Markéta Davidová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. et Ing. Markéta Davidová
Markéta Davidová po sprintu na Mistrovství světa 2023
Markéta Davidová po sprintu na Mistrovství světa 2023
PřezdívkaMakula[1]
Datum narození3. ledna 1997 (27 let)
Místo narozeníJablonec nad Nisou, Česko
StátČeskoČesko Česko
Výška168 cm
Hmotnost56 kg
RodičeDaniel David[2]
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubSKP Kornspitz Jablonec
LyžeFischer
Světový pohár v biatlonu
Debut2016
Nejlepší umístění9. místo (2022/23)
Počet výher3 (3 individuální)
Stupně vítězů13 (11 individuálních)
Malý glóbus1 (2021/22)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 0
Mistrovství světa1 – 0 – 1
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221210a10. prosince 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 2021 Pokljuka vytrvalostní závod
bronz 2020 Anterselva smíšená štafeta
Mistrovství světa juniorů
zlato 2018 Otepää stíhací závod
stříbro 2018 Otepää sprint
Mistrovství světa dorostenců
stříbro 2016 Cheile Grădiştei štafeta
bronz 2016 Cheile Grădiştei vytrvalostní závod
Mistrovství Evropy juniorů
zlato 2017 Nové Město sprint
zlato 2017 Nové Město stíhací závod
bronz 2017 Nové Město vytrvalostní závod
Mistrovství světa v letním biatlonu
zlato 2021 Nové Město supersprint
zlato 2021 Nové Město stíhací závod
zlato 2023 Osrblie hromadný start
stříbro 2021 Nové Město sprint
stříbro 2018 Nové Město smíšená štafeta
stříbro 2022 Ruhpolding sprint
bronz 2022 Ruhpolding hromadný start

Markéta Davidová (* 3. ledna 1997 Jablonec nad Nisou) je česká biatlonistka, mistryně světa z vytrvalostního závodu na Mistrovství světa 2021 v Pokljuce a bronzová medailistka z Mistrovství světa 2020 ve smíšené štafetě v Anterselvě. V sezoně 2021/2022 se stala držitelkou malého křišťálového glóbu za vytrvalostní závod. Stala se také juniorskou světovou šampionkou ve stíhacím závodě a stříbrnou medailistkou ve sprintu z juniorského mistrovství světa 2018 v estonském Otepää. Je dvojnásobnou medailistkou z Mistrovství světa juniorů v biatlonu 2016 v rumunském Cheile Grădiştei v závodech dorostenců.[3] Na mistrovství Evropy juniorů v Novém Městě na Moravě zvítězila ve sprintu na 7,5 km a ve stíhacím závodu na 10 km a skončila 3. ve vytrvalostním závodu na 12,5 km.

Ve světovém poháru ovládla ve své dosavadní kariéře tři individuální závody, z toho dva ve vytrvalostním závodu a jeden ve sprintu. Poprvé na vítězství dosáhla v Anterselvě během sezony 2018/2019.

V letech 2019, 2020, 2021, 2022 a 2023 vyhrála českou anketu Biatlonista roku.[4][5][6][7][8]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Markéta Davidová se narodila 3. ledna 1997[9] v Jablonci nad Nisou a žije v Janově nad Nisou. Jejím otcem je politik Daniel David, dlouholetý starosta Janova nad Nisou, dříve se věnující basketbalu, matka hrávala volejbal. V mládí vyhrávala Markéta Davidová závody v běhu na lyžích, s biatlonem začala roce 2010.

První stupeň navštěvovala na Základní škole Arbesova v Jablonci nad Nisou, poté absolvovala osmileté Gymnázium U Balvanu tamtéž,[10] kde odmaturovala roku 2016.[11] Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze vystudovala v roce 2019 bakalářský obor Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty,[12][13] roku 2021 navazující magisterské studium v oboru Reprodukční biotechnologie[14] a v roce 2022 navazující magisterské studium v oboru Výživa zvířat a dietetika.[7] V roce 2019 byla také přijata na šestiletý obor na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno, kde si ale studium zatím pozastavila z důvodu časové náročnosti aktivit spojených s biatlonem. Se studiem musela začít do tří let, tedy do roku 2022, kdy podle tehdejších úvah zamýšlela po zimní olympiádě v Pekingu s biatlonem skončit.[15] K tomu však nedošlo.

Je členkou oddílu SKP Kornspitz Jablonec.

Sportovní výsledky[editovat | editovat zdroj]

2016/2017[editovat | editovat zdroj]

Mezi dospělými zvítězila ve sprintu na 7,5 km v závodě IBU Cupu v Beitostolenu 27. listopadu 2016.[16]

Byla nominována do sprintu v závodu světového poháru v Novém Městě na Moravě 16. prosince 2016.[17] Trenér reprezentace Ondřej Rybář zdůraznil, že to pro ni má být „příležitost si vyzkoušet, jak vypadá velký biatlon“. Nakonec se umístila na 69. místě.[18]

Davidová se pak představila i v německém Ruhpoldingu, kde běžela druhý úsek ženské štafety. Ve sprintu se umístila na 28. místě, což znamenalo její první body ve světovém poháru. V následném stíhacím závodě obsadila 48. pozici.

2017/2018[editovat | editovat zdroj]

Markéta Davidová během sezóny 2018/19

Ve 2. kole Světového poháru v rakouském Hochfilzenu byla na třetí pozici ženské štafety 4×6 km. Štafetu převzala od Jessicy Jislové. Celkově štafeta ve složení Eva Puskarčíková, Jessica Jislová, Markéta Davidová a Veronika Vítková obsadila 6. místo.[19]

Ve třetí části Světového poháru ve francouzském Annecy jela v sobotním stíhacím závodu pod startovacím číslem 35. Při první střelbě v leže musela na tři trestná kola. Další střelba byla také se třemi chybami. Následná střelba ve stoje se neobešla bez chyb a musela na dvě trestná kola. U poslední střelecké položky navštívila dvakrát trestné kolo. Ve stíhacím závodě dojela na 58. místě.[20][21]

Byla pak nominována na Zimní olympijské hry 2018, kde ve sprintu dojela díky jen jedné chybě na střelnici a solidnímu běhu na 15. místě.

2018/2019[editovat | editovat zdroj]

Markéta Davidová na stupních vítězů v italské Anterselvě, 2019

Sezona 2018/2019 byla pro Markétu Davidovou zlomová. 6. prosince 2018 ve slovinské Pokljuce udělala jednu nepřesnost na střelnici ve vytrvalostním závodě na 15 kilometrů a díky rychlému běhu skončila třetí. Nestačila pouze na Ukrajinku Juliju Džymovou a Polku Moniku Hojniszovou.[22]

O měsíc později v německém Oberhofu získala další bronzovou medaili ve světovém poháru. Štafetu rozjížděla Lucie Charvátová, která kvůli chybám na střelnici dokončila svůj úsek na 14. místě. Za ní jedoucí Veronika Vítková předávala na 12. místě Markétě Davidové, která předvedla dvě čisté střelby a na třetím úseku byla ze všech závodnic nejrychlejší. Českou štafetu tím Davidová dotáhla do boje o medaile a Evě Puskarčíkové předala na 4. místě. Ta se dostala před Francouzku Anaïs Bescondovou a odolala Norce Tiril Eckhoffové, která se Puskarčíkové rychle přibližovala. Češky téměř po dvou letech skončily na bronzové příčce.[23]

Svůj životní závod Davidová zajela v italské Anterselvě. Do sprintu na 7,5 kilometru dne 24. ledna 2019 vyrážela pátá. Díky rychlému běhu a přesné střelbě dokončila závod s časem 21:40,7. V závodě se k Davidové nejvíce přiblížila Finka Kaisa Mäkäräinenová, která na Davidovou nestačila o 1,7 sekundy. Třetí místo obsadila Norka Olsbuová Røiselandová, která ztratila na vítěznou Davidovou 3,5 vteřiny.[24] Ve stejném podniku pak přidala druhé místo v závodě s hromadným startem, kdy nestačila jen na Němku Lauru Dahlmeierovou.[25]

Další individuální medaili získala v kanadském Canmore, kde ve zkráceném vytrvalostním závodu jako jedna z mála čistě střílela.[26] Předstihla ji jen Norka Eckhoffová, která udělala jednu chybu při střelbě, ale běžela výrazně rychleji než Davidová. Tímto druhým místem se dostala s náskokem do čela celkového hodnocení vytrvalostních závodů. Závod s červeným dresem si vyzkoušela při mistrovství světa ve švédském Östersundu, ale malý křišťálový glóbus nakonec nezískala.

2019/2020[editovat | editovat zdroj]

Do sezony 2019/2020 nastupovala Markéta Davidová jako hlavní hvězda českého týmu. První medaile se dočkala hned v prvním závodu sezony, kdy obsadila třetí místo ve sprintu v Östersundu. Další medaili získala v Annecy, kde skončila stejně jako v Östersundu třetí ve sprintu. Po první třech podnicích světového poháru, takzvaném trimestru, se pohybovala vysoko i v celkovém pořadí, ale vůbec se jí nepovedl druhý lednový trimestr, kde se například v Ruhpoldingu nedostala ani do stíhacího závodu. Chuť si napravila na mistrovství světa v Antholzu 2020, kdy sehrála velkou roli při třetím místě ve smíšeném závodu. Další medaili ve světovém poháru získala v dalším podniku světového poháru po mistrovství světa, kdy doma v Novém Městě na Moravě obsadila třetí místo ve sprintu. Sezonu dokončila jako čtrnáctá nejlepší biatlonistka sezony, což bylo zlepšení o sedm míst oproti sezoně 2018/2019.

2020/2021[editovat | editovat zdroj]

V sezoně 2020/2021 vyhrála Markéta Davidová vytrvalostní závod na Mistrovství světa 2021 v Pokljuce.

2021/2022[editovat | editovat zdroj]

Markéta Davidová v prvním závodu sezony získala zlato ve vytrvalostním závodu na mítinku Světového poháru v Östersundu. Další dva závody jela poprvé v kariéře ve žlutém a tmavě modrém trikotu průběžně vedoucí závodnice světového poháru.

Během třetího podniku Světového poháru v Annecy - Le Grand Bornand se Markéta Davidová necítila dobře a po 62. místu ve sprintu se nekvalifikovala ani do stíhacího závodu. Umístění v žebříčku SP jí ale umožnilo se zúčastnit nedělního závodu s hromadným startem, kde se dostala na 8. místo.

Na šestém podniku v italské Anterselvě se umístila šestá v individuálním závodě, čímž získala svůj první malý křišťálový glóbus za vítězství v celkové klasifikaci této disciplíny.

2022/2023[editovat | editovat zdroj]

Do této sezony vstoupila Markéta Davidová sprintem ve finském Kontiolahti, kde se umístila na 22. místě, ve stíhacím závodě se posunula na sedmé místo. Úspěšný byl také vytrvalostní závod, ve kterém skončila rovněž sedmá. Společně s Jessikou Jislovou, Terezou Voborníkovou a Lucií Charvátovou zajela šesté místo ve štafetě.

Ve druhém sprintu sezony Davidová obsadila druhou příčku a ve stíhacím závodě přidala další medaili, a to třetí místo. Konala se také druhá štafeta sezony, ve kterém české ženy obsadily sedmou pozici.

2023/2024[editovat | editovat zdroj]

Další sezónu nezačala Davidová dobře:[27] z prvních čtyř individuálních závodů se jí vydařil jen stíhací závod v Östersundu, kde se posunula o 19 míst dopředu. V dalších dvou podnicích se také většinou nezlepšila a maximem z individuálního závodu bylo 9. místo ze stíhacího závodu v Lenzerheide. Další úspěch zapsala v německém Ruhpoldingu, kde se jí podařilo posunout se ve stíhacím závodě ze 46. místa na 11. příčku. Deváté místo ze stíhacího závodu v Lenzerheide zopakovala na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Ve všech ostatních závodech na MS dojela do dvacátého místa. V individuálním závodě v Oslu vybojovala 10. místo. Svoje sezónní maximum, tedy deváté místo, dokázala vyrovnat ve stíhacím závodě v americkém Soldier Hollow, do kterého nastoupila s číslem 11.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2017/18 ZOH Jižní Korea Pchjongčchang 15. 25. 18. 57. 12. 8. × 21 let
2018/19 MS Švédsko Östersund 7. 13. 16. 43. 15. 6. – 22 let
2019/20 MS Itálie Anterselva 37. 25. 20. 8. 4. 3. 14. 23 let
2020/21 MS Slovinsko Pokljuka 44. 32. 13. 1. 10. 11. – 24 let
2021/22 ZOH Čína Peking 41. 28. 4. 6. 8. 12. × 25 let
2022/23 MS Německo Oberhof 6. 16. 5. 10. 7. 5. – 26 let
2023/24 MS Česko Nové Město na Moravě 17. 9. 15. 20. 7. 14. 10. 27 let

Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2016/2017[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2016/2017
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Slovinsko Pokljuka nestartovala
3. Česko Nové Město na Moravě 69. – – – – – – 70 %
4. Německo Oberhof nestartovala
5. Německo Ruhpolding 28. 48. – – 6. – – 75 %
6. Itálie Anterselva nestartovala
7. Jižní Korea Pchjongčchang nestartovala
8. Finsko Kontiolahti nestartovala
9. Norsko Holmenkollen nestartovala
Celkové umístění 72. nkl. 5. – 72 %
13 bodů (92.)

Sezóna 2017/2018[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2017/2018
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen 41. 50. – – 6. – –
3. Francie Annecy 35. 58. – – – – –
4. Německo Oberhof – – – – 9. – –
5. Německo Ruhpolding – – – – 6. – –
6. Itálie Anterselva 46. 39. – – – – –
7. Finsko Kontiolahti nestartovala
8. Norsko Holmenkollen 79. – – – 13. – –
9. Rusko Ťumeň nezúčastnila se
Celkové umístění 84. 82. nkl. nkl. 10. – 72 %
8 bodů (91.)

Sezóna 2018/2019[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2018/2019
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Slovinsko Pokljuka 32. 49. – 3. – 14. –
2. Rakousko Hochfilzen 62. – – – 9. – –
3. Česko Nové Město na Moravě 67. – – – – – –
4. Německo Oberhof 19. 42. – – 3. – –
5. Německo Ruhpolding 50. – – – 9. – –
6. Itálie Anterselva 1. 14. 2. – – – –
7. Kanada Canmore – – – 2. 7. – –
8. USA Soldier Hollow 32. 12. – – – 6. –
9. Norsko Holmenkollen 44. 55. 14. – – – –
Celkové umístění 24. 32. 16. 3. 7. 10. 79 %
428 bodů (21.)

Sezóna 2019/2020[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2019/2020
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 3. – – 11. 8. 11. –
2. Rakousko Hochfilzen 35. 24. – – 6. – –
3. Francie Annecy 3. 28. 22. – – – –
4. Německo Oberhof 23. – 12. – 10. – –
5. Německo Ruhpolding 71. – – – 16. – –
6. Slovinsko Pokljuka – – 10. 39. – 6. –
7. Česko Nové Město na Moravě 3. – 20. – 10. – –
8. Finsko Kontiolahti 5. 8. – – – zrušeno
9. Norsko Holmenkollen zrušeno
Celkové umístění 8. 22. 16. 14. 8. 10. 79 %
478 bodů (14.)

Sezóna 2020/2021[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2020/2021
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Finsko Kontiolahti 37. – – 21. – – – 80 %
2. Finsko Kontiolahti (2) 6. 22. – – 11. – – 70 %
3. Rakousko Hochfilzen 5. 9. – – 11. – – 85 %
4. Rakousko Hochfilzen (2) 21. 20. 4. – – – – 84 %
5. Německo Oberhof 7. 12. – – – 14. – 83 %
6. Německo Oberhof (2) 10. – 10. – 6. – – 85 %
7. Itálie Anterselva – – 5. 41. 10. – – 81 %
8. Česko Nové Město na Moravě 12. 17. – – 18. – – 79 %
9. Česko Nové Město na Moravě (2) 11. 6. – – – 11. – 88 %
10. Švédsko Östersund 70. – 14. – – – – 63 %
Celkové umístění 11. 14. 9. 5. 10. 14. 83 %
649 bodů (11.)

Sezóna 2021/2022[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2021/2022
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 15. – – 1. – – – 97 %
2. Švédsko Östersund (2) 18. 16. – – 7. – – 84 %
3. Rakousko Hochfilzen 20. 6. – – 8. – – 84 %
4. Francie Annecy 62. – 8. – – – – 83 %
5. Německo Oberhof 11. 8. – – – 9. – 85 %
6. Německo Ruhpolding 27. 12. – – 15. – – 90 %
7. Itálie Anterselva – – 17. 6. 6. – – 80 %
8. Finsko Kontiolahti 22. 33. – – 8. – – 76 %
9. Estonsko Otepää 49. – 10. – – 5. – 83 %
10. Norsko Holmenkollen 4. 7. 14. – – – – 88 %
Celkové umístění 17. 10. 7. 1. 7. 7. 85 %
560 bodů (10.)

Sezóna 2022/2023[editovat | editovat zdroj]

Davidová při stíhacím závodu v Novém Městě na Moravě 2023
Světový pohár v biatlonu 2022/2023
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Finsko Kontiolahti 22. 7. – 7. 6. – – 87 %
2. Rakousko Hochfilzen 2. 3. – – 7. – – 90 %
3. Francie Annecy 16. 26. 14. – – – – 88 %
4. Slovinsko Pokljuka 5. 5. – – – 7. – 90 %
5. Německo Ruhpolding – – 17. 18. 5. – – 83 %
7. Itálie Anterselva 16. 6. – – 10. – – 78 %
8. Česko Nové Město na Moravě 16. 8. – – – 7. – 86 %
9. Švédsko Östersund – – 11. 13. 7. – – 87 %
10. Norsko Holmenkollen 10. ZRU 16. – – – – 73 %
Celkové umístění 5. 7. 13. 10. 7. 10. 86 %
668 bodů (9.)

Sezóna 2023/2024[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár v biatlonu 2023/2024
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD
1. Švédsko Östersund 37. 18. × 44. 6. 5. –
2. Rakousko Hochfilzen 47. 35. × × 8. × ×
3. Švýcarsko Lenzerheide 18. 9. 15. × × × ×
4. Německo Oberhof 59. 38. × × 6. × ×
5. Německo Ruhpolding 46. 11. × × 7. × ×
6. Itálie Anterselva × × 22. 27. × 6. –
8. Norsko Holmenkollen × × 12. 10. × 7. –
9. Spojené státy americké Soldier Hollow 11. 9. × × 5. × ×
10. Kanada Canmore 25. 9. 22. × × × ×
Celkové umístění 28. 9. 22. 23. 7. 9.
361 bodů (18.)

Juniorská mistrovství[editovat | editovat zdroj]

Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2014/15 MSJ Bělorusko Minsk 27. 28. 33. 10. 18 let
2015/16 MSJ Rumunsko Cheile Grădiştei 4. 10. 3. 2. 19 let
2016/17 MSJ Slovensko Osrblie 43. 14. 18. 11. 20 let
2017/18 MSJ Estonsko Otepää 2. 1. 14. – 21 let

Medailová umístění v závodech Světového poháru[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2018/2019 6. prosince 2018 Slovinsko Pokljuka 3. vytrvalostní závod
2. 24. ledna 2019 Itálie Anterselva 1. sprint
3. 27. ledna 2019 Itálie Anterselva 2. hromadný start
4. 7. února 2019 Kanada Canmore 2. vytrvalostní závod
5. 2019/2020 1. prosince 2019 Švédsko Östersund 3. sprint
6. 20. prosince 2019 Francie Annecy 3. sprint
7. 5. března 2020 Česko Nové Město 3. sprint
8. 2020/2021 16. února 2021 Slovinsko Pokljuka (MS) 1. vytrvalostní závod
9. 2021/2022 27. listopadu 2021 Švédsko Östersund 1. vytrvalostní závod
10. 2022/2023 8. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen 2. sprint
11. 10. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen 3. stíhací závod
      – závod na mistrovství světa

Kolektivní[editovat | editovat zdroj]

Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2018/2019 11. ledna 2019 Německo Oberhof 3. štafeta
2. 2019/2020 13. února 2020 Itálie Anterselva (MS) 3. smíšená štafeta
      – závod na mistrovství světa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Tomáš Macek. Dívka pro biatlonovou budoucnost. O rozlítaném životě Markéty Davidové. iDNES.cz [online]. 2016-12-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ Markéta Davidová třetí na MS dorostu! [online]. Český svaz biatlonu, 2016-01-28. Dostupné online. 
  4. ↑ MRZENA, David. Královnou biatlonového roku je Davidová. Vládla i mezi fanoušky [online]. Idnes.cz, 2019-05-30 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Davidová je podruhé nejlepší biatlonistkou roku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-12 [cit. 2020-6-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Za světové zlato ocenění Biatlonista roku. Davidová ovládla tradiční anketu. iDNES.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Rodačka z Jablonce nad Nisou Markéta Davidová bude pokračovat v kariéře. Půjde sezonu od sezony [online]. Rozhlas.cz, 2022-06-18 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ OSOBA, Michal. Vládkyně Davidová: Klidně mohli vyhrát mladí. Dovolená se jí změnila v soustředění [online]. Sport.cz, 2023-05-10 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Markéta Davidová [online]. Biatlon.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ SEDLÁK, Jan. Rodačka z Janova vybojovala zlato. Jak na ni vzpomínají profesoři ze školy? [online]. Denik.cz, 2021-02-16 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ makulaa. Tak všechny "povinnosti" maturanta za mnou, teď už jen ta maturita🍀 #poslednizvoneni [online]. Instagram.com, 2016-04-29 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Studium mě velmi baví, i díky tomu ho zvládám skloubit se sportem. ČZU [online]. 2019-03-07 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Biatlonová hvězda nechce o pohybu ani slyšet. Ještě jsem nehnula brvou, říká Davidová. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-18 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ bp. Biatlonová mistryně světa Davidová získala další cenný titul! Inženýrský [online]. Sport.cz, 2021-05-18 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠANDORA, Michal. Markéta Davidová: Jako ženská jednička se necítím. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-11-22 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ Davidová šokovala vítězstvím v IBU Cupu. Rodí se nová hvězda? [online]. Česká televize, 2016-11-28 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ HERMANN, Tomáš. Nominace do Nového Města má dvě překvapivá jména [online]. Český svaz biatlonu, 2016-12-11. Dostupné online. 
  18. ↑ NOVÁČEK, Ondřej. Nezapomenutelný debut. Davidová si zkusila "velký biatlon", teď chce fandit u trati [online]. Česká televize, 2016-12-16 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Štafeta žen potěšila na závěr II. kola SP v Hochfilzenu šestou příčkou | Český Biatlon. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Dahlmeierová si dojela pro první triumf sezony. Puskarčíková pětadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ BMW IBU World Cup Biathlon 3, 10 km Verfolgungswettkampf Frauen, 2017/2018 - Internationale Biathlon Union - IBU. de.biathlonworld.com [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-19. 
  22. ↑ Senzace! Davidová končí třetí. www.sport.cz [online]. 2018-12-06 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ Neskutečná stíhačka Davidové s Puskarčíkovou. Češky jsou třetí ve štafetě!. www.sport.cz [online]. 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Biatlonová fantazie! Bezchybná Davidová vypálila rybník všem favoritkám. www.sport.cz [online]. 2019-01-13 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ JÍROVEC, Vojtěch. Davidová znovu skvostně. Češka nestačila v masáku jen na Dahlmeierovou [online]. Česká televize, 2019-01-27 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ MACEK, Tomáš. Davidová dál ohromuje: A to jsem v posledním kole hlásila, že asi umřu [online]. iDnes.cz, 2019-02-07 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ KÉZR, Martin. Jislová zazářila, ve sprintu se vešla do elitní desítky. sport.cz [online]. Borgis, 2023-12-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mistryně světa v biatlonu – vytrvalostní závod
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markéta_Davidová&oldid=23749064“