2.9.1962

6,10 Praha 5.9.1962

6,47 Hradec Králové 14.7.1963

pětiboj[editovat | editovat zdroj]

4501 České Budějovice 2.8.1964

4551 České Budějovice 29.8.1964

štafeta 4x100 m[editovat | editovat zdroj]

46,6 Československo (Faltusová, Stolzová, PŘIKRYLOVÁ, Lehocká) Praha 21.7.1963

46,1 Československo (Stolzová, PŘIKRYLOVÁ, Lehocká, Kucmanová) Moskva 4.7.1964

46,1 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Kucmanová, Lehocká) Varšava 19.6.1966

46,0 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Kucmanová, Lehocká) Praha 8.7.1966

46,0 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Kucmanová, Lehocká) Praha 9.7.1966

46,0 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Kucmanová, Lehocká) Zábřeh 24.7.1966

45,6 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Kucmanová, Lehocká) Sofie 14.8.1966

45,5 Československo (Hiltscherová, PŘIKRYLOVÁ, Šmerdová, Lehocká) Drážďany 25.9.1966

45,4 Československo (Putnová, Šmerdová, Lehocká-Glesková, SEIFERTOVÁ) Košice 30.9.1967

50 metrů překážek v hale[editovat | editovat zdroj]

(Dosaženo na tzv. nízkých překážkách, 76,2 cm, které jsou v dnešní době v ženských překážkovch bězích bězích na 50 metrů, 60 metrů a 100 metrů již nahrazeny překážkami vysokými 84 centimetrů. V běhu na 50 metrů překážek se rozestavovaly 4 překážky, teprve od roku 1969 pět překážek.)

7,2 Praha 3.3.1965 (rozběh)

7,2 Praha 3.3.1965 (finále)

7,2 Praha 16.2.1967

7,1 Praha 11.3.1967

7,0 Praha 12.3.1967

6,9 Jablonec 22.2.1968

7,23 (neoficiální elektronické měření) Madrid 9.3.1968

Československé mistrovské tituly Vlasty Přikrylové-Seifertové[editovat | editovat zdroj]

100 m[editovat | editovat zdroj]

1962 (12,0)

1965 (12,0)

200 m[editovat | editovat zdroj]

1967 (24,3)

1971 (24,1)

400 m[editovat | editovat zdroj]

1972 (55,0)

80 m překážek[editovat | editovat zdroj]

1967 (11,1)

200 m překážek[editovat | editovat zdroj]

1971 (27,1 s větrem nad 2 m za sekundu)

skok do dálky[editovat | editovat zdroj]

1960 (5,87)

1962 (5,89)

1963 (6,47)

1964 (5,97)

pětiboj[editovat | editovat zdroj]

1964 (4502)

4x100 m[editovat | editovat zdroj]

mistrovské tituly se štafetou RH Praha v letech 1960, 1962, 1963 a 1966

4x400 m[editovat | editovat zdroj]

mistrovské tituly se štafetou RH Praha v letech 1971 a 1972

Vlasta Přikrylové-Seifertová jako leader československých tabulek[editovat | editovat zdroj]

100 m[editovat | editovat zdroj]

1970 (11,5)

1971 (11,6)

400 m[editovat | editovat zdroj]

1972 (54,5)

80 m překážek[editovat | editovat zdroj]

1964 (10,8)

1967 (10,8)

skok do dálky[editovat | editovat zdroj]

1960 (5,92)

1962 (6,10)

1963 (6,47)

1964 (6,21)

pětiboj[editovat | editovat zdroj]

1964 (4551)

1966 (4467)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atletické listy 2008, číslo 12
  2. Atletické listy 2003, číslo 17
  3. EUROPEAN INDOOR CHAMPIONSHIPS (WOMEN)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Atletika, ročník 52, 2000, č. 3 (608), L.Folprecht: Vývoj českých halových rekordů, 50 m překážek, příloha a, I.
  • Atletika, ročník 31, 1979, č. 3 , Rudolf Marek: Co nyní děláte, Vlasto Seifertová?, str. 29