Anfisa Rezcovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anfisa Rezcovová
Anfisa Rezcovová s vnukem v roce 2009
Anfisa Rezcovová s vnukem v roce 2009
Datum narození16. prosince 1964 (57 let)
Místo narozeníSovětský svaz Jakimec, Sovětský svaz
DětiDarja Virolajnenová
Kristina Rezcovová
Sportovní informace
Sportbiatlon
běh na lyžích
Ukončení kariéry2002
Světový pohár
Nejlepší umístěníbiatlon – 1. (viz níže)
běh na lyžích – 2. (1986/87)
Velký glóbusbiatlon – 2 (1991/92, 1992/93)
běh na lyžích – 0
Medailový zisk
Olympijské hry2 - 0 - 1 (biatlon)
1 - 1 - 0 (běh na lyžích)
Mistrovství světa0 - 1 - 0 (biatlon)
3 - 2 - 0 (běh na lyžích)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato 1988 Calgary štafeta 4×5 km
stříbro 1988 Calgary 20 km volně
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
zlato 1992 Albertville sprint
zlato 1994 Lillehammer štafeta 4×7,5 km
bronz 1992 Albertville štafeta 3×7,5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato 1985 Seefeld štafeta 4×5 km
zlato 1987 Oberstdorf štafeta 4×5 km
zlato 1999 Ramsau štafeta 4×5 km
stříbro 1987 Oberstdorf 5 km klasicky
stříbro 1987 Oberstdorf 20 km volně
Mistrovství světa v biatlonu
stříbro 1992 Novosibirsk štafeta 4×7,5 km

Anfisa Anatoljevna Rezcovová (rusky: Анфиса Анатольевна Резцова), rozená Romanovová (* 16. prosince 1964, Jakimec, Vladimirská oblast, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a ruská biatlonistka a běžkyně na lyžích. Reprezentovala postupně Sovětský svaz, Společenství nezávislých států a Rusko. Na ZOH 1988Calgary získala jako reprezentantka Sovětského svazu v běhu na lyžích zlato ze štafety na 4×5 km a stříbro v závodě na 20 km volně. Na ZOH 1992Albertville reprezentovala Společenství nezávislých států v biatlonu a vybojovala zlato ve sprintu a stříbro ve štafetě na 3×7,5 km. Na ZOH 1994Lillehammeru přidala již v dresu Ruska ještě další zlato ze štafety na 4×7,5 km.

Zlatem z biatlonového sprintu na ZOH 1992 se stala první a na delší dobu poslední ženou, která vybojovala na zimních olympijských hrách dvě zlaté medaile ve dvou různých sportech (další byla až Ester Ledecká v roce 2018, které se podařilo vybojovat dvě zlata ve dvou různých sportech dokonce během jedněch her).

Je rovněž dvojnásobnou vítězkou celkového hodnocení Světového poháru v biatlonu, v celkovém hodnocení Světového poháru v běhu na lyžích skončila nejlépe na 2. místě.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Úvodní část kariéry věnovala běhu na lyžích. Ve Světovém poháru v běhu na lyžích debutovala v sezóně 1984/85, ještě pod dívčím jménem Romanovová. 14 února 1985 poprvé stála v individuálním závodě na stupních vítězů, když v německém Klingenthalu obsadila 3. místo v běhu na 10 km klasicky. O několik dní později obsadila 2. místo v závodě na 5 km klasicky v Novém Městě na Moravě. Vzestup dovršila na MS 1985 v rakouském Seefeldu, kde jako finišmanka dovezla sovětskou štafetu ke zlatu. Ve své úvodní sezóně ve Světovém poháru obsadila 6. místo v celkovém hodnocení, což je dodnes jeden z vůbec nejúspěšnějších debutů.

V sezóně 1985/86 stála ve Světovém poháru 3× na stupních vítězů v individuálních závodech, celkově skončila na 15. místě.

Sezóna 1986/87 byla nejúspěšnější sezónou Rezcovové mezi lyžařkami-běžkyněmi. V individuálních závodech se sice nedočkala vítězství, ale skončila 5× druhá, z toho dvakrát na mistrovství světa. Na MS 1987 v německém Oberstdorfu skončila stříbrná v závodech na 5 km klasicky a 20 km volně, k tomu přidala zlato se štafetou. V celkovém hodnocení světového poháru skončila druhá za Finkou Marjo Matikainenovou.

V olympijské sezóně 1987/88 zůstala poněkud za očekáváním. V celkovém hodnocení Světového poháru se nevešla do první desítky, na ZOH 1988Calgary zářily především její reprezentační kolegyně Tamara Tichonovová a Vida Vencienė. Rezcovová se však na olympiádě neztratila: vybojovala své první olympijské zlato jako členka štafety na 4×5 km a přidala stříbro ze závodu na 20 km volně.

Nenaplněné ambice během olympijské sezóny vedly k rozkolu mezi Rezcovovou a trenérským štábem, což jí dovedlo k radikálnímu rozhodnutí: přestoupit k biatlonu. V roce 1989 se jí narodila dcera Darja, od roku 1990 závodila ve Světovém poháru v biatlonu.

V debutové sezóně 1990/91 se jí příliš nedařilo, potýkala se především se špatnou střelbou. V celkovém hodnocení skončila na 48. místě.

Sezóna 1991/92 znamenala velký průlom. Získala svůj první Velký křišťálový glóbus za vítězství v celkovém hodnocení Světového poháru, na ZOH 1992Albertville vybojovala zlatou medaili ve sprintu na 7,5 km a bronz se štafetou, na MS pak stříbro v závodě týmů. Dominovala především zásluhou vynikajícího běhu, kde měla často takovou převahu nad konkurencí, že si mohla dovolit i několik chybných zásahů na střelnici. Například v individuálním závodě v norském Holmenkollenu zvítězila i přesto, že na střelnici 7× minula terč.

V sezóně 1993/94 její dominance vs Světovém poháru pokračovala, podruhé získala Velký křišťálový glóbus. Na mistrovství světa se jí ovšem nedařilo, se štafetou skončila na 5. místě, v individuálních závodech pak dvakrát na 11. místě.

Sezóna 1994/95 znamenala výrazný ústup ze slávy. Ve Světovém poháru se v žádném závodě nevešla do desítky nejlepších. Na mistrovství světa skončila na 20. místě ve sprintu a na 6. místě se štafetou. V ruském biatlonovém týmu došlo ke konfliktu mezi Rezcovovou a hlavním trenérem Leonidem Gurevem, který předznamenal odchod Rezcovové z biatlonu.

Po narození druhé dcery Kristiny v roce 1996 se rozhodla vrátit k běhu na lyžích.

V sezóně 1998/99 skončila ve Světovém poháru v běhu na lyžích na 9. místě v celkovém hodnocení, přičemž obsdila 8. místo jak v hodnocení sprintů, tak v hodnocení dostančních závodů. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 1999Ramsau dopomohla ruské štafetě ke zlatu.

V sezóně 1999/00 skončila v celkovém hodnocení až na 32. místě. Silná konkurence v reprezentaci a nástup mladých talentovaných závodnic přiměl Rezcovovou po sezóně 2001/02 ukončit kariéru.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v dělnické rodině: otec byl stavitelem, matka pracovala v chemičce. V rodině byli kromě Anfisy tři bratři.

V roce 1985 se provdala za biatlonistu a později biatlonového trenéra Leonida Rezcova. Mají spolu čtyři dcery, Darju, Kristinu (obě jsou biatlonistky, Darja je známější pod manželovým příjmením jako Darja Virolainenová), Vasilisu a Mariju. Manželství se však rozpadlo.

O dopingu[editovat | editovat zdroj]

V interview z roku 2009 přiznala použití nepovolených podpůrných přípravků v sezóně 1999/2000.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Резцова, Анфиса Анатольевна na ruské Wikipedii.

  1. ИСАЕВ, Иван. Анфиса Резцова: в современном спорте без допинга никуда. Такое пришло время [online]. www.skisport.ru, 2009-08-28 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]