Přeskočit na obsah

Světový pohár v biatlonu 2022/2023

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Světový pohár v biatlonu 2022/2023
Základní informace
Pořadí46. ročník
Doba konání29. listopadu 2022 – 19. března 2023
Počet dějišť9
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
Celkoví vítězové
MužiNorsko Johannes Thingnes Bø
ŽenyFrancie Julia Simonová
Vítězové dílčích soutěží
Závodníci do 25 letŠvýcarsko Niklas Hartweg
Závodnice do 25 letŠvédsko Elvira Öbergová
Vytrvalostní závod mužiNorsko Vetle Sjåstad Christiansen
Vytrvalostní závod ženyItálie Lisa Vittozziová
Sprint mužiNorsko Johannes Thingnes Bø
Sprint ženyNěmecko Denise Herrmannová-Wicková
Stíhací závod mužiNorsko Johannes Thingnes Bø
Stíhací závod ženyFrancie Julia Simonová
Hromadný start mužiNorsko Vetle Sjåstad Christiansen
Hromadný start ženyFrancie Julia Simonová
Štafeta mužiNorskoNorsko Norsko
Štafeta ženyFrancieFrancie Francie
Smíšená štafetaFrancieFrancie Francie
Pohár národů
Pohár národů mužiNorskoNorsko Norsko
Pohár národů ženyFrancieFrancie Francie
Závody
Závody celkem55 (43 individuálních, 14 kolektivních)
Individuální závody21 (muži) / 20 (ženy)
Štafetové závody5 (muži) / 5 (ženy) / 4 (smíšené)
Zrušené závody1 (ženy)
Květinový ceremoniál po sprintu žen v Novém Městě na Moravě

Světový pohár v biatlonu 2022/2023 byl 46. ročníkem Světového poháru pořádaným Mezinárodní biatlonovou unií (IBU).

Probíhal od 29. listopadu 2022, kdy odstartoval ve finském Kontiolahti, do 19. března 2023, kdy skončil tradičně v norském Oslu na Holmenkollenu.

Hlavní událostí tohoto ročníku bylo mistrovství světa konané v německém Oberhofu v únoru 2023.[1] Výsledky z něj se však u jednotlivců do pořadí Světového poháru nezapočítávalo.

Celkové vítězství z předchozí sezóny obhajovali Francouz Quentin Fillon Maillet[2] a Norka Marte Olsbuová Røiselandová,[3] přičemz ani jeden nedokázali vítězství obhájit.

Mezi muži se celkové vítězství zajistil ještě před předposlední zastávkou poháru v Östersundu Nor Johannes Thingnes Bø, který v celkovém hodnocení triumfoval již počtvrté v kariéře.[4] Ženskou část poprvé v kariéře ovládla Francouzka Julia Simonová.[5]

Nižší okruh biatlonových závodů představoval IBU Cup.

Změny ve Světovém poháru

[editovat | editovat zdroj]

Na základě rozhodnutí výkonné rady IBU z června 2022 došlo ke změnám v hodnocení světového poháru. Došlo ke zvýšení počtu bodů udělovaných za jednotlivá umístění v závodech světového poháru, když byly především zvýšeny rozestupy na prvních příčkách – vítěz nové získává 90 místo dosavadních 60. Do celkového hodnocení světového poháru se u jednotlivých závodníků nově nezapočítávají výsledky z mistrovství světa (pro pořadí národů se tyto výsledky počítají). Od konečného pořadí na základě získaných bodů se nyní neodečítají dva nejhorší výsledky jako v několika předcházejících ročnících.[6][7][8]

Změny v bodování na prvních příčkách jednotlivých závodů
Umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. …
Nově udělované body 90 75 60 50 45 40 36 34 32 31 …
Původně udělované body 60 54 48 43 40 38

V září 2022 bylo na kongresu Mezinárodní biatlonové unie potvrzení prodloužení vyloučení ruského a běloruského národního svazu, což mělo za následek, že sportovci těchto zemí nebudou moci nadále soutěži na jakýchkoliv událost konaných pod záštitou IBU.[9] K vyloučení došlo pro po ruské invazi vůči Ukrajině v únoru 2022.[10] Rusové a Bělorusové se předtím naposledy ve světovém poháru představili během lednových závodů v Anterselvě.

Průběh sezóny

[editovat | editovat zdroj]
Johannes Thingnes Bø počtvrté ovládl celkové hodnocení Světového poháru

Mezi muži dominoval od začátku sezóny díky nejrychlejšímu běhu Nor Johannes Thingnes Bø. Pouze v prvním závodě sezóny – ve vytrvalostním závodě v Kontiolahti – se neumístil po čtyřech chybách na střelbě na stupních vítězů. V prvním trimestru zvítězil v šesti individuálních závodech v řadě a série triumfů Bøa pokračovala po vánoční přestávce, když od začátku ledna do začátku března zvítězil včetně závodů na mistrovství světa v jedenácti z dvanácti individuálních závodů, když pouze v závodu s hromadným startem na světovém šamiponátu obsadil až třetí místo. Celkem se dostal na stupně vítězů v devatenácti závodě v řadě, čímž překonal dosavadní nejdelší řadu 18 takových umístění Martina Fourcada, a jeho šňůra trvající od Kontiolahti do Nového Město na Moravě byla ukončena, až když kvůli pozitivnímu testu na covid-19 musel vynechat závody v Östersundu. Ve Švédsku nakonec nenastoupili tři Norové z první čtyřky hodnocení Světového poháru – kromě Johannese Bø ani Sturla Holm Laegreid a Tarjei Bø.[11][12] Právě absence Laegreida znamenala jistotu vítězství Johannese Thingnese Bø v celkovém hodnocení Světového poháru ještě před předposlední zastávkou.[4] Johannes Thingnes Bø v celkovém součastu v sezóně zvítězil včetně závodů na mistrovství světa v devatenácti individuálních závodech, čímž překonal svůj vlastní dosavadní rekord šestnácti výher v jednom ročníku ze sezóny 2018/2019.

Vítězka ženské části Světového poháru Julia Simonová

Mezi ženami absentovaly poslední dvě vítězky celkového hodnocení světového poháru, Norky Tiril Eckhoffová a Marte Olsbuová Røiselandová, které nezasáhly do úvodních zastávek sezony. Eckohoffová na začátku listopadu oznámila, že z důvodu obtíží při rekonvalescenci z covidu-19, který prodělala na konci předcházejícího ročníku, nebyla schopna trénovat.[13] Røiselandová pak týden před kontiolahtským podnikem oddálila svůj začátek ročníku, když uvedla, že její tělo není připraveno na závody,[14] aby následně vyloučila účast v podnicích světového poháru minimálně do začátku ledna 2023.[15] Návrat oznámila pro první lednovou zastávku.[16] Při absenci těchto Norek se v první třetině sezóny střídaly vítězky jednotlivých závodů. Jako první dokázala více než jeden závod ovládnout Francouzka Julia Simonová, která po hochfilzenském sprintu poprvé v kariéře závodila ve žlutém dresu pro nejlepší závodnici průběžného hodnocení, následována Lisou Hauserovou z Rakouska.

Již před konáním poslední pohárové zastávky v Oslu oznámily dvě olympijské vítězky a mistryně světa, Norka Marte Olsbuová Røiselandová a Němka Denise Herrmannová-Wicková, že po víkendových závodech ukončí kariéry.[17][18] Ještě tentýž den se k nim přidal Francouzka Anaïs Chevalierová-Bouchetová[19] a následně Norka Tiril Eckhoffová.[20]

Z českých biatlonistů a biatlonistek dosáhla nejlepších výsledků Markéta Davidová, která získala stříbrnou a bronzovou medaili ze sprintu a stíhacího závodu v rakouském Hochfilzenu.[21]

Program

[editovat | editovat zdroj]

Program Světového poháru v biatlonu:[22]

Místo konání Datum konání Sprint Stíhací závod Závod
s hromadným startem		 Vytrvalostní závod Štafeta Smíšená štafeta Smíšený
závod dvojic
Finsko Kontiolahti 29. listopadu – 4. prosince 2022 ● ● ● ●
Rakousko Hochfilzen 5.–11. prosince 2022 ● ● ●
Francie Annecy 12.–18. prosince 2022 ● ● ●
Slovinsko Pokljuka 2.–8. ledna 2023 ● ● ● ●
Německo Ruhpolding 9.–15. ledna 2023 ● ● ●
Itálie Anterselva 16.–22. ledna 2023 ● ● ●
Německo Oberhof (MS) 6.–19. února 2023 ● ● ● ● ● ● ●
Česko Nové Město na Moravě 27. února – 5. března 2023 ● ● ● ●
Švédsko Östersund 6.–12. března 2023 ● ● ●
Norsko Holmenkollen 13.–19. března 2023 ● ● ●
Celkově 8 7/8 5 4 6 3 3
     – Závody na mistrovství světa se nezapočítávají do hodnocení světového poháru s výjimkou pořadí národů.

Počet nasazených závodníků podle země

[editovat | editovat zdroj]

Podle toho, jak se státy umístily v hodnocení národů v předchozím ročníku, se určil nejvyšší počet žen a mužů, který může země nasadit do sprintu a vytrvalostního závodu. Nad rámec této kvóty udělila Mezinárodní biatlonová unie osm divokých karet platné pouze první trimestr světového poháru. Ruské a běloruské týmy svá místa ztratila po vyloučení ze soutěží pořádných Mezinárodní biatlonovou unií. Naopak Ukrajině, která kvůli ruské invazi nemohla startovat v posledních zastávkách světového poháru a nemohla tak do národních žebříčků bodovat, bylo po rozhodnutí orgánů IBU povoleno ponechat si dosavadní závodnické kvóty.

Muži:

Divoké karty udělené pro 1. trimestr – Jižní Korea Jižní Korea 2, Chorvatsko Chorvatsko 1, Mongolsko Mongolsko 1, Nový Zéland Nový Zéland 1, Srbsko Srbsko 1, Španělsko Španělsko 1, Spojené království Spojené království 1

Ženy:

Divoké karty udělené pro 1. trimestr – Austrálie Austrálie 2, Litva Litva 2, Grónsko Grónsko 1, Chorvatsko Chorvatsko 1, Maďarsko Maďarsko 1, Spojené království Spojené království 1


Šipky ↑ značí, o kolik se počet závodníků dané země oproti předcházejícímu ročníku světového poháru zvýšil.

Hvězdičky značí národy, které v důsledku vyloučení Ruska a Běloruska získaly startovní místa.

Světový pohár a mistrovství světa – pódiové umístění

[editovat | editovat zdroj]

Muži

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum místo disciplína délka vítěz druhé místo třetí místo žlutý trikot
(po závodě)
1. 29. listopadu 2022 Finsko Kontiolahti vytrvalostní závod20 km Švédsko Martin Ponsiluoma Švýcarsko Niklas Hartweg Německo David Zobel Ponsiluoma
2. 3. prosince 2022 Finsko Kontiolahti sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Německo Roman Rees J.T. Bø
3. 4. prosince 2022 Finsko Kontiolahti stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Francie Émilien Jacquelin
4. 9. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Francie Émilien Jacquelin Norsko Sturla Holm Laegreid
5. 11. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Francie Émilien Jacquelin
6. 15. prosince 2022 Francie Annecy sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Německo Benedikt Doll
7. 17. prosince 2022 Francie Annecy stíhací závod12,5 km Norsko Sturla Holm Laegreid Norsko Vetle Sjåstad Christiansen Norsko Johannes Thingnes Bø
8. 18. prosince 2022 Francie Annecy hromadný start15 km Norsko Johannes Dale Norsko Sturla Holm Laegreid Norsko Johannes Thingnes Bø
9. 6. ledna 2023 Slovinsko Pokljuka sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Tarjei Bø Norsko Sturla Holm Laegreid
10. 7. ledna 2023 Slovinsko Pokljuka stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Francie Quentin Fillon Maillet Norsko Tarjei Bø
11. 11. ledna 2023 Německo Ruhpolding vytrvalostní závod20 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Vetle Sjåstad Christiansen Slovinsko Jakov Fak
12. 15. ledna 2023 Německo Ruhpolding hromadný start15 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Vetle Sjåstad Christiansen Norsko Sturla Holm Laegreid
13. 20. ledna 2023 Itálie Anterselva sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Švédsko Martin Ponsiluoma Norsko Sturla Holm Laegreid
14. 21. ledna 2023 Itálie Anterselva stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Švédsko Martin Ponsiluoma
MS 10. února 2023 Německo Oberhof (MS) sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Tarjei Bø Norsko Sturla Holm Laegreid —
MS 12. února 2023 Německo Oberhof (MS) stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Švédsko Sebastian Samuelsson
MS 15. února 2023 Německo Oberhof (MS) vytrvalostní závod20 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Sturla Holm Laegreid Švédsko Sebastian Samuelsson
MS 19. února 2023 Německo Oberhof (MS) hromadný start15 km Švédsko Sebastian Samuelsson Švédsko Martin Ponsiluoma Norsko Johannes Thingnes Bø
15. 2. března 2023 Česko Nové Město sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Tarjei Bø Norsko Vetle Sjåstad Christiansen J.T. Bø
16. 4. března 2023 Česko Nové Město stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Norsko Tarjei Bø Švédsko Martin Ponsiluoma
17. 9. března 2023 Švédsko Östersund vytrvalostní závod20 km Německo Benedikt Doll Itálie Tommaso Giacomel Norsko Vetle Sjåstad Christiansen
18. 12. března 2023 Švédsko Östersund hromadný start15 km Norsko Vetle Sjåstad Christiansen Norsko Johannes Dale Francie Éric Perrot
19. 16. března 2023 Norsko Holmenkollen sprint10 km Norsko Johannes Thingnes Bø Švédsko Martin Ponsiluoma Německo Benedikt Doll
20. 18. března 2023 Norsko Holmenkollen stíhací závod12,5 km Norsko Johannes Thingnes Bø Francie Quentin Fillon Maillet Norsko Sturla Holm Laegreid
21. 19. března 2023 Norsko Holmenkollen hromadný start15 km Norsko Johannes Thingnes Bø Švýcarsko Niklas Hartweg Norsko Vetle Sjåstad Christiansen

Ženy

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum místo disciplína délka vítězka druhé místo třetí místo žlutý trikot
(po závodě)
1. 30. listopadu 2022 Finsko Kontiolahti vytrvalostní závod15 km Švédsko Hanna Öbergová Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová Itálie Lisa Vittozziová H. Öbergová
2. 3. prosince 2022 Finsko Kontiolahti sprint7,5 km Rakousko Lisa Theresa Hauserová Itálie Lisa Vittozziová Švédsko Linn Perssonová Vittozziová
3. 4. prosince 2022 Finsko Kontiolahti stíhací závod10 km Francie Julia Simonová Itálie Dorothea Wiererová Švédsko Elvira Öbergová
4. 8. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen sprint7,5 km Německo Denise Herrmannová-Wicková Česko Markéta Davidová Francie Julia Simonová Simonová
5. 10. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen stíhací závod10 km Francie Julia Simonová Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová Česko Markéta Davidová
6. 16. prosince 2022 Francie Annecy sprint7,5 km Švédsko Anna Magnussonová Švédsko Linn Perssonová Německo Denise Herrmannová-Wicková
7. 17. prosince 2022 Francie Annecy stíhací závod10 km Švédsko Elvira Öbergová Itálie Lisa Vittozziová Francie Julia Simonová
8. 18. prosince 2022 Francie Annecy hromadný start12,5 km Rakousko Lisa Theresa Hauserová Francie Julia Simonová Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová
9. 5. ledna 2023 Slovinsko Pokljuka sprint7,5 km Švédsko Elvira Öbergová Francie Julia Simonová Itálie Dorothea Wiererová
10. 7. ledna 2023 Slovinsko Pokljuka stíhací závod10 km Švédsko Elvira Öbergová Itálie Dorothea Wiererová Francie Julia Simonová
11. 12. ledna 2023 Německo Ruhpolding vytrvalostní závod15 km Itálie Lisa Vittozziová Francie Lou Jeanmonnotová Francie Julia Simonová
12. 15. ledna 2023 Německo Ruhpolding hromadný start12,5 km Francie Julia Simonová Itálie Lisa Vittozziová Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová
13. 19. ledna 2023 Itálie Anterselva sprint7,5 km Itálie Dorothea Wiererová Francie Chloé Chevalierová Švédsko Elvira Öbergová
14. 21. ledna 2023 Itálie Anterselva stíhací závod10 km Německo Denise Herrmannová-Wicková Itálie Lisa Vittozziová Švédsko Elvira Öbergová
MS 11. února 2023 Německo Oberhof (MS) sprint7,5 km Německo Denise Herrmannová-Wicková Švédsko Hanna Öbergová Švédsko Linn Perssonová —
MS 12. února 2023 Německo Oberhof (MS) stíhací závod10 km Francie Julia Simonová Německo Denise Herrmannová-Wicková Norsko Marte Olsbuová Røiselandová
MS 14. února 2023 Německo Oberhof (MS) vytrvalostní závod15 km Švédsko Hanna Öbergová Švédsko Linn Perssonová Itálie Lisa Vittozziová
MS 19. února 2023 Německo Oberhof (MS) hromadný start12,5 km Švédsko Hanna Öbergová Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová Francie Julia Simonová
15. 3. března 2023 Česko Nové Město sprint7,5 km Norsko Marte Olsbuová Røiselandová Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová Simonová
16. 4. března 2023 Česko Nové Město stíhací závod10 km Norsko Marte Olsbuová Røiselandová Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová
17. 9. března 2023 Švédsko Östersund vytrvalostní závod15 km Itálie Dorothea Wiererová Itálie Lisa Vittozziová Německo Denise Herrmannová-Wicková
18. 12. března 2023 Švédsko Östersund hromadný start12,5 km Itálie Dorothea Wiererová Francie Lou Jeanmonnotová Francie Julia Simonová
19. 18. března 2023 Norsko Holmenkollen sprint7,5 km Německo Denise Herrmannová-Wicková Švédsko Hanna Öbergová Švédsko Anna Magnussonová
20. 18. března 2023 Norsko Holmenkollen stíhací závod10 km zrušeno[25]
21. 19. března 2023 Norsko Holmenkollen hromadný start12,5 km Švédsko Hanna Öbergová Norsko Marte Olsbuová Røiselandová Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová Simonová

Mužská štafeta (4×7,5 km)

[editovat | editovat zdroj]

Ženská štafeta (4×6 km)

[editovat | editovat zdroj]

Smíšené závody

[editovat | editovat zdroj]
     – Závody na mistrovství světa se nezapočítávají do hodnocení světového poháru.

Pořadí Světového poháru

[editovat | editovat zdroj]

Pořadí jednotlivců

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 21 závodech

Pořadí závodníků do 25 let

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 21 závodech

Muži
Pořadí Jméno Body SP
1.Švýcarsko Niklas Hartweg60811.
2.Itálie Tommaso Giacomel59212.
3.Švýcarsko Sebastian Stalder42617.
4.Norsko Filip Fjeld Andersen32425.
5.Francie Éric Perrot18934.
6.Kanada Adam Runnalls10938.
7.Slovinsko Anton Vidmar9540.
8.Finsko Tuomas Harjula9441.
9.Česko Jakub Štvrtecký8644.
10.Itálie Didier Bionaz7846.
Ženy
Pořadí Jméno Body SP
1.Švédsko Elvira Öbergová7645.
2.Francie Lou Jeanmonnotová59311.
3.Francie Sophie Chauveauová32121.
4.Rakousko Anna Gandlerová17732.
5.Švýcarsko Amy Basergová15735.
6.Itálie Samuela Comolová13837.
7.Itálie Rebecca Passlerová13339.
8.Česko Tereza Voborníková10943.
9.Bulharsko Milena Todorovová8052.
10.Rakousko Anna Juppeová6256.

Pořadí národů

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 24 závodech

Muži[28]
Pořadí Země Body
1.Norsko Norsko8993
2.Francie Francie7977
3.Německo Německo7813
4.Švédsko Švédsko7399
5.Švýcarsko Švýcarsko6345
6.Česko Česko6278
7.Rakousko Rakousko6219
8.Itálie Itálie6168
9.Ukrajina Ukrajina6005
10.Finsko Finsko5844
Ženy[29]
Pořadí Země Body
1.Francie Francie8128
2.Švédsko Švédsko7884
3.Norsko Norsko7859
4.Německo Německo7833
5.Itálie Itálie7575
6.Švýcarsko Švýcarsko6738
7.Rakousko Rakousko6648
8.Česko Česko6350
9.Finsko Finsko5691
10.Ukrajina Ukrajina5399

Vytrvalostní závod

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 3 závodech

Sprint

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 7 závodech

Stíhací závod

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 7 závodech

Závod s hromadným startem

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 4 závodech

Štafeta

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 5 závodech

Muži[38]
Pořadí Země Body
1.Norsko Norsko450
2.Německo Německo330
3.Francie Francie320
4.Švédsko Švédsko256
5.Rakousko Rakousko190
6.Itálie Itálie182
7.Finsko Finsko180
8.Ukrajina Ukrajina180
9.Česko Česko175
10.Slovinsko Slovinsko161
Ženy[39]
Pořadí Země Body
1.Francie Francie345
2.Norsko Norsko325
3.Švédsko Švédsko321
4.Německo Německo320
5.Itálie Itálie252
6.Švýcarsko Švýcarsko205
7.Česko Česko188
8.Rakousko Rakousko183
9.Finsko Finsko153
10.Ukrajina Ukrajina149

Smíšené štafety

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí po 4 závodech

Smíšené štafety[40]
Pořadí Země Body
1.Francie Francie305
2.Norsko Norsko280
3.Švýcarsko Švýcarsko217
4.Švédsko Švédsko198
5.Itálie Itálie173
6.Německo Německo159
7.Rakousko Rakousko156
8.Ukrajina Ukrajina146
9.Finsko Finsko137
10.Česko Česko127

Finanční odměny

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí největší celkové finanční odměny závodníků za umístění v závodech Světového poháru, celké umístění v konečném hodnocení Světového poháru a za zisk malých křišťálových glóbů.

Muži
Pořadí Jméno Odměna
1.Norsko Johannes Thingnes Bø454 750 €
2.Norsko Sturla Holm Laegreid290 000 €
3.Norsko Vetle Sjåstad Christiansen248 250 €
4.Švédsko Martin Ponsiluoma167 600 €
5.Norsko Tarjei Bø158 700 €
6.Německo Benedikt Doll153 450 €
7.Francie Quentin Fillon Maillet148 650 €
8.Švédsko Sebastian Samuelsson127 500 €
9.Francie Fabien Claude126 950 €
10.Německo Roman Rees119 850 €
Ženy
Pořadí Jméno Odměna
1.Francie Julia Simonová298 700 €
2.Německo Denise Herrmannová-Wicková224 100 €
3.Itálie Lisa Vittozziová219 100 €
4.Švédsko Hanna Öbergová204 400 €
5.Itálie Dorothea Wiererová193 350 €
6.Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová179 250 €
7.Švédsko Elvira Öbergová152 900 €
8.Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová139 150 €
9.Norsko Marte Olsbuová Røiselandová136 900 €
10.Švédsko Linn Perssonová127 600 €

Ukončení kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Seznam uvádí významnější biatlonisty, kteří v průběhu či na konci sezóny ukončili sportovní kariéru:

Muži:

Marte Olsbuová při stíhacím závodu v Novém Městě na Moravě

Ženy:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ IBU World Cup Biathlon [online]. Mezinárodní biatlonová unie (IBU), 2019 [cit. 2020-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-27. (anglicky)
  2. ↑ Masák v Otepää patřil Christiansenovi, Fillon Maillet slaví zisk velkého křišťálového glóbu. ČT sport - Česká televize [online]. 2022-03-12 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online.
  3. ↑ SP Oslo: Olsbuová Røiselandová má velký křišťálový glóbus, Češkám vyšla i stíhačka. BiatlonMag [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online.
  4. 1 2 Johannes Bö může slavit triumf v SP. Laegreid ho kvůli covidu už nedožene. ČT sport - Česká televize [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-03-08]. Dostupné online.
  5. ↑ Simonová získala veľký glóbus, v šprinte triumfovala Hermannová. sportnet.sme.sk [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  6. ↑ IBU EB makes leadership announcement and takes important rule decisions. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-06-21 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
  7. ↑ Rule changes for 2022/2023. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
  8. ↑ Biatlon jde opačným směrem než běh na lyžích. Vítězství bude výrazněji oceněno. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
  9. ↑ Otepää awarded IBU World Championships Biathlon 2027. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-09-16 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
  10. ↑ Russian and Belarussian biathletes banned from IBU events. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online.
  11. ↑ Le Norvégien Sturla Laegreid testé positif au Covid-19 et forfait pour Nove Mesto. L'Équipe [online]. 2023-03-01 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online.
  12. ↑ Bratři Böovi mají covid a přijdou o další závody. ČT sport - Česká televize [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online.
  13. ↑ Eckhoff to take break from competitions. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-11-04 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
  14. ↑ Roeiseland out of World Cup Season Opening. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-11-22 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
  15. ↑ Røiseland går ikke verdenscup før jul. NRK [online]. 2022-12-05 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. (norsky)
  16. ↑ Biatlonová šampionka hlásí návrat. Nechali mě v tom samotnou, opřela se do svazu. Sport.cz [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupné online.
  17. 1 2 Roeiseland announces retirement. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-03-14]. Dostupné online.
  18. 1 2 Denise Herrmann-Wick announces retirement. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-03-14]. Dostupné online.
  19. 1 2 Anais Chevalier-Bouchet calls it a career. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-03-15 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
  20. 1 2 Tiril Eckhoff finishes career. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-03-15 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
  21. ↑ Rybář hodnotí úvod biatlonové sezony pozitivně, vidí ale i prostor pro zlepšení. Sport.cz [online]. 2022-12-19 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
  22. ↑ IBU announces competition calendar 2022-2026 [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2021-02-11 [cit. 2021-02-12]. Kapitola Season 2022/2023. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ Oslo Holmenkollen Women's Sprint Postponed. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-03-17 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  24. ↑ Sprint biatlonistek se přesouvá na sobotu, do Osla se vrátila zima. ČT sport - Česká televize [online]. 2023-03-17 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  25. ↑ Sprint biatlonistek byl původně naplánován na pátek 17. března, kvůli nepřizni počasí a silnému sněžení byl však přeložen na sobotu, v důsledku čehož došlo ke zrušení stíhacího závodu.[23][24]
  26. ↑ MEN'S WORLD CUP TOTAL SCORE [online]. IBU, 2023-03-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  27. ↑ WOMEN'S WORLD CUP TOTAL SCORE [online]. IBU, 2023-03-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ MEN'S NATION CUP SCORE. ibu.blob.core.windows.net [online]. 2023-03-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  29. ↑ WOMEN'S NATION CUP SCORE. ibu.blob.core.windows.net [online]. 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  30. ↑ MEN'S WORLD CUP INDIVIDUAL SCORE [online]. IBU, 2023-03-09 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
  31. ↑ https://ibu.blob.core.windows.net/docs/2223/BT/SWRL/CP08/SWIN/C78A_v1.pdf [online]. IBU, 2023-03-09 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
  32. ↑ MEN'S WORLD CUP SPRINT SCORE [online]. IBU, 2023-03-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
  33. ↑ WOMEN'S WORLD CUP SPRINT SCORE [online]. IBU, 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  34. ↑ MEN'S WORLD CUP PURSUIT SCORE [online]. IBU, 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  35. ↑ WOMEN'S WORLD CUP PURSUIT SCORE [online]. IBU, 2023-03-18 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  36. ↑ MEN'S WORLD CUP MASS START SCORE [online]. IBU, 2023-03-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  37. ↑ WOMEN'S WORLD CUP MASS START SCORE [online]. IBU, 2023-03-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  38. ↑ MEN'S WORLD CUP RELAY SCORE [online]. IBU, 2023-03-11 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
  39. ↑ WOMEN'S WORLD CUP RELAY SCORE [online]. IBU, 2023-03-11 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
  40. ↑ WORLD CUP MIX RELAY RELAY SCORE [online]. IBU, 2023-03-05 [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
  41. ↑ Bündner Biathlet Serafin Wiestner tritt zurück. www.suedostschweiz.ch [online]. 2023-03-15 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
  42. ↑ Jules Burnotte se retire du biathlon.... mais pas du sport. La Tribune [online]. 2023-01-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  43. ↑ AS, TV 2. Fikk sjokk av landslagsvraking - nå legger han opp. TV 2 [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
  44. ↑ Bjøntegaard legger opp. NRK [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
  45. ↑ Vanessa Hinz Calls it a Career. International Biathlon Union - IBU [online]. 2023-02-04 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  46. ↑ Анастасия Киннунен завершит карьеру по окончании сезона. Bet News — сайт о спорте, который тебе понравится [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  47. ↑ FEDERICA SANFILIPPO LASCIA IL BIATHLON. DOROTHEA WIERER: “NON MERITAVI DI ESSERE TRATTATA COSÌ”. www.eurosport.com [online]. 2023-01-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  48. ↑ S.A, Telewizja Polska. Polska zwyciężczyni PŚ kończy karierę! Pobiła rekord wszech czasów. sport.tvp.pl [online]. 2022-12-09 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  49. ↑ Ampumahiihto | Ampumahiihtäjä Mari Eder lopettaa uransa. Helsingin Sanomat [online]. 2023-03-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  50. ↑ Emotívna rozlúčka Fialkovej, kariéru ukončila tak mladá: Športovať na Slovensku nie je ľahké. sport24.pluska.sk [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
  51. ↑ Biathlon - Ekaterina Glazyrina annuncia il ritiro: "Sto terminando la carriera, devo lasciare il posto ai giovani". Fondo Italia [online]. 2023-08-05 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světový_pohár_v_biatlonu_2022/2023&oldid=26269479“