Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Mistrovství světa v biatlonu 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mistrovství světa v biatlonu 2015
Pořadatel IBU
Pořadí 47. ročník
Datum konání 3.–15. března 2015
Dějiště Kontiolahti Stadium
Kontiolahti, FinskoFinsko Finsko
Účastníci 356 biatlonistů
(192 mužů a 164 žen)
38 národních výprav
Závody 8 individuálních
3 týmové
Lídr medailového pořadí
Francie Marie Dorinová Habertová (FRA)
Zlatá medaile 2 – Stříbrná medaile 2 – Bronzová medaile 0
Oficiální web
kontiolahtibiathlon.com
2013 2016

Mistrovství světa v biatlonu 2015 se konalo od 3. do 15. března 2015 na biatlonovém stadionu Kontiolahti Stadium ve finském Kontiolahti (vlastní závody probíhaly od 5. do 15. března).[1] Většina závodů se běžela za umělého osvětlení.

Jednalo se o 47. ročník mistrovství světa v biatlonu. Výsledky závodů na šampionátu se započítávaly do celkového pořadí světového poháru.

Na mistrovství byl nejúspěšnější francouzský tým, který získal celkem 6 medailí, z toho tři zlaté. Největší zásluhu na tom měla Marie Dorinová Habertová, která zvítězila ve sprintu i ve stíhacím závodu. Navíc obsadila dvě druhá místa s ženskou i smíšenou štafetou a stala se tak nejúspěšnější závodnicí mistrovství. Mezi muži získal nejvíce zlatých medailí Němec Erik Lesser za stíhací závod a za mužskou štafetu. Absolutně nejvíce medailí – celkem pět – získal Tarjei Bø, ovšem většina z nich byla za třetí místa. Největším překvapením mistrovství bylo vítězství Rusky Jekatěriny Jurlovové ve vytrvalostním závodu podobně jako stříbrná medaile Kanaďana Nathana Smithe ze sprintu. Zklamání naopak přineslo mistrovství domácí Kaise Mäkäräinenové, která získala jen jednou bronzovou medaili za vytrvalostní závod. Zcela bez medaile pak zůstala Darja Domračevová, vítězka světového poháru a majitelka tří zlatých medailí ze Soči.

Pro české reprezentanty bylo toto mistrovství se čtyřmi medailemi nejúspěšnějším v historii. Přesvědčivě zvítězili hned v prvním závodě – smíšené štafetě, Gabriela Soukalová přidala stříbrnou medaili z vytrvalostního závodu a Ondřej Moravec stříbrnou ze závodu s hromadným startem a bronzovou z vytrvalostního závodu. Moravec se tak s celkem třemi medailemi přiřadil k nejúspěšnějším závodníkům mistrovství.

Výběr pořadatelské země[editovat | editovat zdroj]

O pořádání Mistrovství světa v biatlonu ve finském Kontiolahti bylo rozhodnuto na základě hlasování delegátů Mezinárodní biatlonové unie 5. září 2010 na kongresu v ruském Petrohradu. Oba kandidáti už dříve několikrát mistrovství světa pořádali. Kontiolahti bylo bráno jako outsider této kandidatury, ale nakonec získalo 23 hlasů a zvítězilo. Oslo obdrželo hlasů 20.[1][2]

Prezentace kandidatur[editovat | editovat zdroj]

Kontiolahti se prezentovalo jako místo, kde bude téměř jistě v době šampionátu zaručený sníh, díky velkému sněhovému skladu a také chlazeným tratím, které mohou být pokryté sněhem už od října. Pořadatelé se navíc zaručili, že Kontiolahti Stadium bude do roku 2015 vybaven novým systémem osvětlení a novými budovami pro sportovce a správu šampionátu.

Proti tomu norský tým podporoval Oslo prostřednictvím videa, ve kterém biatlonistka Ann Kristin Flatlandová představila stadion a výhody zdejšího regionu jako například umístění šampionátu v hlavním městě.[1]

Středisko stát hlasů pořadatelství předchozích MS
Kontiolahti Stadium, Kontiolahti FinskoFinsko Finsko 23 1990 (společně s Minskem a Oslem),
1999 (několik závodů se konalo v Oslu)
Holmenkollen, Oslo NorskoNorsko Norsko 20 1986 (pouze závody mužů),
1990 (společně s Minskem a Kontiolahti),
2000 (mužská štafeta se konala ve finském Lahti),
2002 (pouze závody s hromadným startem)

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Dějiště mistrovství – Kontiolahti Stadium (snímek z roku 2014)

Mistrovství světa pořádala Mezinárodní biatlonová unie IBU ve spolupráci s finským biatlonovým svazem, hlavním manažerem akce byl Esa Haapala. Vedení závodů zvláště oceňovalo zapojení dobrovolníků a kvalitu tratí, za problém naopak označovalo organizaci dopravy v prvních dnech šampionátu.[3]

Diváci[editovat | editovat zdroj]

Celkově navštívilo šampionát 88 300 diváků, a to ať už přímo na stadionu, nebo na náměstí v nedalekém Joensuu.[3] Pořadatelé byli s tímto číslem spokojeni, i když doufali ve vyšší účast. Prezident IBU Nor Anders Besseberg uvedl, že šampionát sledovalo i mnoho lidí prostřednictvím televize; jednu z největších sledovanosti dosáhlo například Německo, kde přenosy sledovalo šest milionů diváků.[3]

Mediální pokrytí[editovat | editovat zdroj]

Přenos ze šampionátu zajišťovala finská televize Yleisradio, která vysílala 18 hodin přímých přenosů. Celkem se z mistrovství světa odvysílalo přibližně 300 hodin v televizích po celém světě s přibližně 500 milióny diváky. Přenosy zajišťovalo 38 kamer a 300 pracovníků. Kromě toho německá ARD, norská NRK a švédská SVT organizovaly svá vlastní vysílání.[4]

V Česku přenášela program šampionátu Česká televize na kanálu ČT sport.[5] ČT měla na místě malý štáb a do vysílání vkládala přímé vstupy s rozhovory s českými reprezentanty a trenéry.

Maskoti[editovat | editovat zdroj]

Za maskoty mistrovství světa vybrali organizátoři medvědy Nelly a Nalle, kteří ale nebyli pro finské Kontiolahti žádnou novinkou, protože působili už na šampionátu v roce 1999. Navíc se od té doby také účastnili všech závodů Světového poháru v Kontiolahti. Na medvědy padla volba i proto, že město má přímo ve svém znaku vyobrazeného medvěda a navíc slovo Kontio znamená ve finštině medvěd.[6]

Program závodů[editovat | editovat zdroj]

Na programu šampionátu bylo celkem 11 závodů. Muži a ženy absolvovali sprinty, stíhací závody, vytrvalostní závody, závody s hromadným startem a štafety. Navíc také společně absolvovali závod smíšených štafet.[7]

Den Datum Disciplína Začátek (UTC+2) Začátek (SEČ) Počet závodníků
Čt 5. března Smíšená štafeta 18:15 17:15 26 týmů
So 7. března Sprint (muži) 14:00 13:00 129
Sprint (ženy) 17:30 16:30 105
Ne 8. března Stíhací závod (muži) 14:15 13:15 60
Stíhací závod (ženy) 17:00 16:00 58
St 11. března Vytrvalostní závod (ženy) 18:15 17:15 101
Čt 12. března Vytrvalostní závod (muži) 18:15 17:15 125
13. března Štafeta (ženy) 18:15 17:15 25 týmů
So 14. března Štafeta (muži) 17:30 16:30 27 týmů
Ne 15. března Závod s hromadným startem (ženy) 14:30 13:30 30
Závod s hromadným startem (muži) 17:15 16:15 30

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Smíšená štafeta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mistrovství světa v biatlonu 2015 – smíšená štafeta.

V úvodním závodě – smíšených štafetách – vybojovalo české družstvo přesvědčivým způsobem zlatou medaili.[8] První úsek již tradičně rozjížděla Veronika Vítková, která sice při každé střelbě udělala dvě chyby, ale zásluhou nejlepšího běhu nakonec předávala první[9] (těsně před největším překvapením tohoto úseku, Japonkou Fujuko Suzukiovou).[8] Trenér Ondřej Rybář její výkon zvláště ocenil: „Hodně se rozhodovalo už na prvním úseku, kde Verča měla čtyři dobíjení, ale výborně běžela a udržela čelo.[10] Gabriela Soukalová na druhém úseku střílela jako v mnoha posledních závodech čistě, ale předstihly ji dvě nejlepší závodnice tohoto ročníku světového poháru, Finka Kaisa Mäkäräinenová a především Běloruska Darja Domračevová. Přesto předávala jen s malou ztrátou. Michal Šlesingr se brzy dostal na druhé místo a postupně stahoval náskok vedoucího běloruského závodníka Vladimira Čepelina. Oba shodně stříleli (vleže čistě, vstoje s dvěma chybami). Ondřej Moravec pokračoval na posledním úseku ve snižování náskoku Bělorusů. Při první střelecké položce udělal stejně jako pomaleji běžící Jurij Ljadov jednu chybu a krátce po odjezdu ze střelnice Bělorusa předstihl. Bylo zřejmé, že kromě Bělorusů budou o medaile čeští závodníci bojovat ještě s Francouzi a Nory, za něž finišovali čistě střílející Martin Fourcade a Tarjei Bø.[9] Při poslední střelbě minul Moravec opět jeden terč a odjížděl ze střelnice na prvním místě před Fourcadem s náskokem 18 sekund. Ten sice zpočátku náskok ještě mírně stáhl, ale v druhé polovině kola už stejně jako Nor nebyl schopen českého reprezentanta dostihnout. Moravec tak přijel do cíle s bezpečným náskokem a s českou vlajkou v rukou. Česká reprezentace tím dosáhla na zlatou medaili z mistrovství světa po 10 letech, když naposledy vyhrál v roce 2005 Roman Dostál vytrvalostní závod v Hochfilzenu.[10]

Na druhém místě skončila Francie, když Martin Fourcade udržel dostatečný náskok před třetími Nory. Rusko a Německo nenasadily do štafety své nejsilnější závodníky (nestartoval nejlepší Němec Simon Schempp ani nejlepší Ruska Jekatěrina Glazyrinová) a jejich štafety skončily na šestém (Německo) a desátém místě (Rusko).

Závody ve sprintech[editovat | editovat zdroj]

Mužské i ženské střelby ovlivnil nárazový vítr a u žen i sněžení.[11] Vedoucí závodníci této disciplíny zde výrazně chybovali: Darja Domračevová zasáhla z deseti terčů jen pět a Simon Schempp jen tři.

Českým mužům vyšla střelba lépe než ženám. Nezískali sice žádnou medaili, ale mezi prvními patnácti měli jako jediní tři zástupce: sedmý skončil Michal Šlesingr, devátý Ondřej Moravec a jedenáctý bezchybně střílející Jaroslav Soukup.[12] Závod vyšel nejlépe Norům: bratři Johannes Thingnes Bø a Tarjei Bø získali zlatou a bronzovou medaili. Nečekaně druhý byl Kanaďan Nathan Smith, který dosud neměl pódiové umístění nejen z mistrovství světa, ale ani z žádného závodu světového poháru.[13]

České ženy byly více ovlivněny měnícími se podmínkami: např. Eva Puskarčíková nechybovala vleže ani jednou, naopak vstoje šly všechny její rány mimo. Ani ostatním českým reprezentantkám střelba nevyšla,[14] a i když Veronika Vítková a oproti dřívějším sprintům i Gabriela Soukalová rychle běžely, nestačilo to na lepší než 15. a 18. místo. Jedinou bezchybně střílející byla Weronika Nowakowská-Ziemniaková,[15] která získala stříbrnou medaili. Zvítězila stále se zlepšující Francouzka Marie Dorinová Habertová.

Stíhací závody[editovat | editovat zdroj]

Tyto nedělní závody se jely již v lepším počasí a nedošlo proto k tolika překvapením jako v sobotu. Michal Šlesingr udělal při první střelbě jednu chybu, ale pak střílel čistě a postupně se propracovával dopředu.[16] Poslední položku vstoje zvládl Šlesingr také bezchybně, i když předposlední ránu dlouho zaměřoval. Vyjížděl čtvrtý se ztrátou šesti sekund na dvojici Tarjei Bø, Anton Šipulin. Jejich ztrátu postupně snižoval, ale tyto velmi dobré běžce již nepředjel a skončil tak čtvrtý. Ondřej Moravec do poloviny závodu stahoval náskok na nejlepší, ale s celkově dvěma chybami na střelnici nedosáhl na lepší než deváté místo. Zvítězil Erik Lesser, který jako jediný zvládl čistě všech 20 střeleckých položek.[17]

V závodě žen zlepšující se podmínky paradoxně nesvědčily Veronice Vítkové, když v obou střelbách vleže udělala po dvou chybách. „Možná se Verča zalekla toho, že se oproti nástřelu trochu uklidnil vítr,“ komentoval to trenér žen Zdeněk Vítek.[18] Další střelby vstoje už zvládla česká reprezentantka bezchybně, ale stačilo to jen na 11. místo. Závod se vydařil Gabriele Soukalové, která udělala jen jednu chybu hned při první střelbě. Pak už střílela třikrát čistě a tak se z 18. místa na začátku závodu postupně propracovala až na konečné páté místo.[19] Způsobem start-cíl[19] zvítězila Francouzka Marie Dorinová Habertová, která tak získala dvě zlaté medaile ve dvou dnech.

Vytrvalostní závody[editovat | editovat zdroj]

Gabriela Soukalová zahájila závod velmi dobře – rychle běžela a čistě střílela, i když při třetí střelbě dvě rány z pěti mířily na samý okraj terče.[20] Až při závěrečné položce vstoje se jí předposlední střela nepovedla. Přesto se udržovala na průběžném prvním místě, když Italka Dorothea Wiererová o několik minut později doběhla za ní jen o 1,6 sekundy. Ještě blíže se Soukalové přiblížila domácí Kaisa Mäkäräinenová, která sice měla po poslední střelbě ztrátu 32 sekund, ale za vydatné podpory diváků ji nečekaně rychle snižovala; přesto dokončila 1,2 sekundy za Soukalovou. Trenéři i reportéři ČT už věřili, že Soukalovou nikdo nepředstihne.[21] Nakonec ji však porazila málo známá Ruska Jekatěrina Jurlovová, jejímž nejlepším umístěním do té doby byla dvě pátá místa v závodech světového poháru. Rychle a jako jediná závodnice čistě střílela, a i když běžela o téměř minutu a půl pomaleji, nakonec Soukalovou o 23 sekund porazila. Česká reprezentantka tak získala stříbrnou medaili, první svoji individuální medaili z mistrovství světa.

Další Češka Veronika Vítková sice při střelbách udělala dvě chyby, a i když se jí podle jejích slov neběželo dobře,[21] skončila díky dobrému běhu osmá. Eva Puskarčíková s dvěma chybami doběhla na 24. místě. V závodu překvapivě nestartovala vítězka obou předcházejících individuálních běhů na tomto mistrovství světa Marie Dorinová Habertová,[22] která podle svých slov neměla na této trati velké šance na úspěch.

Ve stejné soutěži mužů se největší šance z českých reprezentantů přisuzovaly Michalu Šlesingrovi,[23] který v dosavadních závodech na tomto mistrovství skončil vždy do 7. místa. Šlesingr však minul hned první terč a v průběhu závodu přidal další dvě chyby. Přesto si druhým nejlepším během udržoval dobrou pozici a skončil nakonec na 14. místě.[24] Další český reprezentant Ondřej Moravec začal jen o málo pomaleji než Šlesingr. Při druhé střelbě udělal jednu chybu, pak však již střílel čistě a postupně se propracovával dopředu. Na začátku posledního kola byl čtvrtý, s 14sekundovou ztrátou na bezchybně střílejícího francouzského závodníka Simona Fourcada. Tuto ztrátu však dokázal smazat – v cíli měl o 5 sekund lepší čas než Francouz a figuroval na průběžném třetím místě. Několik dalších favoritů však stále bylo na trati, například norská legenda Ole Einar Bjørndalen nebo bezchybně střílející Rus Alexej Volkov, a proto nebyla Moravcova bronzová medaile jistá.[25] Všichni, především vinou horšího běhu,[26] však dojížděli do cíle až na dalších místech. Posledním závodníkem, který mohl českého reprezentanta ohrozit, byl Němec Arnd Peiffer. Ten však při poslední střelbě minul dva terče a Moravec si oddychl: „Kdybych měl dneska zase brambory, asi bych si to šel hodit“.[25] Narážel tím na svoje dvě čtvrtá místa na minulém světovém šampionátu v Novém Městě na Moravě.

V závodě zvítězil především díky nejrychlejšímu běhu Martin Fourcade,[27] pro nějž to byla po stříbru ze smíšené štafety druhá medaile z tohoto mistrovství. Druhé místo obsadil Nor Emil Hegle Svendsen, kterému se v posledních závodech příliš nedařilo.

Štafety[editovat | editovat zdroj]

V štafetě žen byly největšími favoritkami české reprezentantky, které vyhrály tři z předcházejících pěti závodů ve světovém poháru.[28] Tradičně na prvním úseku jedoucí Eva Puskarčíková začala sice trochu pomaleji a po dvou dobíjeních při střelbě vstoje předávala až na 12. místě, ale v kontaktu s vedoucími závodnicemi. Gabriela Soukalová odstřílela svoje položky čistě; při druhé zastávce na střelnici tak využila zaváhání několika soupeřek a dostala se do čela. Před koncem úseku ji sice předjela Italka, ale dokončila na druhém místě s jen dvousekundovou ztrátou. Jitka Landová už při střelbě vleže využila všech 8 nábojů a propadla se na 8. místo.[29] Po střelbě vstoje pro ni čtyři nepřesné střely znamenaly trestné kolo, vůbec první pro české ženské štafety v tomto ročníku světového poháru. Landová se pak chyby snažila napravit dobrým během, ale rozestupy v této fázi závodu byly už tak velké, že se posunula jen na 8. místo. Také Veronika Vítková se na posledním úseku posouvala v průběžném pořadí dopředu, ale na střelnici potvrdila, že střelba vleže jí v posledním období nevycházela:[30] musela na dvě trestná kola. Vstoje sice nechybovala, ale to ji už k lepšímu místu nepomohlo a tak české reprezentantky skončily nakonec osmé, což byl jejich nejhorší výsledek za poslední rok.[28] Přesto získaly malý křišťálový globus za celkové prvenství v hodnocení této disciplíny.[30]

U českých mužů začal stejnou disciplínu Michal Krčmář, který čistě střílel a předával na čtvrtém místě Jaroslavu Soukupovi. Ten si na druhém úseku sice přišlápl hůlku a spadl,[31] ale ztratil tím jen několik sekund. Zato zvládl čistě střelbu vstoje, která se mu v posledním období nedařila, a díky tomu předával jen se ztrátou 18 sekund na vedoucí Francouze. Michal Šlesingr udělal sice dvě chyby při své druhé střelbě, ale protože ani ostatním štafetám se s výjimkou vedoucích – a nakonec i vítězných – Němců příliš nedařilo, dostal se na druhé místo. Na tom se zpočátku udržoval také Ondřej Moravec, který však ztratil dvě místa při střelbě vleže, kdy musel vinou svých chyb i padajícího Svendsena, který do něj strčil, využít všechny náhradní náboje.[32] Ještě větší problémy postihly Moravce při poslední střelbě, kdy chtěl po třetí střele příliš rychle dobít, zasekla se mu prázdná nábojnice a zbylé náboje musel vkládat do komory ručně. Trenér Rybář to komentoval slovy „Ten poslední úsek je strašně těžký, tam si chyby nemůžeme dovolit, jenže on je udělal.[31] Do posledního kola odjížděl Moravec šestý a i když se mu podařilo dostihnout Rakušana Dominika Landertingera, v cílové rovince jej už nedokázal předjet. Česká štafeta tak skončila o 0,3 sekundy šestá.

Závody s hromadným startem[editovat | editovat zdroj]

Při závodu žen panovalo velmi dobré počasí a i díky tomu střílela většina závodnic první položku čistě; jen Veronika Vítková a domácí Kaisa Mäkäräinenová udělaly tři chyby a ztratily tak naději na medaile i dobré umístění. Brzy všem začala odjíždět Darja Domračevová, která na tomto mistrovství nezískala zatím žádnou medaili.[33] Gabriela Soukalová se udržovala ve skupině, která Bělorusku stíhala. Ta při třetí střelbě dvakrát chybovala; Soukalová zastřílela čistě a na chvíli se dostala do čela závodu. Brzy ji však předjela pozdější vítězka – Ukrajinka Valj Semerenková. Při poslední zastávce na střelnici udělala Soukalová jednu chybu při poslední střele. Odjížděla čtvrtá, ale na zlepšení pozice už neměla síly. Sice předjela Němku Hildebrandovou, jenže se před ní dostaly Italka Oberhoferová a Domračevová. Přesto byla Soukalová s pátým místem spokojená.[34] Veronika Vítková po dalších třech chybách na střelnici skončila na předposledním 29. místě.

Ve stejné soutěži mužů udělali všichni čeští reprezentanti hned při první střelbě po jedné chybě. Zatímco Ondřej Moravec a Michal Šlesingr se brzy dotáhli na hlavní skupinu závodníků, Jaroslavu Soukupovi se to už nepodařilo a po dalších dvou chybách při třetí střelbě skončil na 24. místě.[35] Moravec zastřílel všechny další položky čistě a od poloviny závodu se udržoval ve vedoucí skupině. Poslední položku odstříleli čistě rovněž Norové Ole Einar Bjørndalen, Tarjei Bø a Slovinec Jakov Fak. Tato trojice spolu s Moravcem odjížděla ze střelnice s více než desetisekundovým náskokem před pronásledovateli. Zatímco veterán Bjørndalen už neměl rychlost, Jakov Fak nastoupil před posledním velkým stoupáním a malý náskok udržel až do cíle. Zachytit se ho dokázal jen Moravec, který si tím dojel pro druhé místo a získal tak svoji třetí medaili na tomto mistrovství světa. „Nastoupil už v kopci a tam mi cuknul,“ popsal Moravec závěr závodu.[36]

Michal Šlesingr při třetí střelbě udělal, stejně jako vedoucí závodník světového poháru Martin Fourcade, dvě chyby a propadl se až na 22. místo. Na rozdíl od Fourcada se český reprezentant dokázal propracovat dopředu a téměř dojel vedoucí čtveřici. Oproti Soukalové však nebyl se svým pátým místem spokojen.[37]

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Vytrvalostní závod (20 km)[38]
detaily
Francie Martin Fourcade 47:29,4 Norsko Emil Hegle Svendsen 47:50,3 Česko Ondřej Moravec 48:09,9
Sprint (10 km)[39]
detaily
Norsko Johannes Thingnes Bø 24:12,8 Kanada Nathan Smith 24:24,9 Norsko Tarjei Bø 24:38,1
Stíhací závod (12,5 km)[17]
detaily
Německo Erik Lesser 30:47,9
Rusko Anton Šipulin 31:04,9
Norsko Tarjei Bø 31:06,6
Závod s hromadným startem (15 km)[40]
detaily
Slovinsko Jakov Fak 36:24,9
Česko Ondřej Moravec 36:25,9
Norsko Tarjei Bø 36:28,6
Štafeta (4×7,5 km)[41]
detaily
NěmeckoNěmecko Německo
Erik Lesser
Daniel Böhm
Arnd Peiffer
Simon Schempp
1:13:49,5 NorskoNorsko Norsko
Ole Einar Bjørndalen
Tarjei Bø
Johannes Thingnes Bø
Emil Hegle Svendsen
1:14:04,9 FrancieFrancie Francie
Simon Fourcade
Jean-Guillaume Béatrix
Quentin Fillon Maillet
Martin Fourcade
1:14:23,1

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Vytrvalostní závod (15 km)[42]
detaily
Rusko Jekatěrina Jurlovová 41:32,2 Česko Gabriela Soukalová 41:55,4 Finsko Kaisa Mäkäräinenová 41:56,6
Sprint (7,5 km)[15]
detaily
Francie Marie Dorinová Habertová 22:16,8
Polsko Weronika Nowakowská-Ziemniaková 22:26,4 Ukrajina Valj Semerenková 22:36,5
Stíhací závod (10 km)[43]
detaily
Francie Marie Dorinová Habertová 30:07,7 Německo Laura Dahlmeierová 30:23,0 Polsko Weronika Nowakowská-Ziemniaková 30:39,3
Závod s hromadným startem (12,5 km)[44]
detaily
Ukrajina Valj Semerenková 34:32,9 Německo Franziska Preussová 34:39,1 Itálie Karin Oberhoferová 34:45,5
Štafeta (4×6 km)[45]
detaily
NěmeckoNěmecko Německo
Franziska Hildebrandová
Franziska Preussová
Vanessa Hinzová
Laura Dahlmeierová
1:11:54,6 FrancieFrancie Francie
Anaïs Bescondová
Enora Latuillièreová
Justine Braisazová
Marie Dorinová Habertová
1:12:54,9 ItálieItálie Itálie
Lisa Vittozziová
Karin Oberhoferová
Nicole Gontierová
Dorothea Wiererová
1:13:00,7

Smíšená štafeta[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Smíšená štafeta (2×6 + 2×7,5 km)[46]
detaily
ČeskoČesko Česko
Veronika Vítková
Gabriela Soukalová
Michal Šlesingr
Ondřej Moravec
1:20:27,2 FrancieFrancie Francie
Anaïs Bescondová
Marie Dorinová Habertová
Jean-Guillaume Béatrix
Martin Fourcade
1:20:47,4 NorskoNorsko Norsko
Fanny Hornová
Tiril Eckhoffová
Johannes Thingnes Bø
Tarjei Bø
1:20:54,9

Medailové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Medailové pořadí zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. FrancieFrancie Francie 3 2 1 6
2. NěmeckoNěmecko Německo 3 2 0 5
3. NorskoNorsko Norsko 1 2 4 7
4. ČeskoČesko Česko 1 2 1 4
5. RuskoRusko Rusko 1 1 0 2
6. UkrajinaUkrajina Ukrajina 1 0 1 2
7. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 1 0 0 1
8. PolskoPolsko Polsko 0 1 1 2
9. KanadaKanada Kanada 0 1 0 1
10. ItálieItálie Itálie 0 0 2 2
11. FinskoFinsko Finsko 0 0 1 1
Celkem 11 11 11 33

Individuální medailové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Závodník Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. Francie Marie Dorinová Habertová (FRA) 2 2 0 4
2. Německo Erik Lesser (GER) 2 0 0 2
3. Česko Ondřej Moravec (CZE) 1 1 1 3
Francie Martin Fourcade (FRA) 1 1 1 3
Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) 1 1 1 3
6. Česko Gabriela Soukalová (CZE) 1 1 0 2
Německo Laura Dahlmeierová (GER) 1 1 0 2
Německo Franziska Preussová (GER) 1 1 0 2
9. Ukrajina Valj Semerenková (UKR) 1 0 1 2
10. Česko Michal Šlesingr (CZE) 1 0 0 1
Česko Veronika Vítková (CZE) 1 0 0 1
Německo Daniel Böhm (GER) 1 0 0 1
Německo Franziska Hildebrandová (GER) 1 0 0 1
Německo Vanessa Hinzová (GER) 1 0 0 1
Německo Arnd Peiffer (GER) 1 0 0 1
Německo Simon Schempp (GER) 1 0 0 1
Rusko Jekatěrina Jurlovová (RUS) 1 0 0 1
Slovinsko Jakov Fak (SLO) 1 0 0 1
19. Polsko Weronika Nowakowská-Ziemniaková (POL) 0 1 1 2
Francie Jean-Guillaume Béatrix (FRA) 0 1 1 2
21. Francie Anaïs Bescondová (FRA) 0 2 0 2
Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) 0 2 0 2
23. Norsko Tarjei Bø (NOR) 0 1 4 5
24. Francie Justine Braisazová (FRA) 0 1 0 1
Francie Enora Latuillièreová (FRA) 0 1 0 1
Kanada Nathan Smith (CAN) 0 1 0 1
Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) 0 1 0 1
Rusko Anton Šipulin (RUS) 0 1 0 1
29. Itálie Karin Oberhoferová (ITA) 0 0 2 2
30. Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN) 0 0 1 1
Francie Simon Fourcade (FRA) 0 0 1 1
Francie Quentin Fillon Maillet (FRA) 0 0 1 1
Itálie Nicole Gontierová (ITA) 0 0 1 1
Itálie Lisa Vittozziová (ITA) 0 0 1 1
Itálie Dorothea Wiererová (ITA) 0 0 1 1
Norsko Tiril Eckhoffová (NOR) 0 0 1 1
Norsko Fanny Welle-Strand Hornová (NOR) 0 0 1 1
Celkem 20 20 20 60
závody se započítáním soutěží družstev

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c IBU World Championships 2015 to be held in Kontiolahti [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2010-09-05 [cit. 2015-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (anglicky) 
  2. Biathlon-WM 2015 im kalten Finnland [online]. Focus.de, 2010-09-05 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Organizers praise the World Championships: ”The best tracks in the world!” [online]. kontiolahtibiathlon.com, 2015-03-15 [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-07. (anglicky) 
  4. BWCH key facts [online]. kontiolahtibiathlon.com, 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (anglicky) 
  5. HOZÁK, Roman. Bronz z Nového Města, stříbro ze Soči. Jaký bude mix v Kontiolahti? [online]. Praha: Česká televize, 2015-03-05 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  6. Meet the mascots: Nelly and Nalle are the kindest bears in Eastern Finland [online]. kontiolahtibiathlon.com, 2015-02-27 [cit. 2015-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-28. (anglicky) 
  7. IBU World Championships [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-16. (anglicky) 
  8. a b Czech Republic takes a convincing win in Mixed Relay [online]. Kontiolahti Sport Club, 2015-03-05 [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-07. (anglicky) 
  9. a b MACEK, Tomáš. Dokonalý biatlonový úvod: Češi získali zlato ve smíšené štafetě!. iDnes.cz [online]. 2015-03-05. Dostupné online. 
  10. a b Česká smíšená štafeta to dokázala. Má zlato!. Česká televize [online]. 2015-03-05. Dostupné online. 
  11. MACEK, Tomáš. Zpráva o loterii na větrné pláni aneb Buďte rádi, že není i mlha. iDnes.cz [online]. 2015-03-08. Dostupné online. 
  12. Čeští biatlonisté ve sprintu na medaili nedosáhli. Tři se ale vešli do elitní jedenáctky. Sport.cz [online]. 2015-03-07. Dostupné online. 
  13. Nathan Smith [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. NOVOTNÝ, Ondřej; MACEK, Tomáš. Trápení v chumelenici. Vítkové ani Soukalové nevyšla střelba. iDnes.cz [online]. 2015-03-08. Dostupné online. 
  15. a b IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Women 7.5 km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Šlesingr útočil na medaili, nakonec o dvě vteřiny unikla. Byl čtvrtý. iDnes.cz [online]. 2015-03-08. Dostupné online. 
  17. a b IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Men 12.5 km Pursuit [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Dorinová-Habertová nenašla konkurenci ani ve stíhačce, Soukalová je pátá. Česká televize [online]. 2015-03-08. Dostupné online. 
  19. a b IBU World Championship – Bitahlon 2015; Women 10 km Pursuit – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-07-19]. Kapitola Dorin Habert Marie a Soukalova Gabriela. Dostupné online. (anglicky) 
  20. GRIM, Filip. Stříbrná Soukalová. Biatlonistka dojela druhá ve vytrvalostním závodě. iDnes.cz [online]. 2015-03-11. Dostupné online. 
  21. a b Soukalová sahala ve vytrvalostním závodě na zlato. Porazila ji jen neznámá Ruska. Česká televize [online]. 2015-03-11. Dostupné online. 
  22. MACEK, Tomáš. 4 Soukalová, 29 Vítková. Taková jsou čísla do vytrvalostního závodu. iDnes.cz [online]. 2015-03-10. Dostupné online. 
  23. PROCHÁZKA, Petr. MS v biatlonu ve Finsku: vytrvalostní závod mužů – On-line reportáž. iDnes.cz [online]. 2015-03-12. Dostupné online. 
  24. Další medaile pro Česko! Moravec vybojoval ve vytrvalostním závodu bronz. Sport.cz [online]. 2015-03-12. Dostupné online. 
  25. a b MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Další česká medaile: Moravec skončil bronzový ve vytrvalostním závodu. iDnes.cz [online]. 2015-03-12. Dostupné online. 
  26. IBU World Championship – Bitahlon 2015; Men 20 km Individual – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. IBU World Championship – Bitahlon 2015; Men 20 km Individual – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-07-19]. Kapitola Fourcade Martin – Ski Time. Dostupné online. (anglicky) 
  28. a b GRIM, Filip. Střelecký kolaps, tři trestná kola a biatlonistky byly ve štafetě osmé. iDnes.cz [online]. 2015-03-13. Dostupné online. 
  29. IBU World Championship – Bitahlon 2015; Women 4x6 km Relay – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-07-19]. Kapitola CZE - Czech Republic. Dostupné online. (anglicky) 
  30. a b KÉZR, Martin. Na malý glóbus za štafety kapou slzy zklamání biatlonistek. Pro štafetu žen byl pátek třináctého prokletý. Sport.cz [online]. 2015-03-13. Dostupné online. 
  31. a b GRIM, Filip. Štafeta biatlonistů se natahovala po medaili, ale skončila šestá. iDnes.cz [online]. 2015-03-14. Dostupné online. 
  32. Útok české štafety na medaili nevyšel. Nakonec obsadila šestou příčku. Česká televize [online]. 2015-03-14. Dostupné online. 
  33. KÉZR, Martin. Soukalová při loučení pátá, medaili jí vzal až poslední výstřel. Sport.cz [online]. 2015-03-15. Dostupné online. 
  34. MACEK, Tomáš. Soukalová: Mám ostřejší lokty než dřív. Už se nenechám tak snadno zlomit. iDnes.cz [online]. 2015-03-15. Dostupné online. 
  35. IBU World Championship – Bitahlon 2015; Men 15 km Mass Start – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. MACEK, Tomáš. Před finišem věřil: Medaile bude! A pak Moravec zářil: Je to nad plán. iDnes.cz [online]. 2015-03-15. Dostupné online. 
  37. MACEK, Tomáš. Šlesingr: Vracet se jako mistr světa? Super. Ale věřil jsem v něco víc. iDnes.cz [online]. 2015-03-15. Dostupné online. 
  38. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Men 20 km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Men 10 km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Men 15 km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Men 4x7.5 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Women 15 km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Women 10 km Pursuit [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Women 12.5 km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Women 4x6 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. IBU WORLD CHAMPIONSHIPS - Kontiolahti (FIN); Mixed 2x6+2x7.5 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]