Martin Fourcade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martin Fourcade
Martin Fourcade na Blinkfestivalen v norském Sandnes v roce 2009
Martin Fourcade na Blinkfestivalen v norském Sandnes v roce 2009
Datum narození 14. září 1988 (28 let)[1]
Místo narození Céret, Francie[1]
Národnost Francie francouzská
Výška 186 cm[1]
Váha 78 kg[1]
Oficiální web martinfourcade.fr
Sportovní informace
Klub EMHM Nordic 66
Disciplína biatlon
Značka lyží Rossignol
Světový pohár
Debut 13. března 2008
Nejlepší umístění 1. místo (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15, 2015/16)
Počet výher 58 (49 individuálních)
Stupně vítězů 115 (92 individuálních)
Velký glóbus 5
Malý glóbus 16
Medailový zisk
Olympijské hry 2 – 2 – 0
Mistrovství světa 10 – 8 – 2
Poslední aktualizace: 2016-12-033. prosince 2016
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
stříbro 2010 Vancouver hromadný start
zlato 2014 Soči stíhací závod
zlato 2014 Soči vytrvalostní závod
stříbro 2014 Soči hromadný start
Mistrovství světa
bronz 2011 Chanty-Mansijsk smíšená štafeta
stříbro 2011 Chanty-Mansijsk sprint
zlato 2011 Chanty-Mansijsk stíhací závod
zlato 2012 Ruhpolding sprint
zlato 2012 Ruhpolding stíhací závod
stříbro 2012 Ruhpolding štafeta
zlato 2012 Ruhpolding hromadný start
stříbro 2013 Nové Město smíšená štafeta
stříbro 2013 Nové Město sprint
stříbro 2013 Nové Město stíhací závod
zlato 2013 Nové Město vytrvalostní závod
stříbro 2013 Nové Město štafeta
zlato 2015 Kontiolahti vytrvalostní závod
stříbro 2015 Kontiolahti smíšená štafeta
bronz 2015 Kontiolahti štafeta
zlato 2016 Oslo smíšená štafeta
zlato 2016 Oslo sprint
zlato 2016 Oslo stíhací závod
zlato 2016 Oslo vytrvalostní závod
stříbro 2016 Oslo hromadný start
Mistrovství světa juniorů
bronz 2007 Martell štafeta
Příbuzenstvo
bratr Simon Fourcade

Martin Fourcade (* 14. září 1988, Céret, Francie) je francouzský biatlonista, dvojnásobný olympijský vítěz, desetinásobný mistr světa a pětinásobný vítěz světového poháru.

První velkou medaili vybojoval na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru, kde skončil druhý v závodě s hromadným startem. Ačkoliv na mistrovství světa startoval poprvé v roce 2009, první medaile vybojoval na mistrovství světa 2011 v Chanty-Mansijsku. Zde se stal poprvé mistrem světa, když vyhrál stíhací závod, k tomu přidal stříbrnou medaili ze sprintu a smíšené štafetě dopomohl k bronzové medaili. O rok později, na mistrovství světa 2012 v Ruhpoldingu, dokázal zvítězit ve sprintu, stíhacím závodě a závodě s hromadným startem a stal se tak trojnásobným mistrem světa. Na tomto šampionátu vybojoval s mužskou štafetou také druhé místo. Na světovém šampionátu 2013 v Novém Městě na Moravě vyhrál vytrvalostní závod a v dalších čtyřech závodech obsadil druhá místa. Na šampionátu ve finském Kontiolahti v roce 2015 nejprve vybojoval se smíšenou štafetou stříbrné medaile a poté dokázal zvítězit ve vytrvalostním závodě. Norský šampionát v Oslu v roce 2016 zahájil zlatou medailí ve smíšené štafetě a ve sprintu dokázal na smíšenou štafetu navázat, když po čisté střelbě závod ovládl. V následné stíhačce pak pozici na startu ze sprintu uhájil a vybojoval třetí zlato na šampionátu.[2] Čtvrtý nejcennější kov zaznamenal ve vytrvalostním závodě, kde dokázal triumfoval i s jednou trestnou minutou a v závodě s hromadným startem ukořistil stříbro.

V celkovém hodnocení světového poháru zvítězil v sezónách 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15 a 2015/16.

Jeho bratrem je francouzský biatlonista Simon Fourcade, s nímž také obsadil v několika štafetových závodech stupně vítězů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

K biatlonu se Fourcade dostal v roce 2002 a na mezinárodní úrovni začal závodit v roce 2006, čímž šel ve stopách svého staršího bratra Simona Fourcada.[1] Francii reprezentoval na Mistrovství světa juniorů v biatlonu v letech 2007 a 2008, přičemž získal společně s Jeanem-Guillaumem Béatrixem a Yannem Guigonnetem bronzovou medaili ze štafety z šampionátu v italském Martellu 2007.[1][3]

Prvním závodem ve světovém poháru v biatlonu se pro něj stal sprint v Oslu v březnu roku 2008. V závodě i díky 4 trestným okruhům obsadil 61. pozici, a jen těsně mu tak unikl stíhací závod, kam postupuje šedesát nejlepších závodníků ze sprintu. Tento sprint byl jeho jediným závodem v sezóně 2007/08.[1] Následující sezóna už byla pro něho mnohem úspěšnější. Své první body ve světovém poháru získal v rakouském Hochfilzenu, když se nejprve umístil na 36. místě v individuálním závodě a potom i na 10. pozici ve sprintu.[1] Jeho nejlepší výsledky v této sezóně přišly na mistrovství světa v roce 2009 v jihokorejském Pchjongčchangu, kde se ve všech závodech umístil v TOP 20 výsledkové listiny, včetně 8. místa ve stíhacím závodě a 4. místa v mužské štafetě.[1]

Sezóna 2009/10[editovat | editovat zdroj]

Výkon z minulé sezóny dokázal v ročníku 2009/10 ještě vylepšit, když konzistentně končil v závodech do 10. místa. Výsledky mu zajistily místo ve francouzském týmu pro olympiádu v kanadském Vancouveru, kde startoval i jeho bratr.[4] I po třech chybách v závodu s hromadným startem ukořistil stříbrnou medaili, když měl 2. nejrychlejší běžecký čas z celého startovního pole a nestačil jen na Ruse Jevgenije Usťugova.[5] Byly to jeho vůbec první individuální stupně vítězů ve světovém poháru. Svého prvního vítězství se dočkal v 7. podniku SP ve finském Kontiolahti, když triumfoval ve stíhacím závodě, ze kterého startoval po 3. příčce ve sprintu.[6][7] Hned na dalším podniku v norském Oslu si dokázal podmanit závod ve sprintu i stíhací závod.[1][8] Obě výhry ve stíhacím závodě nakonec v konečném účtování znamenaly, že Fourcade vyhrál o jediný bod hodnocení této disciplíny a získal tak svůj první malý glóbus.[8][9] V celkovém hodnocení SP skončil na 5. místě, 64 bodů před jeho bratrem Simonem, který si zajistil nejlepší výsledek v podobě 7. pozice.[10][11]

Sezóna 2010/11[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2010/11 byla pro Francouze velmi úspěšnou, když se v úvodním podniku ve švédském Östersundu dostal ve všech 3 třech závodech do TOP 5 pořadí, včetně dvou 3. míst ze sprintu a vytrvalostního závodu. Po poněkud slabším učinkování ve slovinské Pokljuce a německém Oberhofu, se Fourcade umístil ve třech individuálních závodech v Ruhpoldingu vždy na druhém místě.[1][12]Později triumfoval v závodech v hromadném startu v Anterselvě v Itálii a americkém Fort Kentu.[1][13]

Na šampionát v ruském Chanty-Mansijsku 2011 přijížděl jako jeden z velkých favoritů.[14] První události na mistrovství světa byla smíšená štafeta, kde dokázal předvést nejlepší mužský výkon v celém závodě a štafetu vyzvednout na posledním úseku z 5. místa na bronzovou příčku.[15] Ve sprintu si pak i před dvě chyby ve střelbě vleže připsal stříbrnou medaili, když měl nejrychlejší běžecký čas ze startovního pole a nestačil jen na německého závodníka Arnda Peiffera.[16] Následující den následoval stíhací závod, který dokázal Fourcade i přes 3 chyby na střelnici opanovat, když měl opět nejlepší běh ze všech biatlonistů.[17][18]

V celkovém hodnocení světového poháru se umístil na 3. příčce, když: v hodnocení sprintu obsadil 4. místo, 2. ve stíhacím závodě, třetí ve vytrvalostním závodě a v hromadném závodě skončil jako druhý.[19]

Sezóna 2011/12[editovat | editovat zdroj]

Martin Fourcade v roce 2012 v závodě světového poháru v Hochfilzenu

Do sezóny vkročil nejlépe možným způsobem, když během úvodního podniku v Östersundu triumfoval ve vytrvalostním závodu[20] a stíhačce, do které startoval po 4. místu ve sprintu.[21] Výsledky mu poprvé v kariéře přisoudily žlutý dres pro vedoucího závodníka celkového pořadí SP.

V 5. podniku SP v českém Novém Městě na Moravě skončil třetí ve sprintu a na pódiu se objevil poprvé společně s bratrem Simonem, který dokončil závod na druhém místě za vítězným Norem Emilem Hegle Svendsenem. Bylo to poprvé v historii biatlonu, kdy 2 bratři stáli na pódiu pro tři nejlepší společně.[22] Následný stíhací závod dokončil na 2. místě, avšak jeho bratr byl ze 3. příčky v cíli suspendován na 4. místo, jelikož IBU se rozhodla povýšit německého závodníka Arnda Peiffera po problémech s nesestřeleným terčem (Peiffer udělal kolo navíc, ale neměl ho dělat).[23]

Martin Fourcade v roce 2012 v závodě světového poháru v Kontiolahti

Italské středisko Anterselva následně představovalo úžasný víkend pro francouzský tým, jelikož mužské i ženské štafety zvítězily a Fourcade dokončil sprint a závod s hromadným startem vždy na 3. pozici.[24][25]

V hlavním městě Norsko Oslu, si pak žlutý trikot vzal domácí Emil Hegle Svendsen, i díky výsledkům Fourcada, který nedosáhl ani v jednom ze závodů na umístění v TOP 3.[26]

I Přes extrémní podmínky ve finském Kontiolahti (až −18 °C), dokázal zvítězit ve sprintu, když se na trať dostal ze všech závodníku jako první.[27]

Na světovém šampionátu v německém Ruhpoldingu vybojoval tři zlaté medaile, když triumfoval ve sprintu, v následné stíhačce a v závodu s hromadným startem.[28] Stal se teprve druhým biatlonistou, který získal tři zlaté medaile (netýmové) na jediném mistrovství světa po Ole Einarovi Bjørndalenovi z Norska (Hochfilzen 2005 a Pchjongčchang 2009).[29]

Poprvé v kariéře ovládl celkové hodnocení SP a rovněž i hodnocení dosciplín sprintu a stíhacího závodu.[30]

Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

Tradiční zastávku ve švédském Östersundu ozdobil dvěma triumfy, když nejprve ovládl vytrvalostní závod[31] a později i stíhací závod, do kterého startoval z 10. pozice.[32] V té době zlepšil svou střelbu na 89%.[1]

V rakouském Hochfilzenu obsadil 2. místo ve sprintu, které nedokázal vylepšit ve stíhacím závodě, ve kterém dojel do cíle na 3. pozici.[33][34]

Následovalo slabší období během závodů v Pokljuce a Oberhofu, ve kterých skončil nejlépe 2x na třetí pozici. V německém Ruhpoldingu však dokázal zvítězit ve sprintu a v závodu s hromadným startem.[35][36]

Na úvod mistroství světa v Novém Městě na Moravě se musel uspojit se dvěma druhými místy ve sprintu a ve stíhačce, když oba tyto závody ovládl Nor Emil Hegle Svendsen.[37][38] V druhém případě Fourcade ztratil zlato jen o jednu desetinu sekundy a zklamaný po závodě s trochou nadsázky uvedl: „Myslím si, že v létě během tréninku budu trénovat každý den o 2,4 cm více.“[38] Každopádně se dočkal i zlkaté medaile, když zvítězil ve vytrvalostním závodě a získal pátou zlatou medaili ze světových šampionátů.[39] K tomu ještě přidal dvě stříbrné medaile z týmových disciplín.

Závěr sezóny byl pro Francouzce úspěšný, když nejprve ovládl stíhací závod v Oslu,[40] následně vytrvalostní závod a sprint v ruském Soči[41][42] a rovněž sprint a hromadným start v Chanty-Mansijsku.[43][44]

Fourcade dokončil sezónu s více než 400 bodovým náskokem na Svendsena, který skončil druhý, a vyhrál tak svůj druhý velký glóbus za vítězství v celkovém hodnocení světového poháru.[45] Kromě toho vyhrál hodnocení všech individuálních disciplín, čímž se stal po krajanovi Raphaëlu Poiréem teprve druhým biatlonistou, jemuž se něco takového povedlo.[44]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

Novou sezónu zahájil stejně jako předcházející sezónu vítězstvím ve vytrvalostním závodě v Östersundu.[46] Kromě toho vyhrál o dva dny později také sprint.[47] Během druhého podniku v rakouském Hochfilzenu uzmul třetí vítězství v sezóně za triumf ve stíhacím závodě.[48] Jenže v domácím prostředí v Annecy nepřidal žádný zářez ke svému počtu vítězství a jeho nejlepším výsledkem na zdejších tratí bylo třetí místo ve sprintu.[49]

Na začátku roku 2014 ovládl Fourcade hromadným start v Oberhofu, jeho první vítězství na tomto německém podniku.[50] Posléze se rozhodl vynechat zastávku v Ruhpoldingu, jelikož se rozhodl tento víkend vynechat, aby mohl potrénovat na blížící se olympiádu.[50] Jeho finální destinací před olympiádou byla italská Anterselva, kde obsadil 5. místo ve sprintu a 9. pozici ve stíhačce, přičemž slavil triumf s mužskou štafetou.[51]

Martin Fourcade v roce 2014 v závodě světového poháru v Oberhofu

Před zimními olympijskými hrami v ruské Soči připustil, že bude pod tlakem, ale že se sním dokáže vyrovnat.[52] Dále také připomněl, že je schopen vyhrávat každý závod do kterého nastoupí, ale že tam budou i jiní takoví závodnicí, především Nor Emil Hegle Svendsen, který oplývá velkým sebevědomím.[53] Hned v prvním závodě ve sprintu se však přesvědčil, že to nebude lehké, když po jednom zaváhání na střelnici dojel na 6. místě.[54][55] Nicméně, v následujícím stíhacím závodě byl schopný stáhnout svou počáteční ztrátu na startu a z šestého místa se prokousal až na první a získal tak svou první zlatou olympijskou medaili.[56] Po posledním výstřelu na poslední stojce natáhl Fourcade svou ruku ke vzduchu a zapumpoval pěstí, s vysvětlením: „Moje gesto bylo proto, že jsem byl tak šťastný. Nebylo to z arogance, bylo to jen ze štěstí. Věděl jsem, že když zastřílím čistě, budu olympijským vítězem.“[57] Ve vytrvalostním závodě pokračoval ve své dobré formě, když zasáhl 19 z 20 terčů a vyhrál svou druhou zlatou olympijskou medaili.[58] Závod s hromadným startem pro něj skončil mírným zklamáním, jelikož i když získal třetí medaili z her, stříbrnou, ztratil zlato ve finiši jen o špičku boty s Emilem Hegle Svendsenem.[59] Bez ohledu na to se stal Fourcade zdaleka nejúspěšnějším mužským sportovcem těchto her.[60] Kromě toho se stal pouze druhý mužem biatlonu po Ole Einarovi Bjørndalenovi, jenž získal v netýmové disciplíně: zlatou olympijskou medaili, zlatou medaili z mistrovství světa, ovládl hodnocení Světového poháru a všechny jednotlivé disciplíny z něj.[29][61] V týmových závodech skončil na 8. místě s mužskou a na 6. se smíšenou štafetou.

Po olympiádě následovaly tři volné týdny, po nichž se závody přesunuly do slovinské Pokljuky, kde Francouz obsadil druhou příčku v závodě s hromadným startem.[62] Poté se kolotoč světového poháru stěhoval do finského Kontiolahti, v němž získal Fourvade dvě druhá místa ze sprintu a stíhacího závodu (v obou závodech triumfoval Nor Johannes Thingnes Bø).[63][64] Umístění ve stíhačce mu s předstihem zajistilo potřetí vřadě vítězství v celkovém hodnocení světového poháru.[64]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Před zahájením sezóny v době letní přípravy si stěžoval na velkou únavu a vyšetření ukázala, že trpěl infekční mononukleózou.[65] Francouz tak musel silně omezit svůj letní trénink.[66]

Na rozdíl od předchozích dvou letech nevyhrál zahajovací individuální vytrvalostní závod v Östersundu, když se s šesti chybami na střelnici umístil na 81. místě, jeho druhém nejhorším výsledku ve SP vůbec.[67] Pokažený závod si vynahradil sprintem a stíhacím závodem, ve kterých dokázal zvítězit. Navíc slavil hned v úvodním závodě triumf se smíšenou štafetou.[68]

Jeho další vítězství přišlo ve stíhacím závodě v Hochfilzenu, kde se dokázal ze sedmého místa na startu vyšplhat na první v cíli, a to díky čisté střelbě. Slovinská Pokljuka pro něj nebyla tak úspěšná, jelikož v ní nepřidal další vítězství, a to i přesto, že obsadil dvě pódiová umístění.[69] Přesto nasbíral druhý největší počet bodů v tomto podniku za Rusem Antonem Šipulinem.[70]

Martin Fourcade v roce 2015 v závodě světového poháru v Östersundu

Zastávka v Oberhofu na začátku roku 2015 byla pro něho velice úspěšná, jelikož triumfoval v obou závodech (sprintu a hromadném startu).[71][72] Závěrečná střelba ve stoje v závodě s hromadným startem byla jedním z nejpamátnějších okamžiků sezóny, jelikož silný vítr přinutil vedoucího Fourcada (který měl téměř 40sekundový náskok na své pronásledovatelé) trpělivě čekat na to, až se situace na střelnici uklidnila, zatímco mnozí biatlonisté, včetně nakonec druhého v cíli Antona Šipulina, opustili střelnici před Francouzem. Žádný z nich však nezastřílel čistě, až na Fourcada, který se po střelbě ujal vedení a závod nakonec absolvoval bez zdržení trestného kola.[73][74]

V následných 2 podnicích v Ruhpoldingu a Anterselvě se neumístil ani jednou v TOP 3, čehož využili Šipulin a především Simon Schempp z Německa, kteří dokázali snížit bodovou ztrátu na Fourcada ve světovém poháru.[75][76][77] Lepší výsledky zaznamenal v Novém Městě na Moravě, kde skončil čtvrtý ve sprintu a o jednu příčku dokázal toto umístění vylepšit ve stíhačce.[78][79]

Posledním seriálem před mistrovství světa byl víkend v norském Oslu, kde se Fourcade dokázal vrátit k předešlé formě triumfem ve vytrvalostním závodě. Závod započal jako jako vůbec první závodník a s výsledkem 20 sestřelených terčů z 20 zůstal v cíli na vedoucí pozici až do konce.[80] Ve stíhacím závodě pak nestačil jen na německého závodníka Arnda Peiffera.[81]

Na mistrovství světa v Kontiolahti získal svůj šestý titul mistra světa, když ovládl vytrvalostní závod. Poté, co udělal jednu chybu při druhé položce, musel zabrat, jelikož jeho hlavní soupeř Emil Hegle Svendsen střílel v závodě neomylně.[82] I díky nejrychlejšímu běžeckému výkonu však svůj náskok uhájil před ním v cíli uhájil.[83] Kdyby neskončil v cíli nakonec bronzový medailista Ondřej Moravec, starší z bratrů Fourcadů, Simon, by byl na stupních vítězů rovněž.[84] Ziskem šesté individuální zlaté medaile se Fourcade stal třetím nejúspěšnějším mužským závodníkem na mistrovství světa v biatlonu po Ole Einarovi Bjørndalenovi a krajanovi Raphaële Poiréem. Hned v úvodu šampionátu získal stříbrnou medaili ze smíšené štafety, kde finišoval[85] a navíc přidal s mužskou štafetou bronzové medaile.[86]

Na finálovém podniku v ruském Chanty-Mansijsku ukořistil závod ve sprintu a získal tak jeho 8. vítězství v sezóně.[87] Čtvrté místo ve stíhacím závodě mu pak přisoudilo velký křišťálový glóbus, stejně jako malý glóbus z této disciplíny.[88]

Navzdory předsezónní prodělané mononukleózu dokončil sezónu ziskem velkého křišťálového glóbu a dvou malých za sprint a stíhací závod. Stal se prvním biatlonistou, který vyhrál hodnocení světového poháru čtyřikrát po sobě.[89]

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v předchozím roce, nezahájil nový ročník SP ideálně, když ve vytrvalostním závodě ve švédském Östersundu skončil v cíli po 5 minelách na 21. příčce.[90] Ovšem stejně jako minule se byl z toho schopný rychle oklepat a ovládnou oba zbývající individuální závody - sprint a stíhačku. Už popáté za sebou v Östersundu ovládl vždy dva individuální závody (sprint, stíhací nebo vytrvalostní závod), když se mu ale jeden ze tří individuálních závodů ve Švédsku příliš nevyvedl.[91][92]

Martin Fourcade (vzadu) stíhá Oleho Einara Bjørndalena v závodě s hromadným startem na MS 2016 v Oslu

V rakouském Hochfilzenu dominoval startovnímu poli spolu s německým biatlonistou Simonem Schemppem, který triumfoval ve sprintu právě před Fourcadem, jenž ho zase dokázal porazit ve stíhacím závodě.[93][94] S mužskou štafetou dokázal skončit na třetím místě, když běžel na posledním úseku.[95] Třetí podnik ve slovinské Pokljuce nebyl pro Fourcada nejhorší, ale ani nejlepší, když jeho nejlepším výsledkem bylo druhé místo ve stíhacím závodě, kde nestačil jen na Schemppa, kterým o svém vítězství rozhodl na poslední položce, kde zastřílel na rozdíl od Fourcada čistě.[96] Schempp se výsledky dostal na 2. místo celkové hodnocení SP, když ale na Francouze ztrácel poměrně dost bodů (59).

Následoval dvojpodnik v německém Ruhpoldingu, kam se celý podnik přesunul z jiného německého města Oberhofu z důvodu nedostatku sněhu.[97] Po 4. místě z úvodního sprintu dokázal poskočit v následném stíhacím závodě na druhé místo, když nestačil jen na Simona Edera z Rakouska.[98] Ještě lepší umístění zaznamenal v závodu s hromadným startem, který s jedním trestným kolem opanoval.[99] Druhý týden ve stejné destinaci zahájil triumfem ve vytrvalostním závodě[100] a následně druhým místem v závodu s hromadným startem, kde nestačil jen na čistě střílejícího Erika Lessera z Německa.[101] Šestou zastávkou v sezóně se stala italská Anterselva, kterou zahájil sprintem, a ve které si připsal svůj dosavadní nejhorší výsledek v sezóně, když po třech chybách na střelnici skončil v cíli na 28. pozici.[102] Obrovský posun zaznamenal v následné stíhačce, kterou absolvoval jako vůbec jediný bez střelecké chyby a na vítězného Rusa Antona Šipulina mu v cíli scházelo jen 17,5 sekundy.[103]

Následně se celé pole přesunulo do Severní Ameriky, kde nejprve v kanadském Canmore ovládl bez střeleckého zaváhání sprint.[104] V závodu s hromadným startem, který dosti poznamenal silný vítr, skončil po 6 trestných okruzích na 6. místě.[105] Na závěr podniku pak triumfoval s Marie Dorinovou Habertovou v závodu smíšených dvojic.[106]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Sezóna D Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT Věk
2008/09 MS Jižní Korea Pchjongčchang 18. 8. 15. 13. 4. 20 let
2009/10 ZOH Kanada Vancouver 35. 34. 2. 14. 6. 21 let
2010/11 MS Rusko Chanty-Mansijsk 2. 1. 10. 10. 12. 3. 22 let
2011/12 MS Německo Ruhpolding 1. 1. 1. 25. 2. 11. 23 let
2012/13 MS Česko Nové Město na Moravě 2. 2. 10. 1. 2. 2. 24 let
2013/14 ZOH Rusko Soči 6. 1. 2. 1. 8. 6. 25 let
2014/15 MS Finsko Kontiolahti 12. 7. 10. 1. 3. 2. 26 let
2015/16 MS Norsko Oslo 1. 1. 2. 1. 9. 1. 27 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči se nezapočítávají.[107]

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Kontiolahti, Finsko, 13. března 2010

Sezóna 2007/08

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
9. Norsko Oslo 61.
celkové umístění nkl 60%
0 bodů (nkl)

Sezóna 2008/09

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund nestartoval
2. Rakousko Hochfilzen nestartoval
3. Rakousko Hochfilzen 10. 36.
4. Německo Oberhof 64. 4.
5. Německo Ruhpolding 22. 15. 6.
6. Itálie Anterselva 43. 25.
7. Kanada Vancouver 11. 43. 2.
8. Norsko Trondheim 23. 21. 12.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 41. 19. 23.
celkové umístění 31. 19. 25. 29. 4. 84%
345 bodů (24.)

Sezóna 2009/10

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 8. 7. 1.
2. Rakousko Hochfilzen 12. 14. 4.
3. Slovinsko Pokljuka nestartoval
4. Německo Oberhof 84. 21. 2.
5. Německo Ruhpolding 6. 5.
6. Itálie Anterselva 6. 4. 8.
7. Finsko Kontiolahti 3. 1.
8. Norsko Oslo 1. 1. 21.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 6. 5.[p. 1]
celkové umístění 8. 1. 8. 8. 4. 84%
719 bodů (5.)

Sezóna 2010/11

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 3. 5. 3.
2. Rakousko Hochfilzen 38. 13. 3.
3. Slovinsko Pokljuka 16. 3.
4. Německo Oberhof 68. 4. 6.
5. Německo Ruhpolding 2. 2. 2. 7.
6. Itálie Anterselva 21. 1.
7. USA Presque Isle 2. 7.
8. USA Fort Kent 4. 2. 1.
9. Norsko Oslo 35. 3. 7.
celkové umístění 4. 2. 2. 3. 7. 85%
990 bodů (3.)

Sezóna 2011/12

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 4. 1. 1.
2. Rakousko Hochfilzen 22. 24.
3. Rakousko Hochfilzen 2. 7. 3.
4. Německo Oberhof 13. 7.
5. Česká republika Nové Město na Moravě 3. 2. 10.
6. Itálie Anterselva 3. 3. 1.
7. Norsko Oslo 10. 4. 5.
8. Finsko Kontiolahti 1. 2.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 1. 1. 15.
celkové umístění 1. 1. 3. 4. 1. 84%
1100 bodů (1.)

Sezóna 2012/13

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 10. 1. 1.
2. Rakousko Hochfilzen 2. 3. 2.
3. Slovinsko Pokljuka 3. 3. 4.
4. Německo Oberhof 16. 14.
5. Německo Ruhpolding 1. 1. 1.
6. Itálie Anterselva 6. 4. 1.
7. Norsko Oslo 2. 1. 2.
8. Rusko Soči 1. 1.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 1. 3. 1.
celkové umístění 1. 1. 1. 1. 3. 4. 89%
1248 bodů (1.)

Sezóna 2013/14

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 1. 1. 5.
2. Rakousko Hochfilzen 2. 1. 5.
3. Francie Annecy 3. 17. 6.
4. Německo Oberhof 3. 3. 1.
5. Německo Ruhpolding
6. Itálie Anterselva 5. 9. 1.
7. Slovinsko Pokljuka 7. 7. 2.
8. Finsko Kontiolahti 2. 2.
11.[p. 2]
9. Norsko Oslo 11. 5. 1.
celkové umístění 1. 1. 1. 7. 6. 6. 88%
928 bodů (1.)

Sezóna 2014/15

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 1. 1. 81. 1.
2. Rakousko Hochfilzen 7. 1. 2.
3. Slovinsko Pokljuka 4. 3. 2.
4. Německo Oberhof 1. 1.
5. Německo Ruhpolding 26. 21. 4.
6. Itálie Anterselva 25. 5.
7. Česko Nové Město na Moravě 4. 3. 5.
8. Norsko Oslo 2. 1. 6.
9. Rusko Chanty-Mansijsk 1. 4. 20.
Celkové umístění 1. 1. 3. 2. 4. 2. 89%
1042 bodů (1.)

Sezóna 2015/16

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 1. 1. 21. 80%
2. Rakousko Hochfilzen 2. 1. 3. 90%
3. Slovinsko Pokljuka 5. 2. 7. 88%
4. Německo Ruhpolding[p. 3] 4. 2. 1. 92%
5. Německo Ruhpolding 2. 1. 4. 94%
6. Itálie Anterselva 28. 4. 90%
7. Kanada Canmore 1. 6. 1. 85%
8. USA Presque Isle 3. 1. 90%
9. Rusko Chanty-Mansijsk 40. DNS ZRU
Celkové umístění 1. 1. 1. 1. 4. 3. 88%
1151 bodů (1.)

Sezóna 2016/17

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 1. 1. 1.
2. Slovinsko Pokljuka
3. Česko Nové Město na Moravě
4. Německo Oberhof
5. Německo Ruhpolding
6. Itálie Anterselva
7. Korea Pchjongčchang
8. Rusko Ťumeň
9. Norsko Holmenkollen
Celkové umístění

Juniorská mistrovství[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se dvou Mistrovství světa juniorů v biatlonu. Nejlepším výsledkem je pro něj zisk bronzové medaile ze štafety z šampionátu v italském Martellu v roce 2007. Individuálně se dokázal nejlépe umístit na 5. místě ve vytrvalostním závodě na stejném mistrovství.

Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2006/07 MSJ Itálie Martell 9. 9. 5. 3. 19 let
2007/08 MSJ Německo Ruhpolding 11. 10. 9. 5. 20 let

Vítězství ve světovém poháru[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Fourcade celkově zaznamenal 49 individuálních triumfů ve světovém poháru (11 IZ, 15 SP, 16 SZ, 9 HZ); do světového poháru se nezapočítávaly dva triumfy ze stíhacího závodu a vytrvalostního závodu na olympiádě v Soči 2014.[107]

Sezóna datum místo disciplína střelba vítězný čas
2009/10
3 vítězství
(1 SP, 2 SZ)
14. března 2010 Finsko Kontiolahti stíhací závod na 12,5 km 1+0+0+0 32:35,1 min
18. března 2010 Norsko Oslo Holmenkollen stíhací závod na 12,5 km 0+0 26:08,1 min
20. března 2010 Norsko Oslo Holmenkollen stíhací závod na 12,5 km 1+0+1+1 33:46,9 min
2010/11
3 vítězství
(1 SZ, 2 HZ)
22. ledna 2011 Itálie Antholz-Anterselva závod s hromadným startem na 15 km 0+0+1+0 35:33,4 min
13. února 2011 USA Fort Kent závod s hromadným startem na 15 km 0+0+2+0 39:48,9 min
6. března 2011 Rusko Chanty-Mansijsk (MS) stíhací závod na 12,5 km 0+1+2+0 33:02,6 min
2011/12
8 vítězství
(1 IZ, 3 SP, 3 SZ, 1 HZ)
30. listopadu 2011 Švédsko Östersund vytrvalostní závod na 20 km 0+0+0+1 53:29,8 min
4. prosince 2011 Švédsko Östersund stíhací závod na 12,5 km 0+0+0+0 32:56,0 min
11. února 2012 Finsko Kontiolahti sprint na 10 km 0+1 24:58,2 min
3. března 2012 Německo Ruhpolding (MS) sprint na 10 km 0+0 24:18,6 min
4. března 2012 Německo Ruhpolding (MS) stíhací závod na 12,5 km 1+1+0+2 31:54,2 min
11. března 2012 Německo Ruhpolding (MS) závod s hromadným startem na 15 km 0+1+1+0 38:25,4 min
16. března 2012 Rusko Chanty-Mansijsk sprint na 10 km 0+0 26:40,2 min
17. března 2012 Rusko Chanty-Mansijsk stíhací závod na 12,5 km 0+0+1+0 34:47,1 min
2012/13
10 vítězství
(3 IZ, 3 SP, 2 SZ, 2 HZ)
28. listopadu 2012 Švédsko Östersund vytrvalostní závod na 20 km 0+1+0+0 50:44,7 min
2. prosince 2012 Švédsko Östersund stíhací závod na 12,5 km 0+0+1+0 33:03,5 mi
12. ledna 2013 Německo Ruhpolding sprint na 10 km 0+0 23:51,5 min
13. ledna 2013 Německo Ruhpolding závod s hromadným startem na 15 km 0+0+0+0 36:27,7 min
14. února 2013 Česko Nové Město na Moravě (MS) vytrvalostní závod na 20 km 0+0+0+1 49:43,0 min
2. března 2013 Norsko Oslo Holmenkollen stíhací závod na 12,5 km 0+1+0+1 33:48,2 min
7. března 2013 Rusko Soči vytrvalostní závod na 20 km 1+0+0+0 49:40,6 min
9. března 2013 Rusko Soči sprint na 10 km 0+0 25:17,3 min
15. března 2013 Rusko Chanty-Mansijsk sprint na 10 km 0+0 24:22,6 min
17. března 2013 Rusko Chanty-Mansijsk závod s hromadným startem na 15 km 0+1+0+0 41:51,4 min
2013/14
7 vítězství
(1 IZ, 1 SP, 1 SZ, 2 HZ)
28. listopadu 2013 Švédsko Östersund vytrvalostní závod na 20 km 0+0+0+0 50:10,9 min
30. listopadu 2013 Švédsko Östersund sprint na 10 km 0+1 15:33,3 min
9. prosince 2013 Rakousko Hochfilzen stíhací závod na 12,5 km 0+0+1+0 32:43,3 min
5. ledna 2014 Německo Oberhof závod s hromadným startem na 15 km 1+0+0+0 37:39,4 min
23. března 2014 Norsko Oslo Holmenkollen závod s hromadným startem na 15 km 0+0+1+0 40:59,9 min
2014/15
8 vítězství
(2 IZ, 3 SP, 2 SZ, 1 HZ)
6. prosince 2014 Švédsko Östersund sprint na 10 km 0+0 24:46,6 min
7. prosince 2014 Švédsko Östersund stíhací závod na 12,5 km 2+1+0+1 33:54,9 min
14. prosince 2014 Rakousko Hochfilzen stíhací závod na 12,5 km 0+0+0+0 32:53,7 min
10. ledna 2015 Německo Oberhof sprint na 10 km 1+0 27:02,5 min
11. ledna 2015 Německo Oberhof závod s hromadným startem na 15 km 0+0+0+0 44:52,0 min
12. února 2015 Norsko Oslo Holmenkollen vytrvalostní závod na 20 km 0+0+0+0 51:26,8 min
12. března 2015 Finsko Kontiolahti (MS) vytrvalostní závod na 20 km 1+0+0+0 47:29,4 min
19. března 2015 Rusko Chanty-Mansijsk sprint na 10 km 0+0 23:47,0 min
2015/16
10 vítězství
(2 IZ, 3 SP, 4 SZ, 1 HZ)
5. prosince 2015 Švédsko Östersund sprint na 10 km 1+1 24:02,0 min
6. prosince 2015 Švédsko Östersund stíhací závod na 12,5 km 1+0+1+1 31:22,4 min
12. prosince 2015 Rakousko Hochfilzen stíhací závod na 12,5 km 0+2+0+0 31:19,9 min
10. ledna 2016 Německo Ruhpolding závod s hromadným startem na 15 km 0+1+0+0 34:07,2 min
13. ledna 2016 Německo Ruhpolding vytrvalostní závod na 20 km 0+0+1+0 50:53,9 min
4. února 2016 Kanada Canmore sprint na 10 km 0+0 23:51,5 min
12. února 2016 USA Presque Isle stíhací závod na 12,5 km 1+1+0+0 31:04,4 min
5. března 2016 Norsko Oslo Holmenkollen (MS) sprint na 10 km 0+0 25:35,4 min
6. března 2016 Norsko Oslo Holmenkollen (MS) stíhací závod na 12,5 km 0+0+1+2 32:56,5 min
10. března 2016 Norsko Oslo Holmenkollen (MS) vytrvalostní závod na 20 km 0+1+0+0 49:13,9 min
2016/17
2 vítězství
(1 IZ, 1 SP)
1. prosince 2016 Švédsko Östersund vytrvalostní závod na 20 km 0+2+0+0 51:33,8 min
3. prosince 2016 Švédsko Östersund sprint na 10 km 0+0 23:31,9 min

Týmová[editovat | editovat zdroj]

Fourcade celkově zaznamenal 9 týmových triumfů ve světovém poháru (5 ŠT, 2 SŠT, 2 SZD).[107]

Sezóna datum místo spoluzávodníci disciplína střelba na úseku vítězný čas
2009/10
1 vítězství
(1 ŠT)
6. prosince 2009 Švédsko Östersund Vincent Jay
Vincent Defrasne
Simon Fourcade
štafeta na 4x7,5 km 0+2 0+1 1:15:10,3 min
2011/12
1 vítězství
(1 ŠT)
22. ledna 2012 Itálie Antholz-Anterselva Jean-Guillaume Béatrix
Simon Fourcade
Alexis Bœuf
štafeta na 4x7,5 km 0+1 0+1 1:12:14,7 min
2012/13
2 vítězství
(2 ŠT)
10. ledna 2013 Německo Ruhpolding Simon Fourcade
Jean-Guillaume Béatrix
Alexis Bœuf
štafeta na 4x7,5 km 0+0 0+0 1:13:11,2 min
20. ledna 2013 Itálie Antholz-Anterselva Simon Fourcade
Jean-Guillaume Béatrix
Alexis Bœuf
štafeta na 4x7,5 km 0+2 0+2 1:13:26,0 min
2013/14
1 vítězství
(1 ŠT)
19. ledna 2014 Itálie Antholz-Anterselva Simon Fourcade
Alexis Bœuf
Jean-Guillaume Béatrix
štafeta na 4x7,5 km 0+0 0+0 1:14:34,1 min
2014/15
1 vítězství
(1 SŠT)
30. listopadu 2014 Švédsko Östersund Anaïs Bescondová
Anaïs Chevalierová
Simon Fourcade
smíšená štafeta na 2x6+2x7,5 km 0+0 0+2 1:15:05,5 min
2015/16
2 vítězství
(1 SŠT, 1 SZD)
7. února 2016 Kanada Canmore Marie Dorinová Habertová smíšený závod dvojic na 6+7,5 km 0+0 0+2 37:59,0 min
3. března 2016 Norsko Oslo Holmenkollen Anaïs Bescondová
Marie Dorinová Habertová
Quentin Fillon Maillet
smíšená štafeta na 2x6+2x7,5 km 0+0 0+1 1:14:01,0 min
2016/17
1 vítězství
(1 SZD)
27. listopadu 2016 Švédsko Östersund Marie Dorinová Habertová smíšený závod dvojic na 6+7,5 km 0+0 0+1 35:43,5 min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Smíšená štafeta se jela jako MS za rok 2010
  2. V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
  3. Původně se měl závod uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Fourcade na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m http://services.biathlonresults.com/athletes.aspx?IbuId=BTFRA11409198801, přístup: 7. prosince 2015
  2. NOVOTNÝ, Ondřej. Fourcade opanoval i stíhačku. Stříbro má Björndalen, Šlesingr dvanáctý. iDNES.cz [online]. 2016-03-06. Dostupné online.  
  3. http://services.biathlonresults.com/results.aspx?RaceId=BT0607JWRLCH__YMRL, přístup: 7. prosince 2015
  4. Martin Fourcade Biography and Olympic Results [online]. Sports Reference LLC, [cit. 2011-03-06]. [1]. (anglicky) 
  5. Dure, Beau."Tim Burke feels biathlon's cruelty in men's 15K mass start", USA Today, 2010-02-21. Ověřeno k 2011-03-06. 
  6. Kokesh, Jerry. Martin Fourcade Runs Away with Pursuit [online]. IBU, 2010-03-14, [cit. 2011-03-06]. [2]. (anglicky) 
  7. IBU DATACENTER – E.ON RUHRGAS IBU WORLD CUP – Kontiolahti (FIN) -Men 12.5 km Pursuit [online]. IBU, [cit. 2011-03-06]. [3]. (anglicky) 
  8. a b Kokesh, Jerry. Martin Fourcade Takes Oslo Pursuit for Third Win in a Row [online]. IBU, 2010-03-20, [cit. 2010-03-21]. [4]. (anglicky) 
  9. e.on Ruhrgas IBU WORLD CUP BIATHLON – MEN'S WORLD CUP PURSUIT SCORE [pdf]. IBU, 2010-03-20, [cit. 2011-03-06]. [5]. (anglicky) 
  10. E.ON RUHRGAS IBU WORLD CUP BIATHLON – MEN'S WORLD CUP TOTAL SCORE [pdf]. IBU, 2010-03-27, [cit. 2011-03-06]. [6]. (anglicky) 
  11. Simon Fourcade IBU Profile [online]. IBU, [cit. 2011-03-06]. [7]. (anglicky) 
  12. Kokesh, Jerry. Ferry Takes Ruhpolding Pursuit [online]. IBU, 2011-01-16, [cit. 2011-03-06]. [8]. (anglicky) 
  13. Kokesh, Jerry. Martin Fourcade Claims Antholz Mass Start [online]. IBU, 2011-01-22, [cit. 2011-03-06]. [9]. (anglicky) 
  14. Kokesh, Jerry. Sprinting for Championships on Saturday [online]. IBU, 2011-03-04, [cit. 2011-03-06]. [10]. (anglicky) 
  15. FINAL RESULTS MIXED 2 X 6 + 2 X 7.5 KM RELAY [PDF]. IBU, 2011-03-03. [11]. (anglicky) 
  16. COMPETITION ANALYSIS – MEN 10 KM SPRINT [pdf]. IBU, 2011-03-05, [cit. 2011-03-06]. [12]. (anglicky) 
  17. Kokesh, Jerry. Martin Fourcade Skis to Pursuit Title [online]. IBU, 2011-03-06, [cit. 2011-03-06]. [13]. (anglicky) 
  18. COMPETITION ANALYSIS – MEN 12.5 KM PURSUIT [pdf]. IBU, 2011-03-06. [14]. (anglicky) 
  19. MEN'S WORLD CUP TOTAL SCORES – INTERMEDIATE AFTER 21 COMPETITIONS [PDF]. IBU, 2011-03-06, [cit. 2011-03-06]. [15]. (anglicky) 
  20. Martin Fourcade won the 20km Östersund - Blog O Sports [online]. http://google.com/+Blogosports, [cit. 2016-01-11]. [16]. (en-US) 
  21. International Biathlon Union / Win Number Two for Martin Fourcade [online]. [cit. 2016-01-11]. [17]. (anglicky) 
  22. Simon Fourcade secures second place in sprint in Nove Mesto - Fischer Sports [online]. [cit. 2016-01-11]. [18]. (anglicky) 
  23. International Biathlon Union / Anton Shipulin Takes Nove Mesto Pursuit [online]. [cit. 2016-01-11]. [19]. (anglicky) 
  24. International Biathlon Union / Antholz Sprint to Fredrik Lindström [online]. [cit. 2016-01-11]. [20]. (anglicky) 
  25. International Biathlon Union / Birnbacher Sprints to Antholz Mass Start Win [online]. [cit. 2016-01-11]. [21]. (anglicky) 
  26. International Biathlon Union / Svendsen Wins at Home [online]. [cit. 2016-01-11]. [22]. (anglicky) 
  27. International Biathlon Union / Martin Fourcade Starts and Finishes First [online]. [cit. 2016-01-11]. [23]. (anglicky) 
  28. International Biathlon Union / Gold Number Three for Martin! [online]. . [24]. (anglicky) 
  29. a b Sports 123: Biathlon [online]. . [25]. (anglicky) 
  30. Two in a Row for Martin Fourcade! [online]. IBU, 2012-03-17, [cit. 2012-11-28]. [26]. (anglicky) 
  31. New Season, But Fourcade Still on Top [online]. IBU, 2012-11-28, [cit. 2012-11-28]. [27]. (anglicky) 
  32. Fourcade Moves Up to Take Pursuit [online]. IBU, 2012-12-02, [cit. 2012-12-02]. [28]. (anglicky) 
  33. International Biathlon Union / Birnbacher Takes Hochfilzen Sprint [online]. [cit. 2016-01-11]. [29]. (anglicky) 
  34. International Biathlon Union / First World Cup Victory for Jakov Fak [online]. [cit. 2016-01-11]. [30]. (anglicky) 
  35. International Biathlon Union / Martin Fourcade Takes Ruhpolding Sprint [online]. [cit. 2016-01-11]. [31]. (anglicky) 
  36. Fourcade completes clean sweep in Ruhpolding [online]. 2013-01-13, [cit. 2016-01-11]. [32]. (anglicky) 
  37. International Biathlon Union / Svendsen Wins Sprint Battle [online]. [cit. 2016-01-11]. [33]. (anglicky) 
  38. a b International Biathlon Union / Photo Finish Victory for Svendsen in Pursuit [online]. [cit. 2016-01-11]. [34]. (anglicky) 
  39. International Biathlon Union / Gold for Martin Fourcade…Finally! [online]. [cit. 2016-01-11]. [35]. (anglicky) 
  40. International Biathlon Union / Fourcade Runs Away in Oslo Pursuit [online]. [cit. 2016-01-11]. [36]. (anglicky) 
  41. International Biathlon Union / Fourcade Charges Back to Win 20K [online]. [cit. 2016-01-11]. [37]. (anglicky) 
  42. International Biathlon Union / Fourcade Overwhelms Sprint Field [online]. [cit. 2016-01-11]. [38]. (anglicky) 
  43. International Biathlon Union / Fourcade Incomparable In Khanty Sprint [online]. [cit. 2016-01-11]. [39]. (anglicky) 
  44. a b International Biathlon Union / Fourcade Masters Mass Start [online]. [cit. 2016-01-11]. [40]. (anglicky) 
  45. Loading... [online]. [cit. 2016-01-11]. [41]. (anglicky) 
  46. Martin Fourcade wins men's 20K individual in Östersund [online]. . [42]. (anglicky) 
  47. International Biathlon Union / Win Number Two for Martin Fourcade [online]. . [43]. (anglicky) 
  48. International Biathlon Union / Perfect Tactics Give Fourcade Pursuit Victory [online]. . [44]. (anglicky) 
  49. International Biathlon Union / First Win for Norway’s Johannes Boe [online]. . [45]. (anglicky) 
  50. a b International Biathlon Union / Martin Fourcade Wins 1st Mass Start of Season [online]. . [46]. (anglicky) 
  51. Third win for France in an Antholz Relay [online]. . [47]. (anglicky) 
  52. Martin Fourcade : I can handle the pressure in Sochi [online]. . [48]. (en-US) 
  53. Fourcade threatens Bjoerndalen's biathlon swansong [online]. . [49]. (en-AU) 
  54. FasterSkier.com — Fourcade Gets Gold He Came For; Two Frenchmen Podium in Pursuit [online]. . [50]. (anglicky) 
  55. Bjoerndalen wins 7th career Olympic gold in sprint [online]. . [51]. (anglicky) 
  56. Sochi 2014: Martin Fourcade wins biathlon 12.5km pursuit gold [online]. . [52]. (anglicky) 
  57. Fourcade wins gold in men's 12.5K pursuit in Sochi [online]. . [53]. (anglicky) 
  58. Sochi 2014: Martin Fourcade wins second biathlon gold [online]. . [54]. (anglicky) 
  59. International Biathlon Union / Photo-Finish Mass Start Gold for Svendsen [online]. . [55]. (anglicky) 
  60. Sochi 2014 Winter Olympics | Olympic Videos, Photos, News [online]. . [56]. (anglicky) 
  61. real biathlon: Records Men [online]. . [57]. (anglicky) 
  62. International Biathlon Union / Victory Number Two for Ferry in Mass Start [online]. . [58]. (anglicky) 
  63. International Biathlon Union / Kontiolahti Sprint to Johannes Thingnes Boe [online]. . [59]. (anglicky) 
  64. a b Boe Conquers Kontiolahti - Kontiolahti Biathlon [online]. . [60]. (en-US) 
  65. ČTK. Biatlonista Martin Fourcade přerušil kvůli mononukleóze trénink. Sport.cz [online]. 2014-08-26 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.  
  66. International Biathlon Union / Martin Fourcade; Mononucleosis, Fatigue But Training [online]. . [61]. (anglicky) 
  67. real biathlon: Östersund Men's Individual [online]. . [62]. (anglicky) 
  68. MACEK, Tomáš. Smolné dobíjení. Biatlonisté vedli smíšenou štafetu, pak přišel propad. iDNES.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.  
  69. International Biathlon Union / Perfect Shooting; Pursuit Win for Fourcade [online]. . [63]. (anglicky) 
  70. real biathlon: Top performers Pokljuka [online]. . [64]. (anglicky) 
  71. FasterSkier.com — Fourcade Overcomes All Obstacles, Back to Business with Oberhof Sprint Win [online]. . [65]. (anglicky) 
  72. FasterSkier.com — No One Touches Fourcade in Oberhof Mass Start; North American Men Outside Top 20 [online]. . [66]. (anglicky) 
  73. International Biathlon Union / Martin’s Mass Start Perfection [online]. . [67]. (anglicky) 
  74. Oberhof 2015: Martin Fourcade with his brain beats everyone in mass start! [online]. . [68]. (en-US) 
  75. International Biathlon Union / Schempp Wins Photo-Finish Mass Start [online]. . [69]. (anglicky) 
  76. International Biathlon Union / Schempp Soars to Antholz Sprint Win [online]. . [70]. (anglicky) 
  77. International Biathlon Union / Schempp Sprints to Pursuit Victory [online]. . [71]. (anglicky) 
  78. International Biathlon Union / Jakov Fak Sprints to Victory [online]. . [72]. (anglicky) 
  79. Fak, Domracheva win World Cup pursuit races [online]. . [73]. (anglicky) 
  80. International Biathlon Union / Fourcade Flawless in 20K Victory [online]. . [74]. (anglicky) 
  81. International Biathlon Union / Peiffer Surprises to Win Oslo Sprint [online]. . [75]. (anglicky) 
  82. International Biathlon Union / Gold in 20K for Martin Fourcade [online]. . [76]. (anglicky) 
  83. IBU World Championship – Bitahlon 2015; Men 20 km Individual – Competition Analysis [online]. Mezinárodní biatlonová unie, [cit. 2015-07-19]. Kapitola Fourcade Martin – Ski Time. Dostupné online. (anglicky) 
  84. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Další česká medaile: Moravec skončil bronzový ve vytrvalostním závodu. iDnes.cz [online]. 2015-03-12. Dostupné online.  
  85. MACEK, Tomáš; NOVOTNÝ, Ondřej. Dokonalý biatlonový úvod: Češi získali zlato ve smíšené štafetě!. iDNES.cz [online]. 2015-03-05 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  86. GRIM, Filip. Štafeta biatlonistů se natahovala po medaili, ale skončila šestá. iDNES.cz [online]. 2015-03-14 [cit. 2015-03-15]. Dostupné online.  
  87. International Biathlon Union / Fourcade Wins for 8th Time this Season [online]. . [77]. (anglicky) 
  88. International Biathlon Union / First Career Victory for Nathan Smith [online]. . [78]. (anglicky) 
  89. HISTORICAL 4TH BIG GLOBE FOR MARTIN FOURCADE [online]. . [79]. (anglicky) 
  90. NOVOTNÝ, Ondřej. Výhra číslo 95 pro legendu Björndalena. Čeští biatlonisté nezářili. iDNES.cz [online]. 2015-12-02 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online.  
  91. Fourcade Buries the Field in Wind-blown Sprint [online]. . [80]. (anglicky) 
  92. Fourcade Wire-to-Wire in Pursuit Victory [online]. . [81]. (anglicky) 
  93. Comeback Victory in Sprint for Simon Schempp [online]. . [82]. (anglicky) 
  94. Fourcade Wins Men’s Pursuit [online]. . [83]. (anglicky) 
  95. NOVOTNÝ, Ondřej. Trápení trvá. Krčmář musel na dvě trestná kola, štafeta byla šestnáctá. iDNES.cz [online]. 2015-12-13 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online.  
  96. TOMÍČEK, Matěj. Po sprintu vyhrál i stíhací závod. Schempp zatím vládne biatlonové Pokljuce. iDNES.cz [online]. 2015-12-19 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online.  
  97. Oberhof řekl kvůli teplu ne, závody SP v biatlonu pohostí Ruhpolding. iDNES.cz [online]. 2015-12-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  98. NOVOTNÝ, Ondřej. Vzestup biatlonistů pokračuje. Šlesingr dojel ve stíhacím závodě třetí. iDNES.cz [online]. 2016-01-09 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  99. PAVLÍČEK, Tomáš. Biatlonisté zpět ve špičce. Moravec dojel druhý v hromadném závodu. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  100. PAVLÍČEK, Tomáš. Další úspěch biatlonistů. Moravec zářil na střelnici a bere čtvrté místo. iDNES.cz [online]. 2016-01-13 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  101. TOMÍČEK, Matěj. Skvělý Krčmář! V hromadném závodu v Ruhpoldingu dojel pátý, Moravec sedmý. iDNES.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  102. MACEK, Tomáš. Schempp ovládl sprint, z Čechů byl nejlepší na 21. místě Krčmář. iDNES.cz [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.  
  103. PAVLÍČEK, Tomáš. Stíhačku v Anterselvě ovládl Rus Šipulin. Krčmář poskočil na 13. místo. iDNES.cz [online]. 2016-01-23 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.  
  104. TOMÍČEK, Matěj. Fourcade je zpět, vyhrál sprint v Canmore. Nejlepší z Čechů byl 14. Šlesingr. iDNES.cz [online]. 2016-02-04 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.  
  105. TOMÍČEK, Matěj. Moravec vybojoval ve vichru deváté místo. Těžký závod vyhrál Windisch. iDNES.cz [online]. 2016-02-06 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.  
  106. TOMÍČEK, Matěj. Francie neměla v závodě smíšených dvojic konkurenci, české duo třinácté. iDNES.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.  
  107. a b c Гонки Олимпиады больше не идут в зачет Кубка мира. Трибуна Блог [online]. 2013–12–30 [cit. 2014–01–10]. Dostupné online.  (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profily[editovat | editovat zdroj]