Gabriela Koukalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gabriela Soukalová)
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Gabriela Soukalová. Tento článek pojednává o biatlonistce. O její matce, klasické lyžařce, pojednává článek Gabriela Soukalová (1953).
Gabriela Koukalová
Gabriela Koukalová v roce 2010
Gabriela Koukalová v roce 2010
Přezdívka Gabča[1]
Datum narození 1. listopadu 1989 (27 let)[2]
Místo narození Jablonec nad Nisou, Československo
Výška 170 cm[2]
Váha 62 kg[2]
Sportovní informace
Klub SKP Kornspitz Jablonec
Disciplína biatlon
Lyže Fischer[2]
Zbraň Anschütz[2]
Světový pohár
Debut 11. prosince 2009
Nejlepší umístění 1. místo (2015/16)
Počet výher 23 (z toho 6 ve štafetě)
Stupně vítězů 54 (z toho 16 ve štafetě)
Velký glóbus 1 (2015/16)
Malý glóbus 2 (2013/14)
1 (2014/15)
3 (2015/16)
2 (2016/17)
Medailový zisk
Olympijské hry 0 – 2 – 0
Mistrovství světa 2 – 2 – 2
Poslední aktualizace: 2017-03-1919. března 2017
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
stříbro 2014 Soči hromadný start
stříbro 2014 Soči smíšená štafeta
Mistrovství světa v biatlonu
bronz 2013 Nové Město smíšená štafeta
zlato 2015 Kontiolahti smíšená štafeta
stříbro 2015 Kontiolahti vytrvalostní závod
zlato 2017 Hochfilzen sprint
stříbro 2017 Hochfilzen vytrvalostní závod
bronz 2017 Hochfilzen stíhací závod
Mistrovství světa juniorů
zlato 2009 Canmore štafeta
Příbuzenstvo
otec Karel Soukal
matka Gabriela Soukalová
manžel Petr Koukal
Medailistky prosincového stíhacího závodu Světového poháru 2012/13 ve slovinské Pokljuce, zleva: Gabriela Soukalová (stříbro), Miriam Gössnerová (zlato), Marie Dorinová Habertová (bronz)

Gabriela Koukalová, rozená Soukalová (* 1. listopadu 1989 Jablonec nad Nisou) je česká reprezentantka v biatlonu, celková vítězka Světového poháru v biatlonu 2015/16, dvojnásobná stříbrná medailistka ze Zimních olympijských her 2014, mistryně světa ve sprintu, stříbrná z vytrvalostního závodu a bronzová ve stíhacím závoduHochfilzenu 2017, světová šampionka ve smíšené štafetě a držitelka stříbrného kovu z vytrvalostního závoduKontiolahti 2015.

Ve světovém poháru dokázala individuálně vyhrát sedmnáct závodů, šestkrát pak stanula na nejvyšším stupni v týmových závodech. V juniorské kategorii se stala mistryní světa v závodě štafet.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze sportovní rodiny. Její matka Gabriela Soukalová je bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, držitelka stříbrné medaile ze Zimních olympijských her 1984 v Sarajevu,[3] otec Karel Soukal je všestranný lyžař a trenér. Má čtyři polorodé sourozence (tři z otcova prvního manželství, jednoho z matčina prvního manželství) – dva bratry a dvě sestry.[4] Její nejstarší bratr Karel Soukal je římskokatolický a řeckokatolický kněz, v roce 2016 žijící na faře v Čestlicích.[5][6]

V dětství navštěvovala Lidovou školu umění. Odmala se věnovala klasickému lyžování, ale v 9. třídě základní školy přešla k biatlonu.[3] Rodiče ji trénovali individuálně až do sezóny 2012–2013. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou (obor Propagační grafika)[7] a následně i tamní vyšší odbornou školu (specializace Ražená mince a medaile). Věnovala se také hře na klavír a ráda zpívá.[8]

V létě 2014 navázala vztah s badmintonistou Petrem Koukalem.[9] Dne 13. května 2016 v nedostavěném gotickém chrámu v Panenském Týnci proběhla jejich svatba, která byla do poslední chvíle utajována.[10]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2008/2009 vyhrála jako členka českého štafetového týmu juniorské Mistrovství světa v Kanadě.[11]

V sezóně 2009/10 reprezentovala Českou republiku na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru 2010 v individuálním závodě, kde obsadila 60. místo, ve štafetách dosáhl český tým 16. příčky.

V sezónách 2010/2011 a 2011/2012 ve Světovém poháru nezaznamenala výraznější výsledky. V závěru druhé z nich onemocněla mononukleózou a vynechala pět měsíců přípravy.[12]

Sezóna 2012/2013: První vítězství ve světovém poháru a bronz se smíšenou štafetou[editovat | editovat zdroj]

Od sezóny 2012/2013 přešla do tréninkové skupiny Jindřicha Šikoly.[13] Po boku nové tréninkové partnerky, dlouhodobé české jedničky Veroniky Vítkové, se zařadila do světové špičky. Dne 14. prosince 2012 vyhrála první závod ve Světovém poháru, když triumfovala ve sprintu ve slovinské Pokljuce[14], druhý den v sobotu ve stíhacím závodě obsadila těsně druhé místo[15] a v neděli 16. prosince dosáhla na třetí místo v hromadném závodě.[16] Kvůli nemoci vynechala Světový pohár v Oberhofu a v Anterselvě nenastoupila do štafetového závodu kvůli obavám z opětovného nástupu nemoci.[17] Na Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, přes obavy v jaké formě bude startovat po nemoci, obsadila v každém závodě umístění mezi první dvacítkou. V posunu na stupně vítězů jí zabránila především pomalá (opatrná) střelba, která se jí ne vždy vydařila. Dosáhla však úspěchu jako členka bronzové smíšené štafety, ve které běžela druhý úsek.[18][19][20] Dne 14. března 2013 dosáhla v ruském Chanty-Mansijsku druhého vítězství ve Světovém poháru, opět ve sprintu.[21] O dva dny později vyhrála i stíhací závod.[22] Úspěšný víkend završila triumfem v závodě s hromadným startem.[23] Tyto výsledky jí vynesly šestou příčku v celkovém hodnocení Světového poháru, když za sebou nechala i takové hvězdy, jako Němku Miriam Gössnerovou nebo slovenskou biatlonistku Anastasii Kuzminovou.[23]

Sezóna 2013/2014: Dvě stříbrné medaile ze ZOH a zisk malého glóbu[editovat | editovat zdroj]

Na olympijskou sezónu 2013/14 se od srpna připravovala s mužským reprezentačním týmem vedeným Ondřejem Rybářem.[24] Sezónu zahájila ve švédském Östersundu dvěma vítězstvími v řadě. Nejprve pomohla k vítězství smíšené štafetě[25] a poté triumfovala v individuálním závodě na 15 km.[26] Natáhla tak svou šňůru výher ve Světovém poháru na pět závodů v řadě.[26] Dlouho se držela v čele celkového hodnocení Světového poháru. Začátkem ledna jí sice na jeden den sesadila Ukrajinka Valj Semerenková,[27] hned v následujícím závodě si však vzala vedení zpět, což podpořila dvěma vítězstvími následující týden v německém Ruhpoldingu. Zde vyhrála nejprve vytrvalostní závod, čímž si zajistila i malý glóbus za celkové vítězství v této disciplíně,[28] a poté triumfovala i ve stíhacím závodě.[29] O vedení ve Světovém poháru přišla až na posledním podniku před olympiádou, v italské Anterselvě. Tady jí potkala smůla, když ve sprinterském závodě se jí rozpadl závěr zbraně, nemohla řádně odstřílet a nakonec byla dokonce kvůli špatné manipulaci se zbraní diskvalifikována.[30] Nemohla tedy nastoupit ani do stíhacího závodu.[30] Do čela celkového hodnocení se tak dostala Norka Tora Bergerová, Gabriela Soukalová klesla až na čtvrté místo.[31]

Při slavnostním předávaní medailí ze smíšené štafety na ZOH v ruské Soči

Zimní olympijské hry 2014 v Soči zahájila 29. místem ve sprintu, když na první střelecké položce hned třikrát minula terč.[32] V následném stíhacím závodě skončila čtvrtá. Tentokrát ze dvaceti ran minula jen jednou, ale ztráta ze sprintu byla příliš vysoká. Po poslední střelbě odjížděla ze střelnice těsně čtvrtá za Norkou Torou Bergerovou. Na finiš však neměla síly, Norka jí rychle ujela a předjela jí i Slovinka Teja Gregorinová. I když ještě předjela po poslední střelbě druhou Ukrajinku Valj Semerenkovou, na medaili to již nestačilo.[33] Ve vytrvalostním závodě dokončila závod po dvou chybách na střelnici opět jako čtvrtá, čímž si udržela vedení v hodnocení disciplíny a získala tak malý křišťálový glóbus.[34] Vytoužené medaile se dočkala až v závodě s hromadným startem na 12,5 km, kde vybojovala stříbro. Nestačila pouze na Bělorusku Darju Domračevovou, která vybojovala v Soči již své třetí zlato. Obě závodnice jednou minuly terč, ale Běloruska byla v běhu rychlejší.[35] Druhou stříbrnou medaili získala jako členka smíšené štafety. Běžela druhý úsek, štafetu přebírala od Veroniky Vítkové na třetím místě. I když musela na střelbě vleže třikrát dobíjet a jen těsně se tak vyhnula trestnému kolu, předávala na prvním místě těsně před Norkou. Její mužští kolegové Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec pak přivezli štafetu do cíle na druhém místě právě za Nory.[36]

Po olympiádě vynechala kvůli nemoci 7. podnik sezóny SP ve slovinské Pokljuce, čímž takřka přišla o šanci zvítězit v celkovém hodnocení světového poháru.[37] Prvním závodem od olympiády v Soči se pro ní staly dva sprinty v Kontiolahti ve Finsku, v nichž obsadila 7. a 3. místo.[38] V následné stíhačce obsadila, i kvůli špatné střelbě (7 chyb na střelnici) 29. místo.[39] Při závěrečném podniku v norském lyžařském středisku Holmenkollenu nejprve obsadila po bezchybné střelbě v úvodním sprintu 5. místo[40] a následném stíhacím závodě po 6 trestných okruzích obsadila čtrnáctou pozici.[41] Posledním závodem sezóny - jako už bylo zvykem - byl závod s hromadným startem na 12,5 kilometrů, ve kterém Soukalová po 5 omylech na střelnici obsadila 17. pozici a v konečném hodnocení poháru uhájila čtvrtou příčku.[42]

Během slavnostního vyhlašování biatlonisty sezóny obsadila 2. místo za Ondřejem Moravcem. V hlasování fanoušků serveru iDNES.cz však zvítězila.[43]

Sezóna 2014/2015: Mistryně světa se smíšenou štafetou, triumfy s ženskou štafetou[editovat | editovat zdroj]

Před úvodní zastávkou sezóny 2014/2015 ve švédském Östersundu šetřila optimismem, když jí zdravotní problémy a sponzorské aktivity překazily přípravu na sezónu: „Fyzicky jsem strašně unavená, hlavně začátek asi bude pomalejší,“ upřesnila.[44] Ve vytrvalostním závodu obsadila 62. místo a nedosáhla ani na body do celkového hodnocení SP.[45] Sprint a stíhací závod jí výsledkově vyšly lépe, když obsadila v cíli dvacátou devátou, respektive 21. pozici.[46] V nevýrazném výkonu pokračovala i v rakouském Hochfilzenu, kde v individuálních závodech obsadila 31. příčku ve sprintu a 18. pozici ve stíhačce.[47] V ženské štafetě však dokázala přispět k 3. místu.[48] Trápení netrvalo dlouho, když ve slovinské Pokljuce zvítězila po bezchybném výkonu ve sprintu a dala tak vzpomenout na svůj první triumf ve světovém poháru před dvěma lety právě na stejném místě.[49] Stíhací závod se ji však nepovedl, když hned na první střelecké položce vleže udělala tři chyby a nakonec v závodě skončila na 20. místě.[50] Po bezchybné střelbě se umístila v závodu s hromadným startem na čtvrtém místě, když však ještě po poslední položce figurovala na 2. pozici.[51] Čtvrtou zástavku v Oberhofu zahájila vítězstvím v ženském štafetě spolu s Evou Puskarčíkovou, Jitkou Landovou a Veronikou Vítkovou, když Češky zvítězili o 8,9 vteřin před druhou Francií.[52] Ve sprintu skončila na po 2 omylech na střelnici šestá, když se z vítězství radovala Veronika Vítková[53] a po stejném počtu chyb uzavírala první desítku pořadí stíhacího závodu.[54] Stejně složená štafeta dokázala triumfovat i v dalším německém městě Ruhpoldingu, kde v cíli druhou štafetu Běloruska porazila o více než minutu.[55] Soukalová startovala na druhém úseku, kde zvýšila náskok po první předávce a Landové předávala s náskokem 1 minuty a 6 sekund.[55] Ve sprintu obsadila 13. místo, když musela dvakrát na trestný okruh[56] a v závodu s hromadným startem místo deváté.[57] Při sprintu v italské Anterselvě, jež leží v nadmořské výšce 1600 metrů, obsadila 21. místo,[58] v následné stíhačce skončila na 23. pozici, když v obou případech chybovala na střelnici dvakrát.[59] Se štafetou obsadila druhé místo, když na svém úseku předávala z vedoucí pozice.[60] Na domácím podniku v Novém Městě na Moravě dokázala se smíšenou štafetou obsadit druhou příčku, když udělala na střelnici dvě chyby a štafetu předávala Michalu Šlesingrovi na čtvrtém místě jen s minimálním odstupem na další štafety.[61] Při sprintu minula sice jen jednou, ale slabší běžecký čas ji posunul na konec druhé desítky (na 20. místo).[62] Ve stíhacím závodu se strmě posouvala vzhůru, když v těžkých sněhových podmínkách vedla díky bezchybné střelbě do poslední položky, kde však udělala 2 omyly a nakonec dokončila závod na 5. místě.[63] Poslední zastávkou před mistrovstvím světa bylo Oslo, kde nejprve skončila po jedné trestné minutě ve vytrvalostním závodě na 9. místě.[64] a ve sprintu, jenž se jel bez stíhacího závodu, se umístila na páté pozici.[65] Se stejným kvartetem, jako v jiných závodech v sezóně, zvítězila celkově už potřetí ve štafetě.[66]

Gabriela Soukalová na březnovém exhibičním Mistrovství České republiky v biatlonovém supersprintu 2015 v Jablonci nad Nisou

MS ve finském Kontiolahti zahájila triumfem ve smíšené štafetě, když spolu s Veronikou Vítkovou, Michalem Šlesingrem a Ondřejem Moravcem porazili druhou Francii o necelých 20 vteřin.[67] Silný vítr a sněžení značně ovlivnilo sprint, ve kterém Gabriela Soukalová po 3 trestných okruzích obsadila 15. místo.[68] Dobrou střelbou pak svou pozici v cíli stíhacího závodu vylepšila, když s 1 chybou na střelnici skončila pátá, z čehož měla radost: „Ten výsledek pro mě znamená hrozně moc.“[69] Následoval individuální závod na 15 km, ve kterém až do poslední položky střílela čistě, na ní předposlední ranou minula a připsala si jednu trestnou minutu. V cíli pak dlouho vedla, když na ní nestačila Italka Dorothea Wiererová, jež v cíli na Soukalovou ztratila 1,6 sekundy a ani Finka Kaisa Mäkäräinenová, která sice po poslední položce zaostávala za Češkou o 38 sekund, avšak v cíli na ní ztratila pouhých 1,2 vteřiny. O vítězství nakonec Soukalovou připravila ruská závodnice Jekatěrina Jurlovová, která s vysokým startovním číslem jako jediná ze startovního pole zastřílela čistě.[70] Pro Gabrielu Soukalovou byla stříbrná medaile její první individuální z MS a z její zisku byla dost překvapená: „To je pro mě hrozně velké překvapení. Vážně, obrovské překvapení. Zvlášť po téhle sezoně, během které jsem byla pro spoustu lidí terčem kritiky a kterou jsem se nejvíc protrápila. Je to pro mě hrozné zadostiučinění, že jsem těm zlým jazykům zavřela ústa.“[71] S ženskou štafetou, se kterou v sezóně nechyběla ani jednou na stupních vítězů, se umístila na 8. pozici vinou špatné střelby a tří trestných kol.[72] V závodu s hromadným startem, který byl posledním na šampionátu, zvládla první tři položky čistě a se třemi závodnicemi byla v čele závodu. Na poslední položce posledním výstřelem minula terč, což jí připravilo o šanci bojovat o jednu z medailí a nakonec skončila na 5. místě.[73]

Poslední zastávku sezóny byl ruský Chanty-Mansijsk, kde Gabriela Soukalová ve sprintu dojela do cíle po dvou chybách vstoje na 10. místě.[74] Stejné umístění zaznamenala i v následném stíhacím závodě, kde musela na 3 trestné okruhy a dosáhla na šestý nejlepší běžecký čas.[75] Sezónu uzavřela druhým místem v závodu s hromadným startem, když s čistou střelbou nestačila jen na Němku Lauru Dahlmeierovou a polepšila si na konečné šesté místo v hodnocení světového poháru.[76]

Během slavnostního vyhlašování biatlonisty sezóny zvítězila jako členka ženské štafety v hlasování fanoušků serveru iDNES.cz.[77]

Sezóna 2015/2016: Vítězka světového poháru a zisk tří malých křišťálových glóbů[editovat | editovat zdroj]

Ročník zahájila tradičně smíšenou štafetou v Östersundu, kde doběhla spolu s Veronikou Vítkovou, Michalem Šlesingrem a Ondřejem Moravcem za Norskem a Německem na 3. místě, když na svém úseku předávala z 2. pozice jen s minimální ztrátou na Norsko.[78] V prvním, individuálním závodě (jímž byl vytrvalostní závod) skončila v cíli na pátém místě, když ji o vítězství připravil poslední výstřel, který byl její jedinou chybou v závodě.[79] Hned v dalším závodu (sprintu) však dokázala po bezchybné střelbě a 3. nejrychlejším běhu zvítězit, když o rovných 15 vteřin porazila Italku Federicu Sanfilippovou a ujala se žlutého dresu pro vedoucí závodnici světového poháru.[80] Ve stíhacím závodu po 2 trestných okruzích skončila jako ve vytrvalostním závodu na 5. pozici.[81] V Hochfilzenu pak dojela po jedné chybě ve sprintu do cíle na osmém místě[82] a ve stíhacím závodě se po stejném počtu chyb dokázala posunout na 3. pozici.[83] Se štafetou se umístila na 6. místě, když na svém druhém úseku zvítězila.[84] Sprint ve slovinské Pokljuce zahájila chybou na položce vleže, avšak devět dalších terčů v závodě sestřelila a v cíli figurovala na pátém místě.[85] O trikot vedoucí závodnice přišla ve stíhacím závodě, ve kterém skončila na 4. místě a novou vedoucí závodnici se o 4 body stala Marie Dorinová Habertová, jež dokončila závod na místě druhém.[86] Ta však pozici vedoucí ženy SP dlouho neudržela, když dokázala Soukalová po bezchybném výkonu dokončit závod s hromadným startem na druhé pozici, ve kterém nestačila jen na finskou závodnici Kaisu Mäkäräinenovou.[87]

Soukalová ve žlutém trikotu vedoucí závodnice světového poháru sezóny 2015/16 ve švédském Östersundu

Vánoční pauzu si zpestřila spolu s Ondřejem Moravcem biatlonovou exhibicí na stadionu Veltins-Arena v německém Gelsenkirchenu, kde v závodě smíšených dvojic nestačili jen na vítězné Francouze Marii Dorinovou-Habertovou s Martinem Fourcadem.[88]

Druhý trimestr[89] zahájila 2. místem ve sprintu v německém Ruhpoldingu, kam byly závody přesunuty z německého Oberhofu.[90] Za vítěznou domácí Hildebrandovou zaostala jen o 3 desetiny, když ji při čisté střelbě připravil o vítězství odjezd ze střelnici po první položce, na níž zahákla hůlku do koberce. Po jedné chybě na střelnici ve stíhacím závodě přijížděla do cíle na stejné pozici jako ve sprintu, tedy jako druhá, když po čtvrté střelbě vedla o 13,3 sekundy před Laurou Dahlmeierovou, která ji těsně před cílem předjela a zvítězila tak.[91] V závodu s hromadným startem obsadila 7. pozici, když musela na 2 trestná kola.[92] Na stejném místě se konal i 5. podnik SP, ve kterém Soukalová skončila po jedné chybě na druhé položce třetí ve vytrvalostním závodu.[93] Jubilejní desáté individuální vítězství si připsala v závodu s hromadným startem, ve kterém byla ještě před poslední položkou na třetím místě, ale čistou střelbou a zaváháním jejich sokyň se dostala do vedení, které udržela až do cíle.[94] Poslední disciplínou zastávky byla štafeta, na kterou jí čeští trenéři hlavně pro případ začínajícího onemocnění nepostavili.[95] V italském středisku Antholz-Anterselva zaznamenala svůj nejlepší individuální výsledek, když skončila ve sprintu na 9. pozici, která zároveň byla jejím nejhorším výsledkem v sezoně.[96] Ve stíhacím závodu toto maximum ještě vylepšila, když závod dokončila po třech chybách na střelnici na 7. místě.[97] I po 2 trestných kolech obsadila ve finiši se štafetou ve složení: Eva Puskarčíková, Lucie Charvátová a Veronika Vítková druhé místo, když na svém třetím úseku posunula Češky z 12. na 4. místo se ztrátou 20 sekund na nakonec vítězné Francouzky.[98] Následně se světový pohár přesunul do Ameriky, kde byl prvním podnikem Canmore v Kanadě. Ve sprintu skončila na 7. pozici, když jedinou chybu v závodě udělala při ležce, během níž foukal silný vítr.[99] V následném hromadném závodě si dojela pro 3. místo, když jí předstihly jen druhá a třetí závodnice v celkovém hodnocení SP, Dorothea Wiererová a Marie Dorinová Habertová.[100] V závěrečné smíšené štafetě obsadila s českým týmem 10. místo, když na druhém úseku posunula výběr z 22. na 14. pozici.[101] Po přesunutí do amerického Presque Isle, kde se závod světového poháru konal po pětileté přestávce, ovládla Soukalová závod ve sprintu, když na střelnici ani jednou nezaváhala a druhou v cíli domácí Susan Dunkleovou porazila o téměř 18 vteřin.[102] Se stejným náskokem pak vyrazila do stíhačky, kde si myslela, že odstartovala předčasně, a podle slov trenéra ženského týmu Zdeňka Vítka: „se celé první kolo ohlížela po českém týmu, a nevěděla, co má dělat.“[103] Přesto v závodě chybovala celkem třikrát (všechny udělala na 3. položce) a i díky čisté poslední střelbě, kterou neobvykle střílela od středu, v závodě zvítězila před druhou Kaisu Mäkäräinenovou a připsala si svůj 12. triumf ve SP.[103] Zlatý hattrick dovršila s ženskou štafetou, se kterou ve stejném složení jako v Anterselvě triumfovala celkově počtvrté, když na třetím úseku vytáhla tým z 9. místa na první.[104]

Na autogramiádě po skončení Světového poháru 2015/16

Na šampionát v norském Oslu přijížděla coby vedoucí závodnice hodnocení světového poháru a prvním závodem byla pro ni smíšená štafeta, se kterou obhajovala zlaté medaile. S týmem ve složení Veronika Vítková, Michal Šlesingr a Michal Krčmář - který startoval za nemocného Ondřeje Moravce - skončila na 5. příčce.[105] Ve sprintu obsadila po jedné chybě na střelnice vleže 4. místo, když ji od bronzové příčky Němky Laury Dahlmeierové dělilo 18 vteřin.[106] Umístění komentovala slovy: „Tohle byla ta nejbolestivější brambora ze všech brambor.[107] Pět trestných kol ve stíhacím závodě znamenal sešup ze čtvrté příčky na startu na 11. pozici v cíli a nejhorší individuální výsledek v sezóně, když se poprvé nevešla do top desítky.[108] Následoval individuální závod na 15 km, kde udělala celkově 2 chyby (na první a na poslední položce) a v konečném účtování obsadila pátou příčku.[109] S ženskou štafetou se především vinou tří trestných kol umístila na 6. pozici, když na svém druhém úseku vytáhla tým z 18. na 6. místo.[110] Ani v posledním závodě šampionátu, závodu s hromadným startem, se nedočkala medaile, když s jediným trestným kolem skončila na nepopulárním čtvrtém místě.[111]

Závěrečný podnik v Chanty-Mansijsku zahájila 2. místem ve sprintu, díky čemuž si zajistila malý křišťálový glóbus z této disciplíny, i když se před závodem necítila zdravotně nejlépe.[112] Hlavní konkurentka v boji o velký glóbus Francouzka Dorinová-Habertová dojela na 10. místě, a tak se náskok na ni pro Soukalovou zvýšil o 23 bodů.[112] Jelikož se dva nejhorší závody škrtaly, zvedl se po škrtech celkově na 57 bodů.[112] Francouzka měla ještě šanci celkové hodnocení ovládnout, musela by však vyhrát oba zbývající závody a Češka by nesměla ani jednou dojet mezi nejlepší devítkou.[112] V následném stíhacím závodě však Soukalová obsadila 4. místo a tím si definitivně zajistila velký křišťálový glóbus pro celkovou vítězku Světového poháru.[113] Navíc ovládla i hodnocení disciplíny. K triumfu ve světovém poháru posléze uvedla: „Je to prostě mazec. Kluci to počítali a řekli mi dneska před závodem: Stačí, když budeš jednou do devátého místa. Ale mě to v tu chvíli přišlo jako něco nesplnitelného. A teď ten glóbus mám. Není nic víc. Mám ještě větší radost, než po zisku olympijských medailí.[114] Posledním závodem sezóny měl být závod s hromadným startem, kde Soukalová měla hájit pětibodový náskok před druhou Dorinovou-Habertovou. Závod byl kvůli silnému větru zrušen. Gabriela Soukalová zde získala malý glóbus za tuto disciplínu s hromadným startem bez boje.[115]

Sezóna 2016/2017: Mistryně světa, 5 triumfů ve světovém poháru a dva malé glóby[editovat | editovat zdroj]

Pod novým příjmením a jako obhájkyně Velkého glóbu zahájila novou sezónu smíšenou štafetou v Östersundu, kde se svými kolegy skončila na 7. místě.[116] Prvním závodem jednotlivců byl pro ní vytrvalostní závod, kde po sedmi trestných minutách na střelnici obsadila 17. místo, když měla 2. nejrychlejší běžecký čas.[117] Bezchybná střelba ve sprintu jí následně zajistila stupně vítězů, když v závodu obsadila třetí místo.[118] Toto umístění dokázala vylepšit v následném stíhacím závodě, který opanovala osm vteřin před druhou v cíli Němkou Laurou Dahlmeierovou a potřinácté v kariéře triumfovala v nějakém z individuálních závodů světového poháru.[119] Dalším zastávkou byla slovinská Pokljuka, kde nejprve skončila na sedmém místě ve sprintu, když na střelnici udělala jednu chybu a musela na trestné kolo.[120] Pět trestných okruhů ji v navazujícím stíhacím závodě srazilo až na 26. místo.[121] V posledním závodě pak skončila s ženskou štafetou na 4. místě, když na svém úseku ani jednou na střelnici nechybovala a tým posunula v cíli o 2 místa.[122]

Třináctým místem zahájila třetí díl světového poháru v domácím prostředí Nového Města na Moravě, když ji tři trestná kola ve střelbě vestoje připravila o lepší výsledek, přestože měla v závodě nejrychlejší běžecký čas.[123] Své postavení dokázala vylepšit ve stíhacím závodě, ve kterém se i přes stejný počet omylů jako ve sprintu dokázala posunut na 8. místo.[124] V posledním klání podniku, v závodu s hromadným startem, se pak stala prvním českým biatlonistou, který triumfoval v domácím prostředí světového poháru, když i přes jeden omyl na střelnici udržela za sebou v cíli Němku Lauru Dahlmeierovou a připsala si čtrnácté kariérní vítězství.[125]

Dne 28. prosince 2016 se společně s Michalem Šlesingrem zúčastnila exhibičního závodu ve Veltins-Areně v německém Gelsenkirchenu, kde dojeli na sedmém místě.[126]

Po Vánocích se závody přesunuly do německého Oberhorfu, kde se Koukalové povedlo zvítězit hned v prvním závodě, který byl na programu, a to ve sprintu, když na trať vystartovala jako první z celého startovního pole a v cíli za sebou nechala Kaisu Mäkäräinenovou a Marií Dorenovou Habertovou.[127] V následném stíhacím závodě na střelnici třikrát chybovala a přestože měla nejrychlejší běh, v cíli jí o více než 30 vteřin porazila Marie Dorenová Habertová, a tak brala druhé místo. Přesto se tímto výsledkem ujala poprvé v sezóně žlutého trikotu pro vedoucí závodnici světového poháru.[128] Úspěšný víkend korunovala suverénní výhrou v závodu s hromadným startem, ve kterém ani jednou na střelnici neminula terč a druhou v cíli Dahlmeierovou za sebou nechala o více než půl minuty.[129] 6. místem v ženské štafetě zahájila podnik v německém Ruhpoldingu, když na posledním úseku vytáhla Česko o dvě příčky.[130] Ve sprintu pak po bezchybné střelbě nestačila jen na suverénku závodu Finku Kaisu Mäkäräinenovou, na níž v cíli ztratila 22 vteřin.[131] Stejně dopadl i následující stíhací závod, ve kterém na finskou závodnici nakonec ztratila více než minutu.[132] Následně se koloběh přesunul do italského střediska Anterselvy, kde byl na úvod vytrvalostní závod, druhý v sezóně. Po šesti chybách na střelnici (připočtění 6 minut) obsadila Koukalová 24. místo a přišla i o žlutý trikot vedoucí závodnice SP, o který jej připravila vítězka závodu Dahlmeierová.[133] V závodu s hromadným startem si pak zajela své maximum v Anterselvě, když po 2 trestných okruzích skončila v cíli na třetím místě.[134] Po domluvě s trenéry nenastoupila do posledního závodu, ženské štafety.[135]

Světový šampionát v rakouském Hochfilzenu zahájila smíšenou štafetou, kde na druhém úseku posunula svůj výběr z 21. pozice po první předávce o 13 míst. Nakonec Česko skončilo na 7. příčce.[136] Následující den, 10. února 2017 získala svůj první individuální titul mistryně světa, když na MS vyhrála závod ve sprintu na 7,5 km. Obě položky, ve stoje i vleže, odstřílela bez chyby a v cíli měla náskok 4 sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou.[137] Ve stíhacím závodě strávila díky technickým problémům na první střelbě vleže 56 vteřin (běžně jí střelba vleže trvá zhruba 34 vteřin), navíc 2× minula a ze střelnice odjížděla až jako třináctá,[138] přesto zásluhou výborného běžeckého výkonu a jen jedné další střelecké chyby vybojovala bronzovou medaili s odstupem 16,6 sekundy za vítěznou Dahlmeierovou.[139] Ve vytrvalostním závodu pak zkompletovala svou sbírku medailí, když na střelnici chybovala pouze jednou a celkově byla druhá opět za Dahlmeierovou, na kterou ztratila skoro 25 vteřin.[140] S ženskou štafetou obsadila v cíli 4. příčku, když startovala na posledním úseku svého týmu a dlouho ho držela ve hře o jednu ze sady medailí, v závěrečném okruhu však neudržela svou druhou pozici po poslední střelbě a předběhly ji štafety Ukrajiny a Francie.[141] Stejnou pozici obsadila i v závěrečné disciplíně celého mistrovství v závodu s hromadným startem, když jediný střelecký omyl zaznamenala až na poslední střelbě.[142]

Začátkem března se opět rozeběhl světový pohár, který se přesunul do Asie, konkrétně do střediska v jihokorejském Pchjongčchangu. Jako vedoucí závodnice disciplíny startovala ve sprintu, kde po dvou chybách na střelnice a i pomalejšímu běhu skončila v cíli na 21. pozici a ztratila tak červený trikot.[143] Tuto pozice vylepšila o 17 příček v následujícím stíhacím závodu, když v cíli obsadila 8. příčku.[144] S ženskou štafetou pak vybojovala třetí místo, když na posledním úseku posunula svůj tým z 8. místa a jen těsně podlehla v závěrečném finiši Marte Olsbuové z Norska.[145] Poté se celé startovní pole opět přesunulo do Evropy, kde hostilo 8. podnik SP finské Kontiolahti, které v pořadatelství nahradilo ruskou Ťumeň, jež se po dopingovém skandálu ruských sportovců sama konání tohoto podniku vzdala.[146] Na úvod nejprve obsadila po jedné chybě ve stojce třinácté místo ve sprintu.[147] Následně tuto pozici vylepšila o tři místa ve stíhacím závodě, kde ještě před poslední střelbou figurovala na 3. pozici, ovšem dvě minely na ní ji v cíli připravily o lepší výsledek.[148] Premiéru si pak odbyla spolu s Ondřejem Moravcem v závodu smíšených dvojic, kde obsadili šestou příčku.[149]

Závěrečný podnik hostilo norské středisko Holmenkollen, kde své představení zahájila čtvrdým místem v úvodním sprintu, které zajistilo zisk malého křišťálového glóbu za tuto disciplínu, přestože před začátkem závodu ztrácela v tomto hodnocení na vedoucí Němku Dahlmeierovou 28 bodů, ta však selhala a v cíli skončila až na 31. příčce.[150] V následné stíhačce dokázala zastřílet stejně jako Rakušanka Lisa Hauserová všechny položky čistě a v cíli nestačila jen na suverénní Mari Laukkanenovou z Finska, která udržela svou pozici ze sprintu.[151] Sezóna pak tradičně končila závodem s hromadným startem, před kterým ztrácela v hodnocení této disciplíny 11 bodů na vedoucí Dahlmeierovou. V průběhu něj byla většinu času před Němkou a po čisté poslední položce skončila stejně jako ve stíhačce druhá, když ji tentokrát porazila jen domácí biatlonistka Tiril Eckhoffová. Němka cílovou pásku projela na 9. místě, za což do hodnocení inkasovala 32 bodů, zatímco Koukalová za druhé místo získala bodů 54, díky čemuž se mohla radovat ze zisku druhého křišťálového glóbu v této disciplíně ve své kariéře.[152]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT Věk
2009/10 ZOH Kanada Vancouver 60. 16. 20 let
2010/11 MS Rusko Chanty-Mansijsk 25. 22. 47. 11. 11. 21 let
2011/12 MS Německo Ruhpolding neúčastnila se
2012/13 MS Česko Nové Město na Moravě 14. 20. 18. 12. 10. 3. 23 let
2013/14 ZOH Rusko Soči 29. 4. 2. 4. 4. 2. 24 let
2014/15 MS Finsko Kontiolahti 18. 5. 5. 2. 8. 1. 25 let
2015/16 MS Norsko Oslo 4. 11. 4. 5. 6. 6. 26 let
2016/17 MS Rakousko Hochfilzen 1. 3. 4. 2. 4. 7. 27 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči se nezapočítávají.[153]

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2009/10

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
2. Rakousko Hochfilzen 99.
5. Německo Ruhpolding 64. 6.
8. Norsko Oslo 52. 54.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 53. 7.[p. 1]
Celkové umístění nkl nkl nkl 11. 81 %
0 bodů (nkl)

Sezóna 2010/11

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
9. Norsko Oslo 48. 52.
Celkové umístění 67. 60. nkl 12. ?
35 bodů (68.)

Sezóna 2011/12

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
2. Rakousko Hochfilzen 10.
3. Rakousko Hochfilzen 2.
5. Česká republika Nové Město na Moravě 43. 37. 83.
6. Itálie Anterselva 53. 11.
Celkové umístění nkl 93. nkl 11. 76 %
4 body (93.)

Sezóna 2012/13

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 14. 13. 10. 3.
2. Rakousko Hochfilzen 14. 11. 10.
3. Slovinsko Pokljuka 1. 2. 3.
5. Německo Ruhpolding 11. 30. 3.
6. Itálie Anterselva 10. 13.
7. Norsko Oslo 14. 35. 17.
8. Rusko Soči 17. 8. 9.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 1. 1. 1.
Celkové umístění 6. 8. 7. 7. 9. 3. 85 %
800 bodů (6.)

Sezóna 2013/14

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 6. 1. 1.
2. Rakousko Hochfilzen 23. 9. 12.
3. Francie Annecy 4. 4. 10.
4. Německo Oberhof 26. 12. 13.
5. Německo Ruhpolding 1. 1. 7.
6. Itálie Anterselva DSQ 10.
8. Finsko Kontiolahti 7. 29.
3.[p. 2]
9. Norsko Oslo 5. 14. 17.
Celkové umístění 5. 10. 23. 1. 10. 1. 87 %
613 bodů (4.)

Sezóna 2014/15

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 29. 21. 62.
2. Rakousko Hochfilzen 31. 18. 3.
3. Slovinsko Pokljuka 1. 20. 4.
4. Německo Oberhof 6. 10. 1.
5. Německo Ruhpolding 13. 9. 1.
6. Itálie Anterselva 23. 21. 2.
7. Česko Nové Město na Moravě 20. 5. 2.
8. Norsko Oslo 5. 9. 1.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 10. 10. 2.
Celkové umístění 9. 7. 4. 6. 1. 3. 87 %
752 bodů (6.)

Sezóna 2015/16

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 1. 5. 5. 3. 92 %
2. Rakousko Hochfilzen 8. 3. 6. 90 %
3. Slovinsko Pokljuka 5. 4. 2. 96 %
4. Německo Ruhpolding[p. 3] 2. 2. 7. 94 %
5. Německo Ruhpolding 1. 3. 98 %
6. Itálie Anterselva 9. 7. 2. 88 %
7. Kanada Canmore 7. 3. 10. 93 %
8. USA Presque Isle 1. 1. 1. 88 %
9. Rusko Chanty-Mansijsk 2. 4. ZRU 93 %
Celkové umístění 1. 1. 1. 3. 4. 10. 92 %
1074 bodů (1.)

Sezóna 2016/17

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 3. 1. 17. 7. 83 %
2. Slovinsko Pokljuka 7. 26. 4. 88 %
3. Česko Nové Město na Moravě 13. 8. 1. 83 %
4. Německo Oberhof 1. 2. 1. 95 %
5. Německo Ruhpolding 2. 2. 6. 89 %
6. Itálie Anterselva 3. 24. 80 %
7. Korea Pchjongčchang 21. 8. 3. 87 %
8. Finsko Kontiolahti[p. 4] 13. 10. 6. 84 %
9. Norsko Holmenkollen 4. 2. 2. 95 %
Celkové umístění 1. 2. 1. 4. 5. 7. 87 %
1089 bodů (2.)

Juniorská mistrovství[editovat | editovat zdroj]

Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2007/08 MSJ Německo Ruhpolding 37. 22. 36. 18 let
2008/09 MSJ Kanada Canmore 15. 15. 8. 1. 19 let
2009/10 MSJ Švédsko Torsby 14. 10. 13. 8. 20 let

Vítězství ve světovém poháru[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Gabriela Koukalová celkově zaznamenala 17 individuálních triumfů ve světovém poháru (2 IZ, 7 SP, 4 SZ, 4 HZ).

Č. Sezóna datum místo disciplína střelba vítězný čas
1. 2012/13 14. prosince 2012 Slovinsko Pokljuka sprint na 7,5 km 0+0 22:09,8 min
2. 14. března 2013 Rusko Chanty-Mansijsk sprint na 7,5 km 0+0 21:25,6 min
3. 16. března 2013 Rusko Chanty-Mansijsk stíhací závod na 10 km 0+1+0+1 30:58,8 min
4. 17. března 2013 Rusko Chanty-Mansijsk závod s hromadným startem na 12,5 km 0+0+0+0 38:22,4 min
5. 2013/14 28. listopadu 2013 Švédsko Östersund vytrvalostní závod na 15 km 0+1+1+0 47:56,0 min
6. 10. ledna 2014 Německo Ruhpolding vytrvalostní závod na 15 km 0+1+0+0 40:32,6 min
7. 12. ledna 2014 Německo Ruhpolding stíhací závod na 10 km 0+0+0+0 30:39,8 min
8. 2014/15 18. prosince 2014 Slovinsko Pokljuka sprint na 7,5 km 0+0 20:17,3 min
9. 2015/16 2. prosince 2015 Švédsko Östersund sprint na 7,5 km 0+0 19:46,2 min
10. 16. ledna 2016 Německo Ruhpolding závod s hromadným startem na 12,5 km 0+0+0+0 41:13,2 min
11. 11. února 2016 USA Presque Isle sprint na 7,5 km 0+0 20:02,2 min
12. 12. února 2016 USA Presque Isle stíhací závod na 10 km 0+0+3+0 31:24,6 min
13. 2016/17 4. prosince 2016 Švédsko Östersund stíhací závod na 10 km 0+0+1+0 31:43,3 min
14. 18. prosince 2016 Česko Nové Město na Moravě závod s hromadným startem na 12,5 km 0+1+0+0 34:42,1 min
15. 6. ledna 2017 Německo Oberhof sprint na 7,5 km 0+0 22:28,5 min
16. 8. ledna 2017 Německo Oberhof závod s hromadným startem na 12,5 km 0+0+0+0 37:20,5 min
17. 10. února 2017 Rakousko Hochfilzen (MS) sprint na 7,5 km 0+0 19:12,6 min

Týmová[editovat | editovat zdroj]

Gabriela Koukalová celkově zaznamenala 6 týmových triumfů ve světovém poháru (4 ŠT, 2 SŠT).

Č. Sezóna datum místo spoluzávodníci disciplína střelba na úseku vítězný čas
1. 2013/14 24. listopadu 2013 Švédsko Östersund Veronika Vítková
Zdeněk Vítek
Ondřej Moravec
smíšená štafeta na 2x6+2x7,5 km 0+1 0+0 1:17:05,6 min
2. 2014/15 7. ledna 2015 Německo Oberhof Eva Puskarčíková
Jitka Landová
Veronika Vítková
štafeta na 4x6 km 0+1 0+0 1:16:56,0 min
3. 14. ledna 2015 Německo Ruhpolding Eva Puskarčíková
Jitka Landová
Veronika Vítková
štafeta na 4x6 km 0+1 0+2 1:23:57,7 min
4. 15. února 2015 Norsko Oslo Eva Puskarčíková
Jitka Landová
Veronika Vítková
štafeta na 4x6 km 0+2 0+0 1:11:10,6 min
5. 5. března 2015 Finsko Kontiolahti (MS) Veronika Vítková
Michal Šlesingr
Ondřej Moravec
smíšená štafeta na 2x6+2x7,5 km 0+0 0+0 1:20:27,4 min
6. 2015/16 14. února 2016 USA Presque Isle Eva Puskarčíková
Lucie Charvátová
Veronika Vítková
štafeta na 4x6 km 0+0 0+2 1:07:11,0 min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Smíšená štafeta se jela jako MS za rok 2010
  2. V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
  3. Původně se měl podnik uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
  4. Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sport. Blekota je smolař, Čong dobře střílí. Přezdívky biatlonistů. Aktuálně.cz [online]. 2013-02-08 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.  
  2. a b c d e http://services.biathlonresults.com/athletes.aspx?IbuId=BTCZE20111198901, přístup: 25. ledna 2016
  3. a b BUREŠ, Vítězslav. Maminčino olympijské stříbro? To je ještě daleko, říká biatlonová naděje. iDnes [online]. 2010-01-17 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  4. TÁBORSKÝ, Marek; SEIDL, Lukáš. Biatlonová hvězda Soukalová: Mám svůj svět. Týden.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.  
  5. ČTK; Sport.cz. Na Vánoce by se měla sejít rodina, říká Koukalová. Sport.cz [online]. 2016-12-25 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.  
  6. SEDLÁČEK, Jakub. „Cestu hledá každý, obzvlášť ti mladí,“ říká školní kaplan Karel Soukal. Generace20 [online]. 2012-04-02 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.  
  7. Česká televize: Všechnopárty, 5. dubna 2013
  8. Kdo je Gabriela Soukalová. gabrielasoukalova.cz [online]. [cit.10-01-2014]. Dostupné online.
  9. HERRMANNOVÁ, Nela. Biatlonistka Soukalová se dala dohromady s badmintonistou Koukalem. iDNES.cz [online]. 2014-07-04 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online.  
  10. NOVOTNÝ, Ondřej. Sportovní svatba roku: Koukal a Soukalová se tajně vzali. iDNES.cz [online]. 2016-05-13 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online.  
  11. Czech Republic Surprises in Junior Women’s Relay [online]. The International Biathlon Union, 2009-02-03, [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  12. ČTK. Maminka Soukalové si myslela, že si z ní dělají legraci. Sportovní noviny.cz [online]. 2012-12-14 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  13. KUČEROVÁ, Martina. Trenér biatlonistek krotí euforii. Ale velmoci budou mít respekt, říká. iDnes [online]. 2012-12-15 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  14. KUČEROVÁ, Martina. Jako bych se probudila v jiném člověku, zářila šťastná Soukalová. iDnes [online]. 2012-12-14 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  15. KUČEROVÁ, Martina. Soukalová se znovu postavila na stupně. Ve stíhačce skončila druhá. iDnes [online]. 2012-12-15 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  16. KUČEROVÁ, Martina. Skvělá Soukalová doplnila kolekci. Na závěr skončila v Pokljuce třetí. iDnes [online]. 2012-12-16 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  17. Otazníky nad zdravím Gabriely Soukalové [online]. Český svaz biatlonu, 2013-01-21, [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  18. MACEK, Tomáš. Soukalová: Strašně jsem se bála, že to ostatním zkazím. iDnes [online]. 2013-02-09 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  19. KUČEROVÁ, Martina. Soukalová našla ztracené sebevědomí. A doufám, že bude ještě líp, říká. iDnes [online]. 2013-02-09 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  20. PAVLÍČEK, Tomáš. Soukalová: Poslední ránu nedávají jenom pitomci. Jsem asi ten největší. iDnes [online]. 2013-02-13 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  21. MACEK, Tomáš. Famózní triumf. Soukalová deklasovala v pohárovém finále zbytek světa. iDnes [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  22. MACEK, Tomáš. Fantazie! Soukalová je v pohárovém finále znovu na nejvyšším stupni. iDnes [online]. 2013-03-16 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  23. a b KUČEROVÁ, Martina. Famózní biatlonistka Soukalová! Vyhrála v Rusku třetí závod v řadě. iDnes [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-17]. Dostupné online.  
  24. roh. Soukalová si vzala za příklad Hejnovou a trénuje s muži. ČT Sport [online]. 2013-08-28 [cit. 2013-08-28]. Dostupné online.  
  25. KUČEROVÁ, Martina. Skvělý vstup biatlonistů: smíšená štafeta vyhrála v Östersundu. iDnes [online]. 2012-11-24 [cit. 2013-11-24]. Dostupné online.  
  26. a b KUČEROVÁ, Martina. Famózní Soukalová! Biatlonistka vyhrála v Östersundu vytrvalostní závod. iDnes [online]. 2012-11-28 [cit. 2013-11-28]. Dostupné online.  
  27. MACEK, Tomáš. Jen jeden den bez žlutého čísla. Mám slyšiny? dumala Soukalová. iDnes [online]. 2014-01-06 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  28. KUČEROVÁ, Martina. Biatlonistka Soukalová je královnou Ruhpoldingu! Vyhrála i stíhací závod. iDnes [online]. 2014-01-12 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  29. KUČEROVÁ, Martina. Koncert biatlonistek v Ruhpoldingu: první Soukalová, třetí Vítková!. iDnes [online]. 2014-01-10 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  30. a b KUČEROVÁ, Martina; ČTK. Soukalová byla ve sprintu v Anterselvě diskvalifikována, přijde o stíhačku. iDnes [online]. 2014-01-16 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  31. iDnes.cz, ČTK. V Anterselvě vyhrála Henkelová, Soukalovou střídá v čele SP Bergerová. iDnes [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  32. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Biatlonistky na Soukupův úspěch nenavázaly. Soukalovou zradila střelba. iDnes [online]. 2014-02-09 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  33. KUČEROVÁ, Martina; MACEK, Tomáš. Biatlonistka Soukalová dohnala velkou ztrátu a skončila těsně čtvrtá. iDnes [online]. 2014-02-11 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  34. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Soukalová čtvrtá, Vítková šestá. O naději přišly na poslední střelbě. iDnes [online]. 2014-02-14 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  35. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Soukalová prolomila smůlu, v závodě s hromadným startem slaví stříbro. iDnes [online]. 2014-02-17 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  36. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. A další česká medaile z biatlonu: smíšená štafeta vybojovala stříbro. iDnes [online]. 2014-02-19 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.  
  37. iDNES.cz, ČTK. Nemocná biatlonistka Soukalová vynechá závody ve slovinské Pokljuce. iDNES.cz [online]. 2014-03-05 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  38. KUČEROVÁ, Martina. Výborná Soukalová. Ve sprintu v Kontiolahti skončila biatlonistka třetí. iDNES.cz [online]. 2014-03-15 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  39. KUČEROVÁ, Martina. Biatlonistka Vítková byla v Kontiolahti šestá. Soukalové nešla střelba. iDNES.cz [online]. 2014-03-16 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  40. MACEK, Tomáš. Soukalovou zbrzdil pád po střelbě. Ve sprintu v Oslu byla pátá. iDNES.cz [online]. 2014-03-20 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  41. MACEK, Tomáš. Soukalová hájí 4. místo ve Světovém poháru. Ale k dobru má jen 9 bodů. iDNES.cz [online]. 2014-03-22 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  42. MACEK, Tomáš. Soukalová uhájila čtvrté místo ve Světovém poháru, Vítková je devátá. iDNES.cz [online]. 2014-03-23 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  43. ČTK. Biatlonistou sezony je trojnásobný olympijský medailista Moravec. iDNES.cz [online]. 2014-05-27 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  44. NOVOTNÝ, Ondřej. Jsem unavená, bez formy. Sezonu pojmu odpočinkově, plánuje Soukalová. iDNES.cz [online]. 2014-11-27 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  45. GRIM, Filip. Čtyři chyby na úvod a šance Soukalové umřely. Vítková brala páté místo. iDNES.cz [online]. 2014-12-04 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  46. MACEK, Tomáš. Škoda té stojky za tři. Vítková dokončila stíhačku na sedmém místě. iDNES.cz [online]. 2014-12-06 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  47. NOVOTNÝ, Ondřej; MACEK, Tomáš. Soukalová se vyšvihla do druhé desítky, Vítkovou potrápili organizátoři. iDNES.cz [online]. 2014-12-14 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  48. MACEK, Tomáš. Biatlonistky na pódiu. Vítková dovezla štafetu na třetí místo. iDNES.cz [online]. 2014-12-13 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  49. NOVOTNÝ, Ondřej; MACEK, Tomáš. Trápení z úvodu sezony je pryč. Soukalová vyhrála sprint v Pokljuce!. iDNES.cz [online]. 2014-12-18 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  50. MACEK, Tomáš. Úvodní ležka zničila naděje Soukalové. Sestoupila ve stíhačce na 20. místo. iDNES.cz [online]. 2014-12-20 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  51. MACEK, Tomáš. Poprvé v sezoně jsou dvě Češky v první desítce: 4. Soukalová, 10. Vítková. iDNES.cz [online]. 2014-12-21 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  52. MACEK, Tomáš. Fantazie ženské štafety nebere konce: Češky triumfovaly v Oberhofu!. iDNES.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  53. MACEK, Tomáš. Česká euforie v Oberhofu, díl druhý: Vítková triumfovala ve sprintu. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  54. MACEK, Tomáš. První, první a teď druhá. Vítková orazítkovala v Oberhofu svůj životní týden. iDNES.cz [online]. 2015-01-11 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  55. a b MACEK, Tomáš. České k.o. zbytku světa. Biatlonistky vyhrály štafetu o více než minutu!. iDNES.cz [online]. 2015-01-14 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  56. MACEK, Tomáš. Ďábelsky rychlá Vítková skončila ve sprintu osmá. Landová je poprvé v Top 10. iDNES.cz [online]. 2015-01-16 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  57. MACEK, Tomáš. Z 21. místa po druhé střelbě na třetí v cíli. Další báječný den Veroniky Vítkové. iDNES.cz [online]. 2015-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  58. MACEK, Tomáš. Vítková byla se dvěma chybami šestnáctá. Ale je to její nejlepší Anterselva. iDNES.cz [online]. 2015-01-23 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  59. NOVOTNÝ, Ondřej. Suverénní výhra Domračevové. Vítková sbírala chyby a byla devatenáctá. iDNES.cz [online]. 2015-01-24 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  60. MACEK, Tomáš. Štafeta biatlonistek je druhá, i počtvrté na stupních! Češky dál vedou pohár. iDNES.cz [online]. 2015-01-25 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  61. GRIM, Filip. Biatlonová radost na Vysočině. Smíšená štafeta nestačila jen na Nory. iDNES.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  62. GRIM, Filip. Druhý díl biatlonové euforie: Vítková skončila ve sprintu třetí. iDNES.cz [online]. 2015-02-07 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  63. GRIM, Filip. Soukalová dojela ve stíhačce pátá, Vítkové střílela do terče soupeřka. iDNES.cz [online]. 2015-02-08 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  64. NOVOTNÝ, Ondřej. Šesté stupně vítězů pro Vítkovou. Ve vytrvalostním závodě dojela třetí. iDNES.cz [online]. 2015-02-12 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  65. NOVOTNÝ, Ondřej. Soukalová byla ve sprintu pátá, Vítkové zkazila nejlepší běh střelba. iDNES.cz [online]. 2015-02-14 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  66. iDNES.cz. Potřetí zlaté. Biatlonová štafeta žen triumfovala na Holmenkollenu. iDNES.cz [online]. 2015-02-15 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  67. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Dokonalý biatlonový úvod: Češi získali zlato ve smíšené štafetě!. iDNES.cz [online]. 2015-03-05 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  68. NOVOTNÝ, Ondřej; MACEK, Tomáš. Trápení v chumelenici. Vítkové ani Soukalové nevyšla střelba. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  69. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Soukalovou vynesla skvělá střelba na páté místo. Vítková jedenáctá. iDNES.cz [online]. 2015-03-08 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  70. GRIM, Filip. Stříbrná Soukalová. Biatlonistka dojela druhá ve vytrvalostním závodě. iDNES.cz [online]. 2015-03-11 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  71. MACEK, Tomáš. Kritizovali ji, ale teď Soukalová říká: Snad jsem zlým jazykům zavřela ústa. iDNES.cz [online]. 2015-03-11 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  72. GRIM, Filip. Střelecký kolaps, tři trestná kola a biatlonistky byly ve štafetě osmé. iDNES.cz [online]. 2015-03-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  73. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Soukalovou připravila o další medaili poslední rána. Byla pátá. iDNES.cz [online]. 2015-03-15 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  74. MACEK, Tomáš. Vítkové už to zase střílí, ve finálovém sprintu vybojovala čtvrté místo. iDNES.cz [online]. 2015-03-20 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online.  
  75. MACEK, Tomáš. Vítková je opět mezi nejlepšími, ve stíhacím závodě doběhla pátá. iDNES.cz [online]. 2015-03-21 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online.  
  76. MACEK, Tomáš. Soukalová podtrhla veleúspěšnou českou sezonu druhým místem ve finále. iDNES.cz [online]. 2015-03-22 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online.  
  77. ČTK. Biatlonistkou roku je Vítková, anketu iDNES.cz vyhrála štafeta žen. iDNES.cz [online]. 2015-05-19 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  78. MACEK, Tomáš. Šestnáctí, pak první, v cíli třetí. Česká štafeta je opět na stupních vítězů. iDNES.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  79. MACEK, Tomáš. Smolná poslední rána. Kdyby ji Soukalová dala, vyhrála by. Ale je pátá. iDNES.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  80. MACEK, Tomáš. Nádherný den Gabriely Soukalové. Triumf a žluté číslo první dámy poháru!. iDNES.cz [online]. 2015-12-05 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  81. PAVLÍČEK, Tomáš. Soukalová žlutý trikot nepustila. Ve stíhačce dojela pátá, Vítková osmá. iDNES.cz [online]. 2015-12-06 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  82. NOVOTNÝ, Ondřej. Německá dominance. A pohádkový sprint nečekané hvězdy Charvátové. iDNES.cz [online]. 2015-12-11 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  83. TOMÍČEK, Matěj. Soukalová drží žlutý dres. Ve stíhačce dojela třetí a navýšila náskok. iDNES.cz [online]. 2015-12-12 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  84. NOVOTNÝ, Ondřej. Polovinu závodu vedly, pak biatlonistky pokazily střelbu a byly šesté. iDNES.cz [online]. 2015-12-13 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  85. MACEK, Tomáš. Pokljuka Češkám svědčí: 4. Vítková, 5. Soukalová, další dvě ve dvacítce. iDNES.cz [online]. 2015-12-18 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  86. MACEK, Tomáš. Skvělé Češky: 4. Soukalová, čtyři v patnáctce. Žluté číslo má Dorinová. iDNES.cz [online]. 2015-12-19 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  87. TOMÍČEK, Matěj. Soukalová zpět ve žlutém! Biatlonistka dojela v hromadném závodě druhá. iDNES.cz [online]. 2015-12-20 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  88. ČTK. Soukalová s Moravcem skončili v biatlonové exhibici na Schalke druzí. iDNES.cz [online]. 2015-12-28 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  89. NOVOTNÝ, Ondřej. Rybář: Děláme si legraci, že Gábina chtěla být co nejdéle před kamerou. iDNES.cz [online]. 2016-01-09 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  90. TOMÍČEK, Matěj. „Zapomenutá“ hůlka připravila Soukalovou o triumf. Ve sprintu dojela druhá. iDNES.cz [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  91. NOVOTNÝ, Ondřej. Další stříbrný úspěch Soukalové. Dojela druhá ve stíhacím závodě. iDNES.cz [online]. 2016-01-09 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  92. PAVLÍČEK, Tomáš. Soukalová dojela sedmá a drží žlutý dres, Vítková skončila devátá. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  93. TOMÍČEK, Matěj. Soukalová znovu na stupních vítězů. Ve vytrvalostním závodu dojela třetí. iDNES.cz [online]. 2016-01-14 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  94. NOVOTNÝ, Ondřej. Desátý triumf Soukalové! V Ruhpoldingu ovládla závod s hromadným startem. iDNES.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  95. MACEK, Tomáš. Štafeta bude bez Soukalové. Kouč Vítek: Její start by byl riskantní. iDNES.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  96. MACEK, Tomáš. V obávané destinaci dvě Češky v první desítce: 8. Vítková, 9. Soukalová. iDNES.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  97. MACEK, Tomáš. Soukalová si znovu vylepšila své maximum v Anterselvě, dojela sedmá. iDNES.cz [online]. 2016-01-23 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  98. PAVLÍČEK, Tomáš. Velký štafetový obrat. Po dvou trestných kolech jsou biatlonistky druhé. iDNES.cz [online]. 2016-01-24 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  99. MACEK, Tomáš. Soukalová doběhla ve sprintu sedmá. A náskok v poháru už je trojciferný. iDNES.cz [online]. 2016-02-05 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.  
  100. MACEK, Tomáš. Soukalová opět na stupních, třetí v Canmore. Cílem projela pozadu. iDNES.cz [online]. 2016-02-06 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.  
  101. MACEK, Tomáš. Smíšená štafeta jela po prvním úseku poslední, skončila desátá. iDNES.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.  
  102. TOMÍČEK, Matěj. Jedenáctý triumf v kariéře, Soukalová ovládla sprint v Presque Isle. iDNES.cz [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.  
  103. a b PAVLÍČEK, Tomáš. Druhý americký triumf! Soukalová zmatkovala, ale pak stíhačku vyhrála. iDNES.cz [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.  
  104. MACEK, Tomáš. Třetí den a třetí vítězství! České biatlonistky dobyly americké Presque Isle. iDNES.cz [online]. 2016-02-13 [cit. 2016-02-14]. Dostupné online.  
  105. NOVOTNÝ, Ondřej. Selhání Vítkové, pak marná stíhačka za medailí. Česká štafeta byla šestá. iDNES.cz [online]. 2016-03-03 [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.  
  106. PAVLÍČEK, Tomáš. Trápení v chumelenici. Vítkové ani Soukalové nevyšla střelba. iDNES.cz [online]. 2016-03-05 [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.  
  107. MACEK, Tomáš. Smějící se Soukalová: Tohle byla ta nejbolestivější ze všech brambor. iDNES.cz [online]. 2016-03-05 [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.  
  108. FRANĚK, Tomáš. Soukalovou zradila ležka a ve stíhačce byla 11. Vítková dojela osmá. iDNES.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.  
  109. TOMÍČEK, Matěj. Smolný závěr vytrvalostního závodu. Vítková dojela čtvrtá, Soukalová pátá. iDNES.cz [online]. 2016-03-09 [cit. 2016-03-09]. Dostupné online.  
  110. PAVLÍČEK, Tomáš. Kolaps Charvátové a marný boj o medaili. Česká štafeta dojela šestá. iDNES.cz [online]. 2016-03-11 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online.  
  111. TOMÍČEK, Matěj. Ani v hromadném závodě to nevyšlo. Soukalová dojela čtvrtá, Vítková šestá. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online.  
  112. a b c d TOMÍČEK, Matěj. Soukalová dojela ve sprintu druhá, zvýšila náskok v SP a má malý glóbus. iDNES.cz [online]. 2016-03-17 [cit. 2016-03-17]. Dostupné online.  
  113. NOVOTNÝ, Ondřej. Královna Gabriela. Soukalová dojela čtvrtá a získala velký glóbus!. iDNES.cz [online]. 2016-03-19 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  114. MACEK, Tomáš. Křišťálová Soukalová: Nevyčíslitelná radost. Mazec. Prostě je to tam!. iDNES.cz [online]. 2016-03-19 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  115. MACEK, Tomáš. Řádění vichru zrušilo hromadný závod, Soukalová má třetí malý glóbus. iDNES.cz [online]. 2016-03-20 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.  
  116. Sedmé místo mixu Aneb dvě tváře české smíšené štafety [online]. Český svaz biatlonu, 2016-11-27. Dostupné online.  
  117. TOMÍČEK, Matěj. Stupně vítězů odfoukl vítr. Vítková byla ve vytrvalostním závodě devátá. iDNES.cz [online]. 2016-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.  
  118. MACEK, Tomáš. Zpátky na stupních! Neomylná Koukalová běžela pro třetí místo ve sprintu. iDNES.cz [online]. 2016-12-03 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online.  
  119. MACEK, Tomáš. Triumf ve velkém stylu! Koukalová vyhrála v Östersundu stíhací závod. iDNES.cz [online]. 2016-12-04 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online.  
  120. iDNES.cz. Dvě Češky v elitní desítce. Koukalová dojela sedmá, Puskarčíková osmá. iDNES.cz [online]. 2016-12-09. Dostupné online.  
  121. iDNES.cz. Fantastická Puskarčíková! V Pokljuce dospurtovala pro životní třetí místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-10. Dostupné online.  
  122. MACEK, Tomáš. Štafeta žen skončila čtvrtá. I s dvěma trestnými koly Charvátové. iDNES.cz [online]. 2016-12-11. Dostupné online.  
  123. FRANĚK, Tomáš. České biatlonistky v elitní desítce sprintu nejsou, vyhrála Akimovová. iDNES.cz [online]. 2016-12-16 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.  
  124. MIŠKOVSKÝ, Michal. Stíhací závod vyhrála Chevalierová, Koukalová se posunula na osmé místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-17 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.  
  125. TOMÍČEK, Matěj. Závěr se zlatou tečkou. Koukalová triumfovala v hromadném závodu. iDNES.cz [online]. 2016-12-18 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.  
  126. TOMÍČEK, Matěj. Koukalová se Šlesingrem skončili v biatlonové exhibici na Schalke sedmí. iDNES.cz [online]. 2016-12-28 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online.  
  127. FRANĚK, Tomáš. Výborný běh, bezchybná střelba. Koukalová ovládla v Oberhofu sprint. iDNES.cz [online]. 2017-01-06 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online.  
  128. MIŠKOVSKÝ, Michal. Koukalová se posouvá do čela Světového poháru, ve stíhačce byla druhá. iDNES.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.  
  129. BEREŇ, Michal. Češky ovládly hromadný závod: Koukalová první, Puskarčíková třetí. iDNES.cz [online]. 2017-01-08 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.  
  130. MACEK, Tomáš. Davidová musela na trestné kolo, štafeta biatlonistek skončila šestá. iDNES.cz [online]. 2017-01-12 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  131. TOMÍČEK, Matěj. Další povedený sprint. Koukalová doběhla v Ruhpoldingu druhá. iDNES.cz [online]. 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  132. TOMÍČEK, Matěj. Šest pódiových umístění za sebou. Koukalová doběhla ve stíhačce druhá. iDNES.cz [online]. 2017-01-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.  
  133. TOMÍČEK, Matěj. Koukalová přišla o žlutý dres. Ve vytrvalostním závodu dojela čtyřiadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-01-19 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online.  
  134. TOMÍČEK, Matěj. Strhující závod v Anterselvě. Koukalová vybojovala další stupně vítězů. iDNES.cz [online]. 2017-01-21 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.  
  135. MACEK, Tomáš. Štafeta bude bez Koukalové. A s testem Charvátové na prvním úseku. iDNES.cz [online]. 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online.  
  136. BEREŇ, Michael. Česká smíšená štafeta dojela při startu MS sedmá, vyhrálo Německo. iDNES.cz [online]. 2017-02-09 [cit. 2017-02-09]. Dostupné online.  
  137. MIŠKOVSKÝ, Michal. Biatlonové zlato pro Česko! Koukalová ovládla v Hochfilzenu sprint [online]. iDnes.cz, 2017-02-10, [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  
  138. MACEK, Tomáš. Když 1 + 1 = 3. O dni, kdy měla Koukalová problém otevírat věci. iDNES.cz [online]. 2017-02-13 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.  
  139. MIŠKOVSKÝ, Michal. Problémy se zbraní, a přece bronz! Koukalová má druhou medaili. iDNES.cz [online]. 2017-02-12 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.  
  140. TOMÍČEK, Matěj. A sbírka je kompletní. Koukalová získala ve vytrvalostním závodu stříbro. iDNES.cz [online]. 2017-02-15 [cit. 2017-02-15]. Dostupné online.  
  141. ZATLOUKAL, Tomáš. Koukalové nejely lyže, Češky skončily ve štafetě čtvrté. Titul slaví Němky. iDNES.cz [online]. 2017-02-17 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online.  
  142. MRZENA, David. Koukalová přišla o bronz v závěrečném kole, Dahlmeierová opět vítězná. iDNES.cz [online]. 2017-02-19 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.  
  143. MACEK, Tomáš. Koukalová po dvou chybách ztratila červený dres, dojela jedenadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-03-02 [cit. 2017-03-02]. Dostupné online.  
  144. MACEK, Tomáš. Galapředstavení Dahlmeierové. Osmá Koukalová si polepšila o třináct míst. iDNES.cz [online]. 2017-03-04 [cit. 2017-03-05]. Dostupné online.  
  145. MACEK, Tomáš. I s trestným kolem dojely Češky ve štafetě třetí. Zvítězily Němky. iDNES.cz [online]. 2017-03-05 [cit. 2017-03-05]. Dostupné online.  
  146. Ruskou zastávku biatlonového SP přebírá finské Kontiolahti [online]. Česká televize, 2017-01-07, [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  147. MACEK, Tomáš. Dalhmeierová pošesté nevyhrála. Sprint patří Eckhoffové, Koukalová třináctá. iDNES.cz [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  148. TOMÍČEK, Matěj. Dahlmeierová získala velký křišťálový globus, Koukalová dojela desátá. iDNES.cz [online]. 2017-03-11 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online.  
  149. MACEK, Tomáš. Koukalová s Moravcem skončili ve sprintu dvojic šestí, vyhráli Rakušané. iDNES.cz [online]. 2017-03-12. Dostupné online.  
  150. TOMÍČEK, Matěj. Úžasný obrat. Dahlmeierová sprint nezvládla, Koukalová má malý glóbus. iDNES.cz [online]. 2017-03-17 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.  
  151. TOMÍČEK, Matěj. Koukalová dojela ve stíhačce druhá, malý glóbus získala Dahlmeierová. iDNES.cz [online]. 2017-03-18 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online.  
  152. TOMÍČEK, Matěj. Poslední závod sezony vyhrála Eckhoffová, Koukalová má další glóbus. iDNES.cz [online]. 2017-03-19 [cit. 2017-03-19]. Dostupné online.  
  153. Гонки Олимпиады больше не идут в зачет Кубка мира. Трибуна Блог [online]. 2013–12–30 [cit. 2014–01–10]. Dostupné online.  (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]