Johannes Thingnes Bø

Přehled medailí
Zimní olympijské hry
Mistrovství světa v biatlonu
Mistrovství světa juniorů

Johannes Thingnes Bø
Johannes Thingnes Bø
	Johannes Thingnes na Mistrovství světa 2023
Přezdívka	JTB
Datum narození	16. května 1993 (31 let)
Místo narození	Stryn, Norsko
Stát	Norsko
Výška	187 cm
Hmotnost	80 kg
Příbuzní	Tarjei Bø (sourozenec)
Sportovní informace
Sport	biatlon
Klub	Markane IL
Lyže	Fischer
Zbraň	Anschütz
Světový pohár v biatlonu
Debut	20. ledna 2013
Nejlepší umístění	1. místo (2018/2019, 2019/2020, 2020/2021, 2022/2023, 2023/2024)
Počet výher	116 (78 individuálních)
Stupně vítězů	151 (120 individuálních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry	5 – 2 – 1
Mistrovství světa	20 – 13 – 5
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20. prosince 2024; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johannes Thingnes Bø (* 16. května 1993 Stryn) je norský biatlonista, pětinásobný olympijský vítěz, dvacetinásobný mistr světa a pětinásobný vítěz celkového hodnocení světového poháru.

Ve světovém poháru, na mistrovství světa a na olympijských hrách startoval dosud v 341 individuálních a kolektivních závodech.^[1] Ve Světovém poháru ve své dosavadní kariéře zvítězil v 78 individuálních a 38 kolektivních závodech jako člen norské mužské nebo smíšené štafety. Na olympijských hrách vyhrál tři individuální a dva štafetové závody.

Soukromý život

Johannes Bø je druhým nejmladším dítětem Klemeta Bøa a Aslaug Hildegunny Thingnes Bøové (oba narozeni v roce 1957), který se narodil a vyrostl v odlehlé vesnici Markane, která částečně spadá pod Stryn. Má tři bratry a jednu sestru. Jeho matka má ve Strynu vlastní fyzioterapeutickou ordinaci a jeho otec pracuje v továrně na produkci mléka ze skotu. Jeho o téměř pět let starší bratr Tarjei se rovněž věnuje biatlonu a je olympijským vítězem a několikanásobným mistrem světa z této disciplíny. Norský sportovní novinář, moderátor a fotograf Harald Endre Thingnes je Johannesův strýc z matčiny strany.

Ve svém rodném městě navštěvoval střední školu (Stryn vidaregåande skule) a v květnu 2012 se pak přestěhoval do Lillehammeru, kde kromě jeho bratra Tarjeie žije a trénuje také mnoho dalších norských biatlonistů. 30. 6. 2018 uzavřel sňatek s Heddou Kløvstad Daehli. V lednu 2020 se jim narodil syn Gustav Bø a v létě 2023 dcera Sofia.

Sportovní výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

Johannes Thingnes Bø se doposud zúčastnil tří zimních olympijských her a osmi mistrovství světa.

S pěti zlatými, dvěma stříbrnými a jednou bronzovou medailí je v historických statistikách olympijských her klasifikován na druhém místě za krajanem Ole Einarem Bjørndalenem.
Na zimních olympijských hrách debutoval jako 20letý v roce 2014 v Soči, kde nejlépe obsadil čtvrté místo s norskou mužskou štafetou. O čtyři roky později v Pchjongčchangu zvítězil ve vytrvalostním závodě a v mužské i smíšené štafetě obsadil stříbrnou pozici. Potřetí do olympijských závodů zasáhl na pekingské olympiádě, kde v otevíracím závodě v cílové rovince zajistil Norsku zlato ze smíšené štafety, aby následně vyhrál sprint. Třetí zlatou medaili přidal v mužské štafetě a nakonec ovládl závěrečný závod s hromadným startem, čímž se stal nejúspěšnějším biatlonistou bez ohledu na pohlaví z pekingské olympiády.

Na mistrovství světa získal sedmnáct zlatých medailí, z toho deset v mužských a smíšených štafetách, resp. závodu dvojic. K nim přidal deset stříbrných a čtyři bronzové medaile, díky čemuž je druhým nejúspěšnějším mužem v historii biatlonových mistrovství světa.
Poprvé zvítězil hned na svém premiérovém mistrovství v roce 2015 ve finském Kontiolahti, kde triumfoval ve sprintu. Na stejném mistrovství získal i stříbrnou medaili z mužské štafety a bronz se smíšenou štafetou. Na domácím Mistrovství světa v 2016 v Oslu spolu s Ole Einarem Bjørndalenem, bratrem Tarjeiem a Emil Hegle Svendsenem získal zlato v mužské štafetě a obhájil bronz se smíšenou štafetou. V závěrečném závodu s hromadným startem pak ukořistil zlatou medaili, když v dramatickém závěru porazil Francouze Martina Fourcada.^[2] Bez jediného vítězství odešel z mistrovství z Hochfilzenu, kde nejlépe získal tři stříbrné medaili ze sprintu^[3] navazujícího stíhacího závodu^[4] Třetí stříbrný kov přidal v závodu s hromadným startem.^[5] Naopak na Mistrovství světa 2019 v Östersundu zvítězil hned čtyřikrát, kromě individuálního sprintu triumfoval ve všech třech štafetových závodech, včetně vůbec prvního závodu smíšených dvojic zařazeného na program biatlonového mistrovství, kde nastoupil po boku Røiselandové. Jeho dosud nejúspěšnější účastí na světovém šampionátu se stal rok 2020, kdy v Antereselvě získal tři zlaté a tři stříbrné medaile, jeho nejhorším umístěním bylo páté místo ve sprintu. Na pokljuckém šampionátu bylo jeho nejlepším individuálním výsledek jenom třetí místo ze stíhacího závodu, triumfoval ale v mužské a smíšené štafetě.

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	Věk
2013/14	ZOH	Soči	54.	32.	8.	11.	4.	–	×	20 let
2014/15	MS	Kontiolahti	1.	31.	6.	7.	2.	3.		21 let
2015/16	MS	Oslo	4.	4.	1.	4.	1.	3.		22 let
2016/17	MS	Hochfilzen	2.	2.	2.	8.	8.	8.		23 let
2017/18	ZOH	Pchjongčchang	31.	21.	16.	1.	2.	2.		24 let
2018/19	MS	Östersund	1.	2.	13.	9.	1.	1.	1.	25 let
2019/20	MS	Anterselva	5.	2.	1.	2.	2.	1.	1.	26 let
2020/21	MS	Pokljuka	5.	3.	8.	5.	1.	1.	2.	27 let
2021/22	ZOH	Peking	1.	5.	1.	3.	1.	1.	×	28 let
2022/23	MS	Oberhof	1.	1.	3.	1.	2.	1.	1.	29 let
2023/24	MS	Nové Město na Moravě	2.	1.	1.	1.	2.	2.	3.	30 let

Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.

Světový pohár

Ve světovém poháru debutoval v lednu 2013 štafetovým závodem v Anterselvě, kde norská štafeta jeho vinou musela na trestné kolo a dojela desátá. Individuální premiéru si odbyl o měsíc později v domácím Oslu, kde ve sprintu i stíhacím závodě odsadil pozice v první třicítce.

První stupně vítězů a zároveň i vítězství zaznamenal v sezóně 2013/2014, když ve francouzském Annecy ovládl po bezchybné střelbě sprint a následně i navazující stíhací závod, pokaždé s více než třicetisekundovým náskokem. První kariérní „hattrick“, tedy vítězství ve třech individuálních závodech během jedné pohárové zastávky zaznamenal v Kontiolahti, kde triumfoval v netradičně obou zařazených sprintech a stíhacím závodě. V celkovém hodnocení skončil na třetím místě pět bodů za druhým Svendsenem.

Světovému poháru dominoval v sezoně 2018/2019, kdy ovládl šestnáct z pětadvaceti závodů jednotlivců, čímž překonal dosavadní rekord čtrnácti triumfů Martina Fourcada ze sezony 2016/2017. K nim přidal celkem pět štafetových úspěchů. Díky tomu poprvé ovládl celkového hodnocení světového poháru, když na druhého Loginova měl náskok přes 400 bodů. Zároveň zvítězil i v hodnocení všech jednotlivých disciplín.

Sezóna 2012/2013

Světový pohár v biatlonu 2012/2013
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	STŘ
6.	Anterselva	–	–	–	–	10.	–	60 %
7.	Oslo	28.	25.	–	–	–	–	80 %
8.	Soči	20.	–	–	68.	4.	–	81 %
9.	Chanty-Mansijsk	37.	20.	–	–	–	–	95 %
Celkové umístění		61.	49.	–	nkl	2.	–	82 %
Celkové umístění		75 bodů (59.)				2.	–	82 %

Sezóna 2013/2014

Světový pohár v biatlonu 2013/2014
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	STŘ
1.	Östersund	9.	–	–	26.	–	–	80 %
2.	Hochfilzen	nestartoval
3.	Annecy	1.	1.	–	–	4.	–	91 %
4.	Oberhof	10.	6.	17.	–	–	–	76 %
5.	Ruhpolding	–	17.	–	8.	9.	–	72 %
6.	Anterselva	nestartoval
7.	Pokljuka	30.	27.	5.	–	–	–	82 %
8.	Kontiolahti	1.	1.	–	–	–	–	88 %
8.	Kontiolahti	1.^{[p. 1]}	1.	–	–	–	–	88 %
9.	Oslo	17.	11.	22.	–	–	–	82 %
Celkové umístění		3.	5.	10.	13.	5.	–	82 %
Celkové umístění		631 bodů (3.)				5.	–	82 %

Sezóna 2014/2015

Světový pohár v biatlonu 2014/2015
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	STŘ
1.	Östersund	40.	30.	–	8.	–	–	78 %
2.	Hochfilzen	1.	4.	–	–	3.	–	93 %
3.	Pokljuka	10.	8.	23.	–	–	–	74 %
4.	Oberhof	4.	–	14.	–	2.	–	70 %
5.	Ruhpolding	1.	–	10.	–	1.	–	91 %
6.	Anterselva	31.	22.	–	–	1.	–	81 %
7.	Nové Město na Moravě	10.	12.	–	–	–	1.	90 %
8.	Oslo	8.	–	–	6.	9.	–	88 %
9.	Chanty-Mansijsk	68.	–	9.	–	–	–	80 %
Celkové umístění		5.	15.	9.	5.	2.	1.	82 %
Celkové umístění		728 bodů (5.)				2.	1.	82 %

Sezóna 2015/2016

Světový pohár v biatlonu 2015/2016
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Östersund	6.	16.	–	19.	–	1.	–	76 %
2.	Hochfilzen	14.	23.	–	–	2.	–	–	81 %
3.	Pokljuka	64.	–	8.	–	–	–	–	77 %
4.	Ruhpolding^{[p. 2]}	1.	7.	10.	–	–	–	–	88 %
5.	Ruhpolding	–	–	12.	16.	1.	–	–	86 %
6.	Anterselva	8.	3.	–	–	3.	–	–	88 %
7.	Canmore	nestartoval
8.	Presque Isle	1.	2.	–	–	1.	–	–	86 %
9.	Chanty-Mansijsk	7.	2.	ZRU	–	–	–	–	93 %
Celkové umístění		3.	3.	4.	5.	1.	1.		85 %
Celkové umístění		820 bodů (2.)				1.	1.		85 %

Sezóna 2016/2017

Světový pohár v biatlonu 2016/2017
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Östersund	30.	10.	–	2.	–	1.	–	85 %
2.	Pokljuka	2.	4.	–	–	–	–	–	95 %
3.	Nové Město na Moravě	4.	5.	9.	–	–	–	–	87 %
4.	Oberhof	DNS	–	–	–	–	–	–	–
5.	Ruhpolding	37.	15.	–	–	–	–	–	90 %
6.	Anterselva	–	–	1.	14.	2.	–	–	94 %
7.	Pchjongčchang	nestartoval
8.	Kontiolahti^{[p. 3]}	4.	7.	–	–	–	5.	–	92 %
9.	Holmenkollen	1.	3.	29.	–	–	–	–	90 %
Celkové umístění		5.	4.	6.	4.	4.	4.		89 %
Celkové umístění		812 bodů (3.)				4.	4.		89 %

Sezóna 2017/2018

Světový pohár v biatlonu 2017/2018
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Östersund	11.	13.	–	1.	–	1.		75 %
2.	Hochfilzen	1.	1.	–	–	–	–	–	100 %
3.	Annecy	1.	1.	2.	–	–	–	–	96 %
4.	Oberhof	3.	2.	–	–	–	–	–	75 %
5.	Ruhpolding	–	–	1.	3.	1.	–	–	92 %
6.	Anterselva	1.	1.	6.	–	–	–	–	88 %
7.	Kontiolahti	4.	–	19.	–	–	–	3.	84 %
8.	Holmenkollen	2.	3.	–	–	1.	–	–	87 %
9.	Ťumeň	14.	2.	3.	–	–	–	–	90 %
Celkové umístění		2.	2.	2.	1.	1.	2.		85 %
Celkové umístění		1027 bodů (2.)				1.	2.		85 %

Sezóna 2018/2019

Světový pohár v biatlonu 2018/2019
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Pokljuka	1.	1.	–	7.	–	6.	–	88 %
2.	Hochfilzen	1.	9.	–	–	–	–	–	76 %
3.	Nové Město na Moravě	1.	1.	1.	–	–	–	–	92 %
4.	Oberhof	2.	1.	–	–	–	–	–	86 %
5.	Ruhpolding	1.	–	1.	–	1.	–	–	88 %
6.	Anterselva	1.	1.	2.	–	–	–	–	88 %
7.	Canmore	–	–	–	1.	1.	–	–	100%
8.	Soldier Hollow	4.	5.	–	–	–	3.	–	77 %
9.	Holmenkollen	1.	1.	1.	–	–	–	–	92%
Celkové umístění		1.	1.	1.	1.	1.	1.		85 %
Celkové umístění		1262 bodů (1.)				1.	1.		85 %

Sezóna 2019/2020

Světový pohár v biatlonu 2019/2020
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Östersund	1.	–	–	10.	1.	2.	–	94 %
2.	Hochfilzen	1.	1	–	–	1.	–	–	97 %
3.	Annecy	4.	1.	1.	–	–	–	–	92 %
4.	Oberhof	nestartoval
5.	Ruhpolding	nestartoval
6.	Pokljuka	–	–	3.	1.	–	2.	–	96 %
7.	Nově Město na Moravě	1.	–	1.	–	1.	–	–	92 %
8.	Kontiolahti	1.	4.	–	–	–	zrušeno		86 %
9.	Holmenkollen	zrušeno
Celkové umístění		3.	4.	1.	2.	1.	1.		90 %
Celkové umístění		913 bodů (1.)				1.	1.		90 %

Sezóna 2020/2021

Světový pohár v biatlonu 2020/2021
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Kontiolahti	1.	–	–	2.	–	–	–	96 %
2.	Kontiolahti	3.	3.	–	–	1.	–	–	90 %
3.	Hochfilzen	4.	4.	–	–	2.	–	–	87 %
4.	Hochfilzen	3.	3.	7.	–	–	–	–	84 %
5.	Oberhof	1.	8.	–	–	–	-	3.	84 %
6.	Oberhof	1.	–	7	–	2.	–	–	90 %
7.	Anterselva	–	–	1.	10.	2.	–	–	90 %
8.	Nově Město na Moravě	11.	2.	–	–	3.	–	–	85 %
9.	Nově Město na Moravě	9.	2.	–	–	–	1.	–	90 %
10.	Östersund	8.	2.	3.	–	–	–	–	86 %
Celkové umístění		1.	2.	2.	2.	1.	1.		84 %
Celkové umístění		1052 bodů (1.)				1.	1.		84 %

Sezóna 2021/2022

Světový pohár v biatlonu 2021/2022
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Östersund	3.	–	–	5.	–	–	–	93 %
2.	Östersund	9.	8.	–	–	1.	–	–	90 %
3.	Hochfilzen	29.	18.	–	–	1.	–	–	85 %
4.	Annecy	1.	5.	20.	–	–	–	–	84 %
5.	Oberhof	28.	21.	–	–	–	1.	–	70 %
6.	Ruhpolding	nestartoval
7.	Anterselva	–	–	2.	4.	1.	–	–	88 %
8.	Kontiolahti	nestartoval
9.	Otepää	nestartoval
10.	Holmenkollen-Oslo	nestartoval
Celkové umístění		20.	22.	22.	4.	1.	1.		84 %
Celkové umístění		440 bodů (13.)				1.	1.		84 %

Sezóna 2022/2023

Světový pohár v biatlonu 2022/2023
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	STŘ
1.	Kontiolahti	1.	1.	–	12.	1.	–	–	85%
2.	Hochfilzen	1.	1.	–	–	1.	–	–	95%
3.	Annecy	1.	3.	3.	–	–	–	–	90%
4.	Pokljuka	1.	1.	–	–	–	–	–	90%
5.	Ruhpolding	–	–	1.	1.	1.	–	–	86%
6.	Anterselva	1.	1.	–	–	1.	–	–	88%
8.	Nové Město na Moravě	1.	1.	–	–	–	–	–	93%
9.	Östersund	nestartoval
10.	Oslo-Holmenkollen	1.	1.	1.	–	–	–	–	92%
Celkové umístění		1.	1.	2.	7.	1.	2.		88%
Celkové umístění		1589 bodů (1.)				1.	2.		88%

Sezóna 2023/2024

Světový pohár v biatlonu 2023/2024
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD
1.	Östersund	18.	15.	×	3.	1.	2.	–
2.	Hochfilzen	11.	1.	×	×	1.	×	×
3.	Lenzerheide	2.	1.	1.	×	×	×	×
4.	Oberhof	4.	5.	×	×	1.	×	×
5.	Ruhpolding	9.	3.	×	×	–	×	×
6.	Anterselva	×	×	5.	1.	×	1.	–
8.	Oslo-Holmenkollen	×	×	13.	5.	×	3.	–
9.	Soldier Hollow	17.	1.	×	×	1.	×	×
10.	Canmore	1.	1.	1.	×	×	×	×
Celkové umístění		2.	1.	1.	1.	1.	1.
Celkové umístění		1262 bodů (1.)				1.	1.

Sezóna 2024/2025

Světový pohár v biatlonu 2024/2025
ČSP	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD
1.	Kontiolahti	5.	×	9.	2.	2.	–	–
2.	Hochfilzen	1.	1.	×	×	2.	×	×
3.	Annecy	2.			×	×	×	×
4.	Oberhof			×	×	×
5.	Ruhpolding	×	×				×	×
6.	Anterselva			×	×		×	×
7.	Nové Město na Moravě			×	×		×	×
8.	Pokljuka	×	×			×
9.	Oslo-Holmenkollen				×	×	×	×
Celkové umístění
Celkové umístění

Mistrovství Evropy

Na evropském šampionátu závodil jednou, a to v roce 2012 ve slovenském Osrblie. Ve skupině závodníků do 21 let získal kompletní sadu medailí, když vybojoval zlato ve smíšené štafetě, stříbro ve vytrvalostním závodě a bronz v stíhacím závodě.

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	IZ	ŠŠT	Věk
2011/12	ME	Brezno-Osrblie	7.	3.	2.	1.	18 let

Juniorská mistrovství

Zúčastnil se dvou juniorských šampionátů v biatlonu. Celkově na těchto šampionátech získal pět zlatých medailí, z toho tři byly individuální a dvě vybojoval se štafetami a jednu stříbrnou medaili. Jeho prvním podnikem ve finském Kontiolahti v roce 2012, byl vytrvalostní závod, ve kterém obsadil 4. pozici, když na střelnici chyboval hned šestkrát. První zlato vybojoval hned v dalším závodě, když dokázal triumfovat s norským týmem v závodu štafet. Ve sprintu sice dvakrát chyboval, avšak s velkým náskokem zvítězil před druhým Bělorusem Maximem Ramanouskijem. Pozici ze sprintu pak dokázal uhájit i v následném stíhacím závodě, čímž získal své třetí zlato na šampionátu. Druhý v cíli Matthias Dorfer z Německa na něj ztratil necelé 2 minuty. Další rok na juniorském mistrovství v rakouském Obertilliachu vybojoval nejprve stříbrnou medaili ve sprintu. Ve stíhacím závodě se pak dokázal o jednu pozici posunout a vybojoval tak své čtvrté zlato na MSJ. Jeho nejhorším juniorským závodem pak byl vytrvalostní závod, kde skončil „až“ na 9. místě. Juniorskou kariéru pak zakončil závodem štafet, kde opět dokázal s norským mužstvem triumfovat.

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	IZ	ŠT	Věk
2011/12	MSJ	Kontiolahti	1.	1.	4.	1.	18 let
2012/13	MSJ	Obertilliach	2.	1.	9.	1.	19 let

Vítězství v závodech světového poháru, na mistrovství světa a olympijských hrách

Individuální

Č.	sezóna	datum	místo	disciplína
1.	2013/2014	14. prosince 2013	Annecy, Francie	sprint
2.		15. prosince 2013	Annecy, Francie	stíhací závod
3.		13. března 2014	Kontiolahti, Finsko	sprint
4.		15. března 2014	Kontiolahti, Finsko	sprint
5.		16. března 2014	Kontiolahti, Finsko	stíhací závod
6.	2014/2015	12. prosince 2014	Hochfilzen, Rakousko	sprint
7.		17. ledna 2015	Ruhpolding, Německo	sprint
8.		7. března 2015	Kontiolahti, Finsko (MS)	sprint
9.	2015/2016	8. ledna 2016	Ruhpolding, Německo	sprint
10.		11. února 2016	Presque Isle, Spojené státy	sprint
11.		13. března 2016	Oslo, Norsko (MS)	závod s hromadným startem
12.	2016/2017	22. ledna 2017	Anterselva, Itálie	závod s hromadným startem
13.	2016/2017	17. března 2017	Oslo, Norsko	sprint
14.	2017/2018	30. listopadu 2017	Östersund, Švédsko	vytravolstní závod
15.		8. prosince 2017	Hochfilzen, Rakousko	sprint
16.		9. prosince 2017	Hochfilzen, Rakousko	stíhací závod
17.		15. prosince 2017	Annecy, Francie	sprint
18.		16. prosince 2017	Annecy, Francie	stíhací závod
19.		14. ledna 2018	Ruhpolding, Německo	závod s hromadným startem
20.		18. ledna 2018	Anterselva, Itálie	sprint
21.		20. ledna 2018	Anterselva, Itálie	stíhací závod
OH		15. února 2018	Pchjongčchang, Jižní Korea, (ZOH)	vytrvalostní závod
22.	2018/2019	7. prosince 2018	Pokljuka, Slovinsko	sprint
23.		9. prosince 2018	Pokljuka, Slovinsko	stíhací závod
24.		13. prosince 2018	Hochfilzen, Rakousko	sprint
25.		20. prosince 2018	Nové Město, Česko	sprint
26.		22. prosince 2018	Nové Město, Česko	stíhací závod
27.		23. prosince 2018	Nové Město, Česko	závod s hromadným startem
28.		12. ledna 2019	Oberhof, Německo	stíhací závod
29.		17. ledna 2019	Ruhpolding, Německo	sprint
30.		20. ledna 2019	Ruhpolding, Německo	závod s hromadným startem
31.		25. ledna 2019	Anterselva, Itálie	sprint
32.		26. ledna 2019	Anterselva, Itálie	stíhací závod
33.		7. února 2019	Canmore, Kanada	zkrácený vytrvalostní závod
34.		9. března 2019	Östersund, Švédsko (MS)	sprint
35.		22. března 2019	Oslo, Norsko	sprint
36.		23. března 2019	Oslo, Norsko	stíhací závod
37.		24. března 2019	Oslo, Norsko	závod s hromadným startem
38.	2019/2020	1. prosince 2019	Östersund, Švédsko	sprint
39.		13. prosince 2019	Hochfilzen, Rakousko	sprint
40.		14. prosince 2019	Hochfilzen, Rakousko	stíhací závod
41.		21. prosince 2019	Annecy, Francie	stíhací závod
42.		22. prosince 2019	Annecy, Francie	závod s hromadným startem
43.		23. ledna 2020	Pokljuka, Slovinsko	vytrvalostní závod
44.		23. února 2020	Anterselva, Itálie (MS)	závod s hromadným startem
45.		6. března 2020	Nové Město, Česko	sprint
46.		8. března 2020	Nové Město, Česko	závod s hromadným startem
47.		13. března 2020	Kontiolahti, Finsko	sprint
48.	2020/2021	29. listopadu 2020	Kontiolahti, Finsko	sprint
49.		8. ledna 2021	Oberhof, Německo	sprint
50.		13. ledna 2021	Oberhof, Německo	sprint
51.		24. ledna 2021	Anterselva, Itálie	závod s hromadným startem
52.	2021/2022	17. prosince 2021	Annecy, Francie	sprint
OH		12. února 2022	Peking, Čína (ZOH)	sprint
OH		18. února 2022	Peking, Čína (ZOH)	závod s hromadným startem
53.	2022/2023	3. prosince 2022	Kontiolahti, Finsko	sprint
54.		4. prosince 2022	Kontiolahti, Finsko	stíhací závod
55.		9. prosince 2022	Hochfilzen, Rakousko	sprint
56.		11. prosince 2022	Hochfilzen, Rakousko	stíhací závod
57.		15. prosince 2022	Annecy, Francie	sprint
58.		6. ledna 2023	Pokljuka, Slovinsko	sprint
59.		7. ledna 2023	Pokljuka, Slovinsko	stíhací závod
60.		11. ledna 2023	Ruhpolding, Německo	vytrvalostní závod
61.		15. ledna 2023	Ruhpolding, Německo	závod s hromadným startem
62.		20. ledna 2023	Anterselva, Itálie	sprint
63.		21. ledna 2023	Anterselva, Itálie	stíhací závod
MS		11. února 2023	Oberhof, Německo	sprint
MS		12. února 2023	Oberhof, Německo	stíhací závod
MS		14. února 2023	Oberhof, Německo	vytrvalostní závod
64.		2. března 2023	Nové Město, Česko	sprint
65.		4. března 2023	Nové Město, Česko	stíhací závod
66.		16. března 2023	Oslo, Norsko	sprint
67.		18. března 2023	Oslo, Norsko	stíhací závod
68.		19. března 2023	Oslo, Norsko	závod s hromadným startem
69.	2023/2024	9. prosince 2023	Hochfilzen, Rakousko	stíhací závod
70.		16. prosince 2023	Lenzerheide, Švýcarsko	stíhací závod
71.		17. prosince 2023	Lenzerheide, Švýcarsko	závod s hromadným startem
72.		18. ledna 2024	Anterselva, Itálie	zkrácený vytrvalostní závod
MS		11. února 2024	Nové Město na Moravě, Česko (MS)	stíhací závod
MS		14. února 2024	Nové Město na Moravě, Česko (MS)	vytrvalostní závod
MS		18. února 2024	Nové Město na Moravě, Česko (MS)	závod s hromadným startem
73.		10. března 2024	Soldier Hollow, Spojené státy	stíhací závod
74.		15. března 2024	Canmore, Kanada	sprint
75.		16. března 2024	Canmore, Kanada	stíhací závod
76.		17. března 2024	Canmore, Kanada	závod s hromadným startem
77.	2024/2025	13. prosince 2024	Hochfilzen, Rakousko	sprint
78.	2024/2025	14. prosince 2024	Hochfilzen, Rakousko	stíhací závod
– závod na mistrovství světa – závod na olympijských hrách

Kolektivní

Č.	sezóna	datum	místo	disciplína
1.	2014/2015	15. ledna 2015	Ruhpolding, Německo	štafeta
2.		25. ledna 2015	Anterselva, Itálie	štafeta
3.		6. února 2015	Nové Město, Česko	smíšená štafeta
4.	2015/2016	29. listopadu 2015	Östersund, Švédsko	smíšená štafeta
5.		15. ledna 2016	Ruhpolding, Německo	štafeta
6.		13. února 2016	Presque Isle, Spojené státy	štafeta
7.		12. března 2016	Oslo, Norsko (MS)	štafeta
8.	2016/2017	27. listopadu 2016	Östersund, Švédsko	smíšená štafeta
9.	2017/2018	26. listopadu 2017	Östersund, Švédsko	smíšená štafeta
10.		12. ledna 2018	Ruhpolding, Německo	štafeta
11.		18. března 2018	Holmenkollen, Norsko	štafeta
12.	2018/2019	18. ledna 2019	Ruhpolding, Německo	štafeta
13.		8. února 2019	Canmore, Kanada	štafeta
14.		7. března 2019	Östersund, Švédsko (MS)	smíšená štafeta
15.		14. března 2019	Östersund, Švédsko (MS)	smíšená štafeta dvojic
16.		16. března 2019	Östersund, Švédsko (MS)	štafeta
17.	2019/2020	7. prosince 2019	Östersund, Švédsko	štafeta
18.		15. prosince 2019	Hochfilzen, Rakousko	štafeta
19.		13. února 2020	Anterselva, Itálie (\|MS)	smíšená štafeta
20.		20. února 2020	Anterselva, Itálie (MS)	smíšená štafeta dvojic
21.		7. března 2020	Nové Město, Česko	štafeta
22.	2020/2021	6. prosince 2020	Kontiolahti, Finsko	štafeta
23.		10. února 2021	Pokljuka, Slovinsko (MS)	smíšená štafeta
24.		20. února 2021	Pokljuka, Slovinsko (MS)	štafeta
25.		14. března 2021	Nové Město, Česko	smíšená štafeta
26.	2021/2022	4. prosince 2021	Östersund, Švédsko	štafeta
27.		12. prosince 2021	Hochfilzen, Rakousko	štafeta
28.		8. ledna 2022	Oberhof, Německo	smíšená štafeta
29.		23. ledna 2022	Anterselva, Itálie	štafeta
OH		5. února 2022	Peking, Čína (ZOH)	smíšená štafeta
OH		15. ledna 2022	Peking, Čína (ZOH)	štafeta
30.	2022/2023	1. prosince 2022	Kontiolahti, Finsko	štafeta
31.		10. prosince 2022	Hochfilzen, Rakousko	štafeta
32.		13. ledna 2023	Ruhpolding, Německo	štafeta
33.		22. ledna 2023	Anterselva, Itálie	štafeta
MS		8. února 2023	Oberhof, Německo (MS)	smíšená štafeta
MS		16. února 2023	Oberhof, Německo (MS)	smíšený závod dvojic
34.	2023/2024	30. listopadu 2023	Östersund, Švédsko	štafeta
35.		10. prosince 2023	Hochfilzen, Rakousko	štafeta
36.		7. ledna 2024	Oberhof, Německo	štafeta
37.		20. ledna 2024	Anterselva, Itálie	smíšená štafeta
38.		8. března 2024	Soldier Hollow, Spojené státy	štafeta
– závod na mistrovství světa – závod na olympijských hrách

Odkazy

Poznámky

↑ V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
↑ Původně se měl podnik uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
↑ Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Johannes Thingnes Bø v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky), přístup: 20240219a19. února 2024
↑ iDNES. Poslední závod v Oslu ovládl Bö, bronz má Björndalen. Češi bez medaile. iDNES.cz [online]. 2016-03-13. Dostupné online.
↑ MRZENA, David. Dramatický sprint ovládl Němec Doll, Moravcovi těsně uniklo pódium. iDNES.cz [online]. 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
↑ MIŠKOVSKÝ, Michal. Fourcadův desátý titul na mistrovství. Moravec byl ve stíhačce pátý. iDNES.cz [online]. 2017-02-12 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
↑ MRZENA, David. Hromadný závod ovládl Němec Schempp, Šlesingr dojel třináctý. iDNES.cz [online]. 2017-02-19 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Thingnes Bø na Wikimedia Commons
Johannes Thingnes Bø v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky)
Johannes Thingnes Bø v databázi Olympedia (anglicky)
(anglicky) Profil Johannese Thingnese Bøa na stránkách FischerSports.com
Johannes Thingnes Bø na Instagramu
Johannes Thingnes Bø na X (dříve Twitteru)

[6] V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.

[7] Původně se měl podnik uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.

[8] Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

[IBU_osoba-1] Johannes Thingnes Bø v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky), přístup: 20240219a19. února 2024

[2] DNES. Poslední závod v Oslu ovládl Bö, bronz má Björndalen. Češi bez medaile. iDNES.cz [online]. 2016-03-13. Dostupné online.

[3] MRZENA, David. Dramatický sprint ovládl Němec Doll, Moravcovi těsně uniklo pódium. iDNES.cz [online]. 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.

[4] MIŠKOVSKÝ, Michal. Fourcadův desátý titul na mistrovství. Moravec byl ve stíhačce pátý. iDNES.cz [online]. 2017-02-12 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.

[5] MRZENA, David. Hromadný závod ovládl Němec Schempp, Šlesingr dojel třináctý. iDNES.cz [online]. 2017-02-19 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p. 1]

[p. 2]

[p. 3]

Olympijští vítězové v biatlonu – smíšená štafeta

2014: Bergerová, Eckhoffová, Bjørndalen a Svendsen (NOR) 2018: Habertová, Bescondová, Desthieux a Fourcade (FRA) 2022: Røiselandová, Eckhoffová, T. Bø a J. T. Bø (NOR)

2014–2018: 2×6 km + 2×7,5 km od 2022: 4×6 km